14 Co 263/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Boškové a JUDr. Viktora Vaške ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený rodné přijmení Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 400 000 EUR s příslušenstvím na základě odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 31. 7. 2025, č. j. 45 C 348/2024-154

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalované k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci usnesení náklady řízení ve výši 415 438,27 Kč.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci usnesení náklady odvolacího řízení ve výši 4 656 Kč.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zastavil řízení o úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 400 000 EUR od 30. 10. 2024 do 9. 1. 2025 (výrok I), žalobu o zaplacení 400 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 400 000 EUR od 10. 1. 2025 do zaplacení zamítl (výrok II) a žalobci uložil povinnost nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 179 987,39 Kč (výrok III).

2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že mezi účastníky byla 30. 4. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou žalobce dosud nevypověděl, a proto je žaloba předčasná, neboť žalovaná částka dosud není splatná. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem k úplnému úspěchu žalované jí vůči žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. O výši nákladů rozhodl podle advokátního tarifu). Pro výpočet odměny za každý poskytnutý úkon vycházel soud prvního stupně z tarifní hodnoty 400 000 EUR, což při kurzu platnému ke dni podání žaloby 25,265 Kč za 1 EUR je 10 106 000 Kč. Proto výši odměny za každý z úkonů stanovil částkou 48 380 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu). Odměnu přiznal za tři úkony – 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření k žalobě z 10. 4. 2025 a 3. účast na ústním jednání dne 31. 7. 2025 (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Dále přiznal žalované náhradu hotových výdajů za tři úkony po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a 21 % DPH ze součtu odměny a náhrady hotových výdajů, tedy daň ve výši 30 762,90 Kč. Dále i cestovné advokáta za cestu konanou dne 31. 7. 2025 z jeho sídla v , Anonymizováno, do sídla soudu v , Anonymizováno, , a to ve výši 2 419,49 Kč a náhradu za promeškaný čas strávený cestou (10 zameškaných půlhodin po 150 Kč) tedy 1 500 Kč, včetně 350 Kč DPH (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu). Odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkon ze dne 2. 6. 2025 – další porada s klientkou nepřiznal, neboť „tento úkon následoval až po vyjádření žalovaného k žalobě a po něm žádné podání ve věci samé již učiněno nebylo, nejedná se tedy o náklad účelně vynaložený.“ Soud prvního stupně také nezvýšil odměnu advokáta na trojnásobek podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu, jak žalovaná požadovala, protože „musí jít o obtížnost skutečně neobvyklou, mimořádnou, vymykající se běžné praxi.“ V daném případě mimořádnou obtížnost neshledal, navíc žalovaná ji podle soudu ani netvrdila. Použití vietnamského jazyka při komunikaci se žalovanou důvod pro navýšení odměny není, neboť „právní zástupci žalované běžně poskytuje služby vietnamským občanům (jak ostatně vyplývá z internetových stránek advokáta), soud hodnotí obtížnost tohoto úkonu jako běžnou, a proto odměnu za tento úkon přiznal pouze v základní, a nikoliv zvýšené výši.“3. Žalovaná se proti výroku o náhradě nákladů odvolala a namítá a) že účelnost porady advokáta s klientem nemůže záviset na tom, zda bylo učiněno „další“ podání k soudu, neboť výsledek porady se vždy nutně nemusí do písemného podání promítnout. Obdobný závěr vyplývá i z usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Ve vztahu k obsahu porady odkázala i na mlčenlivost advokáta; tudíž soud nemá oprávnění přezkoumávat, co přesně bylo předmětem porady. V dané věci se porada uskutečnila 2. 6. 2025, tedy po doručení předvolání k prvnímu jednání ve věci, bylo nutné uskutečnit osobní schůzku i proto, že žalovaná neovládá český jazyk, b) nepřiznáním navýšené odměny soud prvního stupně bagatelizoval schopnost právního zástupce poskytnout klientům možnost komunikace ve vietnamském jazyce. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že mimořádná obtížnost úkonů se vztahuje k nárokům na odbornost advokáta a tím i odbornou či profesní náročnost poskytovaných právních služeb, přičemž otázku odbornosti soud prvního stupně zcela opomenul. Odbornost zástupce žalované – v porovnání s jinými advokáty – je vyšší. Obecně je vietnamština jazykem velmi náročným, což reflektuje i vyhláška o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele, kdy umožňuje zvýšit sazbu za „tlumočnický nebo překladatelský úkon do afrického nebo asijského jazyka“. V dané věci bylo využití cizího jazyka nezbytné. Pokud soud odůvodnil nepřiznání tím, že advokát poskytuje takové služby klientům běžně, fakticky by jej – navždy – zbavil možnosti zvýšení přiznané odměny, ačkoliv se jedná o zvláštní odbornost, která se vymyká běžné praxi. Navíc soud prvního stupně zcela opomenul, že advokát sice nevynakládá další náklady na zajištění tlumočnického personálu, ale vzniknou mu náklady na investice do jeho vzdělání a za c) pokud soud provedl přepočet částky 400 000 EUR, která byla předmětem sporu, na českou měnu pro výpočet mimosmluvní odměny, měl tento přepočet být proveden u každého úkonu právní služby zvlášť, a to vždy ke dni, kdy byl úkon právní služby učiněn. Ani výpočet cestovních výdajů provedený soudem prvního stupně není správný. Požádal proto o přiznání odměny a paušální náhrady hotových výdajů v celkové výši 387 320 Kč, tedy 468 657,20 včetně DPH, a to za čtyři úkony právní služby, převzetí a přípravu právního zastoupení ve výši 145 020 Kč, vyjádření žalované k žalobě z 10. 4. 2025 ve výši 48 340 Kč, další poradu s klientkou ze dne 2. 6. 2025 ve výši 144 540 Kč a účast na jednání u soudu dne 31. 7. 2025 ve výši 47 620 Kč, dále náhradu hotových výdajů (režijní paušál) 1 800 Kč, cestovní výdaje 2 779,87 Kč včetně DPH a náhradu za promeškaný čas ve výši 1 815 Kč včetně DPH. Celkem tedy 473 252,07 Kč.

4. Odvolání žalované je částečně důvodné.

5. Z obsahu spisu soudu prvního stupně vyplývá, že žalobce se žalobou ze dne 3. 12. 2024 domáhal po žalované zaplacení 400 000 EUR. Soud prvního stupně vyzval žalovanou k vyjádření ve věci, na to reagovala žalovaná oznámením, že její právní zastoupení převzal advokát (oznámení ze 13. 3. 2025, č. l. 33). K věci se žalovaná vyjádřila podáním ze dne 10. 4. 2025 (č. l. 41 spisu). Ve vyjádření navrhla provedení důkazů listinami, které připojila ke svému vyjádření, dále pak výslechem svědků.Odměna za poradu se žalovanou konanou dne 2. 6. 20256. Podle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu mimosmluvní odměna náleží za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu.

7. Skutečnost, že porada mezi právním zástupcem a žalovanou se v souvislosti s posuzovanou věcí dne 2. 6. 2025 konala, nebyla sporná, stejně jako doba jejího trvání. Otázkou bylo, zda za ni lze přiznat odměnu, či nikoliv.

8. Odměnu za poradu s klientem lze přitom přiznat za předpokladu, že se jedná o účelně vzniklý výdaj vynucený průběhem soudního řízení. Účelný je např. tehdy, jde-li o reakci na podání protistrany, změněný skutkový stav apod. Tedy o poradu vynucenou průběhem řízení a logicky zapadající do jeho časové posloupnosti.

9. V posuzované věci byla porada konaná mezi žalovanou a jetím zástupcem 2. 6. 2025 reakcí na nařízení ústního jednání ve věci soudem prvního stupně a jeho sdělení, že na jednání nebude přítomen tlumočník do vietnamského jazyka. Lze chápat, že za takové situace bylo potřeba věc s klientkou předem podrobně projednat. Byť zástupce žalované následně požádal následně o odročení ústního jednání, nic to nemění na tom, že porada konaná mezi ním a jeho klientkou byla účelná, neboť byla i reakcí na vyjádření žalobce doručené soudu prvního stupně dne 23. 4. 2025 (viz č. l. 70 spisu), jehož přílohami byly listiny ve vietnamštině. Ty měly vyvrátit tvrzení strany žalující o půjčce a prokázat, že se jednalo o její vlastní peníze, poskytnuté jí její rodinou; použité s jejím souhlasem na koupi pozemků ve Vietnamu. V originále byly předloženy rodné listy, oddací list žalované, oznámení o osvobozených příjmech, dvě darovací smlouvy a smlouva o převodu práv užívání pozemků.

10. Lze proto souhlasit a žalovanou, že porada se konala v souvislosti s nařízeným ústním jednáním ve věci, přitom je zároveň třeba přihlížet ke složitosti a závažnosti předmětu sporu, jehož předmětem byla částka kolem 10 milionů Kč. Tvrzení účastníků, týkající se vzájemného závazkového vztahu, byla přitom diametrálně odlišná. Je třeba zohlednit i to, že žalovaná je cizinka, resp. neovládá český jazyk natolik, aby bylo možné skutečnosti, které byly předmětem řízení, probírat v češtině a za situace, že byla soudem prvního stupně informována, že tlumočník se k ústnímu jednání nedostaví, nebylo možné ponechat případné otázky jejího zástupce až na ústní jednání. Zároveň skutečně nelze dovozovat, že by porada byla účelná pouze v případě, že vyústí v další podání radícího se účastníka soudu.

11. Proto odvolací soud dospěl k závěru, že odměnu za poradu je na místě přiznat.Zvýšení odměny12. Podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména, je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných, může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek.

13. Výkladem citovaného ustanovení se zabýval Nejvyšší soud (viz například jeho rozsudek ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4184/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2666/2014), přičemž podmínky v tomto – shora citovaném – ustanovení vnímal jako podmínky samostatné. Tudíž podle judikatury, s níž odvolací soud souhlasí, není proto zvýšení odměny nezbytné, aby podmínky stanovené tímto ustanovením byly splněny současně, tedy aby byl úkon právní služby mimořádně obtížný a současně i časově náročný.

14. V posuzované věci žádal zástupce žalované o navýšení odměny za poskytnuté úkony právní služby z důvodu použití cizího jazyka, nikoliv z důvodu mimořádné obtížnosti poskytnuté právní služby.

15. Dovolací soud se v této souvislosti také zabýval otázkou, zda lze z důvodu mimořádné obtížnosti úkonů právní služby zvýšit paušálně (komplexně) mimosmluvní odměnu u všech úkonů právní služby, nebo zda se možnost zvýšení mimosmluvní odměny týká pouze odměny za konkrétní úkony právní služby. Dospěl přitom k závěru, že okolnosti odůvodňující mimořádné zvýšení mimosmluvní odměny advokáta podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu spočívají v neobvykle zvýšených odborných či profesních nárocích na advokáta při realizaci konkrétního úkonu právní služby a nelze je paušálně odvozovat od obtížnosti věci, v jejímž rámci je právní služba poskytována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 30 Cdo 4016/2016).

16. Tedy pro posuzovanou věc to znamená správnost argumentace žalované, že použití cizího jazyka (vietnamštiny) zvyšuje náročnost na odbornost jejího zástupce, neboť jednak komunikace v cizím jazyce o odborných otázkách je – bezpochyby – složitější, vyžaduje vyšší míru soustředění, a jednak proto, že se nejedná o jazyk, který by ovládala podstatná část populace v České republice, jak je tomu v současné době například s angličtinou, tudíž je odbornost zástupce žalované podstatně vyšší, než je obvyklé, navíc se jedná o jazyk asijský, který je – sám o sobě – složitý. Lze souhlasit se žalovanou, že o této složitosti svědčí například to, že v případě tlumočnických úkonů [§ 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 507/2020 Sb., o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele] výslovně uvádí možnost navýšení odměny za tlumočení z/do asijského jazyka.

17. Zároveň se odvolací soud zabýval otázkou, do jaké míry je použití cizího jazyka důvodem pro navýšení přiznávané odměny. Advokátní tarif uvádí, že to může být až na trojnásobek. K takovému zvýšení však podle názoru odvolacího soudu v posuzované věci není důvod, a to proto, že advokát sice při komunikaci s klientkou (žalovanou) využil cizího jazyka, avšak projednávaná právní věc byla posuzována podle českého práva. Pokud by totiž došlo v dané věci ke zvýšení přiznané odměny až na trojnásobek, de facto by to vyloučilo možnost zohlednit situaci, kdy by advokát poskytoval právní službu, při níž by současně komunikoval s klientem v cizím jazyce, a zároveň věc posuzoval podle cizího práva. Výše přiznané odměny by pak – v tomto druhém zmíněném případě – byla stejná jako v posuzované věci, byť by se ve druhém případě jednalo nejenom o použití cizího jazyka. Odvolací soud má za to, že tento rozdíl je třeba zohlednit. Jinak než odlišnou výší odměny to učinit nelze. Proto v posuzované věci přiznal odměnu sice zvýšenou, avšak na dvojnásobek, nikoliv na trojnásobek, jak žalovaná chtěla.

18. Současně je však třeba ale zohlednit, při kterých konkrétních úkonech advokát tyto své znalosti využil. Tedy navýšení odměny za úkon přiznal odvolací soud, v souladu s judikaturou, pouze ve vztahu k úkonům, jichž se použití cizího jazyka týkalo. Nemůže se proto v posuzované věci takové navýšení týkat ústního jednání ve věci, při němž použití cizího jazyka fakticky již nedošlo.Tarifní hodnota pro výpočet odměny19. S odvoláním v části, v níž žalovaná namítá, že soudem prvního stupně provedený přepočet částky 400 000 EUR na Kč za účelem stanovení tarifní hodnoty pro výpočet mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby, ke dni podání žaloby (1. 12. 2024), není správný, odvolací soud souhlasí.

20. Podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

21. Považuje-li se tedy za tarifní hodnotu „výše peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby, kterého se tato služba týká“, znamená to, že je třeba, aby přepočet na českou měnu byl proveden u každého úkonu právní služby samostatně, a to vždy ke dni, kdy byl takový úkon učiněn. To odpovídá i soudní praxi. Ústavní soud například ve svém usnesení ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1165/2015 uvedl, že „při výpočtu odměny advokáta vycházel z tarifní hodnoty představované výší peněžitého plnění v cizí měně, které za tímto účelem přepočítal směnným kurzem vyhlášeným Českou národní bankou ke dni, kdy advokát učinil zmíněný úkon právní služby“.

22. Při výpočtu odměny advokáta vycházel proto odvolací soud z tarifní hodnoty představované výší peněžitého plnění v cizí měně (400 000 EUR), které za tímto účelem přepočítal směnným kurzem vyhlášeným Českou národní bankou, a to ke dni, kdy advokát učinil úkony právní služby, jehož se přiznání odměny týká. Tedy v případě převzetí a přípravy právního zastoupení ke dni 18. 3. 2025, (25,035 Kč/1 EUR), v případě vyjádření k žalobě ke dni 10. 4. 2025 (25,105 Kč/1 EUR), u úkonu další porada s klientkou ke dni 2. 6. 2025 (24,91 Kč/1 EUR) a v případě účasti na ústním jednání ke dni 31. 7. 2025 (24,57 Kč/1 EUR).

23. Pro stanovení výše odměny advokáta za úkon převzetí a přípravy právního zastoupení je tarifní hodnotou pro výpočet odměny za tento úkon částka 10 014 000 Kč (25,035 x 400 000), sazba mimosmluvní odměny za tento úkon právní služby činí podle § 7 bod 7 advokátního tarifu 48 380 Kč. Ze shora uvedeného odůvodnění (viz odstavec 16 odůvodnění tohoto rozhodnutí) je na místě navýšení na dvojnásobek, neboť advokát mluvil o předmětu řízení s klientkou ve vietnamštině, což při převzetí a přípravě právního zastoupení lze důvodně očekávat, činí odměna za tento úkon právní služby 96 760 Kč.

24. V případě úkonu vyjádření k žalobě ze dne 10. 4. 2025 činí tarifní hodnota pro výpočet odměny 10 042 000 Kč (25,105 x 400 000), tedy sazba mimosmluvní odměny za tento úkon právní služby podle § 7 bod 7 advokátního tarifu je 48 500 Kč. Vyjdeme-li z obsahu tohoto vyjádření, jehož součástí jsou i žalovanou navrhované důkazy, a to listiny, které jsou ve vietnamštině, je nepochybné, že i pro tento úkon bylo třeba využít jazykových znalostí advokáta, a proto odměna za tento úkon celkem činí 97 000 Kč.

25. V případě úkonu další porada s klientkou konaná dne 2. 6. 2025 je tarifní hodnotou pro výpočet odměny advokáta 9 964 000 Kč (24,91 x 400 000), tedy sazba mimosmluvní odměny za tento úkon určená podle § 7 bod 6 advokátního tarifu je 48 180 Kč, a i v tomto případě porady s klientkou nepochybně (z důvodu odborné komunikace v cizím jazyce) je na místě zvýšení na dvojnásobek, tedy celkem na 96 360 Kč.

26. V případě úkonu účasti na jednání činí tarifní hodnota pro výpočet odměny, to je 9 828 000 Kč (24,57 x 400 000) a odměna za tento úkon podle § 7 bod 6 je 47 620 Kč. Při ústním jednání nebyl přítomen tlumočník z vietnamského jazyka, tedy lze důvodně předpokládat, že se v tomto jazyce se nejednalo, a není u tohoto úkonu důvod pro navýšení odměny, tak jako tomu bylo v předchozích případech. Tedy za tento úkon byla přiznána odměna ve výši 47 620 Kč.

27. V součtu tedy byla žalované přiznána odměna advokáta za jím účelně poskytnuté úkony právní služby ve výši 337 740 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů za každý z poskytnutých úkonů právní služby ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu), tedy náhrada hotových výdajů celkem ve výši 1 800 Kč.

28. Žalované náleží pak dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny advokáta a náhrady hotových výdajů (z částky 339 540 Kč) ve výši 71 303,40 Kč.

29. Cestovné zástupce žalované k ústnímu jednání před soudem prvního stupně dne 31. 7. 2025 z místa sídla advokáta do sídla , Anonymizováno, soudu , Anonymizováno, bylo správně přiznáno podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu. Jeho výše stanovená soudem prvního stupně však správná není. Cestovné bylo přiznáno za každou (ze dvou cest) konanou vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, rozsahu 155 km (celkem tedy 310 km), při průměrné spotřebě 4,5 l/100 km a průměrné ceně pohonných hmot 35,80 Kč/1 litr benzínu a sazbě základní náhrady 5,80 Kč (vyhláška č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025). Cestovné se skládá ze základní náhrady ve výši 1 798 Kč (310 x 5,80 Kč) a náhrady za spotřebované pohonné hmoty 499,41 Kč (4,5 x 310 : 100), daň z přidané hodnoty ze součtu obou částek (tedy z 2 297,41 Kč) je 482,46 Kč. Celkem tedy cestovné mělo být přiznáno ve výši 2 779,87 Kč. Náhrada za promeškaný čas strávený cestou v rozsahu celkem 10 půlhodin po 150 Kč (tedy 1 500 Kč) a DPH ve výši 315 Kč byla soudem prvního stupně přiznána správně (viz bod 27 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), v této části žádné výhrady v odvolání nebyly uvedeny. Ani odvolací soud neshledal žádné nedostatky v přiznání této položky neshledal.

30. Odvolací soud tedy rozhodnutí soudu prvního stupně v části týkající se náhrady nákladů řízení změnil.

31. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 2 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení bylo 293 264,68 Kč, tedy to, oč žalovaná v odvolacím řízení usilovala. Jde o rozdíl mezi jí požadovanou náhradou nákladů (473 252,07 Kč) a částkou přiznanou jí na nákladech řízení rozhodnutím soudu prvního stupně (179 987,39 Kč). Žalovaná byla z podstatné části úspěšná (87 %), a proto má právo na část (74 %) náhrady nákladů odvolacího řízení, které v souvislosti s bráněním svého práva účelně vynaložila.

32. Tarifní hodnotou pro stanovení odměny za poskytnuté úkony právní služby v odvolacím řízení je tedy 293 264,48 Kč, a proto sazba mimosmluvní odměny činí 9 100 Kč (§ 7 bod 6 advokátního tarifu). Žalované náleží odměna ve výši jedné poloviny za podání odvolání [§ 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu]. K tomu jí náleží náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu) a 21 % DPH ze součtu odměny advokáta a náhrady hotových výdajů (z 5 200 Kč je daň 1092 Kč), celkem tedy 4 656 Kč.