Krajský soud v Plzni · Rozsudek

25 CO 168/2022

č. j. 25 CO 168/2022-105

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-27 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSPL:2022:25.Co.168.2022.1

  1. OS K. Vary 12 C 267/2021-82
  2. KS Plzeň 25 CO 168/2022-105

Citované zákony (8)

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: ; anonymizováno – právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; anonymizováno – anonymizována čtyři slova , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 18 068,77 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 4. 2022, č. j. 12 C 267/2021-82,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku I., tedy co do částky 11 810 Kč, a ve výroku III. potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na účet jeho zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] náklady odvolacího řízení ve výši 2 274,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem vyhověl žalobě co do částky 17 871,06 Kč (výrok I.), zbytek žalobního požadavku ve výši 4,51 Kč za úrok z prodlení a 193 Kč na jistině zamítl (výrok II.) a žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení (výrok III.). Předmětem sporu byl nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které žalobce vynaložil na předžalobní výzvu k úhradě faktury [číslo] úrok z prodlení počítaný z částky vyúčtované citovanou fakturou. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že náklady spojené s uplatněním pohledávky byly vynaloženy důvodně, žalobce, který nedisponoval příslušným odborným právním aparátem, byl oprávněn vyhledat pro daný úkon zastoupení osobou znalou práva a požadované náklady, až na částku 193 Kč, odpovídaly advokátnímu tarifu. Žalobce měl nárok i na úhradu úroků z prodlení jako zákonného příslušenství pohledávky ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku.

2. Žalovaný ve včasném odvolání argumentoval shodně jako v prvoinstančním řízení a namítal, že nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky je nárokem, který má základ v procesním právu, jde o nárok na náhradu nákladů řízení, a ten vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu. Žalobcův nárok nemohl vzniknout před konstitutivním rozhodnutím soudu, a proto není přípustné jeho uplatnění v žalobě i jeho následné přiznání rozsudkem soudu prvního stupně. Soud prvního stupně posoudil žalobcův nárok po právní stránce nesprávně a stejné chyby se dopustil i v případě výroku o nákladech řízení. V řízení před soudem prvního stupně totiž měl být převážně úspěšný žalovaný, a proto mu měly být přiznány i náklady řízení podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř.

3. Žalobce považoval napadený rozsudek za správný, s výzvou k zaplacení dluhu mezi podnikateli prostřednictvím právního zástupce je spojena další sankce ve formě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jejíž podmínkou není vymáhání pohledávky v rámci civilního soudního řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. včetně předchozího řízení, aniž by podle ust. § 214 odst. 3 o. s. ř. nařizoval jednání, a za nezměněného skutkového stavu dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno důvodně. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, správně zjistil skutkový stav věci, provedené důkazy hodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a věc po právní stránce také správně zhodnotil.

5. Předmětem sporu byl nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a nárok na úrok z prodlení, odvolací soud se z podnětu podaného odvolání zabýval jen nárokem na náhradu nákladů na uplatnění pohledávky, který vychází z ust. § 513 občanského zákoníku a je příslušenstvím pohledávky. Jedná se přitom o nárok, který lze uplatnit i samostatně, nikoliv pouze s pohledávkou, k níž vznikl. Náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ale není totožným nárokem s náklady soudního řízení, které jsou ve smyslu ust. § 151 o. s. ř. jedním z druhů nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle ust. § 513 občanského zákoníku. Mezi náklady spojené s uplatněním pohledávky lze zahrnout nejen náklady případného soudního řízení, ale i náklady na vyhotovení předžalobní výzvy, náklady právního zastoupení, náklady na administrativní činnost spojenou s uplatněním pohledávky a vůbec všechny náklady vzniklé v důsledku opožděné platby.

6. Lze jistě souhlasit s odvolatelem, že výrok o nákladech řízení v soudním rozsudku má konstitutivní charakter a nárok na zaplacení jejich náhrady vzniká až s právní mocí rozsudku, ale nárok na náhradu nákladů soudního řízení nebyl předmětem tohoto sporu. Náklady, jejichž náhradu v tomto řízení požadoval, mu vznikly ještě před zahájením tohoto řízení a šlo o náklady na právní pomoc se sepisem upomínky. Pokud by žalovaný na základě této výzvy neplnil a žalobci dluh nezaplatil dobrovolně, pak by žalobce v případném soudním řízení mohl uvedené náklady žádat k náhradě v rámci nákladů řízení ve smyslu ust. § 142a o. s. ř., ale taková situace v posuzovaném případě nenastala. Řízení o dlužné pohledávce zahájeno nebylo, ovšem žalobci náklady spojené se sepisem upomínky prokazatelně vznikly a měl podle ust. § 513 občanského zákoníku právo na jejich náhradu. Soud prvního stupně v dokazování správně zjistil vznik uvedeného nároku, správně také stanovil jeho výši a správným způsobem o něm rozhodl.

7. Za správné bylo třeba považovat i rozhodnutí o nákladech soudního řízení podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobci byl v prvoinstančním řízení úspěšný v naprosto převažující míře, a měl právo na náhradu jeho nákladů. Nebyl tu dán důvod pro jiný způsob rozhodnutí o nákladech řízení, a v žádném případě pak nebylo možno uvažovat o tom, že by právo na jejich náhradu svědčilo žalovanému.

8. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů rozsudek v jeho napadených částech jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř.

9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno úspěšnému žalobci. Náklady na jeho straně zahrnovaly jeden úkon právní služby za 1 580 Kč (počítáno ze základu ve výši 11 810 Kč), jeden režijní paušál po 300 Kč a DPH, tedy celkem 2 274,80 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.