10 CO 251/2023

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudců Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobce: jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizována dvě slova. sídlem adresa proti žalované: právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 459 000 Kč o odvolání žalobce do rozsudku Okresního soudu v Tachově, č. j. 19 C 69/2022-147, ze dne 9. 5. 2023

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním dotčené, tj. ve výroku II., mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 1 799 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného a ve výroku III. se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. žalobu zamítl, výrokem II. žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 5 065,73 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a výrokem III. uložil žalobci povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově náhradu nákladů řízení ve výši 11 200 Kč ve lhůtě stejné jako v případě výroku II.

2. Proti výrokům II. a III. rozsudku soudu prvního stupně se odvolal žalobce z důvodů dle § 205e (důvod nesprávného právního posouzení), neboť soud nepřihlédl k okolnostem daného řízení. Podle žalobce se jedná o pojistné plnění na základě škody na zdraví a k těmto důvodům je nutno přihlédnout jako k okolnostem zasluhujícím zvláštního zřetele a žalobci povinnost k náhradě nákladů neukládat. V odvolání také uvedl, že rozsudkem byla zamítnuta žaloba o 380 000 Kč jako pojistného plnění.

3. Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které mu předcházelo ve smyslu ust. § 212 a násl. o. s. ř. se zaměřením na rozsah podaného odvolání, zohlednil obsah odvolání, a aniž by nařizoval odvolací jednání, jak mu to umožňuje ust. § 214 odst. 2, písm. e) o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

5. V této věci žalobce podal dne 25. 2. 2022 žalobu, kterou se domáhal po žalované zaplacení částky 459 000 Kč, a to z toho důvodu, že by zaměstnancem žalované a u žalované utrpěl dne 2. 3. 2018 pracovní úraz. Jelikož od úrazu trpí trvalými následky, které ho omezují v běžném životě, tyto popsané obtíže představují ztížení společného uplatnění, které byly ohodnoceny znaleckým posudkem znalce z oboru nemajetkové újmu anonymizováno příjmení, který k žalobě žalobce doložil. Dále uvedl, že se obrátil nejprve přímo na pojišťovnu právnická osoba, u níž má žalovaná uzavřené odpovědnostní pojištění. Tato reagovala přípisem ze dne 7. 1. 2022 a nabídla mu plnění ve výši 200 000 Kč, ale ke dni podání žaloby nebylo nic zaplaceno. Ve věci byl dne 2. 3. 2022 vydán platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná odpor a navrhla vstup vedlejšího účastníka, a to právnická osoba právnická osoba, sdělila, že nebude vystupovat v této věci v procesním postavení vedlejšího účastníka na straně žalované. Žalovaná se k žalobě vyjádřila (viz č. listu 34 – 35) a uvedla, že nárok uplatněný žalobou popírají odborná zjištění znalce příjmení jméno příjmení, jehož znalecký posudek si vyžádala pojišťovna anonymizováno. Z tohoto odborného vyjádření bylo zjištěno, že částka odpovídající pojistnému plnění k odškodnění ztížení společenského uplatnění žalobce odpovídá 800 bodům. Pokud se domáhá žalobce další náhrady za ztížení společenského uplatnění, musí unést své důkazní břemeno a řádně svůj nárok prokázat. Znalecký posudek anonymizováno jméno příjmení byl do spisu založen (č. listu 42 – 46). Z vyrozumívacího dopisu anonymizováno pojišťovny ze dne 19. 4. 2022 bylo zjištěno, že za ztížení společenského uplatnění (800 bodů se sazbou 250 Kč za jeden bod) částka 200 000 Kč bude poškozenému poukázána v termínu do patnácti dnů od vyhotovení tohoto dopisu. Žalobce na vyplacení částky 200 000 Kč reagoval podáním ze dne 19. 5., že má za to, že jeho nároky oprávněný v plné výši, ale s ohledem na plnění pojišťovny bere žalobu částečně zpět do výše 200 000 Kč. Usnesením ze dne 25. 5. 2022 bylo řízení částečně zastaveno co do částky 200 000 Kč. Přípisem ze dne 25. 5. bylo sděleno žalované prostřednictvím její zástupkyně, že ve věci byly předloženy dva znalecké posudky, a to anonymizováno jméno příjmení, příjmení, a anonymizováno jméno příjmení, které mají odlišné závěry a žalovaná byla vyzvána k tomu, aby sdělila další procesní postup ve věci. Stejný přípis byl zaslán žalobci prostřednictvím jeho zástupce. Žalobce reagoval tím, že dne 26. 5. 2022 navrhl ustanovení revizního znalce příjmení příjmení nebo anonymizováno příjmení, neboť jsou pochybnosti o objektivitě těchto znalců. Žalovaná reagovala tak, že další procesní postup by měl navrhnout žalobce, jehož tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaná nemá důvod pochybovat o správnosti závěrů anonymizováno jméno příjmení. Usnesením ze dne 7. 6. 2022 soud ustanovil znalecký ústa anonymizováno 5 slov, kterému uložil, aby podal revizní znalecký posudek. Soud neukládal žalobci zálohu k provedení tohoto důkazu. S ohledem na avizovanou přetíženost znaleckého ústavu následně byl ustanoven znalcem příjmení jméno příjmení, anonymizováno. Ten vypracoval znalecký posudek (viz č. listu 101 – 107) a ocenil trvalé následky utrpěného úrazu žalobce na levém kolenním kloubu 800 body. Obě strany sporu byly vyzvány k tomu, aby se vyjádřily k posudku, přičemž žalovaná se vyjádřila tak, že nemá k němu žádné výhrady; žalobce se nevyjádřil. Soud prvního stupně pak nařídil jednání na 9. 5. 2023, ke kterému se žalobce i jeho zástupce omluvili a navrhli výslech znalce příjmení příjmení. Při jednání dne 9. 5. 2023, které se konalo v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce, byly provedeny listinné důkazy, bylo dáno poučení účastníkům podle § 118a, 119b o. s. ř. a konstatováno, že žalobce se k posudku ani nevyjádřil, neuplatnil žádné námitky ve vztahu k prováděným posudkům. Další důkazy prováděny nebyly a ve věci bylo rozhodnuto.

6. Žaloba tedy byla zamítnuta, a pokud jde o odůvodnění výroku II., soud prvního stupně rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 065,73 Kč, přičemž tato částka představuje 12,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,43 % a úspěchu žalobce v rozsahu 43,57 %). Náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši 459 000 Kč, což představuje hodnotu 10 140 Kč za každý úkon právní služby dle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí zastoupení, podání vyjádření ze dne 15. 4. 2022, účast na jednání dne 9. 5. 2023) a tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K nákladům řízení pak patří také cestovné ve výši 834,86 Kč, když soud prvního stupně provedl výpočet cestovného, dále náhrada za ztrátu času v trvání 4 x 30 minut po 400 Kč a daň z přidané hodnoty.

7. Odvolací soud přezkoumal tento výrok z úřední povinnosti, neboť sám žalobce ve vztahu k tomuto výroku neuplatnil vůbec žádné námitky a dospěl k závěru, že pokud jde o aplikace ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., tak tato byla použita správně. Žalovaná byla v řízení částečně úspěšná a má nárok na náhradu nákladů řízení, které představují 12,86 % z jejich celkové výše (po zaokrouhlení 13 %). V této části výpočtu se odvolací soud ztotožňuje s postupem soudu prvního stupně.

8. Soud prvního stupně vycházel z nesprávné tarifní hodnoty. Tarifní hodnota činí v tomto druhu sporů 50 000 Kč a odměna za jeden úkon právní služby představuje částku 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb.). Judikaturu v tomto smyslu sjednotil Nejvyšší soud v ČR (viz např. 25 Cdo 1901/2018). Žalované náleží 13 % z částky 11435 Kč (3 100 x 3 = 9300 Kč, náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/96 Sb. ve výši 3 x 300 = 900 Kč, cestovné ve výši 835 Kč a náhrada za ztrátu času ve výši 400 Kč). K výsledné částce (1 487 Kč) je nutno ještě přičíst 21 % DPH, tedy částku 312 Kč. Dle tohoto výpočtu byl proto výrok II. změněn tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 1799 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 220 o. s. ř.).

9. Ve výroku III. rozhodl soud prvního stupně o povinnosti žalobce zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Tachově náhradu nákladů řízení ve výši 11 200 Kč. Tato částka představuje náklady, které vznikly státu v souvislosti s vypracováním revizního znaleckého posudku anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. Žalobce tento posudek navrhl, zálohu na vypracování tohoto posudku nezaplatil, znalci bylo přiznáno znalečné ve výši 11 200 Kč a toto znalečné bylo znalci také proplaceno.

10. Podle ust. 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

11. Žalobce neargumentuje ani v odvolání a ani v průběhu řízení před soudem prvního stupně neargumentoval, že by u něj byly splněny podmínky pro osvobození od placení soudních poplatků a v odvolání akcentuje pouze charakter plnění ze strany žalobce s tím, že tento představuje okolnosti zasluhující zvláštního zřetele (šlo totiž o pojistné plnění na základě škody na zdraví). Pro závěr, který z účastníků je podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinen nahradit státu jeho náklady, je rozhodující výsledek řízení. Je třeba zohlednit to, že tento posudek byl navržen žalobcem až poté, co mu byla dle znaleckého posudku anonymizováno jméno příjmení vyplacena požadována částka pouze ve výši 200 000 Kč prostřednictvím právnická osoba Žalobce však trval na svém nároku i nad rámec této částky 200 000 Kč, proto byl vypracován znalecký posudek a neuplatní se zde rozdělení nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a ani nepřipadá v úvahu (vzhledem ke specifikům tohoto řízení) postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Pokud totiž žalobce za této situace trval na podané žalobě, nezohlednil výsledky znaleckého posudku anonymizováno jméno příjmení (žádné konkrétní námitky neměl, jednání před soudem prvního stupně se ani nezúčastnil), je tedy povinen nést náklady spojené s vypracováním tohoto znaleckého posudku jakožto procesní následek svého postupu (neunesení důkazního břemene). Pouhý odkaz na charakter tohoto řízení nemůže mít na toto rozhodnutí vliv. Výrok III. rozsudku soudu prvního stupně byl proto jako věcně správný potvrzen.

12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce sice nebyl v odvolacím řízení úspěšný, ale žalované žádné náklady nevznikly, neboť se k odvolání žalobce nevyjádřila. Bylo proto rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.