20 C 131/2022

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hortenskou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro 19.290,04 EUR / náhrada škody

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 16.446,04 Euro se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16.446,04 Euro od 20. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [číslo], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna uhradit České republice, do pokladny Okresního soudu v Karlových Varech na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol] na státem zálohovaných nákladech řízení – svědečném za účast svědka [jméno] [příjmení] při ústním jednání dne 21. 11. 2023 částku ve výši 1.833,60 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice, do pokladny Okresního soudu v Karlových Varech na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol] na státem zálohovaných nákladech řízení – znalečném za vypracování znaleckého posudku [číslo] ze dne 31. 7. 2024 částku ve výši 6.316,99 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen uhradit České republice, do pokladny Okresního soudu v Karlových Varech na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol] na státem zálohovaných nákladech řízení – svědečném za účast svědka [jméno] [příjmení] při ústním jednání dne 21. 11. 2023 částku ve výši 10.597,60 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen uhradit České republice, do pokladny Okresního soudu v Karlových Varech na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol] na státem zálohovaných nákladech řízení – znalečném za vypracování znaleckého posudku [číslo] ze dne 31. 7. 2024 částku ve výši 36.510,01 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému uhradit žalobkyni částku ve výši 19.290,04 Euro s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že je vlastníkem motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizována tři slova] d 4Matic, které bylo dne 26. 3. 2022 v 15.53 hodin při průjezdu ulicí [ulice] v [obec] poškozeno výsuvným sloupkem umístěným ve vozovce v přední motorové části, kdy v důsledku dopravní nehody došlo k deformaci přední nápravy v oblasti spojovacích tyčí, poškození chladicího systému a převodovky řízení a k prasknutí nárazníku. Žalobkyně požaduje po žalovaném náhradu škody představující náhradu nákladů, které žalobkyně vynaložila s odtahem vozidla dne 26. 3. 2022 ve výši 650 Kč – tj. 26,45 Euro, náhradu nákladů za opravu vozidla ve výši 13.900,84 Euro, náhradu za snížení hodnoty vozidla v důsledku dopravní nehody ve výši 1.500 Euro, náhradu nákladů za vypracovaný znalecký posudek ve výši 1.018,75 Euro, náhradu za nemožnost vozidlo řádně užívat po dobu 45 dní v celkové výši 2.844 Euro a náhradu nákladů za zajištění ověřených překladů listin předložených k důkazu – tzv. tlumočné ve výši 6.108 Kč. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně ze dne 8. 6. 2022, která byla žalovanému odeslána dne 8. 6. 2022 na úhradu požadovaného nároku žalobkyně, nic neuhradil.

2. V projednávané věci byl dne 29. 8. 2022, pod čj. [číslo jednací] vydán platební rozkaz, kterým byla žalovanému uložena povinnost, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobkyni částku 19.290,04 Euro s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19.290,04 Euro od 20. 7. 2022 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 61.989,50 Kč. Žalovaný dne 30. 8. 2022 podal proti platebnímu rozkazu odpor, který odůvodnil svým podáním ze dne 10. 10. 2022 tím, že nesouhlasí s nárokem, který žalobkyně u soudu uplatnila v plném rozsahu, když má zato, že za škodu způsobenou na vozidla v důsledku dopravní nehody odpovídá řidič vozidla – manžel žalobkyně, který se řádně nevěnoval dopravní situaci na místě, která je u instalovaného zasouvacího sloupku řádně zabezpečena dopravním značením.

3. Soud proto ve věci nařídil jednání a při ústním jednání dne 7. 3. 2023 účastníci učinili nesporným, že dne 26. 3. 2022 v 15.53 hodin v ulici [ulice] v [obec] došlo k dopravní nehodě vozidla ve vlastnictví žalobkyně [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] 4 [příjmení] [registrační značka] řízené manželem žalobkyně, které při průjezdu touto ulicí bylo poškozeno výsuvným sloupkem umístěným ve vozovce, že při nehodě dne 26. 3. 2022 došlo k poškození vozidla v přední motorové části, a to k deformaci přední nápravy v oblasti spojovacích tyčí, poškození chladicího systému, poškození převodovky řízení, prasknutí nárazníku, dále učinili nesporným, že žalobkyně uhradila za odtah vozidla dne 26. 3. 2022 částku ve výši 650, za opravu vozidla částku 13 900,84 EUR, za tlumočné částku 6.108 Kč a za vypracovaný znalecký posudek [právnická osoba] ze dne 18. 4. 2022 částku 1.018,75 EUR.

4. Sporným tedy mezi účastníky je, zda je dána odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu na vozidle v důsledku odpovědnosti žalovaného za škodu z provozní činnosti či nikoliv, tedy zda jsou u žalovaného naplněny liberační důvody podle § 2924 občanského zákoníku či nikoliv, zda je zařízení – výsuvný sloupek, technicky zabezpečen tak, aby nedocházeno ke vzniku škody. Současně za sporné žalovaný považuje žalobkyní vyčíslenou náhradu za nemožnost vozidlo užívat stanovenou v částce 79 EUR za den včetně počtu dnů, za které žalobkyně v důsledku dopravní nehody nemohla vozidlo užívat a dále žalovaný rozporuje výši částky, o kterou byla snížena hodnota vozidla žalobkyně v důsledku poškození vozidla a jeho opravy.

5. Soud při ústním jednání dne 7. 3. 2023 vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 1 o. s. ř., aby doplnila svá skutková tvrzení, zda a pokud ano, v jakém období žalobkyni bylo poskytnuto náhradní vozidlo z důvodu nemožnosti užívat vlastní vozidlo, kým bylo toto náhradní vozidlo poskytnuto a zda bylo poskytnuto bezplatně či za náhradu a z jakého důvodu požaduje žalobkyně náhradu za nemožnost vozidlo v jejím vlastnictví užívat v období od 4. 4. 2022 do 22. 4. 2022, v období od 1. 5. 2022 do 16. 5. 2022 a v období od 24. 5. 2022 do 7. 6. 2022 a současně soud podle § 118a) odst. 3 o. s. ř. vyzval žalobkyni, aby pro svá doplněná skutková tvrzení označila nebo doložila důkazy.

6. K výzvě soudu žalobkyně ve svém podání ze dne 16. 3. 2023 uvedla, že v důsledku dopravní nehody nemohlo být motorové vozidlo žalobkyně používáno, bylo tzv. nepojízdné a proto si žalobkyně musela zajistit dopravní služby jinou cestou, kdy využívala služeb známých a přátel, kterým však musela za provedené dopravy zaplatit, ale žalobkyně nedisponuje doklady k těmto provedeným platbám a považuje vyčíslení nákladů za jeden den nemožnosti vozidlo používat, které provedla [právnická osoba], za dostatečný důkaz k prokázání výše uplatněného nároku. Tedy žalobkyně dopravní služby v době, kdy její vozidlo bylo nepojízdné, nezajišťovala prostřednictvím náhradního automobilu, za který by platila standardní poplatek za půjčení a dále setrvala na tom, že náhrady za nemožnost automobil používat se domáhá za období od 4. 4. 2022 do 22. 4. 2022, za období od 1. 5. 2022 do 16. 5. 2022 a za období od 24. 5. 2022 do 7. 6. 2022, tedy celkem za 45 dnů, kdy se jedná o období od dopravní nehody do provedení opravy, kdy bylo předmětné vozidlo v opravně, od které žalobkyně odečetla doby, kdy dopravní služby zajišťovala jinou cestou a to ve výši 79 Euro za den.

7. V projednávané věci soud rozhodl již jednou, a to rozsudkem ze dne 16. 5. 2023, č. j. 20 C 131/2022 – 101, kterým žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 16.446,04 Euro se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 16.446,04 Euro od 20. 7. 2022 do zaplacení (výrok I), dále žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.844 Euro se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 2.844 Euro od 20. 7. 2022 do zaplacení, zamítnul (výrok II) a dále žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 88.368,29 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III). K odvolání žalovaného byla posuzovaná věc předmětem přezkumu Krajského soudu v Plzni jako soudu odvolacího, který usnesením ze dne 15. 8. 2023, čj. 18 Co 182/2023-123 zrušil rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. 5. 2023, č. j. 20 C 131/2022-101 ve výrocích I a III a věc vrátil nalézacímu soudu k dalšímu řízení.

8. Soud doplnil dokazování dle závazného pokynu odvolacího soudu a dospěl k závěru, že po doplnění dokazování o výslech svědka [jméno] [příjmení] – řidiče vozidla a o znalecký posudek z oboru doprava, odvětví doprava silniční, specializace příčiny dopravních nehod, vypracovaný znalcem [celé jméno znalce] dne 31. 7. 2024, pod poř. [číslo] měl dostatek podkladů pro rozhodnutí soudu.

9. Na základě žalobkyní a žalovaným předložených listinných důkazů má soud za zjištěné a nesporné, že je žalobkyně vlastníkem osobního motorového vozidla [značka automobilu] [anonymizováno 5 slov], které bylo dne 26. 3. 2022 v 15.53 hodin při průjezdu ulicí [ulice] v [obec] poškozeno výsuvným sloupkem umístěným ve vozovce v přední motorové části, kdy v důsledku dopravní nehody došlo k deformaci přední nápravy v oblasti spojovacích tyčí, poškození chladicího systému a převodovky řízení a k prasknutí nárazníku. Jak vyplývá z příjmového dokladu ze dne 26. 3. 2022, vozidlo žalobkyně bylo dne 26. 3. 2022 vyproštěno a žalobkyně za tuto službu uhradila částku 650 Kč. Dále má soud za zjištěné a nesporné, že vozidlo žalobkyně bylo po dopravní nehodě opraveno v autorizovaném servisu [příjmení] [příjmení], pobočka Duisburg, [příjmení] republika Německo, za částku 13.900,84 Euro včetně DPH, jak vyplývá z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 7. 6. 2022, která obsahuje podrobný rozpis provedených oprav vozidla. Z faktury za vyúčtování tlumočeného [číslo] dne 13. 8. 2022 má soud za zjištěné a prokázané, že žalobkyně za provedení úředního překladu listin z německého do českého jazyka pro účely soudního řízení byla povinna uhradit tlumočnici za tlumočnický úkon částku 6.108 Kč a že žalobkyně uhradila za znalecký posudek ze dne 18. 4. 2022, vypracovaný [právnická osoba] částku 1 018,75 EUR.

10. Soud k důkazu provedl znalecký posudek na č. l. 15 – 28 spisu, který je ve spise založený částečně v úředním překladu z německého do českého jazyka, ze kterého soud zjistil, že žalobkyně dne 15. 4. 2022 zadala vypracování znaleckého posudku za účelem stanovení rozsahu a výše škody na vozidle, dále za účelem stanovení částky, která představuje snížení hodnoty vozidla v důsledku dopravní nehody a za účelem stanovení denní sazby pro náhradní vozidlo a to [právnická osoba] Automobil [anonymizováno], z jehož závěrů vyplývá, že pro účely vypracování znaleckého posudku bylo vozidlo žalobkyně prohlédnuto dne 15. 4. 2022 s tím, že předpokládané náklady na jeho opravu byly ve znaleckém posudku stanoveny na částku 13.514,50 Euro s DPH, znehodnocení vozidla dopravní nehodou bylo stanoveno na částku 1.500 Euro a denní sazba za náhradní vozidlo byla stanovena ve výši 79 Euro. Součástí znaleckého posudku je i fotodokumentace rozsahu poškození vozidla, která zcela koresponduje s popisem poškození vozidla, který žalobkyně uvedla ve svém žalobním návrhu a které žalovaný nerozporuje. Žalovaný netrval na provedení úředního překladu celého předloženého znaleckého posudku, ale pouze jeho částí, které se týkají žalobního nároku.

11. Žalovaný soudu doložil záznam z kamerového systému ze dne 26. 3. 2022 instalovaného v místě, kde došlo k nehodě, soud ze záznamu zjistil, že manžel žalobkyně s vozidlem před výsuvnými sloupky zastavil ve vzdálenosti 75 cm od okraje vozovky – od hrany obrubníku chodníku, po zasunutí sloupku vozidlo na místě stálo 18 sekund a poté se rozjelo. Následně je na záznamu zaznamenám průběh nehodového děje.

12. Soud dále k důkazu provedl žalovaným předložené fotografie (viz přílohová obálka), ze kterých zjistil, že před místem s výsuvnými sloupky jsou instalovány dvě dopravní značky informující o příčném prahu a o tzv. jiném nebezpečí s popisem výsuvné sloupky 40 m a dále soud zjistil, že před výsuvnými sloupky je další dopravní značka, a to vodorovná značka STOP a na protější straně vozovky je na sloupu veřejného osvětlení instalováno zrcadlo. Současně na předložených fotografií je zaznamenána vzdálenost písmena„ O“ z nápisu STOP od okraje chodníku, a to vzdálenost 85 cm, dále umístění výsuvných sloupků ve vozovce včetně celkového pohledu na dopravní značení na místě samém, zejména vodorovná značka STOP a vzdálenost umístěného sloupku od okraje chodníku ve směru jízdy vozidla žalobkyně, která je 339 cm.

13. Z obsahu listiny označené jak vyjádření k žádosti, která byla vyhotovena dne 8. 4. 2022 firmou [právnická osoba], soud zjistil, že dle vyjádření citované firmy dne 26. 3. 2022 pracoval systém výsuvných sloupů v lokalitě [příjmení] [jméno] v [obec] správně a v uvedeném dni nebyla na zařízení prováděna údržba a ani na zařízení nebyla evidována závada. (viz přílohová obálka žalovaného – příloha [číslo])

14. Soud dále provedl k důkazu obecně závaznou vyhlášku statutárního města Karlovy Vary [číslo] o místním poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst ze dne 25. 1. 2022, účinnou od 18. 2. 2022, ze které vyplývá, že jsou v [obec] vymezené oblasti, do kterých je povolen vjezd motorových vozidel dle č. l. 2 odst. 1 vyhlášky, podle které se poplatek vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vymezené části vnitřního území lázeňského místa, do které je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou s tím, že podle č. l. 2 odst. 2 vyhlášky se část vnitřního území lázeňského místa [obec] vymezuje komunikace a to mimo jiné [ulice]. Současně podle č. l. 4 odst. 6 písm. e), od ohlašovací povinnosti jsou osvobozeni lázeňští hosté v lázeňském území v den příjezdu a v den odjezdu z ubytovacího zařízení.

15. Soud provedl výslech svědka [jméno] [příjmení], majitele a provozovatele Hotelu [anonymizováno] v [obec], který uvedl, že v blízkosti jeho hotelu jsou instalovány výsuvné sloupky, které zabraňují nepovolenému vjezdu do lázeňského území kromě vymezené doby pro účely zásobování a to od [číslo] do 10.00 hodin a od [číslo] do 19.00 hodin, kdy jsou sloupky mimo provoz a jsou zasunuty, stejně tak je tomu v průběhu zimních měsíců a v době mezinárodního filmového festivalu, kdy jsou sloupky trvale zasunuty. Svědek dále uvedl, že žalobkyně byla hostem hotelu a byla řádně předem emailem informována o tom, jaké je nainstalováno zařízení pro vjezd do hotelu, jak se ovládá a kam má volat. Svědek popsal, že sloupky a ovládání sloupků pro jeho hotel funguje tak, že hotel má k dispozici dva mobilní telefony, kdy pouze tyto dva mobilní telefony může k tomuto účelu používat a když klient přijede ke sloupkům, zavolá do hotelu, pracovník hotelu pouze z těchto dvou mobilních telefonů zavolá na přidělené číslo a sloupky se automaticky zasunou. Při výjezdu se nikam volat nemusí, protože při výjezdu sloupky automaticky zajedou. Svědek dále dodal, že ho nikdo neinformoval, po jakou dobu jsou sloupky zasunuty a kdy se automaticky vysunou, ale má zkušenost, že se místem musí projet rychle. [obec] s výsuvnými sloupky, které není osvětleno, je označeno tak, že se u nich nachází dopravní značka STOP, dále tzv. smyčka a zrcadlo, které informuje, jestli jsou sloupky vysunuté nebo zasunuté, ale ve kterém podle svědka v noci nic není vidět, místo není osazeno žádným světelným zařízením, např. semaforem či tabulí s časovým údajem pro bezpečný průjezd. Svědek dále uvedl, že zná několik podobných případů, které se staly a to např. událost, kdy host přijel ke sloupkům ke konci této inkriminované (zasunuté) doby, zastavil na stopce, rozjel se a sloupky se zrovna vysunuly v době průjezdu nebo okolo sloupků projel člověk na vozíku ze strany pro výjezd a sloupky se zasunuly a zrovna přijížděl hotelový host, který viděl, že sloupky jsou zasunuty, místem projížděl a sloupky se vysunuly a poškodily vozidlo a dále popsal vlastní zkušenost, kdy odvážel klientovi velké SUV vozidlo a přes přední kapotu neviděl pravý sloupek, tak průjezd kontroloval pomocí levého sloupku, na který měl dobré viditelné podmínky a který byl zasunutý, proto na místo se sloupky vjel, ale pravý sloupek se zastavil v polovině a tzv. se zaseknul, ačkoliv při výjezdu z lázeňské zóny by se sloupky měly zasouvat a vysouvat současně a došlo k poškození vozidla klienta. Dále k projednávané dopravní nehodě uvedl, že dopravní nehodu neviděl, ale žalobkyně mu sdělila, že její manžel zastavil s vozidlem na stopce a když se rozjel, tak se sloupek vysunul, zvedl auto a zespodu auto poškodil. Závěrem svědek uvedl, že je místo špatně zabezpečeno, na místě by mělo být signalizační zařízení – semafor, který by určoval dobu, kdy je průjezd možný a dodal, že městu nabízel spoluúčast na financování takového zařízení, a to spolu s majiteli dalších hotelů a penzionů v okolí, ale bez jakékoliv reakce.

16. Soud provedl výslech svědka [jméno] [jméno], který uvedl, že u [právnická osoba] pracuje po dobu 32 let na pozici vedoucí střediska doprava s tím, že jeho náplní práce je tzv. doprava v klidu i v pohybu, tedy instalace semaforů, tunelových systémů jako celek, výsuvných sloupků, závorových systémů, parkovacích automatů a podobně. Svědek potvrdil, že je mu známo, že firma, u které je zaměstnán, instalovala před třemi lety v oblasti [příjmení] [příjmení] v [obec] tzv. výsuvné sloupky typu 600, což jsou sloupky 60 cm vysoké, za účelem zklidnění a omezení dopravy v lázeňské zóně s tím, že vlastníkem a provozovatelem těchto sloupků je tzv. město. Svědek dále popsal, že pokud je oprávněný nárok na vjezd do lázeňského území, tak instalované dva slupky současně zajedou a po opuštění bezpečnostních smyček, které jsou instalovány v těsné blízkosti sloupků, sloupky zase současně vyjedou, aby nikdo další nemohl do území vjet s tím, že výjezd z lázeňské zóny ale funguje jinak. Sloupky jsou osazeny svítícími body a v době jejich činnosti – pohybu, sloupky vydávají zvuk - pípají a současně blikají. Svědek dále dodal, že pro účely zásobování v lázeňské zóně je sloupek zasunut v dopoledních hodinách ve vymezenou dobu a v době, kdy je sloupek aktivní, tzn., že je vysunut, tak je naprogramován na 15 sekund a když se do 15 sekund nic nestane, tak sloupek, který je zasunut, opět vyjede. Svědek dále popsal, že pouze v případě, že na smyčce, která je instalována před i za sloupkem, stojí vozidlo, tak sloupek nevyjede nikdy a je úplně jedno, zda doba stání na smyčce je 5 minut nebo 5 hodin. Svědek dále dodal, že základová deska okolo samotného výsuvného sloupku je velká v průměru 80 až 100 cm, má tvar čtverce a od středu toho sloupku ve vzdálenosti 130 až 150 cm se pokládá tzv. bezpečnostní smyčka, která je ve tvaru obdélníku, kdy bezpečností smyčka je určitý detektor, který sděluje sloupku, že se v místě nachází vozidlo. Svědek dále vypověděl, že má povědomost o tom, že v místě okolo sloupku se instaluje značka zákaz vjezdu, značka STOP, je instalované i zrcadlo, pomocí kterého je viděl na sloupek, ale jiný bezpečnostní prvek kromě instalované [anonymizováno] smyčky se na místě nenachází, tedy na místě u sloupků nejsou instalovány nápisy či cedule s návodem pro řidiče, jak sloupky fungují či semafor, který by určoval dobu, kdy lze bezpečně místem projet. Svědek dále dodal, že z čistě technického hlediska se nemůže stát, aby přijíždějící vozidlo narazilo do vyjíždějícího sloupku, respektive aby sloupek narazil do vozidla, neboť pokud vozidlo přijede na bezpečnostní smyčku a sloupek vyjíždí, tak v tu chvíli je ukončen výsuv sloupku, sloupek se zastaví, otevře se elektroventil a hydraulický olej začne odtékat a sloupek začne zajíždět. Svědek dále vypověděl, že výrobce výsuvných sloupků je italská [právnická osoba]. Svědek dále dodal, že od instalace výsuvných sloupků na [příjmení] [příjmení] v [obec] k datu 30. 3. 2023 bylo provedeno celkem 16 výjezdů, a to za účelem kontroly jejich funkčnosti nebo za účelem jejich opravy a popsal, že ze servisního protokolu ze dne 29. 3. 2022 vyplývá, že došlo k poškození sloupku v důsledku dopravní nehody ve formě prasklého vodícího lůžka a ve formě poškození těsnící gumy válce, která zajišťuje, aby se nečistoty nedostaly do výsuvného sloupku. Svědek poté, co mu byl při ústním jednání se souhlasem účastníků řízení přehrán záznam o dopravní nehodě, uvedl, že vozidlo žalobkyně nestojí na bezpečnostní smyčce, tedy nestojí blíž k čáře zakreslené na vozovce u nápisu STOP, kdy v této oblasti se právě nachází ta bezpečnostní smyčka a dodal, že ze záznamu je patrné, že sloupky pracují tak, jak mají, tedy že se začaly vysouvat a v okamžiku, kdy vozidlo najelo na bezpečnostní smyčku, tak se sloupek zastavil a pak do něj to vozidlo teprve narazilo. Závěrem svědek dodal, že někdy je nutné řidiče upozornit, ve kterých místech je ta STOP čára, aby došlo k signalizaci jejich nároku.

17. Soud k pokynu odvolacího soudu doplnil dokazování o výslech svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně a současně dospěl k závěru, že je potřeba pro účel posouzení jednání řidiče v době dopravní nehody a pro účel posouzení vhodnosti dopravního značení a dopravního zařízení na místní komunikaci vypracovat znalecký posudek z oboru doprava, odvětví doprava silniční, specializace příčiny dopravních nehod.

18. Manžel žalobkyně, pan [jméno] [celé jméno žalobkyně] v pozici svědka vypověděl, že předmětného dne řídil vozidlo po silnici k hotelu [anonymizováno] a viděl příkazovou značku Zákaz průjezdu, pod značkou byly tabulky s vysvětlovacími pokyny, které byly napsány v českém jazyce, proto jim nerozuměl a potvrdil, že si již nepamatuje, zda zaregistroval při příjezdu k místu se sloupky ještě jiné dopravní značení s tím, že si všiml, že se z jeho pozice řidiče na levé straně nacházelo dopravní zrcadlo. [město] projížděl poprvé a uvedl, že měl od hotelu povoleno zatelefonovat na telefonní číslo, aby se ten sloupek sklopil, další podrobnější informace jako např. kde má vozidlo zastavit, neměl, proto vozidlo zastavil v pravé polovině vozovky, aktivoval nožní brzdu vozidla, protože silnice se nachází na kopci o velkém sklonu a řadicí páku nastavil do pozice P – parking, protože jde o vozidlo s automatickou převodovkou, čímž se motor vozidla automatiky vypnul, ale světla zůstala zapnutá. Dále svědek uvedl, že si uvolnil bezpečnostní pás a požádal svého synovce, který seděl na místě spolujezdce, aby vyjmul ze dveří dokumenty, na kterých byly uvedeny pokyny od Hotelu [anonymizováno], a to telefonní číslo, následně vzal mobilní telefon, vytočil číslo hotelu a čekal, až se ohlásí vrátný hotelu, kterého následně požádal, aby sloupky sklopil s tím, že projede místem k hotelu. Svědek dále vypověděl, že oba sloupky červenobílé barvy bez světelné signalizace sjely dolů a tím se vozovka uvolnila, ve vozidle předal dokumenty zpátky synovci, aby je dal zpět do dveří, položil mobilní telefon, upevnil si bezpečnostní pás, spustil motor, zařadil rychlost, uvolnil brzdový pedál a bezprostředně poté pokračoval v jízdě s tím, že ze své pozice řidiče nebylo možné vidět, zda ty sloupky jsou plně sklopené, popojel tedy dopředu a následně došlo ke kolizi, v důsledku které vozidlo bylo zavěšené ve vzduchu. Svědek dále uvedl, že předem nebyl ze strany hotelu informován o tom, jak sloupek funguje, pouze měl informaci, že po zavolání se ten sloupek sklopí. K průběhu dopravního děje se dále svědek vyjádřil tak, že již nedokáže odhadnout dobu, pro kterou provedl všechny popsané úkony ve vozidle, tedy odpoutání se, zařazení do pozice P, tzv. řešení dokladů od hotelu, telefonát a následný rozjezd s tím, že ze svého místa viděl pouze to, jak se sloupky zasouvají a dodal, že do hotelu volal on z toho důvodu, protože vše s hotelem [anonymizováno] zařizoval právně on a jeho synovec o věci neměl žádnou povědomost. Závěrem svědek uvedl, že podle německého práva, pokud vozidlo stojí, řidič vozidla může např. telefonovat a i když má telefon během jízdy napojený ve vozidel přes tzv. Bluetooth, což řidiči umožňuje v průběhu jízdy telefonovat bez toho, aniž by držel telefon v ruce, do hotelu volal ze svého mobilního telefonu.

19. Ze závěrů znaleckého posudku ze dne 31. 7. 2024, který vypracoval [celé jméno znalce], znalec v oboru doprava, odvětví doprava silniční, specializace příčiny dopravních nehod vyplývá, že v místě instalace výsuvných sloupků je první upozornění na tento systém před křižovatkou s ulicí [ulice], kdy se jedná o dopravní značku č. A 7b – zpomalovací práh, A 22 – jiné nebezpečí, E 13 s textem nebo symbol„ výsuvné sloupky a E 3a 40m, po projetí touto křižovatkou je umístěna další dopravní značka a to č. B1 – zákaz vjezdu všech motorových vozidel a dodatková tabulka č. E13 s textem, kdo a v kterou dobu má vjezd povolen a ve stejné úrovni je na vozovce instalován zpomalovací práh vytvořený ze žlutých zpomalovacích polštářů a asi 2 metry před sloupky byla na vozovce instalována vodorovná dopravní značka č. V 6b – příčná čára souvislá s nápisem STOP. Znalec uzavřel, že dopravní značení je přehledné, ale v některých směrech nevhodné a to v nápisu na dodatkové tabulce„ Výsuvné sloupky“, a dále pod dopravní značkou B1, kdy cizinci tomuto nápisu nerozumí a dále že časové údaje na dodatkové tabulce pod dopravní značkou B1 jsou z gramatického hlediska nesprávně napsané. Tedy, znalec došel k závěru, že dopravní značení v době projednávané dopravní nehody nebylo příliš vhodné a zejména pro zahraniční řidiče nedostatečné a nesrozumitelné. Dále ze znaleckého posudku vyplývá, že je ve vozovce cca 1 metr před výsuvnými sloupky instalován tzv. magnetický detektor a pro sledování pohybu sloupků je na vjezdu umístěné na sloupu veřejného osvětlení cca 10 metrů za výsuvnými sloupky po levé straně komunikace zrcadlo. Dále se znaleckého posudku soud zjistil, že pro projetí vozidla byl nastaven časový interval 15 sekund a po jeho uplynutí se začaly sloupky vysouvat s tím, že pokud na magnetický detektor vjelo při vysouvání sloupků nějaké vozidlo, vysouvání se zastavilo a sloupky se opětovně zasunuly. Časový interval pro zasunutí a vysunutí sloupku byl stejný a to 5 sekund. Znalec se ve svém posudku dále zabýval nehodovým dějem a chováním řidiče vozidla při dopravní nehodě. Znalec popsal nehodový děj tak, že vozidlo žalobkyně zastavilo před příčnou čárou souvislou s nápisem STOP, po zasunutí sloupků se po chvíli čekání - časový interval 16 sekund, vozidlo rozjíždí ve chvíli, kdy se sloupky začaly po uplynutí 15s časového intervalu vysouvat a po ujetí několika metrů vozidlo narazilo do pravého sloupku, který zůstal vysunutý a zaklíněný ve vozidle, zatímco levý sloupek se zasunul do vozovky. K průběhu nehodového děje znalec uvedl, že z videozáznamu dopravní nehody je zřejmé, že výsuvné sloupky fungovaly řádně a že v systému nastavený čas 15 sekund, po kterém se sloupky automaticky vysunou, je pro projetí jednoho vozidla dostatečný a to ale za předpokladu, že řidiči má znalost o délce časového intervalu, po který jsou sloupky zasunuty a pokud řidič zaváhá, jako se to stalo v projednávaném případě, tak detektory instalované na vozovce nezabrání nárazu do sloupků, protože jsou umístěny příliš blízko před sloupky. Současně znalec uvedl, že nelze tzv. chvíli zaváhání řidiče vozidla – manžela žalobkyně - tedy prodlení cca 16 sekund, po kterou vozidlo stálo, považovat za nepřiměřeně dlouhou dobu a dále uvedl, že magnetické detektory jsou instalovány příliš blízko před výsuvnými sloupky a tedy v tomto konkrétním případě magnetický detektor fungoval tak, že při vjetí vozidla na detektor došlo pouze k zastavení vysouvání a následnému zasouvání sloupků, ale nárazu vozidla do sloupku tato skutečnost nezabránila. Současně znalec zjistil, že světelná signalizace funguje tak, že sloupky při vysouvání a zasouvání v horní části blikají červeným světlem a jsou opatřeny i zvukovým signálem, což znalec považuje za nedostatečné technické zabezpečení, které by zabránilo možným nárazům vozidel do výsuvných sloupků. Dále ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že bezpečností parametry na místě nehody byly nevyhovující a nedostatečné a pokud řidič nebyl informován, že musí přes zasunuté sloupky přejet neprodleně po jejich zasunutí, tedy že je nastaven časový interval, po který budou sloupky zasunuty v délce 15 sekund, nelze řidiči dávat za vinu, že vozidlo ovládal špatnou technikou jízdy, když následně do sloupků najel.

20. Po doplněném dokazování soud dospěl k názoru, že má dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci. Soud provedl výslechy svědků [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení], provedl k důkazu kamerový záznam nehodového děje a znalecký posudek a po zhodnocení těchto důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že má za prokázané, že v době nehodového děje výsuvné sloupky fungovaly tak, jak měly, dále má za zjištěné a prokázané, jaké bezpečností prvky jsou instalovány na místě samém pro průjezd tímto místem a svědek [jméno] se podrobně vyjádřil k technickým parametrům a vlastnímu fungování sloupků. Současně ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a manžela žalobkyně soud zjistil, že ani jeden z nich nebyl informován o délce časového intervalu, po kterém se sloupky automaticky začnou vysouvat, kdy tuto skutečnost ani žalovaný nerozporoval. Soud za klíčový důkaz v projednávané věci považuje znalecký posudek [anonymizována dvě slova], znalce z oboru oprava, odvětví doprava silniční, specializace příčiny dopravních nehod, který byl vypracován dne 31. 7. 2024 pod [číslo] z jehož závěrů vyplývá, že dopravní značení v době dopravní nehody nebylo příliš vhodné a zejména pro zahraniční řidiči nedostatečné a nesrozumitelné a současně že bezpečností parametry byly nevyhovující a nedostatečné. Současně ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že nastavený časový interval 15 sekund, po kterém se sloupky automaticky začnou vysouvat, pokud na detektor nenajede další vozidlo, je pro projetí jednoho vozidla dostatečný v případě, že řidiči je tato skutečnost známa. Dále soud má za prokázané a to zejména z videozáznamu o nehodovém ději, z výpovědi svědka [příjmení], který se podrobně vyjadřoval, jaké úkony při příjezdu ke sloupkům ve vozidle dělal a zejména ze znaleckého posudku vyplývá, že magnetický detektor, který je nejdůležitější součástí výsuvného systému, je umístěn nepřiměřeně blízko od výsuvných sloupků a pokud poté, co sloupky zajedou do vozovky, dojde k prodlevě v rozjezdu vozidla ke sloupkům v době nastaveného intervalu pro dobu zasunutí sloupků ve vozovce, je vysoce pravděpodobné, že dojde ke kolizi sloupku s projíždějícím vozidlem, neboť na místě před sloupky není žádným způsobem řidič vozidla informován o době, po kterou jsou sloupky zasunuty ve vozovce a současně není řidič žádným způsobem informován v případě, že k místu přijede v době, kdy jsou sloupky zasunuté, po jakou dobu jsou zasunuté a kdy tedy dojde k jejich opětovnému vysunutí. Současně znalec s příslušnou specializací uvedl, že chování řidiče vozidla žalobkyně na místě samém a jeho způsob jízdy se ničím nevymykalo, řidič vozidlo zastavil na místě k tomu určeném a i časový interval od doby, kdy se sloupky zasunuly do vozovky, do doby, než se řidič rozjel, nelze považovat za nepřiměřený, tedy odpovídající reakci řidiče, který projíždí místem poprvé, tedy bez určité místní znalosti.

21. Podle ust. § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, vyžadují – li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, j každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

22. Podle ust. § 2018 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, vznikla – li škoda nebo zvětšila – li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí – li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

23. Podle ust. § 2951 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

24. Podle ust. § 2952 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo. Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

25. Podle ust. § 2969 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

26. Soud se zaměřil na otázku týkající se odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou žalobkyni. Žalovaný má zato, že ve věci není pasivně legitimován, neboť svým jednáním nezpůsobil žalobkyni škodu na vozidle, když škoda byla způsobena tím, že se řidič vozidla – manžel žalované, plně a dostatečně nevěnoval řízení vozidla, při řízení vozidla manipuloval s předměty ve vozidle a tím rozptylovat svou pozornost, nesledoval dopravní situaci na místě a v případě pochyb o bezpečném průjezdu úsekem si nezajistil průjezd pomocí další osoby. Současně žalovaný je toho názoru, že nelze v projednávané věci aplikovat ust. § 2924 o. z., tedy posuzovat žalobní návrh žalobkyně jako nárok na úhradu škody způsobenou z provozní činnosti žalovaného, když žalovaný neprovozuje činnost sloupků jako závod, ani výdělečně, ani podnikatelsky za účelem dosažení zisku, dále neprovozuje uvedenou činnost prostřednictvím svých příspěvkových organizací či společností a nemá takovou činnost u vedenou ve zřizovací listině a pokud by soud přesto dospěl k závěru, že odpovědnost žalovaného ve smyslu ust. § 2924 o. z. je dána, žalovaný má za to, že vynaložil veškerou péči k tomu, aby škodám z provozní činností předešel, když na místo osadil svislé dopravní značky, které upozorňují na hrozící„ jiné“ nebezpečí a na nutnost dbát zvýšené opatrnosti – viz ust. § 63 odst. 1 písm. a) z. č. 361/2000 Sb., v platném znění, současně umístil na vozovku vodorovné dopravní značení a zpomalovací prvky a dále osadil prostor zrcadlem, které umožňuje sledovat prostor před vozidlem. Současně žalovaný je toho názoru, že příčinná souvislost mezi jednáním a následkem – způsobenou škodou, je dána jen a pouze jednáním řidiče vozidla, porušením jeho právních povinností, neboť se plně a dostatečně nevěnovat řízení.

27. Soud nejprve řešil otázku tzv. účastenství, a to podle § 90 zák. č. 99/1963 Sb., o. s. ř., a dospěl k závěru, že je žalovaný nositelem tzv. pasivní věcné legitimace, která je dána, jestliže žalovanému svědčí tvrzená subjektivní povinnost. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že provozovatelem a vlastníkem výsuvných sloupků v ulici [ulice] v [obec] je žalovaný, kdy tuto skutečnost potvrdil i svědek [jméno] [jméno]. Tedy žalovaný je v případě prokázání škody způsobené činností sloupku povinen tuto škodu uhradit.

28. Soud v projednávané věci posuzoval nárok žalobkyně z titulu tzv. obecné prevence, tak jak předvídá ust. § 2900 NOZ. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem a současně provozovatelem výsuvných sloupků instalovaných v [obec], v ulici [ulice]. Žalovaný tedy odpovídá za jejich funkčnost a bezpečný chod s tím, že je povinen v rámci tzv. obecné prevence předcházet škodám svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Výsuvné sloupky jsou zařízení, které brání neoprávněnému vjezdu do tzv. lázeňské zóny, tedy jejich instalací žalovaný omezuje vjezd vozidel do této části města.

29. Z provedených důkazů soud zjistil, že je [role v řízení] provozovatel systému výsuvných sloupků v ulici [ulice] v [obec], které zabraňují nepovolenému vjezdu do lázeňského území. Sloupky jsou ve vozovce instalovány vždy dva, a to každý v jednom jízdním pruhu. Před sloupky je instalována tzv. smyčka – magnetický detektor, což je zařízení, které při vjezdu na něj signalizuje sloupku, že se v místě nachází vozidlo a sloupek reaguje tak, že se začne zasouvat do vozovky. Před instalovanou smyčkou, která je ve vzdálenosti 130 až 150 cm od středu sloupku se nachází vodorovná dopravní značka STOP s na vozovce vyznačeným bílým pruhem, který určuje, kde je nutné vozidlo zastavit. Na protější straně vozovky na sloupu veřejného osvětlení je instalováno zrcadlo. Před příjezdem k místu, kde se nacházejí sloupky, jsou instalovány další dvě dopravní značky, a to dopravní značky informující o příčném prahu a o tzv. jiném nebezpečí s popisem výsuvné sloupky 40m. Tento závěr soud opírá zejména o k důkazu provedenou fotodokumentaci, záznam z bezpečnostních kamer a z výpovědi svědka [jméno], který se vyjadřoval zejména k technickým parametrům sloupku a způsobu jejich činnosti a dále ze závěrů ve věci vypracovaného znaleckého posudku. Jak vyplývá z výpovědi svědka [příjmení], [jméno] a [anonymizováno], místo se sloupky nebylo v době dopravní nehody osazeno semaforem, který by určoval, kdy je možné bezpečně místem projet. Soud považuje tuto skutečnost za klíčovou. I když žalovaný nepochybně vyvinul snahu zamezit škodám, které by byly způsobeny provozem výsuvných sloupků, soud je toho názoru, že dopravní značení a celkové zabezpečení místa je nedostatečné, nevhodné a zejména pro cizince nesrozumitelné. Tento svůj závěr soud opírá zejména o znalecký posudek vypracovaný ve věci, z jehož závěrů vyplývá, že činnost sloupku, tedy zasunutí sloupků do vozovky a opětovné jejich vysunutí je závislé na tzv. magnetickém detektoru – tzv. smyčce, který je umístěn v místě vodorovné značky STOP a který v případě, že na detektor vjede vozidlo, vydá signál sloupku, aby se zasunul do vozovky. Jak ale vyplývá z výpovědi svědka [příjmení] a svědka [příjmení], v místě nikde není uvedena informace a to např. ve formě odpočívadla v rámci časového měřiče či semaforu, za jak dlouho se zasunuté sloupky z vozovky vysunou, tedy řidič, který dané místo nezná, je odkázán na intuici v tom smyslu, že by měl místem projet rychle, ale není žádným způsobem informován o tom, že interval pro zasunuté sloupky je dlouhý 15 sekund a poté se začnou sloupky z vozovky vysouvat a není žádným způsobem informován o tom, kdy - v jakém čase dojde k jejich opětovnému vysunutí. Tuto skutečnost potvrdil svědek [příjmení], který uvedl, že provozovatelem nebyl informován o délce intervalu, po který je sloupek zasunut ve vozovce i svědek [celé jméno žalobkyně], řidič vozidla žalobkyně, potvrdil, že viděl příkazovou značku Zákaz průjezdu, pod kterou byly instalovány tabulky s vysvětlovacími pokyny, které byly napsány v českém jazyce, proto jim nerozuměl. I když je místo v dostatečném předstihu označeno dopravním značením a místo je dále osazeno i zrcadlem, které je umístěno na protější straně vozovky a slouží k tomu, aby si řidič mohl zkontrolovat činnost sloupků, a to v případě, že má omezené vidění a rozhled, není ale přihlédnuto k funkčnosti zrcadla např. v nočních hodinách či z důvodů klimatických změn, jako je např. mlha, husté sněžení či déšť a tedy i k možnosti tzv. zamlžení zrcadla. Soud je tedy toho názoru, že všechny výše uvedené bezpečností prvky jsou nedostatečné pro případ kolize s výsuvným sloupkem při průjezdu a tedy pro vznik škody způsobené vysunutím sloupků, když teoreticky lze konstatovat, že pokud místem projede rychle vozidlo a následně k místu přijede další, jeho řidič není informován žádným způsobem o tom, že určitý čas pro pozici zasunutí sloupku ve vozovce již uplynul a může se domnívat, že místem lze bezpečně projet, ačkoliv interval pro bezpečné projetí (15 sekund) už uplynul a sloupek se začne vysouvat v okamžiku, kdy řidič místem projíždí. Současně za klíčový důkaz v této věci soud považuje znalecký posudek, z jehož závěrů vyplývá, že pro osobu řidiče, který místem projíždí poprvé, je dopravní značení nesrozumitelné, nedostatečné a ne příliš vhodné a současně chování řidiče nehodou dotčeného vozidla ve formě 16 sekundového prodlení před rozjezdem po zasunutí sloupků nelze považovat za nepřiměřeně dlouhou dobu. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalovaný nedodržel v rámci provozu výsuvného sloupku veškerou péči, kterou lze po něm rozumně požalovat, aby ke škodě nedošlo, a proto shledal žalobní návrh za důvodný. Tudíž předpoklady odpovědnosti žalovaného jako vlastníka a provozovatele výsuvných sloupků byly naplněny.

30. Současně soud k pokynu odvolacího soudu zkoumal též tzv. spoluzavinění ze strany řidiče osobního vozidla ve smyslu ust. § 2918 o. z. K tomu soud uvádí, že nehodový děj je řádně zaznamenám na bezpečnostních kamerách, současně na žalovaným předložených fotografií je zaznamenána vzdálenost písmena„ O“ z nápisu STOP od okraje chodníku, a to vzdálenost 85 cm, dále umístění výsuvných sloupků ve vozovce včetně celkového pohledu na dopravní značení na místě samém, zejména vodorovná značka STOP a vzdálenost umístěného sloupku od okraje chodníku ve směru jízdy vozidla žalobkyně, která je 339 cm, dále se k nehodovému ději a k popisu místa před výsuvnými sloupky podrobně vyjádřil řidič vozidla a nehodový děj a dopravně technickou stránku místa dopravní nehody posoudil znalec.

31. Podle ust. 2 písm. n.) zák. č 361/2000 Sb., o silničním provozu, pro účely tohoto zákona, stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení.

32. Podle ust. § 4 zák. č. 361/200 Sb., o silniční provozu, při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen, a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostření ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu pozemních komunikací, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu, b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5,8 až 10 a zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, c) řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.

33. Podle ust. § 11 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, na pozemní komunikace se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak.

34. Podle ust. § 25 odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, řidič smí zastavit a stán jen a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo.

35. Soud se k námitce žalovaného zabýval, zda řidič vozidla porušením svých povinností, a to zejména tím, že se plně a dostatečně nevěnoval situaci v provozu, nezpůsobil dopravní nehodu a tedy i vznik škody. Z důkazů provedených v rámci řízení vyplývá, že manžel žalobkyně s vozidlem před výsuvnými sloupky zastavil ve vzdálenosti 75 cm od okraje vozovky – od hrany obrubníku chodníku, po zasunutí sloupku vozidlo na místě stálo 16 sekund a poté se rozjelo. S ohledem na zákonná ustanovení shora uvedená soud má za to, že řidič vozidla neporušil své povinnosti vyplývající z tzv. silničního zákona, když vozidlo řídil při pravém okraji vozovky a s vozidlem zastavil vpravo ve směru jízdy, a to co nejblíže k obrubníku chodníku a i když se s vozidlem rozjel po zasunutí sloupků s určitou prodlevou, jak vyplynulo ze znaleckého posudku, tato prodleva nebyla shledána znalcem jako nepřiměřeně dlouhá, naopak pro danou situaci, ve které se řidič vozidla nacházel, tedy určitá nesrozumitelnost dopravního značení, neexistence upozornění na délku časového intervalu, po který budou sloupky zasunuty ve vozovce, dále nutnost zabezpečit vozidlo tak, aby řidič mohl bezpečně použít mobilní telefon ha účelem kontaktu s hotelem, po ukončení hovoru provést další úkony směřující k rozjezdu vozidla, se jeví jako přiléhavá a odpovídající situaci. Ze všech těchto důvodů je soud toho názoru, že odpovědnost za způsobenou škodu stíhá žalobce bez tzv. spoluzavinění a spoluúčasti na způsobené škodě ze strany žalovaného.

36. Soud s ohledem na účastníky řízení vymezené nesporné skutečnosti a provedené důkazy, které posoudil shora uvedeným způsobem, dospěl k závěru, že je možné žalobkyni přiznat právo na náhradu škody, která jí vznikla v důsledku dopravní nehody, a to ve formě náhrady nákladů, které žalobkyně vynaložila s odtahem vozidla dne 26. 3. 2022 ve výši 650 Kč – tj. 26,45 Euro, náhrady nákladů za opravu vozidla ve výši 13.900,84 Euro, náhrady nákladů za vypracovaný znalecký posudek ve výši 1.018,75 Euro a náhrady nákladů za zajištění ověřených překladů listin předložených k důkazu jako příloha k žalobnímu návrhu – tzv. tlumočné ve výši 6.108 Kč.

37. Výrokem II bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení dle § 142 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná s požadavkem na přiznání nákladů za opravu vozidla ve výši 13.900,84 Euro, na přiznání náhrady za snížení hodnoty vozidla v částce 1.500 Euro, na přiznání nákladů za odtah vozidla ve výši 26,45 Euro, taktéž na přiznání nákladů za vyhotovení znaleckého posudku ve výši 1.018,75 Euro, neúspěch spočíval v nepřiznání nároku na úhradu náhrady za nemožnost žalobkyně vozidlo v důsledku dopravní nehody užívat v částce 2.844 Euro. Tedy žalobkyni soud v řízení přiznal částku celkem ve výši 16.446,04 Euro a ve zbytku žalobní návrh žalobkyně zamítnul. Žalobkyně měla v řízení úspěch v rozsahu 85,25 % (16.446,04 Euro) a neúspěch v rozsahu 14,75 % (2.844 Euro). Vycházeje z tohoto poměru tak výrokem III soud přiznal žalobkyni právo na 70,50 % náhrady nákladů řízení, které s tímto sporem vynaložila. Náklady řízení, které vynaložila žalobkyně, jsou tvořeny jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 23.877 Kč, dále odměnou za právní zastoupení advokátem za celkem 13 úkonů právní služby, které jsou specifikovány v tabulce, která je nedílnou součástí tohoto rozsudku vč. uvedení aktuálního kurzu ČNB ke dni provedení úkonu, kdy je vypočtena i hodnota příslušného úkonu, dále je připočítán 13krát režijní paušál, příslušející k těmto úkonům po 300 Kč, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. K částkám vyjma soudního poplatku je pak nutné připočítat ještě 21 % DPH, když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně dle § 137 o. s. ř. Celkově tak náhrada nákladů řízení žalobkyně je představována částkou 142.668 Kč, ve které je zohledněna i platba žalobkyně za tlumočné výši 6.108 Kč, přičemž žalovanému byla uložena povinnost zaplatit z této částky jen poměrnou část odpovídající úspěchu žalobkyně ve věci (100 % - 14,75 % - 14,75 %), tj. částku 116.581,50 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 o. s. ř. ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

38. O povinnosti účastníků zaplatit soudu náklady na svědečné rozhodoval soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení právo na úhradu nákladů, které nesl. V daném případě se jednalo o náklady za osobní účast svědka [příjmení] při ústním jednání dne 21. 11. 2023 tzv. svědečné ve výši [číslo] a dále za vypracování znaleckého posudku [číslo] ze dne 31. 7. 2024, znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] – tzv. znalečné ve výši 42.827 Kč. Soud pokládá za vhodné a zejména spravedlivé, aby se každý z účastníků řízení podílel na úhradě těchto soudem zálohovaných nákladech, když ve věci vyvstala potřeba vyslechnout řidiče předmětného vozidla k průběhu nehodového děje a dále o vypracování znaleckého posudku za účelem odborného posouzení dopravně technického zabezpečení místa. Soud stanovil účastníkům povinnost podílet se na těchto nákladech ve výši poměru neúspěchu žalobkyně a ve výši poměru neúspěchu žalovaného, když tento způsob výpočtu úhrady považuje soud za spravedlivý. Tedy soud stanovil žalobkyni, aby se v míře svého neúspěchu, což je 14,75 % podílela na úhradě těchto nákladů, tedy u svědečného částkou ve výši 1.833,60 Kč a za znalečné částkou ve výši [číslo] a žalovaný se v poměru 85,25% podílel na úhradě těchto nákladů, což je míra neúspěchu žalovaného, tedy částkou ve výši 10.597,60 Kč představující poměrnou část vyplaceného svědečného a za znalečné částkou 36.51,11 Kč. Soud stanovil účastníkům řízení ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní lhůtu, běžící od právní moci tohoto rozsudku.