10 Co 864/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Šalomounové a soudkyň Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobců: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , IČ Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupení advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o 631 449 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobců a žalovaných do rozsudku Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 12. 6. 2024, č. j. 8 C 45/2020 – 522

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním dotčené, to jest ve výroku II a dále ve výroku IV, potvrzuje.

II. Ve výroku III se mění tak, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 337 950 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 41 280 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům částku 30 531 Kč s příslušenstvím (výrok I), žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II) a žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 206 041,76 Kč.

2. Proti celému rozsudku se odvolali žalobci. Namítli, že soud rozhodnutí podrobně neodůvodnil, v odst. 31 shrnul skutkový děj, vyhodnotil důkazy a vysvětlil, z jakého důvodu rozhodl v neprospěch žalobců. Podle žalobců soud hodnotil výlučně všechny důkazy v jejich neprospěch, protože důkazy sloužící k uplatněnému nároku buď nepřijal, nebo označil za nepoužitelné. Podle žalobců jde o jednoduchou věc. Uzavřeli s žalovanými dohodu, ti měli zvelebit byt prvním patře jejich domu, žalobci měli umožnit žalovaným v tomto patře bydlet, aniž by platili nájem, což mělo být kompenzováno úpravami bytu. Po vyklizení žalovaných, měl byt zůstat ve zrekonstruovaném stavu a žalovaní se mohli se žalobci dohodnout o kompenzaci vynaložených nákladů. Žalovaní naopak byt úmyslně poškodili v rozsahu, který je patrný z provedených důkazů. Stavební úpravy prováděné žalovanými byly i příčinou podání žaloby na vyklizení. Nelze akceptovat předání bytu v tom stavu, v jakém jej žalovaní opustili, což bylo zdokumentováno i znaleckým posudkem znalkyně , jméno FO, . Uvedeným důkazům odporuje výpověď svědkyně , Anonymizováno, , svědka , Anonymizováno, , kteří uvedli, že v bytě bylo vše nové. Svědek , Anonymizováno, uvedl, že by se do bytu sám nastěhoval. Soud uvedl, že nemůže vycházet ze znaleckého posudku , jméno FO, , která byt sice viděla, ale nebyla informována o skutečném stavu nemovité věci, o příbuzenských vztazích, o existenci dohody. Znalkyně , jméno FO, popsala stav bytu, který v žádném případě nesvědčil o tom, že byt byl zrekonstruován. Znalkyně zjistila, co v bytě chybělo (vnitřní dveře, poškození dveří, kování dveří, vytrhání rozvodů, zásuvek, vypínačů, elektroinstalace, absence rozvaděče, elektroinstalace, zařizovací předměty v koupelně, podlahové krytiny), dále zjistila poškozené štuky, to že na půdě byl odstraněn škvárobeton z podlahy a byl nevhodně nahrazen. Po stavebních úpravách se objevily praskliny ve stropech, strop žalobců je prohnutý. Žalovaní odstranili škvárobetonový zásyp, nahradili ho nevhodným izolačním materiálem a došlo k poškození stropu. Byt byl zdevastován neodbornými zásahy. Touto rekonstrukcí nemohl být byt v prvním patře zhodnocen. Ke stavu bytu před úpravami soud vyslechl svědkyni , Anonymizováno, , svědka , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Svědkyně , Anonymizováno, popsala, že v obýváku byla trochu propadlá podlaha; v písemném vyjádření uvedla, že byla popraskaná podlaha. Jednalo se o betonový potěr na dřevěné podlaze, který z technického hlediska nemohl mít žádný vliv na stropy v bytě žalobců. Žalobci nesouhlasí s hodnocením věrohodnosti svědkyně ze strany soudu. Svědek , Anonymizováno, v bytě bydlel, podle něj stačilo vymalovat a dalo by se tam normálně žít; i žalovaní bydleli v bytě před započetím prací. , tituly před jménem, , Anonymizováno, byl v bytě v době, kdy žalobci prováděli výměnu oken a topení a je tedy pochopitelné, že v bytě byl nepořádek. Znalec , jméno FO, se vyjádřil ke zhodnocení bytu a uvedl, že žalovaní prováděnou rekonstrukcí byt zvelebili, ale neuvedl, čím konkrétně. Každá práce nemusí znamenat zhodnocení nemovitosti. Práce byly prováděny neodborně, byly provedeny zásahy do konstrukce domu, do podlah, stropu, izolace, přičemž bude nákladné odstranění této stavební úpravy. Bude nutno doplnit izolace, opravit elektrické rozvody včetně revize, vyštukovat a vymalovat. Nic z toho by nebylo třeba, pokud by byl správný závěr soudu o tom, že činností žalovaných nedošlo ke způsobení škody, ale ke zhodnocení bytu. Žalobci setrvávají na závěru, že činnosti žalovaných jim byla způsobena škoda. Otázkou pak zůstává výše způsobené škody. Soud mohl nesouhlasit s některými položkami ve znaleckém posudku , jméno FO, a mohl přiznat škodu ve výši, která byla provedenými důkazy jednoznačně prokázána. Závěr soudu, že činností žalovaných nebyla způsobena škoda, ale naopak byt byl zhodnocen, je zcela mimo realitu. Nárok žalobců na náhradu škody je po právu. Navrhli proto, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn a žalobcům přiznána částka 415 658 Kč z příslušenstvím.

3. Do rozsudku soudu prvního stupně, a to konkrétně do výroku III se odvolali i žalovaní. Žaloba byla zamítnuta co do částky 415 658 Kč a žalovaní uspěli s částkou 30 531 Kč s příslušenstvím. Žalobci tak uspěli procentuálně do výše 48 % a byli neúspěšní, co do výše 95,2 %. Tomuto úspěchu žalovaných neodpovídá rozhodnutí o nákladech řízení. Zástupcem žalovaných byly náklady soudního řízení vyčísleny obnosem 401 188 Kč, tyto byly stanoveny zčásti z původně žalované částky ve výši 631 449 Kč a po rozhodnutí odvolacího soudu z částky 446 189 Kč. Žalovaní se neztotožňují se závěrem soudu prvního stupně, že běžela dvě jakási samostatná řízení, kde vypočítává v těchto „samostatných“ řízení zvlášť úspěch a neúspěch. Důvodem k převážnému zamítnutí žaloby nebylo to, že by výše přiznaného plnění závislá na znaleckém posouzení či na úvaze soudu, ale že co do zamítnuté části nebyl základ žalovaného nároku vůbec dán. Také zmínili to, že po celou dobu soudního řízení, a to i před jeho zahájením, měli snahy se s žalobci dohodnout a mimosoudní dohodu navrhovali i po vydání rozsudku odvolacího soudu. Navrhli proto, aby výrok III byl změněn tak, že žalovaným bude přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 401 188 Kč a náklady před odvolacím soudem.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, kterému mu předcházelo, ve smyslu ustanovení § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalobců a odvolání žalovaných a po odvolacím jednání dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je ve výroku II věcně správné (žalobci upřesnili při odvolacím jednání, že se do výroku I neodvolávají) a v případě výroku III shledal odvolání žalovaných důvodným.

5. Soud prvního stupně poté, co o částce 182 260 Kč s přísl. bylo pravomocně již rozhodnuto (viz rozhodnutí odvolacího soudu co do této částky a viz rozhodnutí o dovolání žalobců, které bylo odmítnuto). Částka pravomocně rozhodnutá řeší škodu, kterou žalobci požadovali z důvodu neodborně provedené rekonstrukce a v důsledku toho znehodnocení celého domu. Žalobci z tohoto titulu žádali zaplacení částky 185 260 Kč s přísl. na základě posudku statika, který vyčíslil škodu s ohledem na to, jaké práce a v jaké hodnotě bude nutno provést k tomu, aby se v domě neprojevovaly praskliny čili poruchy statiky.

6. Doposud nebyla vyřešena další žalovaná částka 446 189 Kč s přísl. z důvodu škody, která žalobcům měla být způsobena v důsledku úmyslného poškození bytu ze strany žalovaných. která byla zjištěna v okamžiku jejich vyklizení. Žalobní tvrzení stála na tom, že bude nutné provést výměna vstupních a vnitřních dveří, doplnění kování, kompletaci elektroinstalace včetně revize, napojení a kompletace rozvodů vody a kanalizace, demontáž podlahových krytin, položení nových, opravy povrchů, stěn a stropů, odstranění nevhodného zásypu, doplnění zateplení stropu, vybourání stávajícího dřevěného stropu, zřízení nového stropu a opravy povrchů všech stropů stěn a maleb. Z těchto položek byly pravomocně vyřešeny otázky odstranění nevhodného zásypu, doplnění zateplení domu, vybourání stávajícího dřevěného stropu, zřízení nového stropu a opravy povrchu. Těmito otázkami a případnými odvolacími námitkami ve vztahu k těmto se nebylo možno již zabývat. Skutkově patří částečně do náhrady škody uvedené v bodě 5 a tedy již pravomocně vyřešené a částečně jde o požadavek žalobců na uhrazení škody, jako kdyby rekonstrukce v 1.patře domu byla již ukončena. V řízení ale bylo zjištěno, že žalovaná opouštěli jimi rekonstruovaný prostor v době, kdy tato nebyla dokončena.

7. Ve vztahu k nyní projednávané škodě soud prvního stupně opakovaně (viz níže) žalobce poučoval dle § 118a odst.1,3 o.s.ř. o tom, aby prokázali, jaká škoda, kterou žalobci označovali jako škodu úmyslně způsobenou žalovanými při vyklizení prvního patra jejich domu jim byla způsobena, co konkrétně si žalovaní odvezli a demontovali a tyto věci jednoznačně specifikovali. Po tomto poučení žalobci specifikovali věci, které byly z bytu při vyklizení žalovanými odvezeny a demontovány (viz číslo listu , Anonymizováno, ). Žalovaní tvrdili, že tyto věci zakoupili na svůj náklad, předložili důkazy o nákupu těchto věcí a bránili se námitkou, že s ohledem na celkovou výši investic žalovaných do nemovitosti žalobců, je v rozporu s dobrými mravy požadovat po žalovaných úhradu výše uvedených předmětů. Investicemi ze strany žalovaných došlo ke zhodnocení nemovitosti přesahující hodnotu odvezených věcí, ať již byly věcmi samostatnými nebo se staly součástí věci hlavní. Při dalším jednání, které se konalo 9. června 2023, byli žalobci opět poučeni o tom, že je na nich, aby prokázali, že jim vznikla škoda, kterou žalují ve výši 446 189 Kč, tak jak byla uplatněna žalobou s tím, že jinak mohou být ve věci neúspěšní. Žalobci navrhli vypracování znaleckého posudku k otázce, zda rekonstrukce prováděná žalovanými vedla ke zhodnocení či znehodnocení domu. Zástupce žalovaných s provedením tohoto důkazu nesouhlasil s argumentací, že znalecký posudek by měl být v tomto případě náhradou za nedostatečná tvrzení žalovaných, že není možné stanovit cenu před a po rekonstrukci, neboť ke stavu před rekonstrukcí neexistují žádné důkazy a také s ohledem na to, že o objekt se po vyklizení žalobci řádně nestarali (poukázal na zatékání, plísně vyplývající ze závěrů místního ohledání provedeného soudem). Soud prvního stupně tento důkazní návrh akceptoval s tím, že se podle jeho názoru jedná o otázku odbornou. Žalovaní také tvrdí, že investicemi nemovitou věc ve vlastnictví žalobců zhodnotili oproti tvrzení žalobců, že nemovitost znehodnotili.

8. Soud ustanovil znalce , jméno FO, z oboru stavebnictví, rozpočty, ceny, kterému uložil, aby prohlédl dům žalobců, stanovil, zda ke dni 1. 4. 2017 došlo prováděnou rekonstrukcí k znehodnocení celého domu/prvého patra, a to odstraněním (vytrháním) zásuvek, odstraněním sprchového koutu a sanitární keramiky z koupelny, odstraněním jističe bojleru, odstraněním plovoucích podlah žalovanými, případně, zda došlo ke zhodnocení celého domu či prvního patra oproti roku 2008, kdy nemovitou věc posuzoval a osobně viděl , tituly před jménem, , Anonymizováno, z Komerční banky, a to i přesto, že došlo k odmontování uvedených věcí. Dále mu uložil, aby stanovil cenu věcí, které byly odmontovány z prvního patra ke dni 1. 4. 2017 s ohledem na doplnění žalobních tvrzení. Do spisu byl poté také založen znalecký posudek znalce , Anonymizováno, ze dne 26. 7. 2014. V tomto posudku byl rodinný dům žalobců popsán k okamžiku provádění tohoto posudku a bylo z něj zjištěno, že byt ve druhém nadzemním podlaží je ve stavu dokončované rekonstrukce, která je zde popsána. Soudem ustanovený znalec , jméno FO, vypracoval posudek dle zadání a dospěl k závěru, že žalovaní dům neznehodnotili, a to ani první patro, a to ani tím, že si demontovali a odvezli zařizovací předměty. Jimi prováděnou rekonstrukcí došlo ke zhodnocení domu - prvního patra, i když celková rekonstrukce bytu ještě nebyla zcela dokončená. Žalobci si tento objekt zakoupili včetně vad stavebních konstrukcí (nedostačující statická nosnost dřevěných stropních konstrukcí, nevyhovující tepelný odpor zděných konstrukcí, absence vnější fasády a zateplovacího systému). Stanovil pak cenu věcí ke dni 1. 4. 2017 na částku 30 531 Kč.

9. Soud prvního stupně uzavřel, že ani po několikerých poučení ze strany soudu žalobci neprokázali, že by rekonstrukčními pracemi prováděnými žalovanými došlo ke škodě na předmětné nemovité věci. V řízení bylo zjištěno, že v důsledku rekonstrukcí, které byly prováděny v prvním patře domu, nedošlo k znehodnocení nemovitosti. Samotné provádění rekonstrukcí potvrdil znalecký posudek znalce , Anonymizováno, . Před rekonstrukcí v roce 2008 nebyl dům, resp. jeho 1.patro obyvatelné (viz znalecký posudek , tituly před jménem, , Anonymizováno, ). V roce 2014 byly v běhu rekonstrukce, které po dohodě s žalobci prováděli žalovaní a při vyklizení v dubnu 2017 si odnesli některé věci, čímž měla být žalobcům způsobena škoda. Soudem byl ustanoven znalec , jméno FO, , který tyto věci ocenil a za sprchový kout, ohřívač vody, WC Combi, ocenil na částku 17 144 Kč. Dále ocenil podlahy na částku 3 800,08 Kč, soklovou lištu 324,48 Kč, neboť tato podlaha je příslušenstvím a neměla být oddělena. Tyto věci měly v domě zůstat Pokud jde o ostatní věci, za něž žalobci požadovali náhradu (žalobci požadovali dále náhradu za troje dveře, balkonové dveře, luxfery, zábradlí, okno v koupelně, poklop u vchodu) soud tomuto nároku nevyhověl, což odůvodnil tím, že při místním ohledání zjistil, že tam tyto věci zůstaly, případně se nacházely na zahradě či okolo domu, což připustila i žalobkyně. Tyto věci si tedy žalovaní neodvezli. Žalobci neprokázali, že by jim v této části vznikla škoda. Soud tedy vyhověl žalobcům do částky 30 531 Kč s přísl. Neakceptoval námitku žalovaných ohledně rozporu nároku žalobců dobrých mravů.

10. Do výroku I nebylo podáno odvolání a v této části je rozsudek soudu prvního stupně pravomocný.

11. Ve zbývající části, která se stala předmětem odvolacího řízení, odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně, které spočívají v tom, že žalobci neprokázali, že by jim vznikla škoda v žalované výši, ač o tom byli opakovaně poučováni. Žalobci břemeno tvrzení a břemeno důkazní v těchto otázkách skutečně neunesli, a proto soud prvního stupně žalobu správně zamítl. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil (§ 120 o.s.ř.).

12. Žalobci sice v odvolání namítají, že soud hodnotil všechny provedené důkazy výlučně v jejich neprospěch, ale opomíjí především povinnost žalobců tvrdit a dokazovat. Odvolací soud ale nemá výhrady k hodnocení důkazů , které byly v řízení provedeny. Hodnocení důkazů odpovídá pravidlům podle § 132 o.s.ř. Žalobci v odvolání ani nekonkretizují důkazy, které podle jejich názoru soud nesprávně vyhodnotil kromě znaleckého posudku znalkyně , jméno FO, . Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že znalecký posudek, který byl přiložen k žalobě zpracovaný znalkyní , jméno FO, , nelze použít, a to z toho důvodu, že tento znalecký posudek byl vypracován za účelem zjištění a výše škody a také všech nákladů na uvedení do původního stavu bytu v prvním patře. Znalkyně při výslechu připustila, že vycházela pouze z tvrzení žalobců o tom, že byt nechali ,,nájemci“, kteří v něm bydleli, po sobě zdevastovaný, nebyla informována o tom, jak byl byt rekonstruován, v jaké fázi byla rekonstrukce, jak se na ní podíleli žalobci a jaký byl stav domu před rekonstrukcí. Veškeré náklady, které vyčíslila, tedy směřovali k obnovení jiného stavu, než v jakém opustili žalovaní předmětné první patro.

13. Další námitky se týkají toho, že veškeré rekonstrukce byly prováděny bez souhlasu žalovaných, dokonce za jejich zády a o tom již předchozí odvolací rozsudek pojednává a tuto otázku vyřešil. Nelze také přihlížet k výpovědím svědkyně , Anonymizováno, , svědka , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , neboť tito svědci, případně znalec , Anonymizováno, , popisovali stav domu dávno před tím než v době, kdy žalovaní odcházeli, a dokonce i předtím, než žalovaní s rekonstrukcemi vůbec započali.

14. Znalec , jméno FO, prostor v prvním nadzemním podlaží aktuálně viděl a bylo otázkou odbornou, zda došlo ke zhodnocení či znehodnocení a není žádný důvod závěr tohoto znalce nepřijmout. Znalec zjistil, že se vlastně jednalo o odmontování různých částí věcí z bytu v prvním patře, ale které lze snadno obnovit namontováním těchto věcí nových.

15. Pokud je v odvolání poukazováno na místní šetření, pak je nutno přihlédnout k tomu, kdy bylo prováděno, tzn. až po zahájení soudního řízení a stav prvního patra evidentně v té době nemohl být způsoben činností žalovaných; v té době již měli tento prostor k dispozici pouze žalobci, a to od dubna 2017.

16. Sice lze v obecné rovině souhlasit s tvrzením žalobců, že ne každá rekonstrukce znamená zhodnocení nemovitosti. V posuzovaném případě ale stav nemovitosti zhodnotil znalec s příslušnou odborností, z jehož posudku a výslechu je podstatný závěr, který je řádně odůvodněn a podložen. Znalec nejen že dům prohlédl, ale měl i k dispozici fotografie o prováděných rekonstrukcích, z nichž částečně byl zřejmý stav domu před rekonstrukcí. Znalec na základě těchto údajů dospěl k závěru, že žalovaní investovali značné finanční prostředky do rekonstrukce druhého nadzemního podlaží, prováděli svépomocně stavební práce. Jednalo o samostatné schodiště do prostoru druhého nadzemního podlaží, montáž nového stropu nad druhým nadzemním podlaží, nové keramické obklady stěn v koupelně, nové keramické dlažby, v koupelně částečně nové štukové omítky, nová plovoucí podlaha v jedné místnosti, částečné provedení elektroinstalace a montáž bojleru pro ohřev teplé užitkové vody. K 1. 4. 2017 si žalovaní demontovali některé z věcí tvořící vybavení bytu, které sami financovali a instalovali. Pevně zabudované věci jako keramické obklady, dlažby, koncové krabice, elektro pod vypínače, zásuvky a přípojky k zařizovacím předmětům, žalobci ponechali na svých místech, ale tyto věci lze jednoduše obnovit. Znalec tedy došel k závěru, že nedošlo k znehodnocení celého domu žalobců, ale že pracemi, které tam žalovaní provedli, došlo ke zhodnocení druhého nadzemního podlaží. Žalovaní na místě ponechali značnou část stavebního materiálu potřebného k dokončení rekonstrukčních prací, ponechali tam také vlastní práci, a jimi investované finanční prostředky. Z fotografií je vidět, že na stěnách ve druhém nadzemním podlaží se vyskytují plísně; také je vidět, že na místě například zůstaly dveře, o nichž žalobci tvrdili, že byly vystěhovány. Znalec uvedl, že předmětný dům má stavební poruchy, jsou tam trhliny stropů a fabionů v prostoru bytu v přízemí, které nemohly být způsobeny stavební činností žalovaných, ale je to dáno tím, že stávající nosná konstrukce dřevěného stropu nad přízemím je poddimenzovaná, dochází k průhybům konstrukce, poté k tvorbě prasklin v omítce stropu a v místě styku svislých stěn a stropu ve fabionu. Konstrukce stropu nad přízemím objektu je již nevyhovující. Celá stavba rodinného domku není opatřena vnější omítkou ani konstrukcí zateplovacího systému, dochází tedy ve vnitřním prostoru ke tvorbě plísní, a to z důvodu značného tepelného prostupu zděnou konstrukcí. Na vnitřních plochách omítek dochází ke tvorbě kondenzační vlhkosti s následnou tvorbou plísní. Ani tato vada zděných konstrukcí není způsobena rekonstrukčními pracemi a stavebními zásahy žalovaných, ale je způsobena v důsledku nevhodného provedení původního obvodového zdiva bez aplikace vnější fasády a tepelného izolantu.

17. Odvolací soud na základě shora uvedeného má za to, že soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu odpovídajícímu důkazní aktivitě účastníků (jde o řízení sporné) a správně aplikovanému právnímu posouzení věci, důkazy hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř., správně zjistil skutkový stav věci. který umožňoval ve věci rozhodnout a věc také správně právně posoudil. Rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný ve smyslu ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil ve výroku II.

18. Odvolací soud podle § 220 o.s.ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III, proti kterému se odvolali žalovaní s důvodnou námitkou, že soud prvního stupně nesprávně použil při rozhodnutí o nákladech řízení ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. Podle odvolacího soudu skutečně toto ustanovení na danou věc nedopadá, neboť upravuje situace, kdy měl účastník ve věci úspěch jen částečný a přesto mu může být přiznána plná náhrada nákladů řízení za situace, že měl neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Mohlo být rozhodováno o nákladech řízení ve smyslu plné náhrady nákladů řízení úspěšnému účastníku (žalovaným), protože neúspěch žalobců se týkal převážné části uplatněného nároku Nikoli však pro to, že by neúspěch závisel na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu tehdy, jestliže soud určuje výši nároku postupem podle § 136 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení se postupuje pouze tehdy, jestliže účastník má co do základu ve věci plný úspěch a neúspěch se projeví pouze ve výši plnění, a to jen proto, že na počátku sporu přesně neznal či nemohl znát výši svého nároku a z tohoto důvodu musela být stanovena pomocí znaleckého posudku. Podstatné je tedy, že musel být dán již základ tohoto nároku.

19. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za řízení před soudem prvního stupně. Žalobci byli úspěšní co do částky 30 531 Kč (4,8 %). Neúspěšní byli co do 95,2 %, což znamená, že jim vznikla povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 90,4 % náhrady nákladů řízení. Při výpočtu nákladů řízení vycházel odvolací soud s počtem úkonů a jejich hodnot tak, jak je uvedeno v rozsudku soudu prvního stupně a náklady řízení pak představují částku 337 950 Kč s připočtením režijních paušálů, se zohledněním výše projednávané částky před rozhodnutím odvolacího soudu a po něm, s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o zastupování dvou osob a s připočtením cestovného. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným tuto částku ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byli žalobci zcela neúspěšní, jsou proto povinni zaplatit žalovaným plnou náhradu nákladů řízení ve výši 41 280 Kč. Odvolání žalovaných bylo honorováno pouze ve výši jedné poloviny s odkazem na ustanovení § 11 odst. 2, neboť šlo o odvolání proti rozhodnutí, které se týkalo nákladů řízení a nejde o rozhodnutí ve věci samé. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. Platební místo v případě obou nákladových výroků bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.