11 Co 18/2026

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Emilie Štěpánkové a soudců Mgr. Aleny Chaloupkové a Mgr. Ivana Šindlera ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B zastoupení advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví k nemovitým věcem o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 11. 2025, č. j. 14 C 1/2024-144 Rozsudek soudu prvého stupně se potvrzuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení 1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně zamítl žalobu na určení, že ke dni smrti , jméno FO, , zemř. 18. 12. 2023, byla ve společném jmění manželů , jméno FO, a , jméno FO, bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, na st. parc. č. , hodnota, , s podílem na pozemku a společných částech budovy, v k. ú. , adresa, (výrok I) a žalobcům uložil nahradit žalované náklady řízení ve výši 26 832 Kč (výrok II). Rozsudek odůvodnil tím, že žalobci se domáhali uvedeného určení s tím, že jsou bratry , jméno FO, , která byla v průběhu řízení omezena ve svéprávnosti a v době uzavření darovací smlouvy se žalovanou dne 26. 10. 2023 nebyla ona ani její manžel způsobilí smlouvu uzavřít. Žalobci ani po poučení soudu nenavrhli nic, čím by prokázali naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Zatím nejsou v postavení dědiců své sestry, která stále žije. Jejich naléhavý právní zájem na určovací žalobě není dán a ani jim nesvědčí aktivní legitimace.

2. Proti rozsudku podali včasné odvolání žalobci, kteří namítali, že jsou aktivně legitimováni k žalobě, když jsou potencionálními dědici po , jméno FO, i po , jméno FO, a o jejich potencionálních právech a povinnostech je v tomto sporu rozhodováno. S ohledem na závěry v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 23 Cdo 3870/2023, měl soud zahájit řízení z úřední povinnosti, když bylo v řízení prokázáno, že , jméno FO, jednala v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat a takové právní jednání zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobci opakovaně vyzývali hmotněprávního opatrovníka město Mariánské Lázně, aby se připojilo k žalobě, či podalo návrh na zahájení řízení, ale hmotněprávní opatrovník tak neučinil.

3. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř., včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, přihlédl k obsahu odvolání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Věc projednal podle § 214 odst. 3 o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím bez jednání souhlasili.

4. Předně lze konstatovat, že soud prvého stupně v přezkoumávané věci provedl účastníky navržené důkazy v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci. V odůvodnění rozsudku jasně vyložil, které skutečnosti má z provedených důkazů prokázány a o které důkazy opřel svá skutková zjištění. Z provedených důkazů učinil správné, úplné a logické skutkové závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožnil. Skutkový stav zjištěný soudem prvého stupně tvoří spolehlivý základ pro rozhodnutí ve věci samé a mohl z něj vycházet při rozhodování i odvolací soud. Odvolací soud proto pro stručnost na skutkový závěr soudu prvého stupně v podrobnostech zcela odkazuje.

5. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Odvolací soud již ve svém usnesení ze dne 9. 1. 2025, č. j. 11 Co 3/2025-92, v této věci poukazoval na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Není-li žalobce aktivně věcně legitimován, nemůže mít ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť nemůže přirozeně doložit, že by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým nebo bylo jinak ohroženo. Z okolnosti potencionálního dědictví, resp. potencionálního právního nástupnictví, které dosud nenastalo a není ani jisto, zda v budoucnu vůbec nastane, nelze u žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. dovozovat (srov. např. usnesení ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2973/2014, ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 6002/2017, ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. 24 Cdo 3493/2021, a ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 33 Cdo 1239/2022).

7. Odvolací soud nemá důvodu odchýlit se v projednávané věci od shora uvedených judikatorních závěrů. Aplikováno na posuzovanou věc, je třeba dospět k závěru, že pokud se žalobci domáhají určení, že předmětná bytová jednotka, kterou jejich (stále žijící) sestra se svým (již nežijícím) manželem převedli darovací smlouvou na žalovanou, byla ke dni úmrtí jejího manžela v jejich společném jmění manželů, neboť darovací smlouva je neplatná, a svou věcnou legitimaci a naléhavý právní zájem na takovém určení dovozují pouze z toho, že jsou potencionálními dědici po své sestře (pokud by zemřela), pak nejsou v dané věci aktivně věcně legitimováni (neboť nejsou účastni právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, ani se sporný právní vztah nebo sporné právo netýká jejich právní sféry) a nemají tak ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení (neboť nelze uzavřít, že by se bez tohoto určení jejich právní postavení stalo nejistým nebo bylo jinak ohroženo). Na tomto závěru nemohou nic změnit ani žalobci namítané skutečnosti, že soud nezahájil řízení o určení vlastnictví z úřední povinnosti (k nemožnosti zahájit toto sporné řízení bez návrhu se odvolací soud vyjadřoval již v usnesení ze dne 2. 9. 2025, č. j. 11 Co 210/2025-124), a že se hmotněprávní opatrovník sestry žalobců nepřipojil k žalobě v této věci či nepodal určovací žalobu.

8. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně souvisejícího výroku o nákladech řízení, jehož nesprávnost odvolatelé ani nenamítali, kdy soud prvého stupně správně, v souladu se zásadou úspěchu ve věci, přiznal žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla žalovaná rovněž zcela úspěšná, nevznikly jí však žádné náklady řízení, a proto odvolací soud právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal žádnému z účastníků