56 Co 105/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudkyň JUDr. Věry Jakubové a JUDr. Hany Sedláčkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená dne Datum narození žalobkyně A Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 21. 3. 2025, č. j. 7 C 111/2024-216 Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem ze dne 21. 3. 2025, č. j. 7 C 111/2024–216, zamítl Okresní soud v Domažlicích návrh, jímž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 10. 2022 do zaplacení jdoucím (výrok I), žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích na náhradě nákladů řízení 4 896 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II) a dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 121 395,67 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám tehdejšího zástupce žalované advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud prvního stupně po provedeném dokazování neshledal důvody žalobkyní tvrzené absolutní neplatnosti smlouvy o dílo, kterou účastnice uzavřely 31. 5. 2022, a neshledal ani důvody pro jednostranné odstoupení žalobkyně od této smlouvy, neboť, jak uvedl soud prvního stupně, je-li smlouva o dílo řádně oběma stranami plněna, pak zákon jednostranné ukončení smlouvy o dílo neumožňuje a odstoupit od smlouvy není možné, pokud v ní tato možnost není výslovně předvídaná. Občanský zákoník upravuje možnost od smlouvy odstoupit, pokud druhá strana závažným způsobem smlouvu porušuje. V projednávané věci však podle soudu prvního stupně nebylo prokázáno, že by smlouva o dílo byla porušena; žalobkyně tak neměla možnost smlouvu jednostranně ukončit a pokud tak učinila písemností ze dne 29. 9. 2022, soud prvního stupně odstoupení od smlouvy nepovažoval za účinné. Smlouva ze dne 31. 5. 2022 tak nadále existovala a na jejím základě bylo ze strany zhotovitele ve prospěch objednatele plněno. Podle soudu prvního stupně tak není namístě, aby žalovaná byla povinna žalobkyni vracet žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení. Soud prvního stupně tedy žalobu žalobkyně napadeným rozsudkem zamítl a v řízení neúspěšné žalobkyni uložil povinnost k náhradě nákladů řízení placených státem a k náhradě nákladů řízení vynaložených žalovanou na právní zastoupení v projednávané věci.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, ve kterém uvedla, že soud prvního stupně vedl spor jednostranně, pouze ku prospěchu žalované strany, kdy soudkyně nedovolila právní zástupkyni žalobkyně ani doplnit žalobu o skutečnost, že se nejedná jen o neplatnou smlouvu, ale bez ohledu na tuto skutečnost že žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila. Toto odstoupení od smlouvy bylo již uvedeno i v přípise žalobkyně adresovaném žalované ze dne 29. 9. 2022 nazvaném „odstoupení od smlouvy o dílo č. 31-05-1/2022“. Přes „zatvrzelou neochotu soudkyně“ se tuto skutečnost podařilo do protokolu pořízeného dne 25. 6. 2024 zaznamenat. Žalobkyně dále namítala, že soudkyně v protokolu z jednání konaného dne 16. 8. 2024 zcela úmyslně a vědomě zaměňovala vyjádření účastníků tak, aby to vyznělo ve prospěch žalované. Ve vztahu k účastnické výpovědi žalobkyně zachycené v soudním protokolu odvolatelka podotýká, že nejenom to, že smlouva byla neplatná proto, že nebylo uvedeno místo, kde má být dílo provedeno, ale od smlouvy bylo možné jednoznačně odstoupit, což žalobkyně také učinila, neboť teprve 30. 9. 2022 na základě telefonátu manžela žalobkyně, že manželka odstoupila od smlouvy o dílo, přivezla žalovaná před dům manžela žalobkyně „zmíněnou střechu“. Dne 30. 9. 2022 dílo ještě nezačalo, a tedy nemohlo být ani dokončeno. Ve vztahu k provádění výslechu svědků soudem prvního stupně žalobkyně uvádí, že soudkyně „evidentně manipulovala s jednotlivými výpověďmi, které v ten den proběhly“. Pokud se týče smluvního vztahu mezi žalovanou a manželem žalobkyně, žalobkyně uvádí, že dílo nebylo řádně zhotoveno a nebylo také ani řádně předáno, a to ani žalobkyni, ani jejímu manželovi, jak se mylně domnívá soud prvního stupně. Podstatné pro posouzení věci bylo i to, kdy byla provedena objednávka vaznicového krovu a jedině tak by bylo možné posoudit, kdy vlastně žalovaná započala vyřizovat zakázku jako takovou. Sdělení jednatele žalované ze dne 28. 6. 2022 „Dobrý den, potřebujeme to tedy objednat,“ podle žalobkyně neznamená, že jde o samotné objednání u dodavatele střechy. Další výhrady vznáší odvolatelka vůči postupu soudu prvního stupně při výslechu svědků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a uzavírá, že celé řízení bylo vedeno velmi neférově, kdy soudkyně bránila žalovanou stranu, což nelze pojmenovat jako správné a spravedlivé. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví.

3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

4. Vyřizující soudkyně JUDr. Kateřina Martincová k námitce podjatosti vznesené žalobkyní v rámci jejího odvolání uvedla, že jako soudce se necítí být ve věci podjatá, nemá žádný vztah k věci, k účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům. Spis je kompletní, s obsahem protokolu, ani s listinami nebylo nijak manipulováno, obsah odpovídá realitě. Veškeré listiny – důkazy, které byly podkladem pro rozhodnutí ve věci, jsou součástí spisu.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a občanského soudního řádu, posoudil důvody odvolání a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou podjatosti vyřizující soudkyně, kterou žalobkyně uplatnila v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. V tomto směru odvolací soud nepřehlédl, že žalobkyně již v průběhu řízení s poukazem na ust. § 14 o. s. ř. požadovala vyloučení vyřizující soudkyně z projednávání a rozhodnutí věci a o této její námitce v průběhu řízení rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 24. 10. 2024, č. j. 61 Nc 543/2024–111 tak, že soudkyně JUDr. Kateřina Martincová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci. Pokud žalobkyně v podstatě totožnou námitku podjatosti vyřizující soudkyně uplatnila v odvolání proti napadenému rozsudku, pak tato námitka představuje odvolací důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. O této námitce tedy nerozhoduje nadřízený soud podle ust. § 16 o. s. ř., nýbrž její důvodnost posuzuje vždy odvolací soud, aniž by přitom byl vázán tím, zda, popřípadě jak, otázku podjatosti soudce posoudil ještě před vydáním napadeného rozhodnutí nadřízený soud (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008). V projednávané věci odvolací soud neshledal opodstatněným odvolací důvod založený na námitce podjatosti vyřizující soudkyně. Přihlédl přitom také k vyjádření vyřizující soudkyně, která uvedla, že k účastníkům řízení nemá žádný vztah a nemá důvod pochybovat o své nepodjatosti. Odvolací soud při posuzování odvolacího důvodu spočívajícího v tvrzení žalobkyně o tom, že napadený rozsudek vydal vyloučený soudce, vycházel z toho, že rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Znamená to, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně, ze skutečně závažných důvodů, které mu zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, případně, že v tomto směru existuje pochybnost. Důvod pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci spočívá například v tom, že soudce sám by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech nebo získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání, případně je zde poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům založený především příbuzenským nebo obdobným vztahem, jemuž naroveň může v konkrétním případě být vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Přitom důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). V projednávané věci vyřizující soudkyně soudu prvního stupně nařídila postupně čtyři ústní jednání, ke kterým řádně předvolala účastníky řízení, tyto vyslechla, vyslechla i jimi navržené svědky a provedla listinné důkazy a z obsahu protokolů o jednání nenabyl odvolací soud přesvědčení, že soudkyně stranila žalované straně. Žalobkyni byl poskytnut prostor k tomu, aby se k prováděným důkazům vyjádřila. Pokud ve smyslu ust. § 40 odst. 8 o. s. ř. vznášela zástupkyně žalobkyně námitky vůči obsahu protokolu o jednání ze dne 16. 8. 2024, o těchto bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 11. 2024 (čl. 116) tak, že tyto námitky se nepřipouštějí. Za situace, kdy vyřizující soudkyně nemá k účastníkům řízení, jejich zástupcům ani k projednávané věci žádný vztah (ostatně takový vztah nebyl žalobkyní ani tvrzen), nelze dospět k závěru, že v projednávané věci rozhodl vyloučený soudce. Důvodem k naplnění tohoto odvolacího důvodu není a nemůže být nespokojenost žalobkyně s hodnocením důkazů provedených v řízení ze strany soudu prvního stupně.

7. Po skutkové stránce soud prvního stupně správně zjistil, že žalobkyně jako objednatelka a žalovaná jako zhotovitelka uzavřely dne 31. 5. 2022 smlouvu dílo, podle které měla žalovaná realizovat pro žalobkyni dílo spočívající v dodání a montáži vazníkového krovu a střešního pláště podle rozpočtu, který tvořil přílohu smlouvy s tím, že jde o lokalitu stavby rodinného domu ve Staňkově s podrobným popisem jednotlivých prací, uvedením množství a ceny, projektem a zaměřením těchto prací. Cena byla sjednaná na částku 939 743 Kč bez DPH, která měla být vyúčtována podle platného zákona ke dni uplatnění nároku. Zhotovitel se zavázal, že dílo provede v období od srpna 2022 do září 2022 s tím, že tato doba se posunuje v případě nepříznivého počasí z důvodu nepřipravenosti stavby a v případě nedostupnosti stavebního materiálu ze strany výrobců stavebních materiálů. Staveniště mělo být předáno objednatelem do dispozice zhotovitele nejpozději do 1. 8. 2022. Dále bylo ujednáno, že do 31. 5. 2022 bude složena záloha na cenu díla ve výši 600 000 Kč. Žalobkyně jako objednatelka byla ve smlouvě označena i adresou bydliště ve , adresa, . V článku II smlouvy o dílo nebyla výslovně označena nemovitost, jíž se dodání a montáž vazníkového krovu a střešního pláště týká. Dále bylo soudem prvního stupně zjištěno, že žalobkyně dopisem z 29. 9. 2022 zaslaným žalované doporučenou poštou (viz. tvrzení žalobkyně na čl. 42) od smlouvy o dílo, kterou účastnice uzavřely 31. 5. 2022, odstoupila „z důvodu právní jistoty“. Dále uvedla, že žalovaná „vytvořila a uzavřela“ citovanou smlouvu o dílo na provedení prací na domě, který není ve vlastnictví žalobkyně, nýbrž jejího manžela, a současně sdělila žalované, že předmětná smlouva o dílo je absolutně neplatná, zejména z toho důvodu, že v ní není uvedeno číslo popisné nemovitosti, na které by měly být prováděny smluvené práce. Tato skutečnost podle žalobkyně činí smlouvu o dílo absolutně neplatnou.

8. Soud prvního stupně vycházel z toho, že účastnice uzavřely smlouvu o dílo podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zabýval se platností této smlouvy i možností odstoupení od této smlouvy, je-li to účastníky smlouvy dohodnuto nebo vyplývá-li možnost odstoupení od smlouvy ze zákona. Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva o dílo, kterou účastnice uzavřely dne 31. 5. 2022, není neplatným právním jednáním a má všechny náležitosti smlouvy o dílo podle § 2586 občanského zákoníku, odvolací soud se s tímto závěrem soudu prvního stupně ztotožňuje. Tento závěr soudu prvního stupně odpovídá i ust. § 574 občanského zákoníku, podle kterého je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Ani odvolací soud nepochybuje o tom, že účastnice smlouvy v době, kdy smlouvu uzavíraly, věděly, že smlouva o dílo se týká domu č. p. , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , přičemž skutečnost, že žalobkyně jako objednatelka není vlastnicí této nemovitosti, nemá na platnost smlouvy o dílo, a tedy ani na povinnost objednatelky k zaplacení ceny díla, žádný vliv. Povinnost k zaplacení ceny díla se váže k postavení žalobkyně jako objednatelky díla. Soud prvního stupně se vlastnictvím nemovitosti, na které mělo být dílo provedeno, z hlediska absolutní neplatnosti smlouvy či důvodů pro odstoupení od smlouvy zabýval zcela zjevně proto, že námitku v tomto směru žalobkyně uvedla v písemnosti datované 29. 9. 2022, kterou označila jako „Odstoupení od smlouvy o dílo č. 31-05-1/2022“. Dále soud prvního stupně správně uzavřel, že účastnicemi uzavřená smlouva o dílo ze dne 31. 5. 2022 možnost odstoupení od smlouvy neupravuje. Důvody pro jednostranné odstoupení od smlouvy soud prvního stupně neshledal s tím, že zákon jednostranné ukončení smlouvy o dílo neumožňuje, je-li smlouva o dílo řádně oběma stranami plněna. Dovodil, že dílo bylo průběžně realizováno, ke dni 29. 9. 2022 byl krov již vyroben a dne 30. 9. 2022 přivezen na nemovitost, kterou vlastní manžel žalobkyně a kterou užívá spolu s žalobkyní. Jestliže odstoupení od smlouvy o dílo je datováno 29. 9. 2022, pak důvodem pro odstoupení podle soudu prvního stupně rozhodně není prodlení se zhotovením díla, ale skutečnost, že nemovitost náleží manželovi žalobkyně a nepatří žalobkyni. Soud prvního stupně uzavřel, že v projednávané věci nebylo prokázáno, že by smlouva o dílo byla porušena, a žalobkyně tak neměla možnost smlouvu jednostranně ukončit. Odstoupení od smlouvy ze dne 29. 9. 2022 shledal soud prvního stupně neúčinným, smlouva ze dne 31. 5. 2022 nadále existovala a na jejím základě bylo ze strany zhotovitele ve prospěch objednatele plněno. Žalovaná podle soudu prvního stupně tedy není povinna vrátit žalobkyni částku 200 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení.

9. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně trvala na důvodech, z nichž dovozuje neplatnost smlouvy o dílo uzavřené účastnicemi, i důvodech, pro které od této smlouvy odstoupila. Uvedla, že tak učinila také pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalované, která podle názoru žalobkyně už v době uzavírání smlouvy o dílo věděla, že nebude schopna splnit závazek ze smlouvy ve sjednaném čase, což je zřejmé z toho, že žalovaná do doby odstoupení žalobkyně od smlouvy dne 29. 9. 2022 ničeho neplnila a plnit začala až na základě druhé smlouvy o dílo, kterou uzavřela s manželem žalobkyně. To, že žalovaná žalobkyni vracela plnění na cenu díla, podle žalobkyně znamená, že žalovaná odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo vzala na vědomí.

10. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

11. Ust. § 2002 odst. 1 a 2 občanského zákoníku umožňuje smluvní straně od smlouvy bez zbytečného odkladu odstoupit, poruší-li druhá strana smlouvu podstatným způsobem. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu také poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

12. Ust. § 2002 občanského zákoníku obsahuje obecnou úpravu odstoupení od smlouvy, která se však nepoužije v případech, kdy se jedná o porušení smluvní povinnosti podstatným způsobem v důsledku prodlení. V tomto případě se uplatní speciální ust. § 1977 občanského zákoníku, podle kterého poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Odstoupení od smlouvy při nepodstatném prodlení upravuje ust. § 1978 občanského zákoníku, které právo odstoupit od smlouvy z tohoto důvodu váže na splnění povinnosti poskytnout prodlévající straně přiměřenou lhůtu k dodatečnému splnění povinnosti. Prodlení nastává tehdy, není-li plněno řádně a včas.

13. V projednávané věci přistoupila žalobkyně k odstoupení od smlouvy o dílo v důsledku prodlení se splněním závazku žalované v době, kdy žalovaná s plněním závazku ze smlouvy o dílo v prodlení nebyla. To vyplývá ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, podle kterých je odstoupení od smlouvy datováno 29. 9. 2022 a žalované bylo doručováno poštou (okamžik doručení této listiny žalované nebyl žalobkyní sdělen ani prokazován). Nicméně podle tvrzení žalobkyně k odstoupení od smlouvy došlo 29. 9. 2022, tedy před uplynutím dohodnutého termínu k provedení díla (tj. do konce září 2022), dne 30. 9. 2022 již žalovaná na smlouvu o dílo plnila a ani v tento den nebyla v prodlení se splněním závazku. Ke dni 29. 9. 2022 tak nemohl být naplněn důvod pro odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo z důvodu prodlení na straně žalované, když k tomuto dni žalovaná v prodlení nebyla. V tomto směru je pak významné i zjištění soudu prvního stupně vycházející z ust. článku III bod 5 smlouvy o dílo, v němž se smluvní strany dohodly, že nedostupnost stavebních materiálů ze strany výrobců stavebních materiálů je důvodem k posunutí termínu plnění.

14. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou smlouvu o dílo, od této smlouvy o dílo nebylo platně odstoupeno a žalobkyni tak nevznikl nárok na vrácení plnění ze smlouvy v rozsahu žalované částky. Ke změně či modifikaci obsahu předmětné smlouvy o dílo nedošlo a nemohlo dojít jakýmkoli pozdějším jednáním mezi žalovanou a manželem žalobkyně, jestliže se tohoto jednání neúčastnila žalobkyně jako objednatelka ze smlouvy a dílo, kterou uzavřela s žalovanou dne 31. 5. 2022. Tato skutečnost vyplývá z vyjádření zástupkyně žalobkyně při jednání u soudu prvního stupně dne 25. 6. 2024, kdy zástupkyně žalobkyně uvedla, že žalobkyně po odstoupení od smlouvy již více ve vztahu ke smlouvě nebo k předmětu smlouvy s jednatelem žalované nejednala. Jakékoli jednání žalované s manželem žalobkyně, které následovalo po uzavření předmětné smlouvy o dílo, tedy nemohlo mít vliv na platnost a účinnost smlouvy o dílo uzavřené dne 31. 5. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou. Stejně tak vrácení části zálohy na cenu díla žalobkyni nelze bez dalšího považovat za akceptaci odstoupení od smlouvy žalovanou stranou, jestliže z výpovědi jednatele žalované bylo zjištěno, že k vrácení části zálohy přistoupil na žádost žalobkyně poté, kdy se s jejím manželem dohodl, že cenu díla zaplatí on. Znamená to, že ani vrácení části zálohy na cenu díla žalobkyni neovlivnilo obsah, platnost a účinnost smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 31. 5. 2022.

15. Z důvodů výše uvedených odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný, včetně výroků o nákladech řízení, podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Povinnost k náhradě nákladů řízení placených státem stíhá ve smyslu ust. § 148 o. s. ř. žalobkyni, která v řízení nebyla úspěšná. Jedná se o náklady na svědečné a tlumočné v celkové výši 4 896 Kč. Povinnost žalobkyně nahradit žalovanému náklady řízení za řízení před soudem prvního stupně vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., které bylo správně aplikováno soudem prvního stupně. Náklady řízení žalované spočívají v nákladech právního zastoupení advokátem a jejich výše je dána vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění výroku o náhradě nákladů řízení soudem prvního stupně (odstavec 35 odůvodnění napadeného rozsudku).

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo, neboť žalobkyně nebyla v odvolacím řízení úspěšná a žalované náklady v odvolacím řízení nevznikly.