10 CO 20/2021

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudců Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobkyně: ; jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa proti; žalovanému: ; jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa , země o výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce, o odvoláních žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 1. 10. 2020, č. j. 11 C 194/2020-38, ve znění doplňujícího rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 30. 8. 2021, č. j. 11 C 194/2020-61, Rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího rozsudku soudu prvního stupně se v části odvoláním dotčené, tedy ve výroku I., kterým byla žalovanému uložena povinnost hradit žalobkyni na výživném částku 1 200 Kč měsíčně od ledna 2020, splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci, za který je splátka hrazena, a to do dosažení dvou let věku nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], dále ve výroku II. v tom rozsahu, v jakém byla uložena povinnost žalovanému dluh na výživném za období od ledna do září 2020 splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč, splatných vždy spolu s běžným výživným, a dále ve výrocích IV. a V., zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 1. 10. 2020, č. j. 11 C 194/2020-38, žalovanému uložil povinnost hradit žalobkyni na výživném částku 1 200 Kč měsíčně od ledna 2020, splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci, za který je splátka hrazena (výrok I.), rozhodl, že dluh na výživném za období od ledna do září 2020 je žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč, splatných spolu s běžným výživným (výrok II.), ohledně částky 8 000 Kč žalobu zamítl (výrok III.), žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).

2. K pokynu odvolacího soudu dále Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 30. 8. 2021, č. j. 11 C 194/2020-61, výše uvedený rozsudek doplnil tím způsobem, že výrok I. doplnil tak, že za slova„ splátka hrazena“ se doplňuje věta„ a to do dosažení dvou let věku nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum]“ (výrok I.), dále tak, že se výrok II. tohoto rozsudku doplňuje tak, že se žaloba zamítá i ohledně výživného za období od [datum] do 31. 12. 2019 a dále ohledně výživného co do částky 1 800 Kč měsíčně od ledna 2020 do dosažení dvou let nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a dále ohledně částky 3 000 Kč od [datum] (výrok II.).

3. Odvolání proti oběma rozsudkům soudu prvního stupně bylo podáno toliko ze strany žalovaného. Ve svém odvolání doručeném soudu prvního stupně dne 12. 11. 2020 žalovaný uvedl, že nesouhlasí s přiznáním výživného ve výši 1 200 Kč pro svoji bývalou přítelkyni, výživné nemá z čeho hradit, jelikož nemá zaměstnání, je evidovaný na Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny v [anonymizováno], od kterého nepobírá ani žádné sociální dávky. Dále v tomto odvolání uvedl, že výživné na syna platí pravidelně, bude přispívat i dále, na výživné mu přispívá jeho matka. Dále ještě uvedl, že pokud s přítelkyní žil a pracoval, tak se o přítelkyni staral, platil nájem, energie, internet, nakupoval potraviny a oblečení, někdy, pokud už neměl peníze, půjčila mu jeho matka. Přítelkyni opustil poté, co ho začala soustavně podvádět s jinými muži. Dále poukázal na to, že z úřadu práce veškeré doklady dodal. Ve svém odvolání doručeném soudu prvního stupně dne 11. 10. 2021 po vydání doplňujícího rozsudku soudu prvního stupně uvedl, že je ženatý, má jedno dítě, manželka čeká druhé dítě, na syna [jméno] platí výživné 47 EUR každý měsíc, a pokud je třeba, zašle i něco navíc nebo něco koupí a pošle balík. Uvedl, že na [jméno] bude platit i nadále, ale nemá finance na to, aby platil i na bývalou partnerku, o kterou je postaráno. Poukázal na to, že jeho dítě si vyžaduje speciální stravu, jelikož je alergické, a že bývalá partnerka má též partnera, který se o ni stará a má s ním dítě.

4. Po zhodnocení obsahu obou odvolání žalovaného, které jím byly v této věci podány, dospěl odvolací soud k závěru, že svými odvoláními napadá žalovaný pouze ty výroky soudu prvního stupně ve znění jejich doplnění, kterými mu byla uložena povinnost hradit žalobkyni na výživném částku 1 200 Kč měsíčně od ledna 2020, splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci, za který je splátka hrazena, a to do dosažení dvou let věku nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum] (výrok I.), a dále uložena povinnost dluh na výživném za období od ledna do září 2020 splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč, splatných vždy spolu s běžným výživným (část výroku II.), jelikož z obsahu obou těchto odvolání je evidentní, že žalovaný nesouhlasí s uložením povinnosti hradit žalobkyni výživné, ale naopak nijak nebrojí proti rozsudku soudu prvního stupně v tom rozsahu, v jakém byla žaloba zamítnuta. Po zhodnocení obsahu obou podaných odvolání v jejich vzájemné souvislosti, tedy po zohlednění obsahu i druhého odvolání žalovaného, je přitom evidentní, že žalovaný nechce platit na výživném ve prospěch žalobkyně ničeho, tedy že rozhodnutí soudu prvního stupně ve vztahu k uložení povinnosti hradit žalobkyni výživné napadá v celém rozsahu uložené povinnosti, nikoli pouze v části uložené povinnosti k hrazení výživného. Ačkoli tedy soud prvního stupně nesplnil pokyn odvolacího soudu a žalovaného k odstranění vad jím podaného (prvního) odvolání nevyzval, a to právě a zejména ve vztahu k jasnému vymezení rozsahu napadení rozsudku soudu prvního stupně, byl tento nedostatek zhojen druhým odvoláním podaným ze strany žalovaného, pokud je nyní již zřejmé, že žalovaný nechce na výživném ve prospěch žalobkyně hradit ničeho, z čehož dle názoru odvolacího soudu také vyplývá to, že žádá, aby mu povinnost k hrazení výživného žalobkyni uložena nebyla. Podanými odvoláními ze strany žalovaného nebyl tedy naopak napaden rozsudek soudu prvního stupně ve znění jeho doplnění v tom rozsahu, v jakém byla žaloba ohledně zaplacení částky 8 000 Kč na úhradu některých nákladů neprovdané matce a v rozsahu zbývajícího požadavku žalobkyně na hrazení výživného zamítnuta. Ostatně proti těmto výrokům rozsudku soudu prvního stupně by žalovaný nebyl ani osobou oprávněnou k podání odvolání s ohledem na to, že mu jejich prostřednictvím nebyla způsobena žádná újma, která by mohla být rozhodnutím odvolacího soudu odstraněna (pokud by tedy tyto výroky odvoláním žalovaného napadeny byly, musel by stejně odvolací soud odvolání žalovaného v tomto rozsahu podle ust. § 218 písm. b) o. s. ř. odmítnout).

5. Dále ještě odvolací soud dodává, že žalovaný odvoláním sice napadl i doplňující rozsudek soudu prvního stupně, avšak nikoli z toho důvodu, že by doplňující rozsudek vůbec vydán být neměl či byl vydán nesprávně, a tedy odvolací soud vychází z toho, že podaným odvoláním reagoval pouze na doplnění části výroku I. napadeného (prvního) rozsudku soudu prvního stupně, kterým mu byla ukládána povinnost k hrazení výživného ve prospěch žalobkyně.

6. Současně, ačkoli to povinný nenamítá, je třeba přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně rovněž v rozsahu jeho výroků IV. a V., kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za řízení v prvním stupni a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků, neboť se jedná o výroky závislé na odvoláním napadeném výroku o uložení povinnosti žalovanému hradit žalobkyni výživné (viz § 212 písm. a) o.s.ř.).

7. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v rozsahu zamítnutí žaloby žalobkyně o zaplacení částky 8 000 Kč na úhradu některých nákladů neprovdané matce a v rozsahu zamítnutí požadavku žalobkyně na hrazení výživného nad rámec částky 1 200 Kč měsíčně za dobu od ledna 2020 do dosažení dvou let nezletilého [jméno] [příjmení], nabyl rozsudek soudu prvního stupně právní moci, neboť žalobkyní napaden odvoláním nebyl, a přezkumu odvolacího soudu tak v tomto rozsahu nepodléhá.

8. Na podkladě včasného odvolání žalovaného tedy přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího rozsudku v rozsahu jeho výroků I. a II., pokud jimi byla uložena povinnost žalovanému hradit výživné ve prospěch žalobkyně a uloženo mu uhradit dluh na výživném ve splátkách, a ve výrocích IV. a V., kterými byla uložena povinnost žalovanému uhradit soudní poplatek za řízení v prvním stupni a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem dle ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalovaného, k němuž se žalobkyně nevyjádřila, a aniž by musel nařizovat jednání, jak mu to umožňuje ust. § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř., dospěl k závěru, že zde nejsou splněny předpoklady ani pro změnu ani pro potvrzení napadeného rozsudku soudu prvního stupně, a to zejména s ohledem na nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně v otázce uložené povinnosti žalovanému hradit žalobkyni výživné.

9. K řízení předcházejícímu vydání napadeného rozsudku soudu prvního stupně postačuje uvést, že žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Sokolově dne 3. 6. 2020 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost hradit jí výživné od 27. 12. 2019 ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatné vždy do 10. dne v měsíci předem, a dále jí zaplatit částku 8 000 Kč jako příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem a nahradit jí náklady řízení. Žalobu přitom odůvodnila tím, že se jí [datum] narodil syn [jméno] [příjmení], jehož je žalovaný otcem. Dále uvedla, že je svobodná, že žalovaný jí přispěl během těhotenství a po narození dítěte pouze tím, že zakoupil dětskou postýlku, ničím dalším na zvýšené výdaje, které měla v souvislosti s těhotenstvím a slehnutím, nepřispěl. Ke svým poměrům uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a doplatek na bydlení, že v době těhotenství a po porodu měla vyšší náklady na stravu a měla také zvýšené náklady s těhotenským ošacením, pořízením výbavičky, kočárku, kosmetiky a dalších běžných věcí pro ni i novorozence. K prokázání těchto svých tvrzení navrhla provedení výslechu účastníků. K osobě žalovaného dále uvedla, že je svobodný, je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce v [anonymizováno], bydlí ve [příjmení] [jméno], v osadě na [země], jinou vyživovací povinnost nemá, přičemž k prokázání těchto tvrzení navrhla výslech žalovaného. Ke své žalobě dále připojila rodný list nezletilého. K výzvě soudu prvního stupně následně sdělila, že návrat žalovaného do České republiky se nedá očekávat, neboť má na [země] přítelkyni, se kterou čeká dítě s tím, že o syna zájem neprojevil a výživné na něj hradí.

10. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí, nesouhlasí s tím, že by se postaral pouze o zakoupení postýlky. Pokud pracoval v Německu, tak platil za byt 10 000 Kč měsíčně spolu s internetem, nakupoval vedle postýlky plenky, stravu, o přítelkyni se staral celé těhotenství a byl i při porodu. Také se poskládal na zakoupení komody pro syna, a tudíž nevidí důvod, proč by měl platit úhradu nákladů ve výši 8 000 Kč, neboť pokud žili spolu, tak se řádně o syna i družku staral. Dále uvedl, že je momentálně nezaměstnaný, není schopný platit 3 000 Kč s tím, že na syna přispívá každý měsíc 30 EUR.

11. K jednání soudu prvního stupně se žalovaný nedostavil, svoji neúčast však omluvil, a to i s ohledem na epidemickou situaci a s ohledem na svoji nepříznivou finanční situaci, pro kterou nemá prostředky na cestu, přičemž souhlasil s tím, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Předložil potvrzení o tom, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 19. 5. 2020, že není příjemcem pomoci v hmotné nouzi nebo členem domácnosti, které se poskytuje pomoc v hmotné nouzi, že neuplatnil nárok na rodičovský příspěvek a že neuplatnil ani nárok na přídavek na dítě. Žalobkyně se k jednání soudu prvního stupně dostavila, předložila oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory - rodičovského příspěvku. Soud prvního stupně měl k dispozici ještě rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], kterým byly upraveny poměry nezl. [jméno] [příjmení], a potvrzení od Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny v [anonymizováno], že žalovaný nepobírá žádné sociální dávky. Při jednání provedl listinné důkazy a žalobkyni poučil o povinnosti předložit důkazy k tvrzení, že jí v souvislosti s těhotenstvím vznikly zvýšené náklady, resp. prokázat jejich výši, na což žalobkyně reagovala tím, že zakoupila kočárek ve výši 3 050 Kč, s sebou však žádný doklad nemá. Poté bylo dokazování soudem prvního stupně bez provedení dalších důkazů ukončeno a ve věci bylo rozhodnuto napadeným rozsudkem, který byl následně soudem prvního stupně doplněn k pokynu odvolacího soudu.

12. Na podkladě provedených důkazů dospěl soud prvního stupně ke skutkovému závěru, že žalovaný je otcem nezletilého [jméno], jehož matkou je žalobkyně, že žalovaný nemá žádný majetek větší hodnoty, nemá žádný příjem, nepobírá žádné dávky pomoci od státu, že žalobkyně je na mateřské dovolené s nezletilým a její příjmem je pouze dávka rodičovského příspěvku v částce 10 000 Kč měsíčně. Ohledně výdajů spojených s těhotenstvím a porodem nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, neboť žalobkyně k těmto skutečnostem nenavrhla a nepředložila žádné důkazy. Po právní stránce dále uzavřel, že jelikož zjistil, že otec dítěte není s matkou provdán a rodiče dítěte nežijí spolu ve společné domácnosti, uložil mu povinnost přispívat žalobkyni na její výživu dle ust. § 920 o.z. s přihlédnutím k ust. § 922 o. z. Jelikož však zjistil, že otec je nemajetný, nemá v současné době žádný příjem, uložil mu povinnost přispívat žalobkyni pouze částkou 1 200 Kč měsíčně, a to od doby narození nezletilého s tím, že vyživovací povinnost k žalobkyni trvá do okamžiku, kdy společné dítě účastníků dosáhne věku dvou let, a s tím, že pokud by se majetkové poměry otce v budoucnu změnily, má žalobkyně možnost navrhnout změnu výše příspěvku na výživné. Žalobu o zaplacení částky 8 000 Kč zamítl, stejně jako ohledně požadovaného výživného v rozsahu přesahujícím přiznanou částku 1 200 Kč měsíčně od ledna 2020 do dosažení dvou let nezletilého [jméno], [datum narození], a rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za řízení v prvním stupni. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.

13. Po zhodnocení výše uvedených skutečnosti dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je v tom rozsahu, v jakém je odvoláním žalovaného dotčen a odvolacím soudem přezkoumáván ve vztahu k uložení povinnosti žalovanému hradit žalobkyni výživné, nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, jelikož soud prvního stupně v podstatě nijak neodůvodnil svoji úvahu o tom, proč by měl mít žalovaný povinnost hradit žalobkyni výživné právě ve výši 1 200 Kč měsíčně. Za adekvátní odůvodnění uložení povinnosti hradit výživné žalobkyni v této výši nelze považovat to, že žalovaný je nemajetný a nemá žádný příjem, což jediné soud prvního stupně jako důvody pro stanovení výživného v této výši uvedl. Schází tedy odpovídající úvaha soudu prvního stupně, na podkladě které povinnost žalovanému k hrazení výživného žalobkyni ve výši 1 200 Kč měsíčně uložil, zejména tedy zdůvodnění, proč soud prvního stupně při zjištění nemajetnosti otce a toho, že žádný příjem nemá, přesto k uložení povinnosti hradit mu výživné ve prospěch žalobkyně ve výši 1 200 Kč měsíčně přistoupil. Soud prvního stupně tedy při stanovení rozsahu vyživovací povinnosti řádně nehodnotil všechna zákonná kritéria, pokud vůbec nehodnotil odůvodněné potřeby žalobkyně a její majetkové poměry na straně jedné a schopnosti a možnosti žalovaného na straně druhé (viz § 913 odst. 1 o.z.) a k majetkovým poměrům žalovaného uvedl jen to, že je nemajetný a bez příjmu. Bez řádného zhodnocení všech výše uvedených rozhodných skutečností pro určení rozsahu výživného ze strany soudu prvního stupně nelze však rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně stanovení vyživovací povinnosti žalovanému v částce 1 200 Kč měsíčně přezkoumat.

14. Pro úplnost odvolací soud dále dodává, že soud prvního stupně ve vztahu k požadavku žalobkyně na hrazení výživného neposkytl žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. a nereflektoval ani na všechny důkazní návrhy, které byly ze strany žalobkyně učiněny k prokázání jejích poměrů a poměrů žalovaného, neboť žalobkyně navrhla k prokázání těchto skutečností provedení výslechu obou účastníků. Soud prvního stupně však na tyto důkazní návrhy žalobkyně rezignoval a ani v napadeném rozsudku nezdůvodnil, proč takto navrhované důkazy neprovedl, pokud na podkladě takto provedených důkazů mohly být rozhodné skutečnosti týkající se poměrů účastníků také zjištěny. Soud prvního stupně tedy nepostupoval dle názoru odvolacího soudu ani v tomto ohledu správně, což mohlo ovlivnit i správnost a úplnost skutkových zjištění soudu prvního stupně, přičemž neúplné zjištění skutkového stavu věci také mohlo přispět k tomu, že soud prvního stupně neměl dostatek skutkových zjištění, jimiž by svoji úvahu ohledně uložení povinnosti žalovanému hradit žalobkyni výživné právě ve výši 1 200 Kč podepřel.

15. Veden výše uvedenými úvahami tedy odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve znění jeho doplnění v částech odvoláním dotčených postupem dle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a věc podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil soudu prvního stupně v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

16. V tomto dalším řízení tedy soud prvního stupně poskytne žalobkyni poučení žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně její povinnosti tvrdit a prokázat všechny rozhodné skutečnosti pro stanovení požadovaného výživného a zohlední důkazní návrhy žalobkyně k prokázání jejích tvrzení ohledně poměrů žalobkyně i žalovaného, tedy již navržené výslechy obou účastníků, a takto včas navržené důkazy provede (nebude-li mít tvrzené rozhodné skutečnosti prokázány jinými důkazními prostředky). Zohlední dále rovněž doplněná tvrzení ze strany žalovaného v jeho odvoláních ohledně změny v jeho poměrech a poměrech žalobkyně nastalé po vydání prvního rozsudku soudu prvního stupně. Dokazování ve věci tedy podle návrhu účastníků doplní a o věci znovu rozhodne (v tom rozsahu, v jakém byl jeho rozsudek zrušen, tedy v rozsahu požadavku žalobkyně na stanovení výživného ve výši 1 200 Kč měsíčně za dobu od ledna 2020 do dosažení dvou let nezletilého [jméno] [příjmení]), přičemž své rozhodnutí odůvodní způsobem odpovídajícím ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., tedy zejména řádně zhodnotí všechny rozhodné skutečnosti pro určení rozsahu výživného, které by měl žalovaný žalobkyni hradit.

17. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud prvního stupně znovu o náhradě nákladů řízení účastníků, včetně náhrady nákladů tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.) a případně rovněž o povinnosti žalovaného k hrazení soudního poplatku za řízení před soudem prvního stupně, kdy však bude postupovat podle správných ustanovení zákona o soudních poplatcích, zejména dle správné položky Sazebníku soudních poplatků (položka 7 Sazebníku soudních poplatků).