18 CO 224/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Hejdukové a soudkyň JUDr. Evy Kotrbaté a JUDr. Nataši Loužilové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 19 344 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 31. 5. 2022, č. j. 11 C 46/2021-67

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19 344 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 11. 3. 2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 28 125,28 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem prvoinstanční soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 19 344 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 344 Kč od 11. 3. 2019 do zaplacení (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 5 063 Kč, a to do 3 od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované (výrok II). V odůvodnění uvedl, že účastnice řízení uzavřely dne 4. 10. 2018 smlouvu, podle které měla žalovaná téhož dne zaplatit ujednanou cenu 25 060 Kč (včetně cestovního pojištění ve výši 880 Kč), a to za zájezd do [anonymizováno], kterého se měla zúčastnit se svým synem ve dnech 3. 11. 2018 až 10. 11. 2018. Z deklarovaného důvodu onemocnění syna žalovaná prostřednictvím e-mailu ze dne 22. 10. 2018 požádala o odstoupení od smlouvy a poté byla vyzvána k úhradě odstupného ve výši 80 % z ceny zájezdu v souladu s bodem 6.1 Všeobecných smluvních podmínek (dále jen,,VSP“). Vzhledem k tomu, že cena zájezdu měla být zaplacena dne 4. 10. 2018, vznesla žalovaná námitku promlčení. Promlčecí lhůta marně uplynula dne 5. 10. 2021. Podala-li žalobkyně žalobu až dne 18. 10. 2021, učinila tak po uplynutí promlčecí lhůty. Prvoinstanční soud dále dospěl k závěru, že žalobkyní dovolávané VSP se nestaly součástí předmětné smlouvy o zájezdu. Zmenšení písma na smlouvě je zcela záměrné, a to právě s cílem maximálním možným způsobem ztížit čitelnost této části smlouvy, respektive a priori odradit spotřebitele od možné snahy tuto část smlouvy vůbec číst. Dle názoru soudu prvního stupně smlouva o zájezdu neobsahuje – platné – ujednání o odstupném, a proto – i kdyby nárok žalobkyně nebyl promlčen – by nebylo možné žalobě vyhovět. Nelze však ztrácet ze zřetele, že plně svéprávná osoba průměrného rozumu má (měla by mít) potřebné povědomí o tom, že odstoupení od smlouvy o zájezdu, ke kterému přikročí v relativně krátkém předstihu před zahájením takového zájezdu, bývá zpravidla spojeno s povinností uhradit určitý„ storno poplatek“. Svým postojem tudíž žalovaná v určitém rozsahu„ spoluzavinila“, že došlo k podání předmětné žaloby a soud proto tuto skutečnost zohlednil tím, že přikročil k mimořádné aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení, kdy nepřiznal procesně úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení, nýbrž pouze jednu polovinu.

2. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání žalobkyně i žalovaná. Žalobkyně namítla, že se neztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, a to zejména o promlčení nároku na odstupné. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná od smlouvy odstoupila dne 22. 10. 2018. Pouze odstoupení zakládá v souladu s ustanovením § 2533 občanského zákoníku ex lege nárok na odstupné. Běh promlčecí lhůty z logiky věci tak nemůže začít dříve, než vznikl samotný nárok na odstupné. V řízení bylo prokázáno, že dne 1. 3. 2019 byla žalobkyní odeslána předžalobní výzva, v níž byla žalovaná vyzvána, aby uhradila odstupné ze smlouvy nejpozději do dne 10. 3. 2019. Ve smyslu ustanovení § 1958 o. z. tak v případě, že soud neměl za prokázanou splatnost dříve, nastala splatnost dne 10. 3. 2019. Nárok na úhradu odstupného proto není promlčen. Pokud jde o ujednání o výši odstupného, soud prvního stupně dospěl k závěru, že zápatí uvedené ve smlouvě je uvedeno nedůvodně malým písmem. V důsledku toho se dle názoru soudu součástí smlouvy nestaly VSP, od kterých žalobkyně odvíjí svůj nárok na úhradu žalované částky. Nečitelnost v důsledku malého písma nebyla nikdy jakkoli žalobkyni soudy vytýkána. Nelze ponechat stranou ani opakovaný přezkum dokumentace žalobkyně v rámci ochrany spotřebitele ze strany orgánů České obchodní inspekce a živnostenského úřadu, kdy tyto úřady rovněž v tomto smyslu pochybení neshledaly. Nečitelnost přitom nebyla jakkoli vytýkána ani samotnými spotřebiteli. Konečně ani sama žalovaná nevznesla při uzavírání smlouvy jakoukoli výhradu stran nečitelnosti a smlouvu dobrovolně podepsala. Rovněž ve vyjádření k žalobě nečitelnost netvrdila a konečně netvrdila ani to, že z tohoto důvodu by VSP neměly být součástí smlouvy. Žalobkyně zdůraznila obsah komunikace založené stranou žalovanou probíhající ve dnech 22. 10. 2018 – 30. 10. 2018, kdy žalovaná nesporovala uzavření smlouvy, naopak od ní explicitně odstoupila a nevznesla proti výši odstupného a povinnosti jej uhradit jedinou námitku. Aktuální argumentace žalované se tak jeví jako velmi nevěrohodná. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 19 344 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 19 344 Kč od 11. 3. 2019 do zaplacení a uloží žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení, případně aby byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena soudu k novému projednání.

3. Odvolání žalované směřovalo pouze do výroku II o nákladech řízení. Žalovaná nesouhlasí s aplikací ustanovení § 150 o. s. ř. a je přesvědčena, že by jí měly být přiznány náklady řízení podle úspěchu ve věci, tedy v plné výši, což by mělo mít na žalobkyni též výchovný účinek. V předmětném vztahu žalovaná vystupovala jako spotřebitel, naopak žalobkyně vystupovala jako podnikatel v cestovním ruchu. Použití miniaturního písma ve smlouvě je výhodou, že nic netušící spotřebitel miniaturní písmo číst nebude, všeobecné podmínky nikde hledat nebude a smlouvu bez obav podepíše. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí o nákladech změnil tak, že jí přizná náhradu nákladů v plné výši.

4. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalované uvedla, že dle jejího názoru bylo namístě aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. Soud prvního stupně správně konstatoval, že to bylo žalovaná, která zapříčinila vznik sporu, kdy krátce před odjezdem na zájezd odstoupila od smlouvy o zájezdu a na odstupné ze smlouvy o zájezdu neuhradila žalobkyni ničeho. Byla to právě žalovaná, která se v odporu proti platebnímu příkazu doznala, že smlouvu o zájezdu nečetla pozorně. Za své chování by žalovaná měla nést následky. Žalovaná při uzavírání smlouvy o zájezdu nečitelnost netvrdila, smlouvu podepsala a ve svém vyjádření k žalobě netvrdila ani to, že pro nečitelnost by všeobecné smluvní podmínky neměly být součástí smlouvy. Obrana žalované je toliko účelová. Žalobkyně navrhla, aby výrok o nákladech řízení byl potvrzen.

5. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že podepsala dne 4. 10. 2018 v [anonymizováno] [obec] – [příjmení] [příjmení] dokument Smlouvu o zájezdu. S prodejcem však měli domluveno, že se jedná pouze o předběžný dokument, rezervaci zájezdu, a teprve až zaplatí sjednanou cenu zájezdu 25 060 Kč, tak smlouva bude schválena [anonymizována tři slova] a začne platit. Splatnost ceny zájezdu byla stanovena na 4. 10. 2018. Žalovaná předpokládala, že když cenu zájezdu nezaplatí, tak smlouva platit nezačne a na zájezd neodjede. Vzhledem k následné nemoci svého syna se rozhodla, že na zájezd nepojedou. Při podpisu rezervace věřila tomu, na čem se s prodejcem ústně dohodli, nečetla text pozorně, nečetla text psaný miniaturním písmem a rozhodně jí nebyly předloženy ani žádné všeobecné podmínky. Zcela jistě ji prodejce neupozornil na to, že když zájezd nezaplatí, bude muset platit nějaké storno poplatky nebo odstupné. Po pečlivém přečtení smlouvy o zájezdu žalovaná připouští, že obsahuje její závazek zaplatit cenu zájezdu ve výši 25 060 Kč se splatností 4. 10. 2018. Tento nárok je však promlčen a žalovaná vznesla námitku promlčení. Je i nadále přesvědčena, že smlouvu se žalobcem platně neuzavřela a svůj nezájem neodjet na zájezd dala jasně najevo tím, že nezaplatila smluvenou cenu zájezdu v den podpisu smlouvy, který byl zároveň i dnem splatnosti. Co se týče nároku na odstupné, ten ani nebyl jednoznačně sjednán ve smlouvě a nikdy nebyl žalobkyní ani nijak zdůvodněn. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku a změnu výroku o nákladech řízení tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů v plné výši.

6. K odvolání obou stran sporu odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k námitkám obsaženým v odvolání žalobkyně i žalované a rovněž i k písemnému vyjádření obou stran k odvolání protistrany. Ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval některé pro rozhodnutí stěžejní listinné důkazy a po jejich zhodnocení s přihlédnutím ke všemu, co v řízení před soudy obou stupňů vyšlo najevo, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné a odvolání žalované důvodné není.

7. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že účastnice uzavřely dne 4. 10. 2018 smlouvu o zájezdu pro 2 osoby letecky do [anonymizováno] v termínu od 3. 11. 2018 do 10. 11. 2018 za celkovou cenu 25 060 Kč včetně cestovního pojištění (880 Kč), splatnost ceny byla stanovena na den uzavření smlouvy, avšak toho dne zájezd zaplacen nebyl. Dle článku 5.

2. VSP měla být celková cena zájezdu uhrazena nejpozději 45 dní před zahájením čerpání služeb, pokud není stanoveno v dokumentech zde uvedených jinak, jinak má žalobkyně právo odstoupit od smlouvy a zákazník je povinen uhradit odstupné dle článku 6.

2. VSP. Tohoto svého práva žalobkyně nevyužila, ač žalovaná ke dni uzavření smlouvy měsíc před termínem zájezdu neuhradila ničeho, naopak žalovaná odstoupila od smlouvy dne 22. 10. 2018, když oznámení o tom, že se rozhodla zájezd neuskutečnit, zaslala žalobkyni e-mailem. Tuto skutečnost žalobkyně potvrdila e-mailem ze dne 30. 10. 2018 a následně i předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2019, v níž byla žalovaná vyzvána k uhrazení odstupného do 10. 3. 2019. Předžalobní upomínce předcházelo sdělení žalobkyně ze dne 8. 1. 2019, v níž žalované sdělila, že kontrolou úhrad sjednané smlouvy o zájezdu bylo vyčísleno odstupné ve výši 80 % vzhledem k odstoupení žalovanou od smlouvy o zájezdu ze dne 22. 10. 2018. K platnému odstoupení od smlouvy o zájezdu tedy došlo 22. 10. 2018 ze strany žalované, zájezd se měl dle dohody stran uskutečnit v termínu od 3. 11. 2018 do 10. 11. 2018, tedy k odstoupení došlo 12 dní před zahájením zájezdu a žalobkyně proto má podle článku 6.2.2 VSP nárok na odstupné ve výši 80 % z celkové ceny zájezdu (bez příplatku za připojištění).

8. Prvoinstanční soud především přisvědčil námitce promlčení vznesené žalovanou v průběhu řízení, když dospěl k závěru, že pokud měla být ujednaná cena zájezdu zaplacena dne 4. 10. 2018, počala následujícího dne běžet promlčecí lhůta, která marně uplynula 5. 10. 2021. Žaloba však byla podána až dne 18. 10. 2021, tedy zjevně po uplynutí promlčecí lhůty. S tímto závěrem však odvolací soud zásadně nesouhlasí.

9. V daném případě se totiž promlčecí doba odvíjí od odstoupení od smlouvy o zájezdu, tedy od 22. 10. 2018, byť žaloba byla podána na samém konci tříleté promlčecí lhůty (§ 629 odst. 1 o. z.). Pouze odstoupení totiž zakládá dle § 2533 o. z. ex lege nárok na odstupné. Běh promlčecí doby proto nemůže začít dříve, než vznikl samotný nárok na odstupné (§ 619 o. z.). I kdyby tento závěr odvolacího soudu nebyl přiléhavý, s odkazem na § 1958 o. z., dle kterého není-li sjednaná doba plnění, platí dlužník na výzvu, je možno dospět k závěru, že nejpozději nastala splatnost odstupného dne 10. 3. 2019, neboť dne 1. 3. 2019 byla žalované zaslána výzva k úhradě odstupného nejpozději do uvedeného data. Nárok žalobkyně proto není promlčen.

10. Žalovaná svým podpisem smlouvy o zájezdu dne 4. 10. 2018 stvrdila, že byla před podpisem smlouvy seznámena s podstatnými informacemi vztahujícími se k zájezdu a rovněž s VSP a s Všeobecnými informacemi (dále jen„ VI“). Rovněž svým podpisem potvrdila, že VSP, katalog, případně dodatečné nabídky a VI jsou nedílnou součástí smlouvy a že tyto dokumenty jí byly předány. Odvolací soud nesdílí ničím nepodložený závěr soudu prvního stupně o zcela záměrném zmenšení písma s cílem maximálním možným způsobem ztížit čitelnost této části smlouvy, respektive a priori odradit spotřebitele od možné snahy tuto část smlouvy vůbec číst. Žalobkyně k této části smlouvy předložila důkazy, z nichž je zřejmé, že smlouvy o zájezdu s touto velikostí písma používá dlouhodobě, přičemž ani ze strany zákazníků (včetně žalované), soudů, ani ze strany České obchodní inspekce či živnostenského úřadu nebyla nikdy vznesena výtka stran velikosti písma.

11. Žalovaná před nalézacím soudem toliko připustila, že text smlouvy nečetla pozorně, rozhodně nečetla text psaný miniaturním písmem a rozhodně jí neměly být předány VSP. To je však v rozporu s tím, co potvrdila a podepsala na smlouvě o zájezdu. Podpisem smlouvy vyslovila souhlas s nárokem žalobkyně na odstupné v případě odstoupení od této smlouvy v konkrétně a jasně specifikované výši za podmínek uvedených v čl. 6 VSP. Odvolací soud proto nepovažuje za správnou přiměřenou aplikaci § 1800 odst. 1 o. z., jak učinil nalézací soud, který z důvodů uvedených v odstavcích 20. – 24. dovodil neplatnost ujednání o odstupném. Pokud soud odkázal též na § 2528 odst. 1 písm. f) o. z., a sice chybějící údaje v tzv. potvrzení o zájezdu, odvolací soud naopak vychází z § 2525 odst. 2 o. z., dle kterého je-li smlouva vyhotovena v písemné formě (jak je tomu v přezkoumávané věci), nahradí její stejnopis potvrzení o zájezdu, obsahuje-li všechny náležitosti stanovené pro potvrzení zájezdu. Všechny náležitosti uvedené v § 2528 o. z. jsou v předmětné cestovní smlouvě obsaženy.

12. Podle § 2533 odst. 2 o. z. je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Není-li ujednáno odstupné, odpovídá jeho výše ceně zájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu.

13. Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon, ke kterému se nevyžaduje souhlas druhé strany. Účinky odstoupení od smlouvy nastávají v okamžiku, kdy měl adresát možnost se s ním seznámit, tedy kdy došlo toto oznámení do sféry (dispozice) adresáta. Úprava cestovní smlouvy jakožto smlouvy spotřebitelské v občanském zákoníku nevyžaduje písemnou formu odstoupení a tato forma nevyplývá ani z obecné úpravy odstoupení od smlouvy (§ 2001 a násl. o. z.). Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší.

14. Dle článku 6 bod 6.

1. VSP zákazník je oprávněn kdykoliv před uskutečněním zájezdu od smlouvy o zájezdu odstoupit a zájezd zrušit. Nárok na odstupné v případě odstoupení od smlouvy o zájezdu 14 – 5 dní (včetně) před zahájením čerpání služeb uvedených ve smlouvě o zájezdu v daném případě činí žalovanou částku 19 344 Kč. Žalovaná ve svém prvotním vyjádření k žalobě tvrdila, že s prodejcem – [anonymizováno] [obec], [příjmení] [příjmení] – měla domluveno, že se jedná toliko o předběžný dokument, rezervaci zájezdu. Žádné důkazy k tomuto tvrzení nenavrhla, kromě své účastnické výpovědi. Naopak výpověď svědka [příjmení] navrhla žalobkyně, a to pouze ke svému tvrzení, že žalované byly předány VSP. Soud tento důkaz soud zamítl z důvodů uvedených v odstavci 11. rozsudku. Z listinných důkazů provedených odvolacím soudem a vyhodnocených v souladu s § 132 o. s. ř. však vyplývají skutečnosti zcela odlišné, a sice uzavření platné smlouvy o zájezdu mezi účastníky dle § 2521 o. z. (nikoli jakési smlouvy rezervační), který pořádala žalobkyně (§ 2523 odst. 1 o. z.), a [anonymizováno] [obec] - [příjmení] [příjmení] v tomto smluvním vztahu vystupovala toliko jako prodejce, neboť žalovaná nemohla nabýt dojmu dle § 2523 odst. 2 o. z., že zprostředkovatel poskytuje předmětný zájezd na vlastní odpovědnost.

15. Nárok žalobkyně na požadované odstupné je tudíž oprávněný, když žalobkyně v žalobě ani v průběhu řízení netvrdila ani neprokazovala výši skutečně vzniklých nákladů spojených se zrušením zájezdu. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně správně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po dni stanoveném k úhradě, tedy od 11. 3. 2019.

16. S ohledem na výše uvedené odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně způsobem uvedeným ve výroku rozsudku.

17. O nákladech řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a má proto právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva. Ty spočívají v odměně za právní zastoupení za pět úkonů právní služby po 1 900 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1991 Sb (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 12. 4. 2022 a písemný závěrečný návrh na výzvu soudu), v náhradě za 5 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4) a v 21% DPH ze součtu těchto částek, tj. 2 310 Kč, v náhradě za ztrátu času za 8 půl hodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3) a v cestovném 2 448,26 Kč. K součtu uvedených částek je ještě třeba připočítat zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč Náklady řízení před soudem prvého stupně tak činí celkem 17 558,26 Kč.

18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla úspěch i v odvolacím řízení a přísluší jí proto právo na náhradu těchto nákladů, které představuje odměna za 3 úkony právní pomoci po 1 900 Kč (odvolání, vyjádření k odvolání žalované a účast na jednání 14. 11. 2022), náhrada za 3 režijní paušály po 300 Kč, 21% DPH ze součtu uvedených částek, tj. 1 386 Kč, náhrada za ztrátu času za 6 půl hodin po 100 Kč a cestovné 981,02 Kč. K součtu těchto částek je třeba ještě připočítat zaplacený soudní poplatek za podané odvolání ve výši 1 000 Kč, takže celkové náklady odvolacího řízení činí 10 567,02 Kč.