25 CO 190/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: ; anonymizováno právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; jméno příjmení, narozený dne datum, IČO bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 98 044 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 31. 5. 2022 č.j. 6 C 369/2021-56

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na účet jeho zástupce Mgr. jméno příjmení náklady odvolacího řízení ve výši 6 485,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 98 044 Kč s příslušenstvím za dodané zboží podle faktur č. FV číslo a FV číslo. Při objednání a převzetí zboží od žalobce byli oprávněni jednat za žalovaného jméno příjmení a jméno příjmení na základě plné moci ze dne 15. 7. 2019. V daném případě objednal zboží u žalobce jméno příjmení, který také podepsal jeden z dodacích listů, a druhý dodací list podepsal jméno příjmení. V předcházejícím řízení se žalobce domáhal úhrady dluhu proti jméno příjmení, ale jeho žaloba byla rozsudkem Okresního soudu č. j. 34 C 72/2020-103 ze dne 28. 4. 2021 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2021 č. j. 10 Co 170/2021-147 pravomocně zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace. V nynějším sporu soud prvního stupně dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že žalobce má právo na úhradu citovaných faktur od žalovaného, a proto žalobě vyhověl.

2. Žalovaný ve včasném odvolání tvrdil, že není ve věci pasivně legitimován. Jen z listinných důkazů nemohlo být jednoznačně prokázáno, že to byl žalovaný, kdo jednal se žalobcem při uzavření kupní smlouvy. Soud se při posouzení zastoupení měl zabývat i možností uvedenou v ust. § 437 obč. zák. a v dané souvislosti měl vyslechnout žalovaným navrhované svědky. Nemohl pak ani vyhodnotit, zda tu byl skutečný či potencionální rozpor v zájmu mezi žalovaným a jeho zástupci.

3. Žalobce považoval napadený rozsudek za věcně správný. jméno příjmení a jméno příjmení zastupovali žalovaného ve smyslu ust. § 436 odst. l obč. zák. Žalovaný musel vědět o plnění, když vystavoval plnou moc pro uvedené zaměstnance, a musel si být vědom i všech objednávek učiněných do té doby. Nelze proto přisvědčit obraně žalovaného o tom, že je ve věci pasivně legitimován jméno příjmení. Právní vztah vznikl mezi účastníky, nikoli mezi žalobcem a jméno příjmení, a je z něj zavázán pouze žalovaný.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a § 212 a) o. s. ř. včetně předchozího řízení, aniž by ve smyslu ust. § 214 odst. 3 o. s. ř. nařizoval jednání, a na základě nezměněného skutkového stavu dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno důvodně.

5. Ze spisu vyplývá, že žalovaný prostřednictvím pana jméno příjmení objednal u žalobce dne 14. 5. 2019 a dne 24. 6. 2019 zboží, které bylo žalovanému dodáno dne 10. 7. 2019 a dne 16. 7. 2019. Dodací listy podepsali jméno příjmení a jméno příjmení, následně byly vystaveny shora citované faktury. Plné moci pro pracovníky příjmení a příjmení byly u žalobce podepsány dne 15. 7. 2019.

6. Závěr soudu prvního stupně o platném uzavření kupní smlouvy podle ust. § 2079 odst. l obč. zák. považoval odvolací soud za správný. Žalovaný byl při jednání zastoupen panem jméno příjmení a jméno příjmení ve smyslu ust. § 430 odst. l obč. zák., jako podnikatel je pověřil při provozu závodu k objednávání a přebírání zboží a podle ust. § 431 obč. zák. byl jejich jednáním vázán i v případě, že by z jejich strany došlo k překročení zástupčího oprávnění, o němž by žalobce nevěděl nebo se zřetelem k okolnostem vědět nemohl. Plná moc ze dne 15. 7. 2019, adresovaná žalobci, tedy představovala průkaz již existujícího zastoupení na základě ust. § 430 obč. zák. a o řádném zmocnění jednajících osob a o platném uzavření kupních smluv podle ust. § 2079 obč. zák. nemohlo být pochyb.

7. Žalovaný navrhoval výslech svědků s úmyslem jejich prostřednictvím prokázat, že není ve věci pasivně legitimován a že došlo k překročení zástupčího oprávnění. Úvaha o možném překročení zmocnění uděleného jméno příjmení a jméno příjmení však nebyla podložená adekvátním skutkovým tvrzením žalovaného. Žalovaný netvrdil žádné konkrétní skutkové okolnosti, z nichž by mohlo vyplynout, že došlo k překročení oprávnění, o němž žalobce věděl nebo vědět musel, ale pak tu nebyl důvod k chybějícím tvrzením vést dokazování. Soud prvního stupně tedy nepochybil, když navržené důkazy neprovedl. Navíc podle obsahu plné moci byli jméno příjmení a jméno příjmení oprávněni jednat bez jakéhokoli omezení při odběru materiálu a zboží od žalobce, včetně všech právních jednání s tím spojených, k podpisu objednávek, dodacích listů a k přebírání faktur za dodané zboží. Žádné jiné úkony než podpis objednávek a dodacích listů ale neučinili, a úvaha o překročení jejich zmocnění tu proto postrádala jakékoli opodstatnění.

8. Nebyl tu ani žádný důvod zvažovat možnost střetu zájmů mezi žalovaným a jeho zástupci, nebyla tu uplatněna taková konkrétní tvrzení, z nichž by plynul přímý osobní zájem zástupců na posuzovaném právním jednání či dopad daných úkonů pro jejich osobní či majetkové sféru. Nešlo o jednání, při němž by zástupci žalovaného zastupovali současně i žalobce, ani nejednali jménem žalovaného ve vlastní záležitosti. Pak ale do úvahy nepřicházel jiný závěr, než že jejich zájmy nebyly v rozporu se zájmy žalovaného ve smyslu v ust. § 437 obč. zák.

9. Pasivní legitimace žalovaného byla ve věci jasně dána. Byl to právě žalovaný, kdo uzavřel kupní smlouvy se žalobcem, při uzavření smlouvy za něj jednal zástupce podle ust. § 430 obč. zák., který svoje zmocnění nepřekročil. Kupní smlouvy byly uzavřeny platně a žalovaný byl jimi zavázán k úhradě kupní ceny. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř.

10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. l a § 142 odst. l o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno plně úspěšnému žalobci. Náklady na jeho straně jsou tvořeny jedním úkonem právní služby za 5 060 Kč, jedním režijním paušálem za 300 Kč a DPH, tedy celkem 6 485,60 Kč. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejím řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo pokud má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu účastníkům, a to k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.