4 C 164/2019

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Horskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená Mgr. jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o zaplacení 51 740 Kč příslušenstvím, <b>I. Žaloba na zaplacení částky 51 740 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení částku 26 915 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Rokycanech na náhradu nákladů státu částku 746,43 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 51 740 Kč. Podáním ze dne 19. 11. 2019 rozšířila žalobkyně žalobu o zákonný úrok z prodlení z žalované částky a Okresní soud v Rokycanech usnesením č. j. 4 C 164/2019-11 ze dne 18. 12. 2019, změnu žaloby připustil. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 5. 12. 2017 uzavřena smlouva o dílo, v níž se žalovaná společnost jako zhotovitel zavázala vypracovat projektovou dokumentaci pro sloučené územní a stavební řízení do 28. 2. 2018. Při provádění díla došlo ze strany žalované k zásadnímu prodlení a žalobkyně tak uplatnila, dne 6. 8. 2019, nárok za zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dílčí části díla za období od 1. 3. 2018 do 15. 9. 2018. Žalovaná požadavek žalobkyně odmítla a na úhradu smluvní pokuty ničeho nepoukázala. Po provedeném dokazování žalobkyně na žalobě setrvala. Zdůraznila, že žalovaná sama zpracovala smlouvu o dílo a určila termín dokončení díla a ze všech skutečností je zřejmé, že termín nedodržela. Pokud jí v okamžiku uzavírání smlouvy bylo známo, že přístup ke stavbě nelze zajistit, bylo na žalované, aby smlouvu neuzavírala. Zamýšlená hala je podle žalobkyně umístěná na stejném místě, jak to mělo být původně, když jediným problémem bylo, z kterého pozemku bude přístupná, přičemž zpracování projektové dokumentace dle smlouvy nic nebránilo. Žalovaná navíc žádným způsobem nereagovala vůči žalobkyni, pokud jde o prodloužení doby plnění, a v době, kdy mělo být dílo dokončeno, neupozornila, že termín nedodrží. Podle žalobkyně se tak stalo proto, že žalovaná řešila jiné zakázky. Požádala o přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor s tím, že nárok žalobkyně požaduje za neoprávněný a nedůvodný. Poukázala na skutečnosti, na které při zadávání projektové dokumentace upozornila žalobkyni s tím, že termín dokončení díla byl ovlivněn stanoviskem PČR z 18. 1. 2018 k dopravnímu připojení areálu. Následně žalovaná zajistila konzultace s majitelem sousedních pozemků, jejichž výsledkem byla smlouva o použití sousedního pozemku k připojení na obecní komunikaci, která byla podepsána dne 27. 9. 2018. Na nevhodnost příkazu žalobkyně dle uzavřené smlouvy upozornila žalobkyni žalovaná na osobním jednání bezprostředně poté, kdy se dozvěděla o negativním stanovisku PČR. Žalobkyně na základě toho požadovala změnu díla a současně projednání nového dopravního napojení s vlastníkem sousedního pozemku. Žalovaná poukázala na odpovědnost projektanta, stanovenou stavebním zákonem a prováděcími předpisy a skutečnost, že není-li příjezd ke stavbě zajištěn přímo z pozemku investora, musí k němu být využit sousední pozemek, k čemuž musí vlastník tohoto pozemku udělit souhlas. Projektová dokumentace tak nemohla být dokončena bez souhlasu majitele sousedního pozemku. Teprve v okamžiku, kdy byl určen termín podpisu smlouvy o spolupráci, podala žalovaná dne 15. 9. 2018 žádost o vydání územního rozhodnutí. Nedostatek přístupové cesty podle ní nebyl jediným důvodem k prodlení, ale bylo jím i opatření souhlasu vlastníků pozemků dotčených stavbou. Požádala o přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že dne 5. 12. 2017 uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla projektová dokumentace novostavby skladové haly na pp [číslo] v k. ú. Město Touškov /včetně dopravní a technické infrastruktury-napojení na stávající hl. řady před pozemkem investora/. Žalovaná jako zhotovitel se zavázala, že vypracuje PD pro sloučené území a stavební řízení dané vyhláškou č. 499/2006 Sb., projekt dopravního napojení areálu na stávající přilehlou komunikaci III. třídy a geologický, hydrogeologický a radonový průzkum. Předmět díla měl být dodán do 28. 2. 2018. V bodě X. bylo dohodnuto, že smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky se souhlasem obou smluvních stran. Žalobkyně se zavázala zaplatit cenu díla a smluvní pokuta při prodlení každé ze stran smlouvy byla dohodnuta na 0,1% z dané položky. Mezi účastníky nebylo ani sporu o tom, že projektovou dokumentaci předložila žalovaná příslušnému stavebnímu úřadu až dne 15. 9. 2018. Žalobkyně oznámila žalované, že uplatňuje smluvní pokutu ve výši žalované částky dopisem ze dne 6. 8. 2019, jak dokládá datová dodejka z téhož dne a poté, kdy žalovaná odmítla smluvní pokutu zaplatit, vyzvala ji před podáním žaloby k zaplacení dopisem ze dne 23. 9. 2019. Z předložených plánků se podává, kde dle úmyslu žalobkyně jako objednatele měla být umístěná zamýšlená hala na parc. [číslo] z níž měl být přímý přístup na silnici III./ [PSČ] v k. ú. Touškov za účelem obsluhy objektu novostavby skladové haly. Z rozhodnutí policie ČR č. j. KRPP-9530-2/ČJ-2018-031106-48 ze dne 18. 1. 2018 soud zjistil, že dopravní inspektorát územního odboru [obec] s takovým připojením nesouhlasil. Dopis stavebního úřadu Města Touškov ze dne 10. 4. 2017 dokládá, že žadatel [jméno] [příjmení], který zamýšlel dělit pozemky v k. ú. Města Touškov, byl upozorněn na to, že přístup k nově vzniklým pozemkům, mimo jiné pp. [číslo] musí být zajištěn příjezdovou cestou po pozemku [číslo] E-mailová korespondence účastníků dokládá, že [celé jméno svědka], jednající za žalobkyni, věděl o tom, že probíhají jednání s [celé jméno svědka], vlastníkem této parcely, o zřízení cesty a například ve zprávě z 18. 7. 2017 informoval jednatele žalované o tom, že se jednání s [celé jméno svědka] blíží ke shodě.

4. Smlouva o spolupráci, spojená se smlouvami o smlouvách budoucích kupních, uzavřená mezi společností maco color, s. r. o, zastoupené jednatelem [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a žalobkyní ze dne 27. 9. 2018 dokládá, že za účelem úspěšné realizace záměru vybudování infrastruktury při maximálním ekonomickém zhodnocení nemovitostí v průmyslové zóně Město Touškov, se dohodli o podílu jednotlivých účastníků na úhradě nákladů. První a druhý účastník smlouvy potvrdili, že byli seznámeni se záměrem žalované provést výstavbu na pozemku parc. [číslo] k záměru nemají žádných námitek.

5. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalované společnosti, bylo zjištěno, že pan [celé jméno svědka] za účasti pana [příjmení] a [celé jméno svědka] dali žalované k dispozici zadání, kde byl vyznačen výjezd na silnici III. třídy. I když je upozorňoval, že policie nebude takové řešení akceptovat, bylo řečeno, ať žalovaná projekt zpracuje a následně dostali k dispozici vyjádření ze dne 10. 4. 2017 (č. l. 17), pro původního majitele pozemků [jméno] [příjmení]. Přednostně tedy zpracovali projekt dopravního připojení a po nesouhlasném stanovisku policie, na žádost zástupců žalobkyně, začali jednat s majitelem pozemku [číslo] panem [celé jméno svědka]. [příjmení] [celé jméno svědka], s kterým opakovaně řešil nedodržení termínu zhotovení díla, upozorňoval, že bez dopravního připojení nemůže být projektová dokumentace dokončena. Když bylo zřejmé, že dojde k podpisu smlouvy s panem [celé jméno svědka], už 15. 9. 2018 předala žalovaná žádost a projektovou dokumentaci stavebnímu úřadu. [ulice] připojení pozemku má vliv na umístění haly. Připustil, že žalovaná byla upomínána, aby stavební dokumentaci dokončila, ale reagovala tak, že to není možné bez dopravního připojení. Odkázal přitom na odpovědnost projektanta za proveditelnost stavby dle zpracované projektové dokumentace.

6. Svědek [celé jméno svědka], který měl s žalobkyní uzavřenu smlouvu o zajištění inženýrské činnosti, potvrdil, že byl účasten mnoha jednání mezi žalobkyní jako investorem a zhotovitelem dokumentace. Podle něho příčinou nedodržení lhůty, v níž mělo být dílo dokončeno, nebylo dohadování s panem [celé jméno svědka], ale skutečnost, že žalovaná nestíhala svoji práci. Zároveň potvrdil, že na příloze [číslo] (č. l. 41) je zachycena konečná varianta umístění novostavby, kde je zachycen společný vjezd na komunikaci III./ [PSČ], který odráží stanovisko policie, že samostatný vjezd podle původních záměrů žalobkyně nebudou akceptovat. Při jednání s panem [celé jméno svědka] působil [anonymizována dvě slova] nejen jako odborník, ale i jako katalyzátor sousedských vztahů a navrhoval řešení, která vedla k uzavření smlouvy.

7. Výpovědí svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že [celé jméno svědka] byl žalobkyní najat na koordinační a inženýrskou činnost a veškerá komunikace žalobkyně s žalovanou probíhala jeho prostřednictvím. Některé záležitosti s žalobkyní konzultoval. Svědek nevěděl o tom, že by žalobkyně vůči žalované činila nějaké kroky, když dílo nebylo zhotoveno včas. Jeho výpovědí bylo navíc prokázáno, že žalobkyně preferovala řešení o přímém připojení pozemku [číslo] na veřejnou komunikaci, ale jednatel žalované upozorňoval, že to zřejmě nebude realizovatelné. Ze stanoviska policie následně vyplynulo, že tak, jak to chce žalobkyně, vjezd na pozemek provést nelze.

8. Na návrh žalobkyně ustanovil soud znalce, jemuž uložil určit, zda podmínkou zhotovení projektové dokumentace pozemní stavby, bez jejíhož splnění nelze projekt zhotovit, je vyřešení právních vztahů vlastníka pozemku, na kterém má být umístěná projektovaná stavba k sousedním pozemkům, zajišťujícím přístup a příjezd na pozemek, na kterém má být projektovaná stavba umístěná, či lze projektovou dokumentaci zhotovit bez vyřešení právních vztahů k přístupu a příjezdu k pozemku s projektovanou stavbou. Závěry znaleckého posudku [celé jméno znalce] č6 [číslo] ze dne 2. 9. 2020 bylo prokázáno, že projektovou dokumentaci vlastní pozemní stavby nelze zhotovit v takovém rozsahu a obsahu, t. j. kompletní tak, aby mohla být přílohou k žádosti o stavební povolení, bez souhlasu vlastníka sousedního pozemku. [ulice] úřad nemůže stavbu bez tohoto souhlasu povolit. Lze vyhotovit jen dílčí část dokumentace, nebo pokud je to nutné, celou dokumentaci a použít ji pouze za účelem jednání o stavbě a jejím umístění. Projektovou dokumentaci nelze při nesouhlasu vlastníka pozemku opatřit podpisem na situačním výkresu a tím nelze vytvořit dokument, který by byl platnou přílohou pro stavební povolení.

9. Znalec, slyšen při jednání, setrval na závěrech znaleckého posudku a vysvětlil, že s ohledem na ustanovení § 184a stavebního zákona nemůže projektant bez souhlasu třetí osoby jako vlastníka projektovat infrastrukturu, ani příjezd na pozemek. Než zpracuje příjezd na pozemek, musí řešit nejen vlastnické vztahy, ale i technické provedení a musí vědět, že než projekt předá k žádosti o povolení, bude mít souhlas vlastníka. Projektová dokumentace pak podléhá autorizačnímu zákonu a bez souhlasu vlastníka, není kompletní.

10. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že pokud jde o zajištění přístupové cesty na pozemek žalobkyně, jednal nejprve s panem [celé jméno svědka] a poté s panem [příjmení]. Předmětem jednání byla snaha žalobkyně o zajištění přístupu na její pozemek přes pozemek svědka a přes pozemek společnosti maco color s. r. o. Žalobkyně chtěla na svém pozemku postavit skladovou halu, ale reálně neměla na pozemek přístup. Následně byl přístup ke skladové hale zajištěn po pozemcích, které jsou ve spoluvlastnictví s žalobkyní na základě smlouvy, kterou mezi sebou uzavřeli. Nepamatoval si však, zda žalobkyni dával souhlas ke stavebnímu povolení s umístěním stavby před uzavřením spolupráce, nebo potom. Vyjádřil se i k původnímu úmyslu žalobkyně ohledně umístění skladové haly dle přílohy na č. l. 30 s tím, že faktické umístění stavby, ani přístupová cesta na veřejnou komunikaci tam uvedené, současnému faktickému stavu neodpovídají. Stavba haly je posunutá dále od veřejné komunikace a přístupová cesta je vedena po parcele [číslo].

11. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednavatel se zavazuje dílo převít a zaplatit cenu. Ve smyslu § 2594 o. z., zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci nebo příkazu, které překáží v řádném provádění díla. Lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Trvá-li objednatel na provádění díla podle daného příkazu, má zhotovitel právo požádat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Toto ustanovení stanoví bezodkladnou upozorňovací povinnost zhotovitele pro případ nevhodné povahy věci nebo příkazu, které objednatel zhotoviteli dal. Z provedených skutkových zjištění se podává a jak již bylo uvedeno shora, mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalovaná nedokončila svoje dílo včas a projektovou dokumentaci k nové skladové hale, nezpracovala ve smluveném termínu. Soud však přesto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení termínu díla, není dán. S přihlédnutím ke všem skutkovým zjištěním dospěl k závěru, že je na místě aplikovat ustanovení § 2 odst. 3 o. z., podle něhož výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Toto ustanovení, ve smyslu důvodové zprávy k občanskému zákoníku, je reakcí na praktické zkušenosti, kdy i soudci se až příliš často uchylovali k zaslepenému lpění na textu zákona, aniž se ohlíželi na důsledky své interpretace a rozhodnutí na ní založených. Z opatrnosti soud uvádí, že zmíněné ustanovení aplikuje přesto, že právní vztah účastníků je vztah mezi dvěma podnikateli, neboť žádné z ustanovení občanského zákoníku tuto aplikaci nevylučuje. Soud přihlédl i k ustanovení § 159 zák. č. 183/2006 Sb. – stavební zákon, podle něhož projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánované dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Je povinen dbát právních předpisů a odpovídá mimo jiné i za proveditelnost stavby podle dokumentace. Ustanovení § 23 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecních požadavcích na využívání území, navíc stanoví, že stavby se podle druhu a potřeby umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu elektrických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně zamýšlela uskutečnit stavbu nové skladové haly v průmyslové zóně v k. ú. Město Touškov. Zakoupila za tím účelem pozemek, aniž by řešila možnost napojení pozemku na stávající komunikaci. Žalobkyně nezpochybnila, že žalovaná ji již při uzavírání smlouvy upozorňovala, že umístnění stavby a napojení na pozemní komunikace nemusí být příslušnými orgány schváleno. Nebylo zpochybněno, že žalobkyně pověřila jednáním s žalovanou společností kromě Ing. [celé jméno svědka] i [celé jméno svědka], jehož výpovědí bylo potvrzeno, že žalovaná se aktivně podílela na vyřešení napojení pozemku [číslo] na silnici č. III. / [PSČ] a teprve poté, kdy spěla smlouva mezi vlastníkem parcely [číslo] po níž je skutečně zajištěná přístupová cesta na pozemek [číslo] k podpisu, došlo k dokončení projektové dokumentace. Z předložených plánků se navíc podává, že stavba haly a bylo to potvrzeno i výpovědí svědka [celé jméno svědka], je umístěna na jiném místě pozemku ve vlastnictví žalobkyně, než bylo původně zamýšleno a soud má zato, že k prodloužení doby plnění k dokončení díla došlo důvodně. Nemůže obstát prohlášení žalobkyně, že žalovaná měla vypracovat projektovou dokumentaci dle původního zadání, neboť takový projekt by postrádal jakýkoliv smysl a žalovaná jako projektant by porušila svoji povinnost, dle níž odpovídá za proveditelnost stavby podle zpracované dokumentace. Lpění na doslovném znění smlouvy o dílo by z tohoto pohledu, dle názoru soudu, bylo přepjatým formalismem, který by ve svém důsledku žalobkyni stavbu realizovat vůbec neumožnil. Nedošlo sice k písemné změně smlouvy o dílo, ale mezi oběma stranami smlouvy a vlastníky sousedního pozemku probíhala neformální jednání vedoucí k odstranění překážek k řádnému dokončení díla. Žalovaná vynaložila čas a úsilí a přehlédnutí této skutečnosti by odporovalo dobrým mravům.Veden těmito právními závěry, soud žalobu na zaplacení smluvní pokuty za pozdní provedení díla jako nedůvodnou, zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 915 Kč Tyto náklady sestávají z odměny za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 740 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náklady za promeškaný čas za šest půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a. t. a náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 a. t. za jednu cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání dne 22. 6. 2020 ve výši 258 Kč a dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět dne 7. 6. 2021 a 25. 8. 2021. Součástí náhrady nákladů řízení je i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 244 Kč ve výši 4 671 Kč. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za účast u jednání dne 16. 6. 2021, kdy mělo dojít k vyhlášení rozsudku, neboť při studiu spisu bylo zjištěno, že dosud nebyl vyslechnut svědek [celé jméno svědka]. Zástupci účastníků byli proto dne 15. 6. 2021 v 10:48 hodin vyrozuměni, že z uvedeného důvodu vyhlášení rozsudku nedojde. Zástupce žalované se přesto k soudu dostavil a po konfrontaci s přípisem soudu, během protokolace sdělil, že v advokátní kanceláři není zvykem kontrolovat datovou schránku každý den. Dle potvrzení o doručení se oprávněná osoba v kanceláři Mgr. [jméno] [příjmení] skutečně přihlásila až dne 18. 6. 2021 v 14:07 hodin. Soud má za to, že zástupce žalované mohl, stejně jako zástupce žalobkyně na situaci reagovat a k soudu zbytečně nejezdit a požadavek na náhradu dalšího úkonu, byť v rozsahu ½, považuje za nedůvodný.

13. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát, podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V projednávané věci to byla žalobkyně, kdo navrhl vypracování znaleckého posudku a kdo složil zálohu na jeho vyhotovení ve výši 15 000 Kč. Kromě toho, že ze složené zálohy soud uhradil odměnu za zpracovaný znalecký posudek a odměnu znalci za výslech před soudem, zaplatil ze státních prostředků i svědečné [jméno] [celé jméno svědka]. Rozdíl mezi částkami vyplacenými ze složené zálohy a částkami vyplacenými ze státních prostředků představuje právě 746,43 Kč a soud proto uložil žalobkyni, která nebyla ve věci úspěšná, aby náklady státu zaplatila.