14 Co 85/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D. a soudců JUDr. Viktora Vaške a Mgr. Jany Boškové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: Jméno žalované , narozená rodné přijmení Datum narození žalované , narozená rodné přijmení datum bytem Adresa žalované o zaplacení 55 403,12 Kč s příslušenstvím na základě odvolání první žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. 12. 2024, č. j. 19 C 285/2024-62, ve znění usnesení ze dne 31. 12. 2024, č. j. 19 C 285/2024-67

I. Rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I až III, pokud jimi bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, se ve vztahu k první žalované potvrzuje.

II. První žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci usnesení nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 2 565,20 Kč.

1. Soud prvního stupně vyhověl žalobě proti oběma žalovaným na zaplacení náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu ve výši 55 403,12 Kč s příslušenstvím a jak tuto náhradu škody, tak náklady řízení ve výši 20 388,60 Kč jim uložil společně a nerozdílně zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. První žalovaná podala proti rozsudku odvolání, které – posuzováno podle obsahu – směřovalo pouze proti stanovení lhůty k plnění. S poukazem na to, že je ve výkonu trestu odnětí svobody, kde vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže být zaměstnána, požádala o povolení zaplatit dlužné částky ve splátkách po 500 Kč měsíčně počínaje propuštěním z výkonu trestu.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že úhradu ve splátkách je ochotna akceptovat, bude-li dluh zaplacen nejvýše ve dvanácti splátkách po zhruba 7 000 Kč měsíčně. Při splátce 500 Kč měsíčně by byly dlužné částky uhrazeny za více než třináct let, což je pro ni nepřijatelné.

4. Odvolání není důvodné.

5. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

6. Povolení delší než třídenní lhůty k plnění nebo rozložení plnění do splátek podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je výjimkou z pravidla, že povinnost, kterou žalovaný nesplnil ani do doby vyhlášení rozsudku, je již nutné zaplatit v krátké, podle zákona třídenní lhůtě. Takovéto rozhodnutí musí být odrazem individuálních zvláštností daného případu a je třeba k němu přistupovat jen výjimečně, a to za předpokladu, že je vhodné vzhledem k povaze projednávané věci a přiznaného nároku a k osobním poměrům účastníků (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. 5 Cz 126/65, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 67/1966). Lze o něm uvažovat tehdy, jestliže povinný vzhledem ke svým poměrům není schopen splnit svoji povinnost v zákonné lhůtě, je však schopen ji splnit ve lhůtě delší nebo ve splátkách přiměřených výši plnění. Na druhou stranu je třeba uvážit, zda takové rozhodnutí nezaloží nespravedlivou nerovnováhu mezi zájmy sporných stran; nízké splátky s ohledem na výši dluhu, úroky z prodlení i náklady řízení, délku dosavadního prodlení dlužníka s plněním a dobu, za kterou by tímto způsobem došlo k zaplacení dlužné částky, mohou být nepřijatelné, jestliže žalobci v podstatě upírají zaplacení pohledávky v přiměřené lhůtě, za kterou je u spotřebitelských dluhů obecně považována lhůta maximálně tří let od právní moci rozsudku; osobní a majetkové poměry povinného nelze těmto hlediskům vždy nadřadit (viz Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání, C. H. Beck Praha 2021, str. 774, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2661/2015, a ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 33 Cdo 285/2022). Je třeba zohlednit i to, zda se povinný před podáním žaloby pokoušel svoji situaci s oprávněným řešit a zda kupříkladu v průběhu řízení svůj dluh alespoň částečně splácel, a také to, jaký bude ekonomický dopad povolení delší lhůty k plnění nebo úhrady ve splátkách na ekonomickou situaci oprávněného (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. 93 Co 96/2013).

7. V souzené věci hovoří výše uvedená hlediska proti povolení splátek. Je pravdou, že první žalovaná je v prodlení teprve necelých pět měsíců, tedy ne natolik dlouho, aby povolení splátek bylo vyloučeno již délkou dosavadního prodlení. Na předžalobní upomínku ze dne 26. 9. 2024 tato žalovaná sice nereagovala, avšak ne vlastní vinou, neboť se o ní nedozvěděla – do , Anonymizováno, , jméno FO, , kde tehdy vykonávala a stále vykonává trest odnětí svobody, jí nebyla doručena. Nelze však přehlédnout výrazný nepoměr jí navrhovaných splátek k celkové výši dluhu a dobu, po kterou by jimi dluhy splácela – jistina náhrady škody a náhrada nákladů řízení činí celkem 75 791,72 Kč; tuto částku spolu s úroky z prodlení z jistiny náhrady škody by splátkami ve výši 500 Kč měsíčně splácela více než třináct let, čímž by byla vůči žalobkyni vskutku nepřiměřeně zvýhodněna. Přitom to, že je ve výkonu trestu odnětí svobody, si způsobila sama svojí trestnou činností. Splátkami ve výši 7 000 Kč měsíčně, navrženými žalobkyní, by sice svůj dluh splácela jen zhruba jedenáct měsíců, tyto splátky však není schopna platit (viz její prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech na č. l. 76-78 spisu, v němž uvedla, že je nemajetná) a nemá tedy ani smysl je povolovat. Proto odvolací soud napadený rozsudek ve vztahu k této žalované ve výrocích o lhůtě k plnění potvrdil.

8. Žalobkyně má vůči první žalované podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, jež spočívají v odměně advokáta za zastoupení při jednom půlúkonu právní služby (sepis vyjádření k odvolání ze dne 26. 2. 2025) podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 670 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za jeden půlúkon právní služby podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 450 Kč a v náhradě za 21% daň z přidané hodnoty, již je , právnická osoba, , Anonymizováno, , jejímž je advokát společníkem, povinna z odměny a náhrad odvést [§ 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř.], ve výši 445,20 Kč a celkem činí 2 565,20 Kč.