Krajský soud v Plzni · Rozsudek

35 A 3/2025

č. j. 35 A 3/2025-56

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-06-17 · ECLI:CZ:KSPL:2026:35.A.3.2025.56

  1. KS Plzeň 35 A 3/2025-56
  2. NSS 22 Azs 143/2026-46
Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Plzni zamítl žalobu proti rozhodnutí o zrušení platnosti zaměstnanecké karty cizince, které bylo založeno na výkonu práce mimo povolenou pozici. Soud uznal za právně správné použití protokolů o výpovědi žalobce a jeho bývalé manželky z jiného správního řízení jako důkazních prostředků. Rozhodnutí správního orgánu o výkonu nelegální práce bylo považováno za závěr založený na důvěryhodných skutkových podkladech, které nevyžadovaly doplnění důkazů. Soud potvrdil, že žalobce pracoval na pozici koordinátora, což bylo v rozporu s povolenou zaměstnaneckou kartou, a tedy způsobilo její zrušení.

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobce: S. D., narozený X, státní příslušník X, bytem X, zastoupený advokátem Mgr. Daliborem Lípou, sídlem Jugoslávská 856/2, Karlovy Vary, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. MV-169751-4/SO-2024 ze dne 15. 1. 2025, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Řízení před správními orgány

1. Ministerstvo vnitra zrušilo platnost zaměstnanecké karty žalobce podle § 46e odst. 1 ve spoj. s § 46 odst. 6 písm. e) zákona o pobytu cizinců. Důvodem bylo zjištění, že se žalobce dopustil výkonu nelegální práce. Žalobci stanovil lhůtu 30 dnů k vycestování. Následné odvolání žalobce žalovaná zamítla a rozhodnutí ministerstva potvrdila.

II. Řízení před soudem

2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou. V ní namítl, že se výkonu nelegální práce nedopustil. Stěžejním důkazem pro správní orgány byla svědecká výpověď žalobce, kterou žalobce poskytl v řízení ve věci povolení k pobytu jeho bývalé manželky paní N. D.. V tamním řízení měl žalobce uvést jinou pracovní pozici a její náplň než tu, na kterou měl povolenou zaměstnaneckou kartu. Stejnou pracovní pozici pak sdělila i jeho bývalá manželka. Žalobce nicméně vystupoval v tamním řízení jako svědek a nebyl řádně poučen jako účastník řízení. Po zahájení řízení o zrušení platnosti jeho zaměstnanecké karty ihned popřel předchozí tvrzení své i své bývalé manželky a sdělil skutečný stav věci. Žalobce tak měl za to, že svědeckou výpověď z jiného řízení nemohly správní orgány použít. Navíc bývalá manželka žalobce byla vůči žalobci zaujatá. S žalobcem neměly dobré vztahy a následně se rozvedli. Pokud se žalovaný chtěl opírat o její tvrzení, měla být bývalá manželka vyslechnuta i v rámci nynějšího řízení. Ve prospěch žalobce svědčilo potvrzení od zaměstnavatele žalobce VDF Global, s. r. o., který prohlásil, že žalobce byl zařazen v souladu se zaměstnaneckou kartou. Ministerstvo potvrzení nepovažovalo za dostatečné, neobrátilo se ale na zaměstnavatele žalobce ohledně doplnění dalších informací. Nadto se ani ministerstvo nezabývalo tím, po jakou dobu mělo k výkonu nelegální práce docházet. Zcela jistě se žalobce nemohl dopustit výkonu nelegální práce dne 16. 8. 2023, neboť toho dne byl vyslýchán jako svědek na ministerstvu.

3. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. Ministerstvo vnitra mohlo vycházet ze svědecké výpovědi učiněné v jiném řízení. Žalobce byl seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí a měl možnost se k svědecké výpovědi vyjádřit. Žalobce byl před provedením výslechu v řízení ve věci povolení pobytu jeho bývalé manželky řádně poučen, že je povinen vypovídat pravdivě a nic nezamlčet, což stvrdil svým podpisem. Skutečnost, že žalobce pracoval na jiné pracovní pozici, potvrdila i jeho bývalá manželka. Jelikož žalobce vykonával jinou pracovní pozici, než ke které měl udělenou zaměstnaneckou kartu, vykonával nelegální práci. Ústní jednání 4. Při ústním jednání soud zopakoval důkaz protokoly o výpovědi žalobce a výpovědi bývalé manželky žalobce ze dne 16. 8. 2023. Z nich zjistil, že výslech obou probíhal odděleně, oba poučeni o povinnosti vypovídat pravdivě a oba shodně vypověděli o tom, že žalobce pracuje jako koordinátor v Chebu pro společnost VDF global, s. r. o.

III. Posouzení věci

5. Žaloba není důvodná.

6. Správní orgány mohly použít jako důkaz protokol o výslechu žalobce (jako svědka) a jeho bývalé manželky z jiného řízení. Žalobce měl možnost se s podklady pro vydání rozhodnutí, tedy i s protokolem o jeho výslechu a výslechu jeho bývalé manželky seznámit, a reagovat na ně. Žalobce však skutečnosti, jež byly výslechy zjištěny, nevyvrátil žádným přesvědčivým způsobem.

7. Žalobci byla v roce 2017 vydána zaměstnanecká karta k zaměstnavateli La Lorraine, a. s. na pozici pekař. Následně žalobce dvakrát žádal o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele, jeho žádostem bylo vždy vyhověno. Poslední změna byla učiněna na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-1100-13/ZM-2019 ze dne 11. 3. 2019. Tímto rozhodnutím byl žalobci udělen souhlas k výkonu práce u zaměstnavatele VDF global, s. r. o. na pozici obsluha strojů na balení, plnění a etiketování s místem výkonu práce v Chebu uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst pod č. 15 293 980 786. Následně byla zaměstnanecká karta opakovaně prodlužována. Zaměstnavatel žalobce VDF global, s. r. o. ministerstvu na žádost dne 1. 9. 2023 sdělil, že žalobce je zaměstnán na pozici skladový operátor, což odpovídá i pracovní smlouvě ze dne 19. 12. 2018 a dohodě k pracovní smlouvě ze dne 18. 4. 2023. Zákonnost obstarávání důkazních prostředků ve správním řízení 8. Stěžejní námitkou žalobce byla nepoužitelnost protokolu o výslechu svědka a účastníka, konkrétně protokolu o výslechu jeho a jeho bývalé manželky, které byly pořízeny v rámci řízení o žádosti jeho bývalé manželky o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem soužití rodiny na území. Tato námitka není důvodná.

9. Podle § 51 odst. 1 věty první správního řádu lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Judikatura správních soudů připouští použití listin, z nichž je patrný obsah výpovědi účastníka nebo svědka z jiného řízení, jestliže byly zákonně získány. Účastníkovi musí být dána možnost, aby se s listinami seznámil, případně se k listinám vyjádřil a navrhnul důkazy, které by zjištění z nich vyplývající upřesnily, korigovaly či vyvrátily (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 24/2007-119 ze dne 30. 1. 2008, č. 1572/2008 Sb. NSS, č. j. 1 Azs 195/2014-36 ze dne 4. 12. 2014, č. j. 10 Azs 383/2017-34 ze dne 4. 7. 2018, odst. 31, č. j. 9 Ads 12/2025-26 ze dne 15. 1. 2026, odst. 25).

10. Správní orgány vycházely z protokolu o výpovědi žalobce a z protokolu o výpovědi bývalé manželky žalobce ze dne 16. 8. 2023, které byly pořízeny Ministerstvem vnitra v řízení o žádosti paní N. D. (bývalé manželky žalobce) o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem soužití rodiny na území (sp. zn. OAM-13949/DP- 2023).

11. Ve správním spisu je založena kopie protokolu o svědecké výpovědi žalobce ze dne 16. 8. 2023. Žalobce na dotaz, čím se v současné době živí na území České republiky, správnímu orgánu odpověděl: „Jsem zaměstnaný ve společnosti VDF global, s. r. o. a pracuji v DHL, s. r. o. v Chebu jako koordinátor. Mojí náplní práce je nabírání lidí, ubytovat je, aby byli zaměstnanci spokojení, dávat jim zálohu, když potřebují. A můj nadřízený je člověk ze spol. VDF global, s. r. o., tam chodím do kanceláře, telefonuji lidem a zajišťuji věci jako např. ubytování apod. a potom chodím do spol. DHL s. r. o. a tam kontroluji fyzicky docházku apod. Můj měsíční příjem je asi 34 500 Kč hrubého, peníze mi chodí na můj účet. Dělám jen koordinátora nic jiného.“ 12. Ve správním spisu je dále založena kopie protokolu o výslechu paní D. ze dne 16. 8. 2023. Bývalá manželka žalobce vypověděla, že žalobce pracuje jako koordinátor v Tchibu v Chebu. Pozici koordinátora přitom měl mít uvedenou i ve smlouvě. Dále vypověděla, že žalobce má na starosti zaměstnance agentury práce, která dodává zaměstnance do Tchiba. Se společností VDF global, s. r. o. měl žalobce mít uzavřenou smlouvu.

13. Jak je patrné z výše uvedeného jak žalobce, tak jeho bývalá manželka, v rámci jiného řízení shodně vypověděly, že žalobce pracuje u VDF global, s. r. o. na pozici koordinátora. Správní orgány mohly z protokolů vycházet, neboť žalobci byla dána možnost, aby se s protokoly seznámil, vyjádřil se k nim a případně navrhl další důkazy: Dne 30. 11. 2023 bylo zahájeno správní řízení ve věci zrušení platnosti zaměstnanecké karty žalobce. V oznámení byl žalobce vyrozuměn o tom, že na základě jeho výslechu ze dne 16. 8. 2023 bylo zjištěno, že je u společnosti VDF global, s. r. o. zaměstnán na pozici koordinátora. Žalobce byl v oznámení řádně poučen o svých právech. Závěrem byl žalobce vyrozuměn o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, vyjádřit se k podkladům a případně navrhnout jejich doplnění. Této možnosti žalobce využil a dne 4. 12. 2023 se seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí. Zároveň připojil své písemné vyjádření ze dne 1. 12. 2023, v němž popřel, že by někdy pracoval na pozici koordinátora. Od začátku byl u společnosti VDF global, s. r. o. zaměstnán na pozici skladový operátor. Své bývalé manželce sdělil, že jeho zaměstnavatel uvažuje o jeho povýšení na pozici koordinátora, což jeho bývalá manželka následně použila proti němu, neboť se rozváděli.

14. Je nutné odmítnout tvrzení žalobce ohledně nepravdivé výpovědi jeho bývalé manželky, neboť nic nenasvědčovalo tomu, že by v řízení nehovořila pravdu a svou výpovědí chtěla žalobce poškodit. Bývalá manželka žalobce byla rovněž poučena o tom, že je povinna vypovídat pravdivě pod hrozbou pokuty. Nicméně správní orgány nevycházely pouze z její výpovědi. Skutečnost, že žalobce pracuje na pozici koordinátora, uvedl v rámci svědeckého výslechu on sám, přičemž detailně popsal náplň své práce. Není jasné, proč by žalobce popisoval, byť v rámci jiného řízení, práci, kterou by nevykonával.

15. Následná vysvětlení žalobce o tom, že jej svou výpovědí chtěla jeho bývalá manželka poškodit, se jeví jako účelové a soud mu nepřisvědčil. Pro správní orgány nebyla stěžejní výpověď bývalé manželky žalobce, ale výpověď samotného žalobce. Výpověď bývalé manželky pouze potvrzovala to, co již ministerstvu sdělil žalobce. Stěžejní tedy byla výpověď žalobce, který neuvedl logické vysvětlení toho, proč by v řízení ve věci pobytového oprávnění jeho bývalé manželky nehovořil pravdu. Je také potřeba podotknout, že výslechy byly prováděny odděleně podle § 169j odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Bývalá manželka žalobce nebyla přítomna výslechu žalobce jakožto svědka a protokol o jeho výslechu obdržela až po skončení svého výslechu. Nemohla být tedy ani ovlivněna tím, co v řízení uvedl žalobce.

16. Žalobce namítl, že v řízení ve věci pobytového oprávnění jeho bývalé manželky nebyl řádně poučen jako účastník řízení. K tomu soud uvádí, že žalobce byl před zahájením svědecké výpovědi řádně poučen o tom, že je povinen vypovídat pravdivě a v případě úmyslného podání nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi spáchá přestupek, za který mu může být uložena pokuta až do výše 10 000 Kč. Srozumění s poučením žalobce stvrdil svým podpisem.

17. Žalobce nemohl být v tamním řízení poučen jako účastník řízení, když v něm jako účastník nevystupoval. K tomu lze jen dodat svědek i účastník řízení jsou povinni vypovídat pravdu. Rozdíl mezi svědeckou a účastnickou výpovědí spočívá zejména v procesním následku nepravdivé výpovědi. Rozdíl v poučení tedy není zásadní z hlediska hodnocení věrohodnosti výpovědi.

18. Jak tedy již soud uvedl výše, protokol o výslechu žalobce jako svědka z jiného řízení mohly správní orgány použít jako podklad pro rozhodnutí v nynějším řízení. Hodnocení podkladů pro rozhodnutí 19. Nebyla potřeba, aby se ministerstvo obrátilo na zaměstnavatele žalobce VDF global, s. r. o. s žádostí o doplnění dalších informací, čímž argumentoval žalobce. Ministerstvo se na zaměstnavatele obrátilo z toho důvodu, aby zjistilo, na které pozici byl žalobce u zaměstnavatele zařazen. Zaměstnaneckou kartu měl přitom žalobce udělenou na pozici obsluha strojů na balení, plnění a etiketování neboli skladového operátora. To odpovídalo i sdělení zaměstnavatele a dalším podkladům založeným ve správním spisu (viz pracovní smlouva ze dne 19. 12. 2018; dohoda k pracovní smlouvě ze dne 18. 4. 2023). Toto sdělení přitom neobsahovalo odpověď na veškeré žádané informace ze strany ministerstva – předloženy byly pouze pracovní smlouva a její dodatky, nikoliv další podklady vypovídající o faktické činnosti žalobce.

20. Podklady pro hodnocení skutkového stavu tedy byly tvořeny dvěma výpověďmi, kde žalobce i jeho manželka nezávisle na sobě podrobně uvedli, že žalobce vykonává práci na pracovním místu koordinátora, o obsluze strojů na balení, plnění a etiketování se nezmínili. Žalobce ani jeho manželka neměli žádný zájem na tom, aby vypovídali o výkonu činnosti koordinátora, pokud by to nebyla pravda. Naopak žalobce měl spíše zájem nezmínit výkon činnosti koordinátora, a přesto to uvedl. Z takových vyjádření lze bez důvodných pochybností dovodit skutkový poznatek, že žalobce vykonává práci na pracovním místu koordinátora.

21. Dále byly podklady tvořeny sdělením zaměstnavatele. Z něj bylo sice možné usoudit, že žalobce je zaměstnán jako skladový operátor/obsluha balicího stroje; toto sdělení však mimo pracovní smlouvy neobsahovalo žádné konkrétní podrobnosti a podklady. Zaměstnavatel žalobce měl zároveň zájem na tom, aby bylo na žalobce nahlíženo jako na osobu vykonávající činnost obsluhy balicího stroje v souladu s pracovní kartou. Zaměstnavatel má totiž zájem na tom, aby nevyšlo najevo, že potenciálně umožnil výkon nelegální práce. Toto sdělení tedy mohlo sloužit toliko jako částečný důkaz opaku.

22. Žalované (a před ní ministerstvu) nelze vytknout žádné procesní či logické pochybení, pokud na základě těchto skutkových podkladů (a následného nevěrohodného vysvětlení žalobce, že vlastně nevypovídal přesně) učinil skutkový závěr, že dvě výpovědi ze dne 16. 8. 2023 jsou důvěryhodnější a vypovídají dostatečně o skutečnosti výkonu činnosti koordinátora.

23. Jestliže správní orgány správně považovaly skutkový stav za zjištěný bez důvodných pochybností, nebyl důvod, aby dále doplňovaly dokazování či jiné podklady pro rozhodnutí. Výkon nelegální práce 24. Ve věci tedy bylo zjištěno, že žalobce pracoval na jiné pozici, než pro kterou mu byla udělena zaměstnanecká karta. Správní orgány proto dospěly k závěru o výkonu nelegální práce a platnost zaměstnanecké karty žalobci zrušily. S tímto postupem soud souhlasí.

25. Podle § 46e odst. 1 zákona o pobytu cizinců ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké karty z důvodů uvedených v § 37, z důvodu uvedeného v § 46 odst. 6 písm. b), d) nebo e) a dále, jestliže cizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem.

26. Ministerstvo zaměstnaneckou kartu nevydá, pokud zaměstnanec vykonával nelegální práci [§ 46 odst. 6 věty druhé písm. e) zákona o pobytu cizinců]. Nelegální prací je práce, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah; to neplatí, pokud výkon této práce mimo pracovněprávní vztah umožňují jiné právní předpisy (bod 1), cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce (bod 2), nebo cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno (bod 3). Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce (§ 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

27. Žalobce tedy sám ministerstvu sdělil, že pracoval na pozici koordinátora, přičemž zaměstnanecká karta jej opravňovala k výkonu práce na pozici skladového operátora. Žalobce tedy pracoval v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání (zaměstnaneckou kartou), čímž se dopustil výkonu nelegální práce. Ministerstvo vycházelo z toho, že žalobce byl minimálně v době výslechu (16. 8. 2023) zaměstnán na pozici koordinátora.

28. Ministerstvo trochu nešťastným způsobem v napadeném rozhodnutí uvedlo, že žalobce minimálně v době výslechu pracoval na pozici koordinátora. Lze přisvědčit žalobci, že zjevně nemohl v době výslechu pracovat, neboť v té době byl vyslýchán. To je ovšem bez významu pro posouzení věci: ministerstvo tím jen časově vymezilo základní důvod – pokud žalobce nepochybně neplnil podmínky zaměstnanecké karty, ministerstvo nemusí vymezit přesně dny faktického výkonu práce v rozporu se zaměstnaneckou kartou (a např. konkrétně z této doby vyloučit dny pracovního klidu aj.)

29. Na pozici koordinátora musel být žalobce zaměstnán minimálně ke dni 16. 8. 2023, kdy výpověď poskytl. Je přitom bez významu, zda daný den práci vykonával či nikoliv. Zjevně žalobce musel práci vykonávat již před tímto dnem. Jelikož však pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce, správní orgány dále nemusely pátrat, po jaký časový úsek žalobce skutečně nelegální práci vykonával.

30. Lze jen dodat, že ze skutkových okolností případu nijak nevyplývá, že by snad šlo o zcela zanedbatelné a pouze formální pochybení, které by zcela výjimečně mohlo založit důvod pro nezrušení zaměstnanecké karty (srov. značně obecné úvahy rozsudku NSS č. j. 10 Azs 154/2024-51 ze dne 22. 10. 2024).

IV. Závěr

31. Z uvedených důvodů není rozhodnutí žalovaného nezákonné a netrpí ani vadami řízení. Soud proto žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 věta první s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 17. června 2026 Mgr. Jan Šmakal v.r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.