14 Co 249/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Boškové a JUDr. Viktora Vaške ve věci žalobců: Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A Jméno žalobce B , narozená dne Datum narození žalobce B oba bytem Adresa žalobce B zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 145 950,53 Kč s úroky z prodlení na základě odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 9. 8. 2024, č. j. 1 C 127/2023-100

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 17 883,80 Kč.

1. Soud prvního stupně zamítl žalobu o vrácení ceny podlahářských prací, které žalovaný provedl pro žalobce v létě 2021 na základě jejich předchozí objednávky. Jejich odstoupení od smlouvy o dílo z důvodu vad díla nepovažoval soud za platné, protože dospěl k závěru, že žalobci vytkli vady žalovanému pozdě. K předání díla došlo totiž podle shodného vyjádření stran 1. 9. 2021, kdy žalobci zaplatili druhou část ceny díla, žalobci o vadách věděli nejpozději na konci roku 2021, avšak k první zaznamenané reklamaci došlo až ve whatsappové zprávě žalobkyně žalovanému dne 24. 3. 2022. Tvrzení žalobců, že na vady upozornili žalovaného již v lednu 2022, kdy jim žalovaný opravoval lamely podlahy poškozené jinými řemeslníky, soud neuvěřil a přiklonil se na stranu žalovaného, který tvrdil, že na vady byl upozorněn až v oné elektronické zprávě.

2. Žalobci se proti rozsudku odvolali, neboť měli za to, že vady vytkli ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“. Tu je podle nich přitom třeba vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti, přičemž v tomto případě bylo specifické, že vady se postupem času vyvíjely od neznatelných obloučků až po oblouky, které mají půl metru. Teprve na Vánoce 2021 zjistili, že může jít o důsledek použití vadného materiálu nebo nekvalitní práci žalovaného. Jej proto počátkem roku 2022 oslovil nejprve žalobce, a když se žalovaný dva měsíce neměl k nápravě, ujala se reklamace žalobkyně, jeho manželka.

3. Žalovaný měl za to, že pokud se jednalo o tak zásadní vadu, že by měli mít právo odstoupit od smlouvy, měli žalobci vady vytknout již po prvních týdnech, kdy se nastěhovali do domu. Připomněl, že podle odborníka se jednalo jen o vady estetické.

4. Odvolání není důvodné.

5. Žalobcům lze dát za pravdu potud, že i estetická vada může zakládat nárok z vad, neboť podlaha v rodinném domě plní vedle užitné funkce nepochybně i funkci estetickou. Málokdo se chce denně dívat na nerovnou podlahu, obzvlášť pokud je podlaha nová. Lze uznat i jejich argumentaci vývojem vad a představit si, že pokud zde byly vady v důsledku nerovnosti podkladové stěrky, pak se prohlubně v povrchových lamelách mohly projevovat postupně prošlapáváním a žalobcům jako laikům nemuselo být ihned zřejmé, o co jde; jejich váhání by bylo možné pochopit.

6. Nicméně sami žalobci vycházejí z toho, že nejpozději o Vánocích 2021, kdy je na to upozornila návštěva, o vadách věděli. Pak šlo o to, jestli vady žalovanému vytkli až koncem března 2022, jak zjistil soud prvního stupně, anebo již v lednu 2022, jak sami tvrdili. Ve druhém případě by lhůtu podle § 2618 o. z. jednoznačně dodrželi, v prvém případě však nikoli, neboť i při určité benevolenci vůči spotřebiteli jsou tři měsíce jednoznačně pozdě (soudní praxe dovozuje, že může jít nanejvýš o několik týdnů). To ostatně žalobci nezpochybňovali, trvajíce na své verzi, že vady vytkli již v lednu.

7. Skutkový závěr soudu prvního stupně, že žalobci vady vytkly až v březnu, nikoli v lednu, považuje odvolací soud za správný a v prvé řadě odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, kde je závěr přesvědčivě vysvětlen. Žalobci proti němu v odvolání ani neuvedli žádné argumenty. Odvolací soud proto ve stručnosti uvádí, že souhlasí s úvahou soudu prvního stupně, že kdyby k vytknutí vad došlo již v lednu, zpráva z března by na to odkazovala (a nezněla by „chci vám něco ukázat“), neboť tak obvykle komunikace mezi lidmi, i když nejsou právníky, probíhá. Žalobkyně sice při své výpovědi uvedla, že o lednovém vytknutí ze strany žalobce nevěděla, avšak je neuvěřitelné, že by spolu žalobci jako manželé o takové zásadní věci nekomunikovali a žalobkyně zprávu psala na vlastní pěst. Navíc v odvolání žalobci uvedli, že žalobkyně zasáhla proto, že žalovaný nereagoval na vytknutí vad žalobcem a podobně se vyjadřoval i zástupce žalobců před soudem prvního stupně (konec druhé strany protokolu ze dne 14. 6. 2024). Ostatně nebyl to jediný případ, kdy si žalobci protiřečili. V žalobě totiž, oproti pozdějším tvrzením, uvedli, že „již v průběhu března 2022 zjistili žalobci vady“ a že na ně žalovaného upozornili elektronicky dne 24. 3. 2022.

8. Odvolací soud tedy souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalobci vytkli vady pozdě, a proto jim z titulu vad nelze přiznat žádné právo, tedy ani právo odstoupit od smlouvy. Proto nemohou mít nárok na vrácení ceny díla.

9. Odvolací soud tudíž napadený rozsudek potvrdil a úspěšnému žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, a to za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání) a dle týchž předpisů jako soud prvního stupně.