11 Co 37/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Emilie Štěpánkové a soudců Mgr. Ivana Šindlera a Mgr. Aleny Chaloupkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená rodné přijmení Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: tituly před jménem jméno FO advokátu sídlem adresa opatrovníku Jméno opatrovníka , narozeného dne Datum narození opatrovníka naposledy bytem Adresa opatrovníka datum za účasti: Jméno zemřelé , narozená rodné přijmení Datum narození zemřelé bytem Adresa zemřelé jméno FO , narozený rodné přijmení datum bytem Adresa zemřelé jméno FO , narozený rodné přijmení datum bytem Adresa zemřelé jméno FO , narozený rodné přijmení datum bytem Adresa zemřelé , narozená rodné přijmení Datum narození nezletilé bytem Adresa nezletilé zastoupená zákonnou zástupkyní Jméno zákoného zástupce bytem Adresa zákoného zástupce o určení otcovství o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích, č. j. 20 C 326/2023-158, ze dne 6. 11. 2024 Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním napadené, tj. ve výroku pod bodem III, o nákladech státu, mění tak, že stát nemá vůči žalobkyni nárok na náhradu nákladů. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně určil, že Radek , jméno FO, , nar. , Datum narození opatrovníka, , zemřelý , datum, , je otcem žalobkyně (výrok I), nepřiznal účastníkům vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), uložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů státu ve výši 8 307,15 Kč, z nichž byla na záloze zaplacena částka 8 000 Kč a zbývalo tak doplatit 307,15 Kč (výrok III) a rozhodl, že ve zbytku nemá stát nárok na náhradu nákladů řízení (výrok IV.) K výroku III se vztahuje bod 14 odůvodnění, v němž bylo uvedeno jen to, že byla uložena žalobkyni povinnost zaplatit doplatek ke složené záloze s ohledem na částečné osvobození od soudního poplatku.

2. Proti výroku III rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž uvedla, že s ohledem na skutečnost, že žalovaný zemřel, nepožaduje zaplacení nákladů řízení, byť bylo její žalobě vyhověno a ve sporu byla úspěšná. Tato úvaha se však nedá vztáhnout na výrok III, kterým jí byla uložena povinnost podílet se na úhradě nákladů státu v rozsahu 4/10 skutečně vynaložených výdajů, tedy částkou 8 307,15 Kč, ze které byla již zaplacena částka 8 000 Kč jako záloha na znalečné. Žalobkyně namítala, že buď měla být tato povinnost uložena všem účastníkům řízení poměrně a u žalobkyně pak takto zjištěná poměrná část měla být ještě snížena dle jí přiznaného osvobození, anebo neměla být uložena žádnému z nich s ohledem na okolnosti věci a úspěch v řízení. Žalobkyně dále namítla, že úvaha soudu vztahující se k této části rozhodnutí nebyla řádně odůvodněna. Žalobkyně tak navrhla změnu napadeného výroku rozsudku tak, aby byl v napadené části zrušen a věc vrácena k novému rozhodnutí, anebo aby odvolací soud napadený výrok změnil, státu nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal a současně rozhodl o vrácením složené zálohy.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený výrok rozsudku dle ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání a k obsahu spisu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. K tomu nemusel nařizovat jednání dle ust. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.

4. Odvolací soud ze spisu zjistil, že žaloba na určení otcovství byla žalobkyní podávána již po úmrtí , Jméno opatrovníka, a směřovala původně jen proti matce a otci. Žaloba byla podána poté, kdy bylo v řízení vedeném u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 3 C 49/2020 popřeno rozsudkem č. j. 3 C 49/2020-171, ze dne 15. 9. 2022 otcovství , jméno FO, , původně zapsaného jako otec do rodného listu žalobkyně. Do řízení byly následně usnesením Okresního soudu v Domažlicích č. j. 20 C 326/2023-19, ze dne 25. 10. 2023 přibrány jako účastníci osoby povolané jako dědicové po , Jméno opatrovníka, . Usnesením ze dne 25. 1. 2024, č. j. 20 C 326/2023-65, byla ustanovena v řízení znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví genetika k posouzení sourozeneckého vztahu žalobkyně a nově přibraných účastníků, polorodých sourozenců. Žalobkyni byla uložena povinnost složit zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč usnesením ze dne 30. 1. 2024, č. j. 20 C 326/2023-72. K žádosti žalobkyně pak Okresní soud v Domažlicích usnesením č. j. 20 C 326/2023-105 ze dne 14. 3. 2024 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 11 Co 69/2024-113 ze dne 10. 4. 2024 přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků v rozsahu 6/10. Záloha byla složena žalobkyní ve výši 8 000 Kč dne 23. 4. 2024. Znalečné bylo přiznáno usnesením č. j. 20 C 326/2023-141, ze dne 6. 9. 2024 ve výši 20 767,89 Kč a bylo proplaceno z celé složené zálohy a ve zbytku 12 767,89 Kč z rozpočtových prostředků státu. Napadeným rozsudkem bylo žalobě ve věci samé vyhověno a bylo určeno otcovství , Jméno opatrovníka, narozeného dne , Datum narození opatrovníka, a zemřelého dne , datum, . Výrok I rozsudku nabyl právní moci dne 1. 1. 2025. Žalobkyně pak dne 13. 11. 2024 zaplatila částku 308 Kč na účet soudu.

5. V přezkoumávané věci namítala žalobkyně nesprávnou aplikaci ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. a rovněž nedostatečné odůvodnění napadeného výroku rozhodnutí. S touto argumentací se odvolací soud ztotožňuje. Dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát právo na náhradu nákladů proti neúspěšnému účastníkovi. Žalobkyně měla však ve věci plný úspěch. Další účastnicí řízení byla matka žalobkyně, a to s ohledem na ustanovení § 420 z. ř. s. Ostatní účastníci řízení byli přibráni do řízení rozhodnutím soudu dle § 7 z. ř. s. s ohledem na skutečnost, že jsou povolanými dědici po , Jméno opatrovníka, , který zemřel a který byl dle provedeného dokazování skutečným otcem žalobkyně. Matka ani polorodí sourozenci žalobkyně a povolaní dědicové však zahájení řízení nezavinili. Uložit těmto účastníkům povinnost k náhradě nákladů řízení včetně náhrady žalobkyní složené zálohy na znalečné (tato záloha je nákladem účastníka řízení – žalobkyně, nikoliv státu) by nebylo v souladu s ustanovením § 142 odstavec 1 o. s. ř., neboť s ohledem na specifický typ řízení a specifické okolnosti věci se nejedná o účastníky, kteří by řízení zavinili a neměli ve věci úspěch. Stejnou úvahu však soud musí aplikovat i na postup dle § 148 odst. 1 o. s. ř., neboť výsledkem řízení je úspěch žalobkyně a současně nikoliv neúspěch ostatních účastníků. Stát tedy nemůže vůči žádnému z žijících účastníků právo na náhradu nákladů státu uplatnit, nemůže však povinnost uložit ani zemřelému , Jméno opatrovníka, (srov. např. Stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpj 41/79 ze dne 14. 11. 1979).

6. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů rozhodl dle § 220 ve spojení s § 221 o. s. ř. o změně napadeného výroku tak, že stát nemá nárok na náhradu nákladů, které z rozpočtových prostředků na znalečné hradil. Nutno ale doplnit, že s ohledem na skutečnost, že záloha ve výši 8 000 Kč složená žalobkyní již byla použita na zaplacení znalečného, jedná se o náklady vynaložené žalobkyní k účelnému uplatnění práva a povinnost k náhradě nákladů vynaložených účastníkem není komu uložit, když navíc výrok o nákladech řízení mezi účastníky odvoláním napaden nebyl, není ani možné rozhodnout o jejím vrácení.

7. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto s použitím ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud sice vyhověl odvolání žalobkyně, nicméně ze stejných důvodů, jaké jsou v odůvodnění již citovány, není možné jejich náhradu jinému žijícímu účastníkovi uložit.