13 Co 30/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného č. p. Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vypořádání zaniklého společného jmění manželů o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 15. 11. 2024, č. j. 15 C 161/2018-561

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění takto:Soud vypořádává společné jmění manželů tak, žea) přikazuje do vlastnictví žalobkyně- pozemky v obci , adresa, , části , adresa, , které jsou v katastru nemovitostí evidovány jako stavební parcela č. , pozemek, a pozemková parcela č. , pozemek, , to vše v katastrálním území , adresa, , adresa, , spolu se stavbou domu čp. , č. p., na pozemku st. , pozemek- dluh ve výši 352 093,90 Kč z hypotečního úvěru sjednaného ve smlouvě č. , hodnota, se společností , právnická osoba, .,b) přikazuje do vlastnictví žalovaného motorové vozidlo zn. , jméno FO, , RZ , SPZ, ,c) žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku na vypořádání podílu ze společného jmění manželů částku 4 022 940,28 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Účastníci jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chebu č. 19-, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pod variabilním symbolem , var. symbol, náklady řízení tak, že každý z nich zaplatí částku 13 932 Kč.

IV. Účastníci jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit České republice na účet , jméno FO, soudu v Plzni č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, náklady řízení tak, že každý z nich zaplatí částku 9 864,50 Kč.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vypořádal mezi účastníky jejich společné jmění manželů zaniklé rozvodem. Do vlastnictví žalobkyně přikázal pozemky v obci , adresa, , části , adresa, , které jsou v katastru nemovitostí evidovány jako stavební parcela č. , pozemek, a pozemková parcela č. , pozemek, , to vše v k. ú. , adresa, , adresa, , spolu se stavbou domu čp. , č. p., na pozemku st. , pozemek, , dále dluh ve výši 641 689 Kč z hypotečního úvěru sjednaného ve smlouvě č. , hodnota, se společností , právnická osoba, . Do vlastnictví žalovaného přikázal motorové vozidlo zn. , jméno FO, , obchodní označení , jméno FO, , RZ , SPZ, . Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému do jednoho roku od právní moci rozsudku na vypořádání podílu ze společného jmění manželů částku 4 965 398,49 Kč (výrok I). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) a účastníkům uložil povinnost nahradit státu zálohované náklady znalečného, a to každému v částce 9 466 Kč (výrok III).

2. Soud prvního stupně rozhodoval napadeným rozsudkem o vypořádání společného jmění účastníků poté, co byl jeho předchozí rozsudek z dne 8. 11. 2021, č. j. 15 C 161/2018-287, ve znění doplňujícího unesení z 16.11. 2021, č. j. 15C 161/2018-292, stejně jako rozsudek Krajského soudu v Plzni, jímž byl tento rozsudek potvrzen, k dovolání žalovaného zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu z 23. 2. 2023, č. j. 22 Cdo 3089/2022-430. Nejvyšší soud shledal dovolání žalovaného důvodným předně ve vztahu k otázce, ke kterému okamžiku má být určena výše společného dluhu při jeho vypořádání soudním rozhodnutím. Nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně i odvolací vycházely při vypořádání dosud neuhrazeného společného dluhu účastníků z hypotečního úvěru na nemovitosti v obci , adresa, z jeho nesplacené výše v době zániku společného jmění manželů, a nikoliv v době vypořádání. Dále Nejvyšší soud shledal nedostatečným, jakým způsobem se soud prvního stupně i odvolací vyrovnali s tvrzením žalovaného o tom, že některé splátky hypotečního úvěru splatil po zániku společného jmění manželů také on, a nikoliv jen žalobkyně. Nejvyšší soud uložil soudu prvního stupně i odvolacímu zabývat se předmětným tvrzením žalovaného, že některé splátky hypotéky splatil po rozvodu i on za předpokladu, že žalovaný toto své tvrzení bude blíže konkretizovat a prokáže ho. Dále Nejvyšší soud připomněl svoji aktuální judikaturu, podle níž mají být věci tvořící součást společného jmění oceněny pro účely vypořádání podle stavu a v cenách k datu vypořádání, nikoliv podle stavu ke dni zániku společného jmění manželů. Dále pak Nejvyšší soud vyslovil závazně stanovisko, že ve vztahu k obchodnímu podílu žalovaného u společnosti , právnická osoba, . má být předmětem vypořádání nikoliv cena obvyklá tohoto podílu ke dni zániku společného jmění manželů, jak ji v předchozím řízení soud prvního stupně i odvolací vypořádali, nýbrž předmětem vypořádání má být částka získaná žalovaným za převod obchodního podílu po zániku společného jmění manželů na třetí osobu, neboť žalobkyně neuplatnila námitku relativní neplatnosti takového převodu.

3. Soud prvního stupně postupoval po kasaci svého předchozího rozhodnutí v intencích závazných pokynů Nejvyššího soudu. Předně vyzval žalovaného podle ust. § 118 a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení o splátkách, které uhradil na společný hypoteční úvěr účastníků v době po zániku jejich manželství. Žalovaný svá tvrzení blíže nekonkretizoval a ani žádné důkazy neoznačil. Účastníci nedoplnili žádná další tvrzení ani ohledně splátek hypotečního úvěru poskytnutého žalobkyni , právnická osoba, , Anonymizováno, na koupi bytu v , Anonymizováno, k datu vypořádání, ani údaj o aktuální výši pohledávek na odkupné z pojištění uzavřených žalobkyní za trvání manželství účastníků, jak byla specifikována pod bodem 13 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Soud prvního stupně vzhledem k uvedenému vyšel při vypořádání opětovně z výše těchto pohledávek zjištěných ke dni zániku společného jmění manželů se zdůvodněním, že se jedná o spravedlivé řešení, které jediné umožní vypořádat společné jmění účastníků v celém souhrnu. Co se týče nemovitostí v , adresa, , soud prvního stupně vyšel z jejich ocenění na základě znaleckého posudku soudní znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , který předložil žalovaný. Znalkyně nemovitosti ocenila k datu 9. 9. 2024. Cenu nemovitostí stanovila v částce 7 854 000 Kč. Posudek byl znalkyní opatřen doložkou ve smyslu ust. § 127a o. s. ř. Ve vztahu k obchodnímu podílu žalovaného u společnosti , právnická osoba, . zahrnul soud prvního stupně v intencích pokynů Nejvyššího soudu do vypořádání částku 350 000 Kč odpovídající ceně, za kterou žalovaný po rozvodu tento podíl převedl na třetí osobu (, jméno FO, ). K námitce žalovaného, podle níž předmětný obchodní podíl nebyl vůbec součástí společného jmění manželů, neboť k nabytí tohoto obchodního podílu došlo způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví, zaujal soud prvního stupně stanovisko jako v předchozím řízení, a to, že zaplacením vstupního vkladu při založení společnosti z výlučných prostředků získaných darem od rodičů žalovaný obchodní podíl do svého výhradního majetku nenabyl, že tak by tomu bylo jen pokud by za výlučné prostředky podíl koupil. Soud prvního stupně zohlednil úhradu vstupního vkladu žalovaným za jeho výlučné prostředky získané darem od rodičů jako jeho vnos do společného jmění manželů v částce 100 000 Kč. Dále soud prvního stupně vzal za prokázaný vnos žalovaného z výlučných prostředků do společného jmění v částce 1 000 000 Kč v podobě částky, kterou žalovaný dostal darem od rodičů na výstavbu domu účastníků v , adresa, . Žalobkyně za trvání manželství účastníků splácela hypoteční úvěr na pořízení bytu v Praze, který náležel do jejího výlučného vlastnictví. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že tento úvěr byl žalobkyní splácen z nájemného za pronájem tohoto bytu za trvání manželství účastníků. Bez ohledu na uvedenou skutečnost soud prvního stupně uložil žalobkyni při stanovení vypořádacího podílu polovinu splátek této hypotéky uhrazených za trvání manželství v celkové výši 1 659 150,75 Kč žalovanému nahradit. Tímto způsobem, při kalkulaci nesporné hodnoty odpovídající vozidlu , jméno FO, v částce 80 000 Kč, stanovil soud prvního stupně podrobným výpočtem popsaným v bodě 23 odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádací podíl žalobkyně v částce 4 965 398,49 Kč. Tento vypořádací podíl pak uložil žalobkyni uhradit žalovanému v prodloužené pariční lhůtě jednoho roku od právní moci rozsudku. Dílčí hodnoty náležející do společného jmění manželů pak rozdělil mezi účastníky způsobem popsaným ve výroku I tohoto rozsudku.

4. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně v zákonné lhůtě odvoláním. Co se týče vnosu žalovaného ve výši 1 000 000 Kč od rodičů, argumentovala tím, že tento dar žalovaný prokázal především svědeckou výpovědí svých rodičů. Jejich výpověď pokládá z podstaty příbuzenského poměru za nevěrohodnou. Prostředky z daru se dle jejího názoru smísily s prostředky ze společného jmění manželů. Dále poukazovala na to, že žalovaný ohledně daru od rodičů na vklad do společnosti , právnická osoba, . v částce 100 000 Kč předložil k důkazu darovací smlouvu, ale v případě darování částky 1 000 000 Kč písemnou darovací smlouvu nepředložil. Nesouhlasila s oceněním nemovitostí v , adresa, na základě znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , který předložil žalovaný. Namítala, že nejde o posudek, nýbrž jen o listinný důkaz, neboť posudek postrádá dle žalobkyně doložku podle ust. § 127a o. s. ř. Dle názoru žalobkyně odpovídá cena obvyklá nemovitostí v , adresa, zhruba částce 6 000 000 Kč. Co se týče úhrady hypotéky na byt v , Anonymizováno, namítala, že dospěl-li soud prvního stupně k závěru, že prokázala, že hypotéku splácela z prostředků utržených za pronájem bytu, nerozumí tomu, proč soud prvního stupně hypoteční úvěr vůbec zahrnul do vypořádání. Ve vztahu k vypořádání závazku z hypotéky, kterou účastníci čerpali na pořízení nemovitostí v , adresa, , trvala na tom, že má být vypořádána nejen jistina úvěru, ale také úrok z úvěru. Navrhovala, aby odvolací soud změnil výrok rozsudku soudu prvního stupně potud, že dluh z hypotečního úvěru sjednaného ve smlouvě č. , hodnota, se společností , právnická osoba, . přikáže žalobkyni ve výši 981 989 Kč a vypořádací podíl, který jí stanoví zaplatit žalovanému v částce 2 444 005,80 Kč.

5. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobkyně polemizoval s odvolacími důvody, které uplatnila a poukazoval na to, že žalobkyně nemovitosti účastníků v , adresa, před více než dvěma lety nabízela prostřednictvím realitní kanceláře k prodeji za 7 900 000 Kč, což je cena odpovídající znaleckému posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Co se týče hypotéky na byt v Praze, namítal, že žalobkyně podle jeho zjištění nepronajímala byt kontinuálně, a proto její příjmy z pronájmu nemohly pokrýt všechny splátky hypotéky. Dále nesouhlasil s prodlouženou pariční lhůtou jeden rok, kterou soud prvního stupně žalobkyni poskytl k zaplacení vypořádacího podílu. Navrhoval potvrzení napadeného rozhodnutí.

6. Odvolací soud doplnil dokazování za podmínek ust. § 213 o.s.ř. o níže specifikované důkazy a poté, co přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které mu předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.) v intencích závazného právního názoru vysloveného Nejvyšším soudem v kasačním rozhodnutí, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zčásti důvodné.

7. Odvolací soud shledal důvodnou námitku žalobkyně, že závazek z hypotečního úvěru, který účastníci čerpali na pořízení nemovitostí v , adresa, , je namístě vypořádat včetně úroků z úvěru. Před rozhodnutím ve věci samé si proto vyžádal k důkazu zprávu , právnická osoba, , Anonymizováno, o aktuálním nesplaceném zůstatku hypotečního úvěru včetně úroků. Banka sdělila, že účastníci čerpali úvěr celkem ve výši 824 000 Kč, přičemž aktuální zůstatek hypotéky činil k datu podání zprávy (16. 7. 2025) 352 093,90 Kč (jistina 352 008,44 Kč a úrok 85,46 Kč). Od data právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků (8. 11. 2017) do data podání zprávy pak bylo uhrazeno celkem 567 561,51 Kč (na jistině 309 207,33 Kč a na úrocích 258 354,18 Kč). Odvolací soud v souladu s pokyny Nejvyššího soudu, podle nichž nelze výrokem soudního rozhodnutí přikazovat k doplacení již uhrazený dluh, přikázal žalobkyni ve výroku I doplatit dosud neuhrazenou část hypotéky s úroky ve výši 352 093,90 Kč a tu část úvěru s příslušenstvím, kterou po rozvodu manželství účastníků zaplatila, zohlednil v její prospěch při výpočtu vypořádacího podílu.

8. Protože při jednání před odvolacím soudem vyšlo najevo, že základní sporný bod mezi účastníky představuje otázka ceny nemovitostí v obci , adresa, , odvolací soud vyhověl shodnému návrhu stran a ustanovenému soudnímu znalci , tituly před jménem, , jméno FO, zadal znalecký posudek ke zjištění aktuální ceny obvyklé těchto nemovitostí podle jejich aktuálního stavu. Ocenění nemovitostí podle aktuálního stavu, a nikoliv podle jejich stavu ke dni zániku manželství účastníků reflektuje závazný právní názor obsažený v kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu. Znalec cenu stanovil v částce 7 900 000 Kč, což v zásadě odpovídá ocenění nemovitostí posudkem znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , který předložil před soudem prvního stupně žalovaný. Proti dotčenému znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, neměli již účastníci námitek a nežádali ani výslech znalce.

9. Odvolací soud pokládá za odpovídající postup soudu prvního stupně, pokud za situace, kdy v souladu s pokyny Nejvyššího soudu vyzval žalovaného, aby konkretizoval svou námitku, že některé splátky hypotéky na nemovitosti v , adresa, hradil po rozvodu manželství účastníků také on, a žalovaný žádná tvrzení v daném smyslu nedoplnil a nenavrhnul ani doplnění dokazování, pak uzavřel, že lze pokládat za prokázané, že splátky hradila pouze žalobkyně.

10. Ani co se týče vypořádání výdajů ze společného jmění manželů ve prospěch žalobkyně v podobě odkupného z pojištění u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a bagatelních zůstatků na účtech na jméno žalobkyně u , právnická osoba, . a u , právnická osoba, ., z nichž žádal žalovaný zaplacení poloviny, účastníci po kasaci předchozích rozhodnutí Nejvyšším soudem žádná další tvrzení nedoplnili, a proto soud prvního stupně správně zařadil tyto vnosy ze společného majetku na výlučný majetek žalobkyně v částce 389 335,23 Kč.

11. Ohledně vypořádání obchodního podílu žalovaného ve společnosti , právnická osoba, . byl soud prvního stupně vázán závazným názorem Nejvyššího soudu vysloveným v jeho kasačním rozhodnutí, podle něhož převedl-li žalovaný po rozvodu podíl na třetí osobu, aniž žalobkyně vyslovila účinně námitku relativní neplatnosti takového převodu, je předmětem vypořádání toliko cena získaná žalovaným za takový převod, nikoliv hodnota podílu. V řízení bylo nesporným, že žalovaný podíl převedl po právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků na třetí osobu za 350 000 Kč, a proto soud prvního stupně správně započetl při vypořádání tuto hodnotu získanou žalovaným za podíl náležející do společného jmění účastníků.

12. Za situace, kdy podíl žalovaného ve společnosti , právnická osoba, . netvořil ke dni rozhodování soudu prvního stupně součást zaniklého společného jmění účastníků, neshledal odvolací soud (na rozdíl od soudu prvního stupně) důvod započítávat ve prospěch žalovaného vnos z jeho výlučných prostředků získaných darem od rodičů v částce 100 000 Kč na zaplacení vstupního vkladu do této společnosti při jejím založení.

13. Soud prvního stupně při vypořádání zaniklého společného jmění účastníků zohlednil dále vnos výlučných prostředků žalovaného získaných rovněž darem od jeho rodičů v částce 1 000 000 Kč, které žalovaný investoval do výstavby rodinného domu účastníků v , adresa, . Odvolací soud pokládá tento vnos ve shodě se soudem prvního stupně za prokázaný svědeckou výpovědí otce žalovaného , jméno FO, , který ve své výpovědi popsal věrohodně účel darování i způsob, jakým byl proveden a jeho výpověď korespondovala i se svědeckou výpovědí matky žalovaného, jakož i s účastnickou výpovědí žalovaného a s údaji o finančních transakcích podle výpisů z účtu u , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., vedeného na jméno , jméno FO, .

14. V řízení bylo nesporným, že žalobkyně byla výlučným vlastníkem bytu v , adresa, , jehož pořízení financovala hypotečním úvěrem. Žalobkyně prokázala výpisy ze svého účtu, že splátky hypotéky za trvání manželství činily 1724 955,55 Kč, z toho 65 804,80 Kč bylo uhrazeno třetí osobou (převážně stávajícím manželem žalobkyně). Dále žalobkyně doložila výpisy ze svého účtu a nájemními smlouvami, že za trvání manželství utržila na nájmu za pražský byt celkem 1 552 950 Kč. Tuto částku žalobkyně použila na financování hypotéky. Co se týče částky 106 200,75 Kč (1 659 150,75 Kč - 1 552 950 Kč), žalobkyně neprokázala, že by tato částka byla uhrazena z výtěžku z nájmu bytu. Podle ust. § 709 odst. 2 o. z. je součástí společného jmění mimo jiné zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Zisk představuje v obecné rovině rozdíl mezi výnosy a náklady. Příjem z pronájmu bytu představuje bez pochyby výnos z nemovitosti. Pronájem bytu by však nebyl možný, pokud by žalobkyně nefinancovala hypoteční splátky. Při stanovení zisku z pronájmu bytu je tak třeba kalkulovat také s náklady na pořízení bytu spočívajícími právě v nákladech na hypoteční splátky. V posuzovaném případě proto nájemné utržené žalobkyní za pronájem bytu v jejím výlučném vlastnictví není součástí společného jmění manželů, a to v rozsahu, v němž žalobkyně hradí z tohoto výnosu hypoteční splátky. Námitka žalobkyně, že tudíž na úhradu výlučného dluhu z hypotečního úvěru na pořízení pražského bytu nevyužívala prostředky ze společného jmění (v rozsahu, v němž úvěr je saturovala z utrženého nájemného), je proto plně opodstatněná. Odvolací soud proto započetl jako vnos ze společných prostředků na výlučný majetek žalobkyně toliko částku 106 200,75 Kč, ohledně níž žalobkyně neprokázala, že ji uhradila z utrženého nájemného za pronájem bytu.

15. Lze shrnout, že na základě tvrzení účastníků tvořilo masu společného jmění manželů ve smyslu § 709 odst. 1 a 2 o.z. vlastnické právo k nemovitostem v , adresa, v hodnotě 7 900 000 Kč, kupní cena 350 000 Kč za prodej obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, ., 80 000 Kč jako cena společného automobilu a nedoplatek z hypotečního úvěru sjednaného ve smlouvě č. , hodnota, se společností , právnická osoba, ., který činil spolu s úroky z úvěru za dobu od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků do současnosti 919 655,41 Kč, z čehož částka 352 093,90 Kč představuje jistinu a úroky nedoplacené k datu odvolacím soudem vyžádané zprávy hypoteční banky, tj. k datu 16.7.2025. Dále měly být vypořádány majetkové hodnoty, které sice do společného jmění nepatřily, ale byly pořízeny za společné prostředky, nebo se jednalo o vnosy z výlučného majetku žalovaného do společného jmění. Ze společného jmění byly hrazeny pohledávky žalobkyně na odkupné či na vyplacení zůstatků na účtech v celkové výši 389 335,23 Kč (9 230 + 35 415 + 342 035,60 + 811,63 + 1 843) a hypotéka žalobkyně na byt v Praze v částce 106 200,75 Kč. Celkem se tedy jednalo o výdaje ze společného jmění ve prospěch žalobkyně v částce 495 535,98 Kč. Naopak ve prospěch společného jmění bylo třeba započíst vnos žalovaného v částce 1000 000 Kč.

16. Protože mezi účastníky nedošlo k dohodě o vypořádání společného jmění po zániku manželství, postupoval soud prvního stupně v souladu s ust. § 740 o. z. a společné jmění účastníků vypořádal podle zásad stanovených v § 742 odst. 1 o. z. Přitom vycházel ze stejných podílů na vypořádávaném majetku, neboť žádný z účastníků netvrdil nic, co by mohlo vést k jiné úvaze. Způsob vypořádání, tj. přikázání majetkových hodnot provedl soud prvního stupně v souladu s návrhem účastníků, tedy společné nemovitosti byly přikázány žalobkyni a automobil žalovanému. Takto bylo žalovanému přikázáno vlastnictví v hodnotě 80 000 Kč a žalované v hodnotě 7 900 000 Kč. Žalobkyně ovšem byla povinna nahradit do společného jmění částku 495 535,98 Kč, z níž příslušela žalovanému k vyplacení hodnota 247 767,99 Kč a žalovaný částku 350 000 Kč utrženou za prodej obchodního podílu, z níž žalobkyni příslušela k vyplacení hodnota 175 000 Kč. Žalovanému ze společného jmění měla být vyplacena polovina vnosu v částce 1000 000 Kč. V případě žalobkyně bylo dále třeba zohlednit, že sama splácela od právní moci rozhodového rozsudku dluh z hypotečního úvěru v částce 919 655,41 Kč, který jí musí žalovaný z poloviny, tj. v částce 459 827,70 Kč, nahradit.

17. Shrneme-li uvedené, činila hodnota vypořádávaného majetku 7 060 344, 59 Kč (7 900 000 + 80 000 – 919 655,41). Každý z účastníků by tedy měl obdržet majetek v hodnotě 3 530 172,295 Kč. Žalovaná je pak povinna nahradit žalovanému polovinu výdajů ze společného jmění na svůj výlučný majetek, tedy částku 247 767,99 Kč a polovinu vnosů žalovaného do společného jmění, tedy částku 500 000 Kč a žalovaný je povinen nahradit žalobkyni polovinu jím užité kupní ceny za společný majetek, tedy 175 000 Kč. Po zápočtu těchto pohledávek by se tedy žalobkyni mělo dostat majetku v celkové hodnotě 2 957 404,305 Kč (3 530 172,295 – 247 767,99 – 500 000 + 175 000) a žalovanému v celkové hodnotě 4 102 940,285 Kč (3 530 172,295 + 247 767,99 + 500 000 – 175 000). Žalobkyni se ovšem dostalo majetku v celkové hodnotě 6 980 344,59 Kč (7 900 000 – 919 655,41) a žalovanému jen v hodnotě 80 000 Kč. Žalobkyně je proto po zohlednění veškerých vnosů povinna na vyrovnání zaplatit žalovanému částku 4 022 940,285 Kč (6 980 344,59- 2 957 404,305).

18. Lhůta k plnění byla žalobkyni odvolacím soudem stanovena shodně jako soudem prvního stupně, tedy v délce jednoho roku. Dle názoru odvolacího soudu se jedná o dostatečně dlouhou lhůtu k zaplacení vypořádacího podílu, neboť nelze odhlédnout od skutečnosti, že řízení probíhá již delší dobu, a žalobkyně měla a mohla předpokládat, že vypořádací podíl v řádech milionů bude povinna hradit. Pariční lhůta jednoho roku umožňuje žalobkyni uhradit vypořádací podíl prodejem nemovitostí v , adresa, , jak uvedla, že předpokládá, že učiní.

19. Veden výše shrnutými úvahami odvolací soud za podmínek ust. § 220 o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí.

20. Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů vyplývá z ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.

21. Obecným východiskem při rozhodování o nákladech řízení v řízení o vypořádání společného jmění manželů (majícím povahu tzv. iudicium duplex) je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány důvody hodné zvláštního zřetele (III. ÚS 2148/23 ze dne 10.01.2024). V posuzovaném případě nebyly žádné důvody hodné zvláštního zřetele, k nimž by měl vzít odvolací soud při rozhodování o nákladech řízení zřetel, účastníky tvrzeny.

22. Pokud jde o státem zálohované náklady řízení splatné na účet soudu prvního stupně, odvolací soud pokládá rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byla uložena každému z účastníků k úhradě polovina těchto nákladů, za odpovídající. Co se však týče výše těchto nákladů, odvolací soud nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně provedl oproti nároku státu na úhradu zálohovaných nákladů znalečného zápočet zálohy v částce 500 Kč uhrazené žalovaným, jakož i nákladů státu v částce 3708,25 Kč dle zrušeného rozsudku soudu prvního stupně, které prozatím nebyly účastníkům vráceny. Tyto částky vrátí soud prvního stupně účastníkům v rámci porozsudkové agendy. Náklady státu vzniklé před soudem prvního stupně představuje částka 1 259 Kč uhrazená z rozpočtu na náklady znalečného , tituly před jménem, , jméno FO, za zpracování posudku z 20. 3. 2019, částka 13 625 Kč uhrazená z rozpočtu na náklady znalečného znalecké kanceláři , právnická osoba, . v souvislosti s oceněním obchodního podílu a částka 1 452 Kč uhrazená této společnosti za výslech zpracovatele posudku uvedené znalecké kanceláře a konečně částka 11 528 Kč uhrazená z rozpočtu na náklady znalečného , tituly před jménem, , jméno FO, za zpracování posudku z 4. 9. 2023. Celkem tak bylo z rozpočtu státu uhrazeno na znalečném 27 864 Kč. Polovinu těchto nákladů v částce 13 932 Kč uložil odvolací soud k úhradě každému z účastníků podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 148 odst. 1o.s.ř.

23. Stejně tak rozhodl odvolací soud o povinnosti účastníků k náhradě státem zálohovaných nákladů znalečného vzniklých v průběhu odvolacího řízení. Tyto náklady představuje znalečné vyplacené znalci , tituly před jménem, , jméno FO, v částce 19 729 Kč. Odvolací soud uložil podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. každému z účastníků zaplatit polovinu těchto nákladů v částce 9 864,50 Kč. O lhůtě k plnění bylo ve vztahu k nákladům státu rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.