25 CO 152/2021

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 51 740 Kč s příslušenstvím o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech, č. j. 4 C 164/2019-154, z 25. srpna 2021

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí ve výši 8 397 Kč k rukám advokáta žalované.

1. Napadeným rozsudkem soud žalobu na zaplacení částky 51 740 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení 26 915 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.). Žalobkyni byla zároveň uložena povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu v Rokycanech na náhradu nákladů státu částku 746,43 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná nedokončila svoje dílo včas a projektovou dokumentaci k nové skladové hale nezpracovala ve smluveném termínu. Soud však přesto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení termínu dokončení díla není dán. Žalobkyně nezpochybnila, že žalovaná již při uzavírání smlouvy upozorňovala, že umístění stavby a dopravní napojení na pozemní komunikaci nemusí být příslušnými orgány schváleno. Poté, co Policie České republiky vydala nesouhlasné stanovisko s umístěním dopravního napojení tak, jak požadovala žalobkyně, žalovaná se aktivně podílela na vyřešení napojení pozemku [číslo] na silnici č. [spisová značka] [anonymizováno] a teprve poté, kdy spěla smlouva mezi vlastníkem parcely [číslo] po níž je skutečně zajištěná přístupová cesta na pozemek [číslo] k podpisu, došlo k dokončení předložené dokumentace. Stavba je umístěna na jiném místě pozemku ve vlastnictví žalobkyně, než bylo původně zamýšleno, a k prodloužení doby plnění k dokončení díla došlo důvodně. Nemůže obstát prohlášení žalobkyně, že žalovaná měla vypracovat projektovou dokumentaci dle původního zadání, neboť takový projekt by postrádal jakýkoli smysl a žalovaná jako projektant by porušila svoji povinnost, dle níž odpovídá za proveditelnost stavby podle zpracované dokumentace. Nedošlo sice k písemné změně smlouvy o dílo, ale mezi oběma stranami smlouvy a vlastníky sousedního pozemku probíhala neformální jednání vedoucí k odstranění překážek k řádnému dokončení díla. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle zásady úspěchu ve věci.

2. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně včasným odvoláním, které směřovalo do celého rozsudku soudu prvního stupně. Soud prvního stupně zjistil nesprávně skutkový stav a věc nesprávně právně posoudil. Smluvní pokuta, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhá, je smluvní pokutou sjednanou v souladu s dobrými mravy. Žalobkyně požadovala vyprojektování dopravního napojení své stavby určitým způsobem a žalovaná jí upozorňovala na možné komplikace, tedy již před uzavřením smlouvy věděla, že nebude možné vyprojektovat dopravní napojení podle požadavku žalobkyně. Žalovaná je autorem textu smlouvy a měla možnost smlouvu neuzavřít. Ustanovení § 2594 občanského zákoníku upravuje právní vztahy v průběhu zhotovování díla a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná po uzavření smlouvy o dílo upozornila žalobkyni na nevhodnost jejích požadavků. Žalovaná při uzavírání smlouvy jednala bez odborné péče, kterou lze u žalované jako profesionála v oboru projektování staveb očekávat. V čl. IV. bod 2 smlouvy bylo zakotveno, že žalobkyně jako objednatel se zavázala k uzavření dodatku, pokud v průběhu zpracování zadání nastanou skutečnosti, které budou mít vliv na cenu a termín plnění. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaná s žalobkyní tento dodatek uzavřela, nebo alespoň učinila návrh na uzavření dodatku. Soud prvního stupně pochybil, když pominul důkaz – e-mailovou komunikaci ze dne 13. 4. 2018, z níž vyplývá, že žalovaná sdělovala žalobkyni, že již dokončuje stavební část projektu. Žalovaná neupozornila na to, že dílo nemůže provádět z důvodu, že není vyřešena otázka dopravního napojení. Nesprávně zhodnotil soud prvního stupně i znalecký posudek ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], když učinil závěr, že žalovaná nemohla provést dílo včas, neboť žalobkyně neměla s vlastníky sousedních pozemků sjednáno oprávnění pro užití části jejich pozemků k vybudování příjezdové komunikace ke stavbě vlastní skladové haly. Tento závěr řeší nikoliv možnost vytvoření projektové dokumentace, ale vyjadřuje se k podkladům pro vydání stavebního povolení. Projektovou dokumentaci bylo možné vypracovat bez ohledu na vztahy k vlastníkům sousedních pozemků. K zásadním dispozičním změnám v umístění stavby nedošlo. Žalobkyně navrhla, aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo změněno tak, že žalovaná bude k zaplacení smluvní pokuty 51 740 Kč s příslušenstvím zavázána.

3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila podáním z 6. 12. 2021. Uvedla, že upozornila žalobkyni na pravděpodobnou nemožnost realizace žalobkyní požadovaného dopravního spojení. Napojení bylo možné technicky, ale s ohledem na zkušenosti žalované s obdobnými lokalitami upozorňovala na možnost negativního stanoviska ze strany dotčeného orgánu. Žalovaná byla přesvědčovaná žalobkyní a jejím odborným poradcem [příjmení], že napojení bude možné. Smluvní strany tak uzavíraly smlouvu o dílo s vědomím, že může nastat překážka. V průběhu jednání o uzavření smlouvy se nejednalo o nevhodnost příkazu. Nevhodnost nastala až po vydání zamítavého stanoviska Policie České republiky. Nelze tak souhlasit se závěry žalobkyně, že žalovaná jednala bez odborné péče, když na tuto skutečnost žalobkyni upozornila a na její výslovný požadavek souhlasila s přípravou návrhu dle jejího požadavku. Pokud se žalobkyně dovolává článku IV. odst. 2 smlouvy o dílo, byla to právě žalobkyně, která byla povinna jednat o uzavření dodatku ke smlouvě. Jakákoliv komunikace mezi účastníky neznamenala, že zde neexistovala překážka k dokončení díla. V průběhu trvání překážky žalovaná prováděla práce na díle a byla připravena dílo dokončit po odpadnutí překážky. Představa žalobkyně o zpracování projektové dokumentace bez ohledu na související zákonné požadavky je mylná, k dokončení projektové dokumentace bylo zapotřebí souhlasu vlastníka sousedního pozemku, který byl základní podmínkou pro dokončení dokumentace. Na základě následného požadavku žalobkyně došlo ke změně objednaného díla a došlo k prodloužení termínu dokončení díla. Žalovaná nebyla v prodlení s dokončením díla a navrhla potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně.

4. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 212 o. s. ř. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přihlédl k odvolání a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne 10. 10. 2019 domáhala se žalobkyně vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaná zavázána k zaplacení částky 51 740 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení se zhotovením díla ze smlouvy o dílo z 5. 12. 2017. Předmětem díla bylo vypracování projektové dokumentace skladové haly včetně dopravního napojení na stávající přilehlou komunikace III. třídy a geologický, hydrogeologický a radonový průzkum, vše za cenu 260 000 Kč a 20 000 Kč (průzkumy) bez DPH s termínem zhotovení do 28. 2. 2018. Žalovaná byla v prodlení se zhotovením díla, když namísto 28. 2. 2018 bylo dílo zhotoveno 24. 9. 2018, proto žalobkyně v souladu s článkem VIII. bod 4 vyúčtovala smluvní pokutu za období od 1. 3. 2017 do 15. 9. 2018 ve výši 0,1 % denně, celkem částku v žalované výši. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Namítala, že nebyla v prodlení se zhotovením díla. Žalovaná již při uzavírání smlouvy upozorňovala žalobkyni na možný problém s místem dopravního připojení ke komunikaci, jak žalobkyně požadovala, s tím, že bude zřejmě nutné jednat s vlastníky sousedních pozemků. Žalobkyně žalovanou přesvědčila o své variantě napojení, která byla odvislá od souhlasu Policie České republiky s napojením, a informovala ji, že záležitost konzultovala na Stavebním úřadě v [obec], kde bylo zaujato kladné stanovisko. Smlouva tak byla vyhotovena ve znění požadovaném žalobkyní. Dne 9. 1. 2021 vydala Policie České republiky nesouhlasné stanovisko s napojením dle požadavku žalobkyně a bylo nutno jednat s vlastníky sousedních pozemků o vyřešení právních vztahů za účelem přístupu a příjezdu na pozemek žalobkyně. Žalovaná jednání iniciovala a aktivně se tohoto jednání zúčastnila, smluvně byl výsledek jednání ošetřen až v září 2018. Dne 24. 9. 2018 žalovaná podala žádost o stavební povolení, k němuž připojila projektovou dokumentaci. Z uvedeného pak žalovaná dovozovala, že nebyla v prodlení s plněním závazku, na možnost komplikací upozorňovala, zhotovení díla bránila překážka neodvislá od vůle žalované, která byla odstraněna až v září 2018 a v ten okamžik byla dokumentace předložena ke schválení ve změněné podobě.

6. Soud provedl listinné důkazy, vyslechl řadu svědků a k návrhu žalobkyně, která namítala, že mohla být zhotovena dokumentace stavby a dodatečně pak dokumentace dopravního napojení bez vyřešení právních vztahů s vlastníky sousedních pozemků, ustanovil ve věci znalce. Znalci zadal určit,„ zda podmínkou pro zhotovení projektové dokumentace stavby je vyřešení vztahu vlastníka pozemku k sousedním pozemkům, přes které bude veden přístup a příjezd ke stavbě, či zda lze dokumentaci zhotovit bez vyřešení těchto vztahů“. Znalec ve svém znaleckém posouzení uzavřel, že nelze dokumentaci zhotovit v takovém rozsahu, aby mohla být podkladem ke stavebnímu řízení, resp. k žádosti o stavební povolení. Bez vyřešení vlastnických vztahů lze zhotovit jen dílčí část dokumentace. Po zhodnocení provedených důkazů soud rozhodl, jak shora uvedeno.

7. Mezi účastníky nebylo sporné, že uzavřeli dne 5. 12. 2017 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace skladové haly včetně dopravního připojení ke stávající komunikaci III. třídy a provedení příslušných průzkumů. [příjmení] byla i skutečnost, že při uzavírání smlouvy žalovaná žalobkyni upozornila na možnost komplikací, pokud jde o žalobkyní požadované místo dopravního napojení. Účastníci se shodli i v tom, že po vydání nesouhlasného stanoviska s připojením p. [parcelní číslo] v k. ú. [územní celek] na silnici [spisová značka] [anonymizováno] za účelem obsluhy objektu novostavby skladové haly na předmětném pozemku z 18. 1. 2018 žalovaná iniciovala jednání s vlastníky sousedních pozemků a tohoto jednání se zúčastnila v počátečních fázích. Rozpor nebyl ani v tom, že tato jednání byla ukončena dne 27. 9. 2018. Skutkové závěry soudu prvního stupně jsou správné a odvolací soud se s nimi ztotožňuje.

8. Přisvědčit je třeba i závěru, že nárok na zaplacení smluvní pokuty není dán. V řízení bylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy strany akceptovaly možnost, že ze smlouvy nebude možné provést sjednané plnění, pokud jde o obsah smlouvy, a to s ohledem na riziko spočívající v podmínce udělení souhlasu Policie České republiky s napojením. Souhlasné stanovisko nebylo příslušným orgánem vydáno, tedy smlouvu nebylo možné realizovat tak, jak byla sjednána. Žalobkyně netrvala na původním znění smlouvy a pověřila žalovanou k jednání s vlastníky sousedních pozemků za účelem zajištění přístupu a příjezdu k proponované projektované hale. Strany tak shodně projevily svoji vůli ke změně obsahu smlouvy, pokud jde o místo dopravního napojení, a v souladu s touto vůlí byl projekt vypracován a žalobkyní převzat. Dílo bylo provedeno a nárok na zaplacení ceny díla byl dán.

9. Pro rozhodnutí v dané věci bylo zásadní posouzení, zda žalovaná byla v prodlení se zhotovením díla za stavu, kdy dokončení díla bránila překážka spočívající v absenci souhlasu příslušného orgánu s napojením. Žalobkyně se dovolávala ust. § 2594 občanského zákoníku s argumentací, že žalovaná jako odborník a profesionál měla již v kontraktačním procesu upozorňovat na nevhodnost napojení. Odvolací soud poukazuje, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že v době uzavírání smlouvy měla žalobkyně od žalované dostatečnou informaci o možném riziku v podobě nesouhlasu a přes toto upozornění trvala na umístění napojení na (jak později zjištěno) na nerealizovatelném místě. Žalovaná tak jednoznačně ve své odbornosti žalobkyni o nevhodném způsobu napojení žalobkyni uvědomila a žalobkyně, která tuto skutečnost nepopřela, trvala na znění smlouvy jí navržené a v tomto smyslu byla písemná smlouva i uzavřena. Z uvedeného nelze než dovodit, že žalobkyně znala riziko sjednané smlouvy, neboť na toto riziko byla upozorněna. Přes uvedené je však klíčové, že právní kvalifikace odkazující na § 2594 občanského zákoníku není v dané věci namístě. Citované ustanovení upravuje postup v době zhotovování díla tj. v době, kdy je plněno z uzavřené smlouvy, nikoliv v době, kdy smlouva není uzavřena a kontraktační proces není dovršen. Pochybnosti o možnosti dopravního napojení zde existovaly již při uzavírání smlouvy, žalobkyně o těchto pochybnostech věděla, a pokud s žalovanou smlouvu uzavřela, nese riziko z daného vztahu a nemůže se dovolávat neplnění povinnosti žalované odkazem na ust. § 2594 občanského zákoníku.

10. V důsledku překážky bránící provedení díla s požadovaným dopravním napojením bylo dílo zhotoveno se změněným obsahem, když žalobkyně netrvala na původním znění smlouvy a pověřila žalovaného k iniciování jednání s vlastníky sousedních pozemků za účelem zajištění přístupu a příjezdu. V tomto smyslu lze hodnotit stanovisko Policie České republiky jako překážku, která nespočívala v činnosti zhotovitele, měla objektivní charakter a vedla ke změně ujednání stran.

11. Po dobu, po kterou nebylo možné překážku odstranit, žalovaná nebyla v prodlení s plněním závazkové povinnosti a k zaplacení smluvní pokuty ji nelze zavázat.

12. Pokud žalobkyně v řízení argumentovala tím, že projektová dokumentace mohla být zhotovena bez ohledu na možnost dopravního připojení, nelze s těmito závěry souhlasit. Projektová dokumentace je podkladem pro správní rozhodnutí a k žádosti o stavební povolení lze připojit pouze dokumentaci kompletní. Závěr, že dokumentace nemusí být úplná, postrádá logiku a smysl.

13. Odvolací soud ještě doplňuje, že v řízení u soudu prvního stupně byl k důkazu proveden přípis [stát. instituce] z 10. 4. 2017 označený jako„ žádost o souhlas s dělením pozemku v [katastrální uzemí]“. Z tohoto přípisu se podává, že došlo k oddělení pozemku parcelní [číslo] za účelem prodeje a příjezd k nově vzniklým pozemkům parcelní [číslo] měl být zajištěn příjezdovou cestou po pozemku [číslo]. Z dané okolnosti vyplývá, že před uzavřením smlouvy o dílo žalobkyni muselo být známo, že k dotčenému pozemku ([číslo]) bude vedena příjezdová cesta po pozemku [číslo], tedy po pozemku sousedního vlastníka, přesto žalobkyně trvala na tom, aby smlouvy byla uzavřena v rozporu s citovaným přípisem a uvedenou skutečnost zřejmě žalované vůbec neoznámila.

14. Rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, proto odvolací soud toto rozhodnutí dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil včetně rozhodnutí o nákladech řízení, neboť i jejich výše byla správně stanovena.

15. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení má svoji oporu v ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalované vznikly náklady řízení představující odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 3 170 Kč a dva režijní paušály, včetně DPH činí tato odměna 8 397 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalobkyni uloženo nahradit tyto náklady k rukám advokáta žalované.