25 CO 120/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupeného advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti; žalovanému: ; jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa o zaplacení částky 14 524 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město, č. j. 20 C 154/2021-61, ze dne 30. 11. 2021

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do částky 0,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 524 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky 14 523,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení (výrok II) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobce se v řízení domáhal zaplacení žalované částky s tím, že pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Uváděl dále, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěrový rámec a žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl sjednán prostřednictvím internetových stránek původního věřitele [webová adresa] [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal úvěr pravidelně splácet a splatit nejpozději do 18. 9. 2020. Dlužná částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, z náhrady nákladů 250 Kč a úroků ve výši 4 273,58 Kč. Žalobce vzal podáním z 27. 8. 2021 žalobu částečně zpět a do výše zpětvzetí tedy soud dle ustanovení § 96 o. s. ř. řízení zastavil. Soud měl za zjištěné uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru s tím, že byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Měsíční výpůjční úroková sazba byla sjednána 10,5 %, tedy 126 % p. a. RPSN činila 231,39 %. Z platební informace a dokumentů Loan application info soud zjistil, že smlouvě bylo přiděleno [číslo] variabilní symbol [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a jejích příloh a oznámení o postoupení pohledávek vyplývá, že žalobci byla touto smlouvou postoupena pohledávka z jiné smlouvy, a to označené referenčním [číslo] variabilním symbolem [číslo]. Soud se zabýval aktivní legitimací žalobce s tím, že žalobce v řízení tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně přechodu práv. Žalobce nedostál své procesní povinnosti i přesto, že byl přípisem ze dne 19. 10. 2021 informován o tom, že na jednání bude vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jaké bylo smlouvě o revolvingovém úvěru přiděleno číslo a variabilní symbol a že žalobci byla smlouvou o postoupení pohledávek skutečně postoupena pohledávka z titulu tvrzené smlouvy. Ani po tomto upozornění se žalobce na jednání nařízené na 30. 11. 2021 nedostavil, tedy soud jej nemohl poučit podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o tom, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k jejich prokázání. Protože žalobce neprokázal převod práv a povinností z úvěrové smlouvy uzavřené dne 18. 5. 2020, byla žaloba ve zbývajícím rozsahu zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.

2. Proti rozsudku se žalobce odvolal. Odvolání směřoval do všech výroků s tím, že se s rozhodnutím neztotožňuje. Má za to, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Rozhodnutí považuje za překvapivé. Má za to, že aktivní legitimaci prokázal, pohledávka byla postoupena, smlouva o úvěru platně uzavřena a žalovaný finanční prostředky z úvěrové smlouvy čerpal a nezaplatil. Odkázal na rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 2306/98, 32 Odo 1433/2006 a 29 Odo 654/2003. Poukazuje, že určitost předmětu písemného právního úkonu není omezena jen na případy, kdy je tento předmět specifikován v samotném textu, který obsah úkonu zachycuje; požadavku určitosti vymezení předmětu písemného právního úkonu vyhovuje i písemný odkaz na jinou listinu, z níž je předmět úkonu objektivně seznatelný, za předpokladu, že je v této listině označen zcela nezaměnitelným způsobem. Má za to, že identifikační kritéria označení pohledávek ve smlouvě o postoupení pohledávek byla jasná a srozumitelná jak pro postupitele, tak pro postupníka a není pochyb o tom, že pohledávka byla platně postoupena. Pohledávku lze postoupit také na základě smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek, která je rámcovou smlouvou, a pohledávky tak postupuje postupník na postupitele průběžně. Z tohoto důvodu byla přiložena k žalobě smlouva o postoupení pohledávek jiného data. Nelze tak uzavřít, že pohledávka nebyla postoupena a žalobce není ve sporu aktivně legitimován. Navrhuje zrušení napadeného rozsudku, eventuálně změnu tak, že žalobě bude vyhověno.

3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně dle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. a o odvolání rozhodl za použití ustanovení § 214 odst. 3 o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, když účastníci řízení k výzvě soudu s tímto postupem nevyjádřili svůj nesouhlas.

4. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Podle ustanovení § 1880 zák. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

6. Zákon pro postoupení pohledávky nestanoví bližší podmínky. Je však zřejmé, že mezi postupitelem a postupníkem musí být uzavřena řádná smlouva, a že pohledávka, jež je předmětem převodu, musí být dostatečně identifikována tak, aby byla odlišena od jiných pohledávek, jak vyplývá nejen z komentářové literatury, ale především judikatury. Zákon připouští i postoupení souboru pohledávek, a to v ustanovení § 1887 o. z.

7. Má-li věřitel v soudním řízení prokázat svoji aktivní legitimaci za stavu, kdy tvrdí, že pohledávka v řízení jím uplatněná mu byla postoupena, je povinen svoji tzv. aktivní legitimaci v řízení dostatečným způsobem prokázat. Své povinnosti důkazní v tomto ohledu věřitel dostojí buď předložením smlouvy o postoupení pohledávek, v níž je uplatněná pohledávka dostatečně identifikována, popřípadě jak dovozuje judikatura, prokáže svoji aktivní legitimaci rovněž oznámením původního věřitele dlužníku, že pohledávka byla označenému postupníkovi postoupena.

8. Odvolací soud po posouzení listin, které žalobce předložil soudu prvního stupně na podporu svých tvrzení, dospěl k závěru o tom, že závěry soudu prvního stupně, že žalobce v řízení neprokázal svoji aktivní legitimaci, jsou správné, tedy se se závěry soudu prvního stupně v tomto ohledu ztotožnil.

9. Žalobce předložil smlouvu o postoupení pohledávek datovanou dnem [datum], přičemž z obsahu této smlouvy vyplývá, že účastníci dohodli, že postupitel bude postupně prodávat své pohledávky postupníkovi, a že se jedná o pohledávky z nesplácených spotřebitelských úvěrů, které jsou po lhůtě splatnosti delší než 90 dnů. Lze tak uzavřít, že se jedná o tzv. rámcovou smlouvu, jejímž předmětem je nikoliv postoupení jediné pohledávky, ale souhrnu pohledávek. K této smlouvě žalobce předložil seznam postupovaných pohledávek, z něhož však vyplývá, že je datován již dne 13. 1. 2020 Odvolací soud tak má za to, že nemůže obstát námitka žalobce o tom, že bylo ujednáno opakované postupování pohledávek. Tomuto argumentu by bylo možno přisvědčit za stavu, kdy datum na souboru pohledávek by následovalo po datu uzavření smlouvy, avšak nikoliv tomuto datu předcházelo. Jestliže je smlouva o postoupení datována dnem [datum], stěží by mohla zahrnovat pohledávky, jejichž soubor byl datován již dne 13. 1. 2020 a lze spíše předpokládat, že šlo o soubor pohledávek tvořící přílohu dříve uzavřené smlouvy o postoupení. Toto však není jediný ani zásadní důvod, pro který lze uzavřít, že žalobce v řízení svoji aktivní legitimaci neprokázal. Uvedený seznam postupovaných pohledávek neobsahuje pohledávku, kterou by bylo možno identifikovat jako pohledávku v tomto řízení uplatněnou.

10. Bez ohledu na smlouvu o postoupení pohledávek by žalobce mohl svoji aktivní legitimaci prokázat oznámením o postoupení pohledávky, kdy takovou listinu soudu rovněž předložil, a která je datovaná dnem [datum]. V uvedené listině podepsané původním věřitelem se oznamuje žalovanému jako dlužníku, že byla pohledávka ze smlouvy [číslo] sestávající z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů postoupena společnosti [právnická osoba], a že je žalovaný vyzýván k zaplacení částky 14 420,02 Kč.

11. Nutno však uzavřít, že uvedená listina ani seznam pohledávek ze dne 13. 1. 2020 pohledávku neidentifikuje takovým způsobem, aby bylo možno uzavřít, že se jedná o pohledávku totožnou s pohledávkou v řízení uplatňovanou. Především nutno konstatovat, že žalobcem předkládaná smlouva o uzavření revolvingového úvěru datovaná dnem [datum], jež není účastníky podepsána, a jež měla být dle tvrzení žalobce uzavřena pouze prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, neobsahuje žádné označení evidenčním či registračním číslem. Z ničeho tak nelze dovodit, že se oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] týká právě této smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Žalobce žádným způsobem nevysvětluje, jakým způsobem, na základě čeho mělo být smlouvě přiděleno [číslo]. Podobně je tomu i v seznamu postupovaných pohledávek, kde je sice uvedeno jméno [jméno] [příjmení], nicméně pod kolonkou označenou„ [anonymizováno]“ je uvedeno [číslo] v kolonce„ [anonymizováno]“ [číslo]. Opět z ničeho nelze dovodit, že by šlo o čísla označující právě závazek ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], jak ji žalobce v řízení na podporu svých tvrzení soudu předložil.

12. Pokud pak žalobce předkládá listinu označenou jako„ Loan aplicacion info“, pak odvolací soud poznamenává, že na rozdíl od soudu prvního stupně má důkazní hodnotu této listiny za mizivou. Jde o nijak nevysvětlený blíže nespecifikovaný soubor, z něhož není zřejmé, kdo jej vyhotovil a na základě jakých skutečností. Stěží lze z této listiny dovodit, že to byl právě žalovaný, jež byl osobou jednající s předchůdcem žalobce a sjednávající (jak žalobce tvrdí) prostřednictvím elektronické komunikace na dálku uvedenou smlouvu o revolvingovém úvěru. K tomu odvolací soud poznamenává, že žalobce nepředložil žádné další důkazy, jež by mohly odůvodňovat závěr, že to byl právě žalovaný, kdo s předchůdcem žalobce jednal – nebyly předloženy žádné doklady osvědčující identifikaci žalovaného, např. kopie průkazu totožnosti či dokumenty, jež by měl věřitel vyžadovat v souvislosti se zkoumáním úvěruschopnosti dlužníka týkající se jeho příjmů a výdajů (např. výpisy z účtů, pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva apod.).

13. Bez ohledu na uvedené však nutno spolu se soudem prvního stupně uzavřít, že i pokud by mělo jít o doklad osvědčující komunikaci se žalovaným, nemůže jít o doklad osvědčující uzavření smlouvy, z níž žalobce uplatňuje své nároky s tím, že má jít o smlouvu, jež byla předmětem postoupení [právnická osoba] na společnost žalobce. Krom toho, že je zde uvedeno jméno a příjmení, adresa, telefon a emailová adresa žalovaného, je zde také uvedeno, že„ Loan number“ je [číslo] a„ Reference number“ [číslo]. Mělo-li by jít o identifikaci pohledávky, pak jde o čísla, jež se žádným způsobem neshodují s tím, jak je v řízení uplatněná pohledávka označována ve smlouvě o postoupení pohledávek, respektive v oznámení o postoupení pohledávky.

14. Jakkoliv tedy je obecně možné, aby byla postupovaná pohledávka identifikována krom označení dlužníka nějakým číslem, musí být z kontextu dalších listin zřejmé, že jde o pohledávky totožné. Soudu je známo z jiné jeho činnosti, že v případě postupování pohledávek z bankovních či nebankovních úvěrů jsou v seznamech pohledávek tyto identifikovány zpravidla číslem uzavřené smlouvy. Jde tak o znak, jimž lze odlišit případné různé další pohledávky téhož dlužníka, neboť zásadně nelze vyloučit, že jeden dlužník s jedním věřitelem uzavřou vícero různých úvěrových smluv. V daném případě však z ničeho nelze dovodit vazbu tvrzené uzavřené smlouvy a z ní vyplývající tvrzené pohledávky s pohledávkou uvedenou v oznámení o postoupení či seznamu postupovaných pohledávek, nehledě na skutečnost, že uvedený seznam se zcela jistě nemůže týkat žalobcem předkládané smlouvy o postoupení pohledávek, neboť datově této smlouvě předcházel.

15. Odvolací soud tak uzavírá, že žalobce v řízení neprokázal svoji aktivní legitimaci, neboť neprokázal, že na něj v souladu s ustanovením § 1879 o. z. byla postoupena v řízení uplatněná pohledávka platně. Závěry soudu prvního stupně jsou proto správné a odvolací soud pak dle ustanovení § 219 o. s. ř. napadený rozsudek potvrdil.

16. Potvrzen byl nejen zamítavý výrok II, ale rovněž výrok I týkající se zastavení řízení. Žalobce své odvolání směřoval do všech výroků napadeného rozsudku, tedy i do výroku o zastavení řízení. Nutno konstatovat, že žalobce za řízení vzal svoji žalobu částečně zpět a soud prvního stupně řízení do výše zpětvzetí dle ustanovení § 96 o. s. ř. zastavil. Odvolací soud tento jeho postup shledává správný, proto byl i tento výrok potvrzen, stejně tak jako výrok III o náhradě nákladů řízení. Žalobce v řízení nebyl úspěšný, úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. Je tak namístě rozhodnutí o tom, že žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřísluší.

17. Pokud pak jde o náhradu nákladů odvolacího řízení, bylo rozhodováno dle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byl úspěšnější žalovaný, jemuž však v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Bylo proto rozhodnuto, že žádnému z účastníků náhrada nákladů odvolacího řízení nepřísluší.