6 C 369/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému titul jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o zaplacení částky 98 044 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 98 044 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částek 93 227 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení a 4 817 Kč od 7. 8. 2019 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, advokáta [titul] [jméno] [příjmení] částku 37 331 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 98 044 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částek 93 227 Kč a 4 817 Kč, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela v průběhu roku 2019 s žalovaným jako kupujícím smlouvu o koupi zboží. Žalovaný zmocnil k odběru zboží a ke všem právním jednáním s tím spojených – k podpisu objednávek, dodacích listů, k přebírání faktur za dodané zboží – [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Prostřednictvím [jméno] [příjmení] objednal u žalobkyně objednávkami z 14. 5. 2019 a 24. 6. 2019 zboží dodané žalobkyní a potvrzené podpisem dodacích listů [jméno] [příjmení] z 16. 7. 2019 a [jméno] [příjmení] z 10. 7. 2019. Žalobkyně vystavila za dodané zboží faktury a to dne 10. 7. 2019 na částku 105 227 Kč, kdy po odečtení záloh zbývalo zaplatit žalovanému částku 93 227 Kč, přičemž faktura byla splatná 31. 7. 2019 a fakturu na částku 4 817 Kč, která byla splatná 6. 7. 2019. Ačkoli byly faktury řádně doručeny žalovanému, dosud je neuhradil. Za situace, že žalovaný podal trestní oznámení na [jméno] [příjmení], který jej měl podvést a údajně překročil své zástupčí oprávnění, podala žalobkyně trestní oznámení a později žalobu na tuto osobu. Trestní řízení proti [jméno] [příjmení] však skončilo odložením věci policejním orgánem, který uvedl ve svém usnesení, že není dáno podezření ze spáchání trestného činu a celá věc by měla být řešena prostřednictvím občansko-právní žaloby. Řízení o této žalobě probíhalo u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. [spisová značka]; podaná žaloba byla rozsudkem z 28. 4. 2021 zamítnuta. Tento rozsudek byl potvrzen v odvolacím řízení Krajským soudem v Plzni pod č.j. [číslo jednací]. V odůvodnění potvrzujícího rozsudku odvolací soud uvedl, že [jméno] [příjmení] byl oprávněn jednat svým jménem a na účet [celé jméno žalovaného] a uzavřít kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. obč. zák. i potvrdit převzetí zboží. Toto své zástupčí oprávnění nevybočilo z právního vztahu navázaného mezi žalobkyní a [celé jméno žalovaného]. Z tohoto vztahu je zavázán pouze [celé jméno žalovaného]. Žalovaného proto tíží povinnost k úhradě kupní ceny žalobkyni, které nadále dluží částku 98 044 Kč.

2. Soud žalobě vyhověl vydáním platebního rozkazu ze dne 25. 2. 2022, č.j. [číslo jednací], proti němuž však žalovaný v zákonné lhůtě podal odpor. V odporu namítl, že přes závěry uvedené v rozsudku Krajského soudu v Plzni nemůže být k jeho tíži přičteno jednání třetích osob, kdy podle názoru žalovaného nelze vycházet z dohody, kterou žalovaný uzavřel s [jméno] [příjmení] a je nutné v této souvislosti zmínit i argumentaci Okresního soudu Plzeň-město a argumentaci uvedenou v odložení věci policejním orgánem, přičemž žalovaný toto odložení věci považuje přinejmenším za předčasné.

3. Vzhledem k podanému odporu došlo ze zákona ke zrušení vydaného platebního rozkazu a soud ve věci nařídil jednání (§ 174 odst. 2 o.s.ř.).

4. Na jednání soudu žalovaný zopakoval námitku uvedenou v odporu proti platebnímu rozkazu s tím, že pasivně legitimovaný ve věci je [jméno] [příjmení], který překročil své oprávnění a jeho jednání je nutné posuzovat s přihlédnutím ke korektivu dobrých mravů. Soudu dále vytkl, že neprovedl důkazy svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

5. Přípisem z živnostenského rejstříku, jakož i ze zmocnění k odběru zboží z 15. 7. 2019 (viz listina na č.l. 154 spisu) je nepochybné, že žalovaný jednal jako podnikatel pod [IČO] se specializací na stavební činnosti. Takto zmocnil 15. 7. 2019 pracovníky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ke všem právním jednáním spojeným s odběrem materiálu a zboží od firmy [právnická osoba] [právnická osoba], dále i k podpisu objednávek, dodacích listů či přebírání faktur za dodané zboží. Na č.l. 10 a 11 spisu jsou založeny emailové zprávy [jméno] [příjmení], kterými objednával stavební materiál, a to dne 14. 5. 2019 u pracovnice [jméno] [příjmení] přes emailovou adresu [webová adresa]. Takto objednal materiál – [specifikace stavebního materiálu] [anonymizováno 6 slov] pro [jméno] [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [obec]. Dále objednával další stavební materiál emailovou zprávou z 24. 6. 2019 u další pracovnice firmy [právnická osoba], [jméno] [příjmení]. Jednalo se opět o palety stavebního materiálu [specifikace stavebního materiálu], [anonymizována dvě slova] a lepidlo na tento stavební materiál a traverzy. Fakturou žalobkyně adresovanou kupujícímu [celé jméno žalovaného] za objednaný stavební materiál požadovala částku 93 227 Kč, splatnou 31. 7. 2019 a za betonářskou ocel žalovanému vyfakturovala částku 4 817 Kč, splatnou 6. 8. 2019 (viz faktury na č.l. 12 a 13 spisu). Betonářskou ocel převzal podle dodacího listu vystaveného 16. 7. 2019 pan [příjmení], ale jako příjemce a odběratel byl uveden na listu [celé jméno žalovaného]. Obdobně převzal stavební materiál na základě dodacího listu z 10. 7. 2019 pan [příjmení] a na dodacím listu byl opět jako příjemce a odběratel uveden [celé jméno žalovaného]. Těmito listinnými důkazy je podle názoru soudu dostatečně prokázáno, že právně jednal žalovaný s žalobkyní, se kterou uzavřel kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. obč. zák. Ze zmocnění k odběru zboží založeného na č.l. 15 lze jednoznačně dovodit, že pracovníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli žalovaným zmocněni pouze pro odběr materiálu a zboží, k podpisu objednávek, dodacích listů a k přebírání faktur za dodané zboží. Tito pracovníci tedy zastupovali žalovaného ve smyslu ustanovení § 436 odst. 1 obč. zák., podle něhož platí, že kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného je jeho zástupcem, přičemž ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Na základě tohoto zmocnění byl [jméno] [příjmení] oprávněn objednat u žalobkyně zboží, který to učinil emailovými objednávkami z 14. 5. 2019 a 24. 6. 2019. Část dodaného zboží, konkrétně betonářské oceli převzal od žalovaného [jméno] [příjmení]. Další stavební materiál, jako tvárnice, příčkovky, maltu převzal pro žalovaného [jméno] [příjmení], jak lze dovodit z dodacích listů. Tyto práce byly ujednány na podkladě ustanovení § 441 odst. 11 obč. zák. ve zmocnění ze dne 15. 7. 2019. Žalovaný proto musel vědět o plnění, když vystavoval plnou moc pro uvedené zaměstnance. [příjmení] si tudíž být vědom i všech do té doby učiněných objednávek. Tuto skutečnost také konstatoval v odůvodnění svého rozsudku Krajský soud v Plzni ze 23. 9. 2021 pod č.j. [číslo jednací], který potvrdil rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 28. 4. 2021, č.j. [číslo jednací], jímž byla žaloba proti [jméno] [příjmení], kterou se žalobkyně domáhala stejného nároku jako v tomto řízení, zamítnuta. Za této situace nelze přisvědčit obraně žalovaného o tom, že ve věci je pasivně legitimován [jméno] [příjmení]. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že trestní řízení proti němu bylo odloženo. Řízení u Okresního soudu proti jeho osobě skončilo pravomocným zamítnutím žaloby. Navíc soud není vázán argumentací policejního orgánu ani soudu v těchto řízeních, jak se mylně domnívá žalovaný. Argumentaci Krajského soudu, na kterou poukázala žalobkyně soud v tomto řízení použil pouze pro dokreslení svého právního závěru. Návrhy žalovaného na výslech [jméno] [příjmení], stejně návrhy na výslechy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli prokázat opak, soud jako nadbytečné důkazy v tomto řízení zamítl. Ze všech uvedených důvodů soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.

6. Ve sporu úspěšné žalobkyni soud na podkladě ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení. Tato náhrada sestává z pěti úkonů právní služby advokáta po 5 060 Kč za každý jeho úkon a z pěti režijních paušálů po 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. s připočtením částky 5 628 Kč odpovídající náhradě DPH a s připočtením zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 903 Kč.