20 C 154/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 524 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se, co do částky 0,42 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 524 Kč, jdoucím od 19. 9. 2020 do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 14 523,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč jdoucím od 19. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 18. 1. 2021 a doplněným dne 27. 8. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 19. 9. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žaloba je dále odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 18. 5. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěrový rámec a žalovaný čerpal peněžní prostředky v souhrnné výši 10 000 Kč. Úvěr byl sjednán prostřednictvím internetových stránek původního věřitele webová adresa. Žalovaný se zavázal úvěr pravidelně splácet a splatit nejpozději do 18. 9. 2020. Dlužná částka se kromě nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč dále skládá z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a úroků za období čerpání ve výši 4 273,58 Kč.

2. Žalobkyně vzala podáním ze dne 27. 8. 2021 žalobu zpět co do částky 0,42 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 524 Kč, jdoucím od 19. 9. 2020 do zaplacení. proto soud řízení v uvedeném rozsahu v souladu s § 96 o.s.ř. zastavil výrokem I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne 18. 5. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách. Měsíční výpůjční úroková sazba byla sjednána na 10,50 %, tedy 126 % p.a. Výše RPSN úvěru činila 231,39 % Smlouva byla uzavřena prostředky umožňujícími dálkový přístup. Z platební informace a dokumentu Loan application info soud zjistil, že smlouvě bylo přiděleno číslo variabilní symbol. Ze smlouvy o smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a jejích příloh a oznámení o postoupení pohledávek pak vyplývá, že žalobkyni byla touto smlouvou postoupena pohledávka z jiné smlouvy, a to označené referenčním číslo variabilním symbolem číslo.

5. Soud se proto primárně zabýval aktivní legitimací žalobkyně stran převodu práv a povinností z úvěrové smlouvy z původního věřitele právnická osoba na žalobkyni. Žalobkyni přitom v řízení tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně přechodu těchto práv. Žalobkyně této své procesní povinnosti nedostála, a to i přes to, že byla přípisem ze dne 19. 10. 2021 informována o tom, že na jednání bude žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jaké bylo smlouvě o revolvingovém úvěru přiděleno číslo a variabilní symbol a že žalobkyni byla smlouvou o postoupení pohledávek skutečně postoupena pohledávka z titulu tvrzené smlouvy o úvěru. Jelikož se žalobkyně ani po tomto upozornění nedostavila na jednání nařízené na 30. 11. 2021, nemohl ji soud poučit podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k jejich prokázání. Protože žalobkyně neprokázala převod práv a povinností z úvěrové smlouvy uzavřené dne 18. 5. 2020, byla žaloba ve zbývajícím rozsahu zamítnuta, když žalobkyně neunesla výše uvedené břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně své aktivní věcné legitimace.

6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měl v řízení úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvší žalobkyni. Žalovaný uvedl, že náhradu nákladů řízení nepožaduje. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.