18 Co 272/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Hejdukové, soudkyně JUDr. Evy Kotrbaté a soudce JUDr. Petra Kulawiaka ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno jméno FO , bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČ Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 16 446,04 EUR s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 10. 2024, č. j. 20 C 131/2022–299,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 24 877,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 16 446,04 EUR s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 20. 7. 2002 do zaplacení a na nákladech řízení 116 581, 50 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky I, II). Žalobkyni uložil povinnost uhradit České republice do pokladny Okresního soudu v Karlových Varech na státem zálohovaných nákladech řízení – svědečném částku 1 833, 60 Kč a na znalečném částku 6 316,99 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III, IV). Žalovanému uložil povinnost uhradit České republice do pokladny Okresního soudu v Karlových Varech na státem zálohovaných nákladech řízení za svědečné částku 10 597,60 Kč a na znalečném částku 36 510,01 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V, VI). Vzal za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem osobního motorového vozidla tovární značky , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které bylo dne 26. 3. 2022 v 15:53 hodin při průjezdu ulicí , Anonymizováno, v , adresa, poškozeno výsuvným sloupkem umístěným ve vozovce. Nesporné bylo, že žalobkyně uhradila za odtah vozidla částku 650 Kč, za opravu vozidla částku 13 900,84 EUR, za tlumočné částku 6 108 Kč a za vypracovaný znalecký posudek společností Dekra ze dne 18. 4. 2022 částku 1 018,75 EUR. Soud žalobu posuzoval z titulu obecné prevence dle § 2900 o. z. Za klíčový důkaz považoval znalecký posudek znalce , tituly před jménem, Lesa, z jehož závěrů vyplývá, že pro osobu řidiče, který místem projíždí poprvé, je dopravní značení nesrozumitelné, nedostatečné, a ne příliš vhodné. Chování řidiče nehodou dotčeného vozidla ve formě 16sekundového prodlení před rozjezdem po zasunutí sloupků nelze považovat za nepřiměřeně dlouhou dobu. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný nedodržel v rámci provozu výsuvného sloupku veškerou péči, kterou lze po něm rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Předpoklady odpovědnosti žalovaného jako vlastníka a provozovatele výsuvných sloupků byly naplněny. Spoluzavinění ze strany řidiče osobního vozidla ve smyslu § 2918 o. z. soud neshledal. Žalobkyni přiznal právo na náhradu škody v celkové výši 16 446,04 EUR s příslušenstvím sestávající z náhrady za odtah vozidla ve výši 650 Kč, to je 26,45 EUR, opravu vozidla ve výši 13 900,84 EUR, vypracovaný znalecký posudek společnosti Dekra ve výši 1 018,75 EUR a snížení hodnoty vozidla ve výši 1 500 EUR. O nákladech řízení účastníků a státu rozhodl podle výsledku řízení, když vzal v úvahu, že rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. 5. 2023 (číslo listu 101 spisu) byla žaloba do výše 2 844 EUR s příslušenstvím pravomocně zamítnuta.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání. Namítl, že soud prvního stupně sice provedl potřebné důkazy, tyto však hodnotil způsobem, který je v rozporu s ustanovením § 132 o. s. ř. Skutková zjištění tak jsou nesprávná, což mělo vliv na nesprávné právní posouzení věci. Žalovaný učinil veškerá rozumně požadovatelná opatření k tomu, aby dostál zákonné povinnosti vyplývající z ustanovení § 2900 o. z. Upozornil, že i po osazení místa světelnými signály v srpnu 2023 nadále dochází v místě k dopravním nehodám vždy zaviněním řidičů, kteří nedodržují pravidla silničního provozu. Žalovaný má za to, že soud se dostatečně nezabýval jednáním řidiče vozidla před dopravní nehodou. Při hodnocení důkazů nevzal v potaz skutečnost, že řidič manipuloval s předměty ve vozidle, četl si instrukce pro příjezd k hotelu, telefonoval. Žalovaný je přesvědčen, že odpovědnost za způsobenou škodu stíhá řidiče vozidla, a to bez spoluzavinění a spoluúčasti na způsobené škodě ze strany žalovaného. Příčinnou souvislost mezi jednáním a škodlivým následkem žalovaný spatřuje v protiprávním jednání řidiče vozidla, který porušil právní povinnosti dané zákonem o provozu na pozemních komunikacích v § 4 a § 5, kdy je každý povinen řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích, řídit se dopravními značkami, věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích. Z uvedeného plyne povinnost řidiče zdržet se jakékoli manipulace s předměty, které nesouvisí s řízením vozidla. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný a navrhla jeho potvrzení. Svědek , jméno FO, – řidič vozidla přesvědčivě vysvětlil své chování po zastavení před vodorovnou dopravní značkou STOP, učinil vše potřebné, aby se vozidlo nemohlo dát samovolně do pohybu. V souladu s pokynem hotelu, potažmo žalovaného, který s postupem pro umožnění vjezdu hotelovým hostům vyslovil zcela nepochybně souhlas, žádal telefonicky o umožnění další cesty. Řidič se choval s maximální možnou mírou opatrnosti, neboť se nacházel v místě, které neznal. Spatřil, že se sloupky zasouvají, a o skutečnosti, že budou zasunuty jen 15 sekund, neměl povědomost. Nalézací soud dostatečně osvětlil průběh dopravní nehody a adekvátně zjistil stav místní úpravy dopravního značení. Znalec , tituly před jménem, Les výslovně uvedl, že interval 15 sekund je pro projetí místa dostatečný, avšak pouze tehdy, pokud je řidič o tomto intervalu informován. V řízení bylo prokázáno, že tuto informaci řidič neměl. Chování řidiče nemělo na vznik dopravní nehody žádný relevantní význam, o jeho spoluzavinění tak nelze uvažovat.

4. K odvolání žalovaného odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl k obsahu odvolání žalovaného i k vyjádření žalobkyně k tomuto odvolání a dospěl k závěru, že odvolání není možno považovat za důvodné.

5. Posuzovaná věc již byla předmětem přezkumu odvolacího soudu, který usnesením ze dne 15. 8. 2023, č. j. 18 Co 182/2023–123, předchozí rozsudek soudu prvního stupně ze dne 16. 5. 2023 ve výroku, kterým žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu ve výši 16 446,04 EUR s příslušenstvím a v navazujícím výroku o nákladech řízení, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ve zbytku již původní rozsudek nabyl právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Odvolací soud uzavřel, že vzniklou škodu nelze posuzovat dle § 2924 o. z. jako škodu z provozní činnosti. Soudu prvního stupně uložil, aby se zabýval otázkou, zda žalovaného nestíhá odpovědnost za škodu dle § 2900 o. z., případně dle § 2910 a násl. o. z. a dále aby se zabýval námitkou žalovaného o případném spoluzavinění řidiče osobního vozidla dle § 2918 o. z.

6. Soud prvního stupně respektoval pokyny obsažené ve zrušovacím usnesení a řízení doplnil způsobem umožňujícím zjištění skutkového stavu věci. Ze správně zjištěného skutkového stavu dovodil i odpovídající právní závěry, s nimiž se odvolací soud plně ztotožňuje. Na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně tak je možno pro stručnost odkázat.

7. V řízení bylo prokázáno, že dne 26. 3. 2022 došlo na vozidle žalobkyně řízeném svědkem , jméno FO, ke škodě způsobené výsuvnými sloupky umístěnými ve vozovce, které vlastní a provozuje žalovaný. Ze závěrů znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, Lesa jednoznačně vyplývá, že dopravní značení místa v době dopravní nehody nebylo příliš vhodné a zejména pro zahraniční řidiče nesrozumitelné. V případě řidiče pana , jméno FO, se jednalo o oprávněný vjezd a ke střetu došlo jen proto, že řidič se po chvíli váhání rozjel v okamžiku, kdy se sloupky začaly po 15 sekundách vysouvat. Pokud řidič nebyl informován, že musí přes zasunuté sloupky přejet neprodleně po jejich zasunutí, nelze mu dávat za vinu, že vozidlo ovládal špatnou technikou jízdy, když do sloupku najel. Znalec konstatoval, že bezpečnostní parametry byly nevyhovující a nedostatečné. Z údajů žalované je zřejmé, že žalovaná si zřejmě byla této skutečnosti vědoma a následně v srpnu 2023 místo osadila světelnou signalizací.

8. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný odpovídá za škodu na vozidle žalobkyně dle § 2900 o. z., když zanedbal prevenční povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného.

9. Ani odvolací soud neshledal spoluzavinění řidiče na vzniklé škodě dle § 2918 o. z. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, Lesa bylo prokázáno, že pro osobu řidiče, který místem projíždí poprvé, je dopravní značení nesrozumitelné a ne příliš vhodné. Aby oprávněný řidič bezpečně přes sloupky přejel, musí vědět, že se sloupky za dobu 15 sekund začnou vysouvat. Tuto informaci řidič poškozeného vozidla neměl. Proto chování řidiče , jméno FO, ve formě 16sekundového prodlení před rozjezdem po zasunutí sloupků nelze považovat za nepřiměřeně dlouhou dobu.

10. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem i dalším, zjištěným především ze svědeckých výpovědí a záznamu z kamerového systému, soud prvního stupně nepochybil, pokud žalobě do částky 16 446,04 EUR s příslušenstvím vyhověl, když žalobkyně požadovanou výši škody řádně doložila a žalovaný ji ani nezpochybňoval.

11. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně zákonu odpovídajícím výrokům o nákladech účastníků a nákladech státu, kdy ani proti těmto částkám žalovaný nic nenamítal.

12. Úspěšné žalobkyni byly přiznány náklady odvolacího řízení sestávající z výdajů za právní zastoupení, a to za dva úkony právní služby po 9 980 Kč (při zohlednění kurzu 25,115 Kč za 1 EUR ke dni podání vyjádření k odvolání ze dne 11. 12. 2024 a ve výši 25,085 Kč ke dni konání odvolacího jednání dne 21. 2. 2025) dle § 7 bodu 6, z jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč a z jednoho paušálu ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění a z 21 % DPH ze součtu uvedených částek, celkem 25 059,10 Kč. Dle § 149 odst. a § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně v běžné pariční lhůtě.