10 CO 122/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudců Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Martina Šebka ve věci navrhovatele: za účasti manželky navrhovatele: ; jméno příjmení jméno , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa jméno jméno příjmení jméno , narozená dne datum bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství o odvolání manželky navrhovatele do rozsudku Okresního soudu v Chebu, č. j. 17 C 172/2020-96, ze dne 16. 2. 2022

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně manželství účastníků uzavřené dne 9. 10. 1985 před [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno] ve [anonymizována tři slova] rozvedl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku se odvolala manželka navrhovatele s tím, že soud prvního stupně manželství rozvedl podle ustanovení článku 56 odst. 3 vietnamského zákona o rodině a o manželství a uzavřel, že je to primárně mimomanželský vztah navrhovatele s jinou ženou, který vylučuje jejich manželské soužití, navrhovatel obnovení manželského soužití vyloučil a žalovaná uvedla, že společná domácnost není vedena více než jeden rok. Manželka navrhovatele oproti tomuto namítla, že ona uvedla, že žalobce je ovlivněn vztahem s jinou ženou, nicméně podtrhla, že manželské soužití vyloučeno není, že existuje možnost obnovy manželství, že manželství není natolik rozvráceno, aby obnova manželského soužití nebyla možná. Soud přihlédl více k verzi předestřenou žalobcem, ale pro nenapravitelnou rozvrácenost manželství nebyly opatřeny potřebné důkazy. Má tedy za to, že žalobce neunesl břemeno vlastního důkazního tvrzení o nenapravitelnosti rozvratu manželství a odvolací důvod ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. byl naplněn. Manželka navrhovatele navrhla, aby rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve svém závěrečném návrhu při odvolacím jednání navrhla změnu rozhodnutí a zamítnutí žaloby.

3. K odvolání manželky navrhovatele se písemně vyjádřil navrhovatel, který uvedl, že soud prvního stupně rozhodl po pečlivém uvážení, správně určil pravomoc, správně určil rozhodné právo a opatřil si i judikaturu soudní soustavy Vietnamské socialistické republiky, kterou správně aplikoval. Tvrzení manželky navrhovatele, že manžel je od roku 2012 pod vlivem lektvarů podávaných jeho nynější družkou, svědčí o tom, že manželství neplní svoji funkci, a to ani podle vietnamského zákona o rodině a citované judikatury. Manželé nemají nezletilé děti a neexistuje žádná ze situací, která se považuje z hlediska vietnamského hmotného práva a judikatury za překážku rozvodu manželství. Navrhovatel proto navrhl potvrzení rozsudku s tím, že nežádal přiznání náhrady nákladů řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející ve smyslu ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání, vyjádření navrhovatele a průběhu odvolacího řízení, které se konalo v nepřítomnosti navrhovatele a jeho zástupce (ti se omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti), manželka navrhovatele žádné důkazní návrhy neoznačila a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné. Odvolací námitky nebyly shledány za důvodné.

5. Soud prvního stupně v této věci shromáždil důkazy potřebné k posouzení věci po právní stránce, když zejména účastníky o rozvod manželství vyslechl a zjistil, že jejich manželství uzavřené v roce 1985 splňuje podmínky rozvodu manželství ve smyslu článku 56 odst. 1 zákona o manželství a rodině č. 52/ 2014 z roku 2014 účinném od 1. 1. 2015, který byl použit na základě článku 131 odst. 2, neboť pro podání ve věcech rodinných a manželských, která byla soudům doručena před nabytím účinnosti tohoto zákona, ale nedošlo v nich k vydání rozhodnutí, se použití ustanovení tohoto zákona. Shledal, že je soudem mezinárodně příslušným a že je nutno posuzovat věc podle právního řádu občanství manželů, tedy podle práva Vietnamské socialistické republiky. Podle článku 56 odst. 1 VZR, pokud o rozvod požádá pouze jeden z manželů a soudem nebylo dosaženo smíru, soud rozhodne, že se manželství rozvádí, jestliže je důvodně zjištěno, že se manželka nebo manžel dopouští domácího násilí nebo závažným způsobem porušují manželská práva a povinnosti a manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život nemůže dál pokračovat, když manželství neplní svůj účel. Soud prvního stupně uvedl, že za této situace, když bylo zjištěno, že navrhovatel je nevěrný, žije s jinou ženou a tím závažným způsobem porušuje manželská práva a povinnosti, navrhovatel vyloučil obnovu manželského soužití, nemůže společný život manželů dále pokračovat, protože manželství je dobrovolný svazek (článek 8 odst. 1 písm. b) VZR). Soud prvního stupně neshledal žádné důvody, proč by manželství nemělo být za této situace rozvedeno, i když manželka navrhovatele s rozvodem nesouhlasila. Soud prvního stupně také měl informace o stanovisku senátu samosoudců vietnamského lidového soudu. Stanovisko zdůrazňuje vzájemnost pozitivního vztahu obou manželů. Jestliže alespoň z jedné strany dochází k narušování vztahu kvalifikovaným způsobem, o vzájemnost se již jednat nemůže a manželství je nutno považovat za vážně zhoršené, a pokud nedochází k nápravě, není jeho smysl splnitelný. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že je nutno manželství rozvést a nic jiného nezbývá. Překážkou rozvodu není skutečnost, že manželka navrhovatele se měla po celou dobu řádně starat o společné děti účastníků a vychovat je ani finanční podpora manželů rodinou manželky navrhovatele, ale ani to, že není vypořádán společný majetek. Zákon s těmito okolnostmi překážku rozvodu manželství nespojuje. Soud prvního stupně uvedl, že je žádoucí, aby formální vztahy účastníků byly dány do souladu se skutečností.

6. Odvolací soud na závěry soudu prvního stupně plně odkazuje, považuje je za správné jak po skutkové stránce, tak po stránce právní Rozhodnutí soudu prvního stupně o naplnění předpokladů pro rozvod manželství účastníků je přesvědčivě odůvodněno.

7. Odvolací námitky nebyly shledány za důvodné. Podle názoru manželky navrhovatele soud upřednostnil verzi navrhovatele. S touto námitkou se nelze ztotožnit, protože soud prvního stupně akcentoval jednak to, že navrhovatel vyloučil obnovení manželského soužití, což z provedeného dokazování a výpovědi navrhovatele jednoznačně vyplývá a také to, že objektivně manželé spolu dlouhou dobu nežijí a sama manželka navrhovatele potvrdila, že společné soužití netrvá více jak jeden rok (navrhovatel tvrdil delší dobu). Takové důvody jsou mimo jiné předpokladem pro rozvod manželství. Je zde však ještě další důvod, a to závažné porušování manželských práv a povinností ze strany navrhovatele, které spočívají v tom, že žije dlouhou dobu s jinou ženou. Jestliže i za této situace má manželka navrhovatele za to, že manželství lze obnovit, pak kromě jejího subjektivního přesvědčení o tom nic nevypovídá, naopak, manželství účastníků je pouze formální, manželé spolu nežijí a soužití neobnovili ani od doby, co proběhlo řízení před soudem prvního stupně, a byl vyhlášen rozsudek. Manželka navrhovatele před odvolacím jednáním potvrdila, že navrhovatel je od prosince ve Vietnamu a manželé se nestýkají. Nelze tedy souhlasit s tím, že by soud prvního stupně přihlédl více k verzi předestřenou žalobcem. Soud správně zjistil aktuální situace a stav manželství účastníků. Manželka navrhovatele namítla, že pro verzi předestřenou žalobcem, tzn., že pro nenapravitelnost rozvrácenosti manželství nebyly opatřeny potřebné důkazy. Při odvolacím jednání k výslovnému dotazu odvolacího soudu pak ale uvedla, že žádné důkazy v tomto směru nemá a nelze tedy hovořit o tom, že by žalobce neunesl břemeno vlastního důkazního tvrzení o nenapravitelném rozvratu manželství. Jinými důkazy byla tato nenapravitelnost rozvratu manželství zjištěna.

8. Odvolací soud tedy rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení (§ 219 o. s. ř.).

9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 za použití ust. § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. Žádný z účastníků náklady řízení nežádal a soud nezjistil žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí o tomto právu.