7 C 111/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zapl. 200 000 Kč s přísl.

I. Návrh žalobkyně, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 200 000 Kč od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit státu - České republice - Okresnímu soudu v Domažlicích na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 896 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 121 395,67 Kč, a tuto uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Návrhem ze dne , datum, , který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobkyně dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 000 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadovala přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobkyně tento svůj návrh odůvodnila tím, že je vdaná za , jméno FO, . Její manžel je výlučným vlastníkem st.parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jeho součástí je dům čp. , číslo, v , adresa, . Oba předmětný dům obývají. Žalovaná chtěla svého manžela překvapit, a tak se rozhodla nechat opravit střechu domu čp. , číslo, ve , adresa, ze svých výlučných prostředků, které získala prodejem nemovitosti, kterou získala v dědickém řízení po své matce. Byla přesvědčena o tom, že je jejím právem smlouvu v této podobě uzavřít, i přesto, že nemovitost, na které střecha je, je ve výlučném vlastnictví jejího manžela. Postupovala tak, že zkontaktovala jednatele společnosti , právnická osoba, , jméno FO, , vysvětlila mu svůj plán. Tento, aniž by zjišťoval, komu nemovitosti, na které má být realizovaná střecha, náleží, přislíbil vypracování smlouvy o dílo a tato mezi účastníky pak byla uzavřena dne , datum, . Žalobkyně jednala plně v důvěře, že je vše v pořádku. Na zálohu zaplatila celkem 600 000 Kč. Poté nechala smlouvu překontrolovat dvěma právníky a bylo jí sděleno, že smlouva je absolutně neplatná, protože ve smlouvě není uvedeno čp. nemovitosti na které by mělo být dílo provedeno. Po obdržení této informace odstoupila od předmětné smlouvy o dílo písemností ze dne , datum, , ještě před započetím prací na díle. Zároveň se dožadovala navrácení částky ve výši 600 000 Kč zpět. Tato částka jí ze strany žalované byla postupně ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, po 50 000 Kč celkem 400 000 Kč, navrácena.

3. Žalovaná s předmětným návrhem nesouhlasila. Považovala předmětnou smlouvu za řádně uzavřenou, odstoupení od smlouvy považovala za neúčinné a zároveň nesouhlasila ani s důvody tvrzené absolutní neplatnosti uváděné stranou žalobce. Popřela, že by byla uzavřena nová smlouva o dílo s manželem žalobkyně se stejným předmětem plnění. Navrácení záloh bylo k požadavku žalobkyně, poté se mu rozbrečela do telefonu, že má nějaké komplikace s manželem. Je to však žalovaná, které doposavad nebyla uhrazena celá cena díla, přestože dílo bylo dokončeno a řádně předáno.

4. Žalobkyně se dožadovala po žalované plnění z titulu bezdůvodného obohacení, neboť smlouva o dílo, kterou uzavřela s žalovanou dne , datum, a na základě které plnila zálohu ve výši 600 000 Kč, je dle jejího náhledu absolutně neplatná a byla zrušena i tím, že od ní odstoupila.

5. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že byla uzavřena dne , datum, smlouva o dílo a na základě této smlouvy převzala žalovaná v pozice zhotovitele od objednatele žalobkyně zálohu ve výši 600 000 Kč. Část této zálohy ve výši 400 000 Kč byla ze strany žalované žalobkyni navrácena zpět ve dnech , datum, až , datum, po 50 000 Kč.

6. Ze smlouvy o dílo ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena smlouva o dílo na základě které měla žalovaná v pozici zhotovitele realizovat pro žalobkyni v pozici objednatele, kde je specifikovaná každá ze stran adresou a kontaktními údaji, žalobkyně kromě jiných údajů i adresou bydliště , adresa, , předmět plnění bylo dodání a montáž vazníkového krovu a střešního pláště podle rozpočtu v příloze, kde z položkového rozpočtu soud zjistil, že se jedná o lokalitu stavby RD ve , adresa, s podrobným popisem jednotlivých prací s uvedením množství a ceny, projektem a zaměřením těchto prací. Byla stanovena cenová nabídka platná do , datum, . Cena byla sjednaná na částku 939743 Kč bez DPH s tím, že DPH mělo být vyúčtováno podle platného zákona ke dni uplatnění nároku. (článek IV. smlouvy) Zhotovitel se zavázal, že provede dílo od srpna 2022 nejpozději do září 2022. (článek III. smlouvy) Tato doba byla posunuta v případě nepříznivého počasí, z důvodu nepřipravenosti stavby a v případě nedostupnosti stavebního materiálu ze strany výrobců stavebních materiálů. (článek III smlouvy) Staveniště mělo být předáno objednatelem do dispozice zhotovitele nejpozději do , datum, . (článek V. smlouvy) Dílo mělo být dodáno předávacím protokolem. (článek VI. smlouvy). Strany ujednaly, že bude složena do , datum, záloha ve výši 600 000 Kč. A objednatel se zavázal, že fakturu uhradí v době splatnosti s tím, že chybnou fakturu byl povinen vrátit do splatnosti. Za předpokladu, pokud by tak neučinil, mělo se za to, že faktura je vystavena správně a objednatel by se ocitl v prodlení. (článek IX. smlouvy) V případě bezdůvodného odmítnutí převzetí díla, s prodlením s úhradou ceny díla byla sjednaná smluvní pokuta, stejně tak v případě, pokud by objednatel ukončil smlouvu po jejím uzavření, byl povinen uhradit 20 % ceny z celkového rozpočtu. (187 948,60 Kč vypočteno z ceny bez DPH) (článek X. smlouvy)

7. Z odstoupení od smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně písemností ze dne , datum, odstupuje od smlouvy o dílo jejímž předmětem bylo dodání a montáž vazníkového krovu a střešníkového pláště dle rozpočtu v příloze. V předmětném jednostranném projevu tak specifikuje předmět díla i s odkazem na přílohu a se specifikací místa svého bydliště , adresa, . V rámci svého projevu oznamuje, že dle jejího náhledu je smlouva absolutně neplatná, protože v bodě 1 ani 2 smlouvy není uvedeno číslo popisné nemovitosti. V další části však žalobkyně zmiňuje, že provedení prací dle předmětné smlouvy mělo proběhnout na domě, který je ve vlastnictví manžela žalobkyně a ne žalobkyně. Tento důvod žalobkyně uvádí jako důvod pro odstoupení od smlouvy o dílo uzavřené s žalovanou a připomíná, že tak činí jen z důvodu právní jistoty, neboť i tak je předmětná smlouva, z důvodu jí už uváděných, absolutně neplatná. V neposlední řadě v předmětném odstoupení žalobkyně radí žalované, že pokud chce uzavřít klasickou kvalitní smlouvu, má jí žalovaná uzavřít s manželem žalobkyně , jméno FO, , jemuž předmětná nemovitost náleží a kde smluvními stranami bude žalovaná a její manžel. Uvádí, že žalovaná nemá právo po ní požadovat sankci uvedenou v článku X. smlouvy v odst. 2, neboť neplatnost a neúčinnost předmětné smlouvy založila sama žalovaná. K závěru žalobkyně požádala, aby žalovaná nezačala vůbec s pracemi dle smlouvy do , datum, .

8. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že měla požádat jednatele žalované pana , jméno FO, , aby zhotovil střechu na domě manžela( v dané věci slyšeného svědka , jméno FO, ). Žalobkyně chtěla tímto udělat svému manželovi radost a celou střechu chtěla financovat ze svých výlučných prostředků, které získala prodejem nemovitosti, kterou získala darem od své matky. Skutečnost, že žalobkyně získala darem od své matky nemovitost evidovanou na LV , číslo, k.ú. , adresa, - St.p. , číslo, , jejíž součástí je rodinný dům č.p. , číslo, , soud zjistil z notářského zápisu , spisová značka, z , datum, a z vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud pak zjistil, že žalobkyně předmětnou nemovitost, kterou získala darem prodala za kupní cenu 1 650 000 Kč. Tak jak soud zjistil z předmětné smlouvy o dílo, ta byla uzavřena dne , datum, a záloha byla zaplacena , datum, - 300 000 Kč a , datum, - 300 000 Kč. V červenci měli začít navážet materiál a střecha měla být vyhotovena do koce září 2022. Žalobkyně poukazovala na to, že byli domluveni, že budou průběžně komunikovat, kvůli součinnosti v situaci, kdy by nebyl doma manžel, který běžně doma pobýval, protože je OSVČ. Žalobkyně není stavebníkem, a tak požádala manžela, aby vše kontroloval, pokud by nebyla doma přítomná. Pak se pokoušela kontaktovat žalovanou, nejprve v srpnu, kdy žalovaná prostřednictvím svého jednatele opětovně přislíbila, že bude zavážet. Nic se nestalo a po 14-ti dnech už jednatel žalobkyni nebral telefon. Následně požádala advokáta o prověření smlouvy. Dílo nebylo započato a ani dokončeno do , datum, . Tato skutečnost, že nebylo započato s realizací díla je vyvrácena skutečnostmi zjištěnými z fotografie pořízené ze staveniště, kdy , datum, přijelo nákladní auto s hydraulickou rukou na určený pozemek staveniště ve prospěch realizace díla pro žalobkyni, toto potvrzoval ve své výpovědi i svědek Kuneš, který si tento den přesně pamatoval a přivezli krov. Z listiny emailové komunikace ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná objednávala u stavebnin , právnická osoba, vazníkový krov a na základě opravené cenové nabídky byla realizovaná objednávka. O tom, že krov byl dodán , datum, není sporu, k tomuto se vyjadřoval i svědek , jméno FO, a tak jak i vyplynulo z výslechů svědka , jméno FO, , jednatele žalované, kdy ještě před mělo dojít k zaměření. Až pak byl krov dán do výroby. Na díle se pracovalo o čemž svědčí skutečnosti, že jednatel žalované tam byl, aby vše poměřil, aby věděl, co má nakoupit atd. K tomuto se sama žalobkyně vyjadřovala v rámci své výpovědi. Tak jak soud z provedených důkazů zjistil je zjevné, že se dělaly práce, které byly nezbytně nutné pro zhotovení díla a tímto je vyvrácena skutečnost tvrzená žalobkyní, že do , datum, . žalovaná dílo ani nezapočala provádět. O tom, že urgovala započetí s realizací díla vypovídají dva zmíněné telefonické hovory žalobkyně směrované jednateli žalované, tyto skutečnosti však zůstaly osamoceny a nebyly žádným dalším důkazem potvrzeny. Jednatel žalované připustil, že s žalobkyní ve věci zhotovení díla hovořil, žalobkyni sdělil, že musí počkat, až bude vyhotoven vazníkový krov a až poté bude moci započít dělat, myšleno tím přímo na stavbě. Žalobkyně se necítila být stavebníkem a tak projekt a cenovou nabídku řešila s manželem, který ji vše vysvětlil. Toto vše se odehrávalo v době uzavřené květnové smlouvy o dílo z , datum, . Byli domluveni s manželem, aby byl součinný v rámci zhotovování díla. Předala kontakt na manžela žalované. Měla informace o probíhající komunikaci mezi manželem a žalovanou. Mezi žalobkyní a jejím manželem je klasické majetkové uspořádání společného jmění manželů. Střecha se dělala na přístavbě domu, kde s manželem žijí. Po odstoupení od smlouvy už nechtěla mít s jednatelem p., jméno FO, nic společného. Byli domluvení, že si to dílo manžel uhradí ze svých výlučných prostředků. Tak jak vyplynulo ze samotného odstoupení ze dne , datum, žalobkyně radila žalované, aby správnou smlouvu uzavřela s jejím manželem.

9. Z výpovědi svědka , jméno FO, (manžela žalobkyně) soud zjistil, že na domku, kde žije, provádí už několik let přístavbu a potřeboval ji před zimou zastřešit. Dům i přístavba jsou v jeho výlučném vlastnictví. Poptávali několik firem, které se věnují realizací střech, firmy obvolával. Byl obeznámen s plánem své manželky – žalobkyně v dané právní věci, že mu chtěla udělat radost a ze svých výlučných prostředků měla v plánu zafinancovat předmětnou střechu. Kontaktovala se firma , právnická osoba, s tím, že pan , jméno FO, sepsal smlouvu o dílo. Ve vztahu ke vzniku smlouvy se svědek dále vyjadřoval, že oslovoval nějakou firmu z Domažlic, hledal , právnická osoba, , byla to společnost , právnická osoba, , jednal s bývalým společníkem pana , jméno FO, . Předal kontakt žalobkyni a jak volal, tak nakonec se z jiného čísla ozval jednatel žalované pan , jméno FO, . Byli obeznámeni o tom, že dělají střechy. Řekl to manželce žalobkyni v dané právní věci a vznikla smlouva. Ve věci této smlouvy se už nijak neangažoval. Tato skutečnost je však vyvrácena samotnou výpovědí žalobkyně, která jej pověřila ve věci technických věcí, projektu a plánu, a tak jak vyplynulo i ze strany slyšených svědků byl součinný na stavbě, vyjadřoval se co, a jak chce, komunikoval s žalovanou. Dle svědka měla mít manželka- žalobkyně, nějaké finanční prostředky, chtěla střechu zaplatit. Viděl, že to je problém žalobkyně, že to, co zaplatí, tak chce, aby tam byla uvedena, myšleno v té smlouvě. Svědek měl předat plány jejich domu jednateli žalované a ten měl sestavit na základě toho rozpočet té smlouvy z , datum, . V průběhu měl jednatel žalované přestat komunikovat se žalobkyní. Žalobkyně nechala smlouvu o dílo prověřit advokátem a zjistila, že smlouva je neplatná a od smlouvy odstoupila dne , datum, . Po telefonátu 29.9., kdy telefonoval s žalobkyní (byla v advokátní kanceláři), kontaktoval žalovanou, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo. Jednatel žalované měl požádat svědka, aby ho nechal střechu dodělat, že krov je již vyrobený. I z této zjištěné skutečnosti je zřejmé, že se realizovaly kroky směřující ke zhotovení díla. Jednatel žalované se vyjadřoval, že se jednalo o atypickou střechu, muselo být řešeno zaměření. Byl prý připraven, aby krov využil, přistoupit na kupní cenu celého díla na 600 000 Kč bez DPH s tím, že materiál na stavbu byl připraven rozepsat na jiné stavby. Dne 5.10. složil svědek v hotovosti 600 000 Kč, mělo se jednat o jeho výlučné prostředky, jednalo se o prostředky z devadesátek, když pracoval v zahraničí, měl je po 2000 Kč, vždy prý jen tyto peníze vyměňoval, aby je aktualizoval kvůli platnosti. Tato skutečnost nebyla sice předmětem dokazování, ale pokud svědek bankovky vyměňoval, tak je zřejmé, že ty v jeho výlučném vlastnictví z devadesátek již byly utraceny. Z příjmového dokladu soud zjistil, že předmětné finanční prostředky byly složeny na záloha na realizaci střechy dle rozpočtu. K realizaci střechy ho vedlo blížící se zimní období a nutnost střechy na přístavbě a cena. Svědek neměl věnovat pozornost tomuto údaji. Neměli mít žádný rozpočet. Stavba měla být realizovaná podle vazníkového krovu. Měl přijet pán a krov se vyráběl. Vyměřit to měl v červenci roku 2022. Toto se však dělo, tak jak soud zjistil, z důkazů již výše uvedených, v rámci smlouvy uzavřené , datum, . Bylo zřejmé, že byly plynule prováděny kroky směřující ke zhotovení krovu tzn. ke zhotovení díla. K výstavbě měl sloužit projekt namalovaný pro celou tu přístavbu a dle té krovařské firmy byl projekt lehce pozměněn. Tuto krovařskou firmu, tak jak soud zjistil z provedeného dokazování, oslovil a v rámci objednávky i u ní objednala vazníkový krov žalovaná. Zjištěno z emailu z , datum, , kde žalovaná realizuje objednávku u , právnická osoba, . na základě opravené cenové nabídky na vazníky na stavbu ve , adresa, . Předmětná listina byla doslovně při jednání citovaná a byla i předložena straně žalobkyně a tato listina je od , datum, součástí spisu( č.l. 79). Svědek připustil, že je podnikatelem, prodává použité zboží. Skutečnost, že by měla být uzavřena nová smlouva o dílo s předmětem plnění shodným jako ve smlouvě z , datum, za cenu díla 600 000 Kč, zůstala osamocena a vyplynula jen z vyjádření žalobkyně a svědka slyšeného v dané právní věci, manžela žalobkyně, svědka , jméno FO, . Nebyla zjištěna žádná logická návaznost mezi důkazy, která by podpořila tento závěr. Ba naopak zjištění z příjmového dokladu vypovídá o tom, že byla složena částka ve výši 600 000 Kč jako záloha na realizaci střechy. Svědek očekával předávací protokol o předání díla, tak aby bylo dílo řádně předáno, tento však nebyl realizován. O předávacím protokolu vypovídá písemná smlouva o dílo z , datum, , předávací protokol není obligatorní náležitostí smlouvy o dílo, v případě ústní smlouvy by tato skutečnost musela být prokazovaná. Toto však nebylo předmětem dokazování v dané právní věci. Svědek popřel oproti zjištění z výslechu žalobkyně, že by se ještě před touto událostí s žalovanou kontaktovat. Komunikovat měl s žalovanou až od , datum, do , datum, . A oproti zjištění z výslechu žalobkyně se svědek vyjadřoval, že v rámci smlouvy o dílo nebyl ze strany žalobkyně, své manželky, pověřen něčím v rámci realizace díla. Žalobkyně oproti tomu ho pověřila součinností při realizaci díla, dala mu k vysvětlení rozpočet i projekt, dala jeho kontakt žalované, věděla o vzájemné komunikaci mezi žalovanou a svým manželem. Sama se nevnímala jako stavebník. Dle svědka bylo dílo v podobě střechy vyhotoveno, ale nedokončeno. Otázku předání díla však svědek vůbec neřešil. Na druhou stranu, tak jak vyplynulo z výpovědi svědka, dílo považoval za nedokončené, protože právě nebylo předáno. Nebyl nikým vyzván k převzetí díla. Byl jen spraven o tom, že už musí pracovníci , právnická osoba, pracovat někde jinde a v průběhu té doby se to stávalo také. Pracovníci žalované měli opustit stavbu střechy , datum, . Byli tam vždy tři nebo dva a byla s nimi špatná domluva z důvodu, že nemluvili česky. Dle svědka nebyli ani řádně vybaveni nářadím. Měli ještě realizovat dokončovací práce ohledně střešní krytiny, utěsnění ve spojích, napojení plášťů staré a nové střechy. Nerealizovali to z důvodu poklesu ranních teplot a dle náhledu svědka, nemohli to realizovat, střechy byla mokrá a zmrzlá. Nebylo však tvrzeno, že by žádal dokončení díla. Bylo zjištěno, že dílo mělo být vadné nesprávně vyhotoveno v místech přechodu staré a nové střechy. Vady však nevytkl. Na tento nedostatek měl přijít v zimních měsících roku 2022-2023. Tak jak soud zjistil z výslechu svědka , jméno FO, , tento měl zjištěné vady v minulosti i nafotit a měl strýci pomáhat s jejich odstraněním. Střechu považoval svědek , jméno FO, však za dodělanou. V měsíci červenci tam měl přijet pán, který to vyměřil, jednalo se o firmu, která krov vyráběla. Na stavbě nefungoval dozor prostřednictvím jednatele žalované. Toho viděl , datum, když přivezli krov a , datum, , když přijel zkontrolovat, zda sbalili dělníci všechno nářadí.

10. Z výpovědi jednatele žalované pana , jméno FO, soud zjistil, že v období duben květen 2022 byl osloven ze strany svědka , jméno FO, s požadavkem na zhotovení střechy na svém bydlišti, ve , adresa, na přístavbě. Na místo samé se dostavil, realizoval zaměření, vyhotovil rozpočet a předal mu ho. Cena byla akceptovaná a řešily se kroky k uzavření smlouvy. Došlo k podpisu smlouvy, k uhrazení zálohy. Jednatel žalované pak započal realizovat kroky vedoucí ke zhotovení díla, kdy přizval firmu provádějící vazníkové krovy, byla to atypická zakázka, muselo tam proběhnout zaměření a další kroky. To, že zaměření proběhlo potvrdil i svědek , jméno FO, , mělo se jednat o období července roku 2022. Proběhlo vše přes dodavatele, bylo realizováno potvrzení do výroby a bylo sděleno, že výroba bude probíhat přibližně dva měsíce. Jednatel žalované měl tuto skutečnost žalobkyni sdělit, že se to o něco protáhne. Tato skutečnost byla sdělena telefonicky. Svědek , jméno FO, oproti tomu se vyjadřoval, že o prodloužení vyhotovení díla nebyli spraveni. Žalobkyni se po opakovaných kontaktech, ve kterých zazněly přísliby, už následně nepodařilo nakontatkovat žalovanou. Jednatel žalované však měl sdělovat žalobkyni, že nejprve musí být vyhotoven krov a až pak budou práce přímo na stavbě. Z emailu ze dne , datum, soud zjistil, že probíhala objednávka vazníkového krovu žalované u společnosti , právnická osoba, – , adresa, , tato společnost pak poslala žalované opravenou nabídku na vazníky a objednávka konečná proběhla , datum, . Vazníkový krov, tak jak soud zjistil byl přivezen na stavbu do místa určení , datum, . Tak jak i zaznělo od jednatele žalované, ale vyplynulo to i z článku III Smlouvy o dílo ze dne , datum, , kdy v případě nedostupnosti st. materiálů ze strany výrobců stavebních materiálů, je toto důvodem k posunutí termínu plnění. Žalovaná neviděla problém v tom, že smlouva je vedena na žalobkyni. To, že se něco děje si uvědomila až později. Ze strany žalobkyně jim bylo řečeno, že celou stavbu mají řešit s manželem svědkem , jméno FO, , slyšeným v dané právní věci. O komunikaci mezi žalovanou jejím manželem hovořila ve své výpovědi i sama žalobkyně. Žalobkyně měla jen podepisovat smlouvu. Od žalobkyně si myslel, že byl vyzván k započetí realizace stavby, na toto reagoval, že budou moci začít pracovat až bude vyroben vazníkový krov. Tento tak, jak soud již zjistil byl již v květnu 2022 řešen se společností , právnická osoba, , dle opravené cenové nabídly objednán v červnu 2022. Materiál měl zajištěný, ale bylo zapotřebí je na stavbu dovézt rovnou. K navracení zálohy měl přistoupit poté, co byl telefonicky kontaktován žalobkyní, že se asi budou s manželem rozvádět, že by potřebovala peníze zpátky, že si to mám domluvit s manželem žalobkyně. , jméno FO, předal pak peníze žalované, tato skutečnost je potvrzena příjmovým dokladem ze dne , datum, , kde byly ze strany svědka , jméno FO, složeny peníze na zálohu ve výši 600 000 Kč. Jednatel žalované byl přesvědčen, že se se svědkem , jméno FO, domluví, že doplatí zbytek ceny díla. Předpokládal, že se nějak domluví myšleno tím svědek , jméno FO, se žalobkyní. Nechtěl být vtažen do toho jejich problému. V momentě, kdy dílo bylo provedeno, volal panu , jméno FO, a ten mu měl sdělit, že ho nepustí do objektu a že nemá jezdit. Odhadoval, že práce na díle dokončili někdy , datum, ., ale přesně si datum nepamatoval. Výzva k převzetí díla byla vůči žalobkyni realizovaná v ústní podobě. Ze strany žalobkyně ani jejího manžela nebyly vzneseny žádné požadavky k dokončení díla, nebyly uplatněny ani žádné vady díla. Probíhaly i vícepráce, ale ty už žalovaná ve vztahu k žalobkyni neřešila. Cena díla byla podle rozpočtu. Tento tak jak soud zjistil, byl součástí Smlouvy o dílo ze dne , datum, . Na stavbě pracovali dva zaměstnanci (svědci slyšení v dané věci) a pak ještě nějaké pomocné síly. Tak jak si jednatel pamatoval, v průběhu zazněly nějaké výtky, ty byly hned vždy vyřešeny. V době, kdy bylo realizováno zaměření střechy, tak je pouštěl na stavbu svědek , jméno FO, . U zaměřování dle jednatele žalované nejspíš žalobkyně nebyla, ale v průběhu realizace stavby ano. Stavbu měl jednatel žalované řešit s manželem žalobkyně (svědkem , jméno FO, ). Až následně měl přijít nějaký dopis, bylo to v paralele, kdy byl ten krov, když byli na té stavbě a nebyl si vědom toho, že by mu někdo cokoliv zakazoval. Stejně tak nebylo nic řečeno ani dělníkům, kteří pracovali na stavbě, tak jak soud z jejich výpovědi zjistil. Dílo žalovaná zahájila a dodělala a byl obeznámen od pana , jméno FO, , že si ty peníze s žalobkyní dořeší, že to on řešit nemá. V dodatečném prohlášené písemném, poté co už byl svědek , jméno FO, vyslechnut, učinil písemné vyjádření, že nikomu neměl sdělit, že si dodatečně s manželkou peníze ve vztahu k stavbě díla dořeší.

11. Z příjmového dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že byla ze strany , jméno FO, s adresou , adresa, složena záloha na realizaci střechy dle rozpočtu. Předmětnou zálohu převzal jednatel žalované , jméno FO, .

12. Z daňového dokladu č. , hodnota, znějícího na žalobkyni soud zjistil, že tento doklad byl vystaven dne , datum, žalovanou a účtuje zbývající část ceny žalovanou zhotoveného díla pro žalobkyni, po zápočtu zálohy ve výši 800 000 Kč za předmět dodání a montáž vazníkového krovu a střešního pláště dle rozpočtu v příloze smlouvy o dílo na částku 280 704,4 Kč se splatností , datum, . (cena díla dle smlouvy z , datum, byla 1 080 704,45Kč i s DPH - 800 000 Kč - 280 704,40 Kč).

13. Z fotografie ze dne , datum, soud zjistil, že nákladní vozidlo s hydraulickou rukou pomocí dělníka vykládá materiál u domu. K této události se vyjadřoval i svědek , jméno FO, , z jehož výpovědi soud zjistil, že se mu tento den, prostřednictvím této události, že si i pamatoval datum, vryl do paměti tím, že byly veliké problémy s vjezdem nákladního vozidla na pozemek. Z tohoto zjištění soud má za prokázané, že žalovaná nevzala na vědomí odstoupení od smlouvy realizované žalobkyní a pokračovala v provádění díla. Další fotografie předložené deklarují, že byly prováděny práce v souvislosti s realizací předmětu díla realizovaného žalovanou pro žalobkyni a jejího manžela - fotografie , datum, a , datum, , , datum, , , datum, . a , datum, , fotografie , datum, je jen detail okapu a střechy, , datum, jakási hadice na střeše) Svědek , jméno FO, se měl vyjadřoval, že měli hadicí umývat střechu, nevyjadřoval se však k době, kdy tak měli realizovat. Jednatel žalované odmítl, že by se mělo jednat o jejich hadici a svědek , jméno FO, uvedl, že střechu nestříkali.

14. Z výpovědí svědka , jméno FO, soud zjistil, že pracuje u společnosti žalované. Věnuje se zhotovováním střech. V případě žalobkyně realizoval střechu, vše bylo provedeno v pořádku, problém nebyl ani z jedné stran. Po dokončení prací byly spokojeny obě strany. Při výkonu práce dostával pokyny od pana , jméno FO, , Anonymizováno, (jednatel žalované společnosti) Byl tam krov ze dřeva, ten byl hotový. Realizovali oplechování celé střechy, to představovalo okapy, svody, vše, co patří ke střeše. S objednatelem mluvit neměl. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že měl mít problémy s komunikací, neboť nemluvili dobře česky. Pří výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že výpověď prokládal českými výrazy, domluvit by se dokázal. Dělali podle projektu, tam kde bylo spojení střechy s budovou domem, střecha byla udělaná trochu jinak, aby vznikl spád pro dešťovou vodu. Tato skutečnost je v rozporu s tím, že žalovaná neměla dodělat dílo střechy ve spojích, tak jak se vyjadřoval svědek , jméno FO, . Svědek si nepamatoval, kdy byl naposledy na stavbě ani v jakém období to bylo. Považoval však stavbu za skončenou. Na stavbě měl spolupracovat se svědkem , jméno FO, . Při práci měli pracovní nástroje i pracovní materiál. Nemluvil nikdy s panem , jméno FO, o nedostatku pracovních nástrojů, absenci. Na stavbu nikdy neodmítl přijít, mráz nebyl. Když pršelo, brali si volno, protože to nemohli pokračovat v práci. Pokud se jedná o financování střechy s tím neměli nic společného. Na stavbu ho pouštěla žalovaná s tím, že mu bylo řečeno, co má dělat. Klíče od stavby měl pan domácí, ten otevíral vrata. Na stavbě měli přibližně pobývat měsíc. Nepamatoval si detaily, jako jak se jmenoval pan domácí. Stavba se nacházela ve , adresa, . Nepamatoval si, kdy byl poprvé na stavbě, situoval to někdy na podzim. Stavební deník neměli. Při realizaci prací na stavbě se měli domlouvat s panem domácím. Měli plán, ale střechu měli dělat dle přání pana domácího. Opravám střech se svědek věnuje celý život. Při pohledu na přeložené fotografie se pokoušel popsat obsah fotografií (jednalo se o fotografie prováděné k důkazu). Měli i hadicí oplachovat střechu. Tento komentář učinil k jedné z předložených fotografii, která byla provedena k důkazu, na které hadice byla. Jednatel žalované se však v rámci výpovědi vyjadřoval, že takovou hadici neměli. Svědek měl v kompetenci předat střechu, byl pověřen. Obešli vše, celou stavbu, vše měl kontrolovat pan , jméno FO, .

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně je jeho teta. Svědek se vyjadřoval k intenzitě návštěv. V průběhu týdne navštěvuje tetu (v dané věci žalobkyni) a strýce ( v dané věci svědek , jméno FO, ) v různém intervalu dvakrát, třikrát do týdne, někdy jen jednou. V rámci víkendu, je má však navštěvovat pokaždé. Měl být přítomen v listopadu 2024 tomu, kdy do přístavby strýce zatékalo a tento jev i zachytil na mobilní telefon. Za tímto účelem byl strýcem (svědkem , jméno FO, ) povolán, když pršelo, aby rychle jel a moment zachytil. V rámci návštěv si pamatoval na událost, která se stala , datum, , kdy tam byl složen krov. Vyjadřoval se k atmosféře, v důsledku které, si událost tak přesně pamatoval, že tam byl zmatek, automobil nákladní tam manipuloval tak, že se musel odpřáhnout vlek na silnici a přepřahali si ho na přední část nákladního vozidla, ten návěs a průběžně to skládali. V průběhu realizace střechy nebyl nikým pro žádnou činnost pověřen. Byl jen svědkem, že strýci do stavby střechou zatékalo v místě navázání staré a nové střechy. Považoval to tam za nekvalitně provedené. Se strýcem to opravovali. O tom, že střechu realizovala žalovaná se dozvěděl od strýce. V době, kdy byl na návštěvě, tak tak zaregistroval dva cize mluvící dělníky, kteří tam na té střeše pracovali. Střechu považoval za dodělanou až na určité chyby, které na ní byly. V prosinci 2024 byl přítomen projevu další vady na střeše, když v té samé místnosti na jiném místě zatékalo a v důsledku i silného poryvu větru, zateklo pod hřeben, do izolace, pod střechu.

16. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že byl bývalým zaměstnancem žalované, pracoval jako řidič nákladního vozidla. Předmětem jeho činnosti byl dovoz materiálu na stavbu paní , jméno FO, , žalobkyně, v obci , adresa, . Materiál přivezl vozidlem s hydraulickou rukou a vlekem. Datum si přesně nepamatoval. Materiál nakládal u výrobní firmy. Při vykládce byli přítomní pánové z realizační čety žalované, s žalobkyní do kontaktu nepřišel, přítomen byl pan , jméno FO, . Měl za to, že tam byl sám. Svědek se zmiňoval o problému s přístupem na pozemek, kdy vlek toho vozidla musel být protlačeno opačnou stranou vozidla přímo do dvora. Samotná vykládka již byla bez problémů. Pro svoji potřebu neměl dodací list, vše bylo řešeno emailem zaměstnavatelů. Skutečnost, že krov byl přivezen na stavbu do dispozice žalobkyně a jejího manžela, sama o sobě sporná nebyla. Dovážel namísto stavby materiál u tří příležitostí.

17. Zakázkový list od , právnická osoba, . byl vystaven pro žalovanou dne , datum, s popisem falcování , adresa18. Z dodacího listu vystaveného , datum, , právnická osoba, pro žalovanou bylo specifikované dodávané zboží (nerez příponka pevná, pronájem profilového stroje, doprava sprinteru, Cobax), Předmětné zboží bylo převzato žalovanou. Z emailové komunikace od pracovníku , právnická osoba, soud zjistil, že objednávky probíhaly mezi , právnická osoba, a žalovanou po telefonu.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že se jedná o zaměstnance žalované. V době realizace střechy pro žalobkyni ve , adresa, realizoval pomocné práce, řezal dřevo, tahal šrouby. Nepamatoval si přesně na období, kdy tam byli, ani na délku doby, odhadoval tak tři neděle, jeden měsíc. Domluvit česky se neumí, jen zdvořilostí fráze jako je pozdrav a odpověď na jak to jde-dobře. Tyto směřoval i vůči žalobkyni. Na místo je pouštěla někdy žalobkyně někdy její manžel. Komunikovat česky uměl , jméno FO, ten byl jako vedoucí, zadával mu i práci. Z kontextu výpovědí je zřejmé, že se jedná o svědka , jméno FO, . Pro danou právní věc nebyl až tak podstatný rozpor v těchto výpovědích týkající se přítomnosti a původu hadice či zda a jak kdo mluvil s žalobkyní. Pracovníci žalobkyně měli v rámci svého úkolu realizovat kroky vedoucí ke zhotovení díla a tak také realizovali a učinili, když jak vypověděl svědek , jméno FO, , dílo bylo dokončeno, mělo však vady, které odstranil spolu s manželem žalobkyně svědkem , jméno FO, .

20. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/212 Sb. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže to vyplývá ze zákona nebo pokud je to účastníky dohodnuto.

21. Jako absolutně neplatné bude třeba vždy kvalifikovat takové ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje zákonu, zjevně narušuje veřejný pořádek nebo zavazuje k fakticky nemožnému plnění. Tak jak vyplynulo z dokazování, ani k jednomu z výše vyjmenovanému nedošlo. Byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo mezi žalovanou a žalobkyní s plným vědomím jejího manžela. Tento ve smlouvě specifikován nebyl, důvodem bylo, že střechu měla výlučně financovat žalobkyně, a tak si i dle svědka , jméno FO, přála, aby smlouva zněla na ní. Tato skutečnost byla založena plně s vědomím žalobkyně. Oba dva manžele poptávali firmu, volali, sjednávali, smlouva byla uzavřena s plným vědomím manžela žalobkyně v rámci klasického majetkového uspořádání společného jmění manželů. Bylo od prvopočátku zřejmé, že se jednalo o nemovitost, která je ve výlučném vlastnictví manžela žalobkyně, jedná se o přístavbu nemovitosti ve které společně ve , adresa, žijí.

22. Jednání je po obsahové stránce neurčité nebo co do formy (užití výrazových prostředků) nesrozumitelné pokud pro vadu projevu nelze stanovit právní následky, které by byly způsobilé účastníky zavazovat, pak by se jednalo o jednání zdánlivé (nicotné) Projev vůle není určitý, nejsou-li použité výrazy dostatečně konkrétní a jasné, takže nelze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Nesrozumitelnost je spjata s výrazy, jimž nelze porozumět, takže obsah projevené vůle zůstává zahalen tajemstvím. Neurčitost nebo nesrozumitelnost se může týkat celého právního jednání nebo jen některé jeho části. Nicotnost působí ex lege a soud k ní přihlédne i bez návrhu účastníků z úřední povinnosti.

23. K závěru o zdánlivosti právního jednání pro neurčitost či nesrozumitelnost soud přistoupí jen tehdy, nepodaří-li se mu výkladem celého právního jednání nebo jeho části podle § 555 a násl. z. č. 89/2012 Sb. ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle účastníků směřovala.

24. Sankce neplatnosti právního úkonu se tímto ustanovením váže k náležitostem projevu vůle; projev vůle je neurčitý, je-li po jazykové stránce sice srozumitelný, avšak nejednoznačný zůstává jeho věcný obsah, tzn. když se jednajícím nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem stanovit. Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěli účastníci projevit. Jde-li o právní úkon zachycený písemně, musí určitost obsahu projevu vůle vyplývat z textu listiny, na níž je tento projev vůle zaznamenán, a nepostačuje, je-li smluvním stranám jasné, co je předmětem smlouvy, není-li to objektivně zřejmé rozpoznatelné z jejího obsahu. Vzniknou-li pochybnosti o obsahu právního úkonu (o projevené vůli), zjišťuje se jeho obsah za použití pravidel stanovených obecně pro soukromoprávní vztahy a za použití výkladových pravidel. Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. V případech, kdy projev vůle nelze vyložit, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Při výkladu vůle se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. Vůle účastníka vtělená do právního úkonu je projevena určitě a srozumitelně, jestliže je výkladem objektivně pochopitelná, tj. může-li typický účastník v postavení jejího adresáta tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat.

25. Interpretace obsahu právního úkonu soudem nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat.

26. Mezi obligatorní náležitosti smlouvy o dílo patří předmět díla a určení ceny díla. Nedohodnou-li strany alespoň tyto podstatné části smlouvy, nebo nedohodnou-li je určitě a srozumitelně, k platnému uzavření smlouvy o dílo nedojde. Za označení určitého díla přitom není možno považovat určení díla tak, že je vymezeno jen obecně, v daném případě ale sama žalobkyně v rámci své písemnosti odstoupení ze dne , datum, uvedla, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, kdy jejím předmětem bylo dodání a montáž vazníkového krovu a střešního pláště dle rozpočtu v příloze. Z Položkového rozpočtu pak soud zjistil, že se jedná o rodinný dům ve , adresa, , sama žalobkyně byla specifikovaná v rámci smlouvy ulicí , adresa, a v rámci samotné výpovědi navrhovala žalované, aby za předpokladu, pokud žalovaná chce uzavřít kvalitní smlouvu, má jí uzavřít s manželem žalované, jemuž nemovitost o kterou se jedná patří, je tak nade vší pochybností patrný předmět smlouvy o dílo , který je vymezen s odkazem na rozpočet, který je přílohou smlouvy a je tak patrná i lokalita střechy, která vyplývá z předmětné smlouvy. Předmět smlouvy o dílo vyplývá i z jednání probíhajících před uzavřením smlouvy. Byla to žalobkyně, kdo se rozhodla uzavřít smlouvu o dílo s daným předmětem, sama skutečnost, že nemovitost ji nepatří absolutní neplatnost smlouvy nezakládá a není ani důvodem pro odstoupení od smlouvy. Navíc sama tuto skutečnost založila, tím, že se rozhodla danou smlouvu uzavřít. Předmětnou smlouvu uzavřela při plném vědomí svého manžela, resp. uzavřeli ji spolu. Tak jak se vyjadřoval svědek , jméno FO, , že hledali vhodný subjekt, se kterým uzavřou smlouvu. Žalobkyně chtěla dle jejich slov udělat manželovi radost, že střechu zafinancuje. Skutečnost, kdo konkrétně bude hradit cenu díla není podstatnou náležitostí smlouvy o dílo. Tou je cena díla, tato byla určitě a srozumitelně ve smlouvě upravena. Případné následné vypořádání, v situace, kdy už by nechtěla cenu hradit ze svého, bylo věcí vzájemného vypořádání manželů, kdy jeden z výlučných prostředků investuje do předmětu, který náleží výlučně tomu druhému. Od prvopočátku soud má za prokázané i z výpovědi samotného svědka , jméno FO, , že jednali tak, že hledali s manželkou vhodný subjekt, se kterým uzavřou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bude střecha, tzn. byť daná smlouvu zněla jen na žalobkyni, zavazuje i jejího manžela, neboť byla podepsaná s plným vědomím druhého manžela a navíc ve vztahu k nemovitosti, která je svědka , jméno FO, . Sám tento svědek uvedl, že když manželka má v něčem své peníze, chce, aby to bylo psáno na ní. Z jeho výpovědi soud zjistil, že oba hledali vhodnou firmu k uzavření smlouvy, kontaktovali žalovanou, věděli o tom, že dělá střechy.

27. Svědek , jméno FO, je podnikatel, a tak jak soud zjistil z jeho výpovědi musel si být vědom pojmu co je to záloha. Na zálohu zaplatil , datum, - 600 000 Kč, tato skutečnost pak zcela popírá tvrzení tohoto svědka i žalobkyně, že byla uzavřena nová smlouva mezi manželem žalobkyně a žalovanou o stejném předmětu smlouvy za cenu 600 000 Kč, kdy měla být žalovaná zoufalá co bude již dělat již z hotovým krovem. Žalovaná skutečně poptávala a objednala zhotovení krovu tzn. realizoval již kroky vedoucí ke zhotovení díla objednávky podle opravené cenové nabídly dne , datum, . Žalobkyně se vyjadřovala, že předmět díla nebyl určitě vymezen, zároveň však poukazovala na to, že existovala smlouva o dílo v ústní podobě, ve které si byly strany si zcela vědomy toho, o jakou střechu se jedná a kde, už žalobkyně ani svědek , jméno FO, neřešili trampoty s případnou reklamací. Navíc z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že jednatel žalované byl u nich na pozemku hned na počátku vyměřit vše, tak aby dílo mohl vyhotovit. Žalobkyně se svědkem , jméno FO, očekávali předávací protokol, který by deklaroval předání předmětu díla-střechy, alo o tomto pojednává jen samotná smlouva z , datum, . A po provedeném dokazování i z výslechu svědka , jméno FO, – synovce žalobkyně soud má za prokázané, že dílo bylo hotovo, jen mělo vady, kterých byl svědek přítomen. Žalovaná nemusela být neklidná z toho, že by neměla, kde krov udat, neboť předmětná smlouva o dílo upravuje příslušné sankce v případě, pokud druhá strana není součinná nebo pokud odstoupí od smlouvy. Samotnou možnost odstoupení od smlouvy však smlouva o dílo z , datum, neupravovala.

28. Z výslechu svědků , jméno FO, , , jméno FO, , ale i jednatele žalované a listin email mezi žalovanou a stavebniny , právnická osoba, soud zjistil, že byly činěny kroky vedoucí ke zhotovení díla žalovanou ve prospěch žalobkyně a jejího manžela. Sama žalobkyně v rámci své výpovědi uvedla, že ve věci technických záležitostí pověřila svého manžela ke komunikaci s žalovanou. Svědek sám toto přímo nepotvrdil, ale i svědek , jméno FO, se vyjadřoval, že byl na stavbě úkolován panem , jméno FO, , že to tam hlídal, pouštěl je na pozemek, o tom, že existovala vzájemná komunikace mezi žalovanou a jejím manželem v rámci smlouvy o dílo ze dne , datum, hovořila ve své výpovědi i žalobkyně.

29. V dané právní věci soud má za prokázané, že byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo s určitě vymezeným předmětem a stanovenou smluvenou cenou. Nelze odmyslet jednání stran před uzavřením smlouvy, kdy žalobkyně a svědek , jméno FO, poptávali zhotovení střechy u společnosti , právnická osoba, , specifikovali, že se jednalo střechu na přístavbu navazující na nemovitost ve které spolu žijí ve , adresa, na adrese , adresa, , tak jak i vyplynulo z jejich výpovědi, a která je ve výlučném vlastnictví manžela žalobkyně. Financovat chtěla původně celou střechu žalobkyně, následně ji, její výlučné prostředky byly částečně navráceny a ještě před byla složena záloha ze strany svědka , jméno FO, . Předmětná smlouva o dílo zavazovala oba manžele, když původ peněz je pro zhotovitele zcela nerozhodný. Logicky tak žalovaná reagovala, že vypořádání financí je věcí samotných manželů, kdy žalobkyně své výlučné prostředky vložila ve prospěch nemovitosti, ve které také žije, ale která je ve výlučném vlastnictví jejího manžela. Manžele mají tak jak vyplynulo z dokazování majetkové uspořádání, klasické ve společném jmění manželů. Soud po provedeném dokazování neshledal důvody absolutní neplatností smlouvy, tak jak tvrdí žalobkyně a neshledal ani důvody pro jednostranné odstoupení od smlouvy z důvodu, že nemovitosti je manžela žalobkyně a ne její. Jiný důvod v rámci odstoupení od smlouvy uplatněn nebyl.

30. Podle § 579 z.č. 89/2012 Sb., které stanovuje, že pokud způsobí někdo neplatnost právního jednání, nemá právo neplatnost namítnout. Vychází se z myšlenky, že pokud někdo svým jednáním způsobil neplatnost právního jednání, není třeba ho před následky takového jednání chránit, naopak je namístě, aby nesl právní následky takovým jednáním založené.

31. Bude-li smlouva o dílo řádně oběma stranami plněna, pak zákon jednostranné ukončení smlouvy o dílo neumožňuje. Smluvní strany se však mohou vždy na předčasném ukončení smlouvy dohodnout. Dohoda by měla být uzavřena v písemné podobě, aby se předešlo jakýmkoli budoucím dohadům či nejasnostem. V daném případě tato skutečnost nebyla ničím prokázána. Dílo bylo průběžně realizované, v důsledku prodlení s realizací krovu došlo k posunutí termínu pro zhotovení díla. Ke dni , datum, byl již krov vyroben a , datum, přivezen na nemovitost, kterou vlastní svědek , jméno FO, a kterou užívá spolu se svojí manželkou žalobkyní.

32. Odstoupit od smlouvy není možné, pokud v ní tato možnost není výslovně předvídaná, v daném případě s ohledem na obsah smlouvu tato možnost ve smlouvě není. Předčasně jednostranně ukončit lze smlouvu jen cestou odstoupení. Smlouva důvody odstoupení neupravuje, nicméně platí občanský zákoník, lze tedy odstoupit, pokud druhá strana závažným způsobem smlouvu porušuje. Doba plnění byla stanovena bodě III. smlouvy o dílo, kdy dílo mělo být provedeno dle pod bodu 1 v termínu od 8/2022 do 09/2022. Z podbodu 5 předmětného bodu III soud zjistil, že v případě nedostupnosti st.materiálu ze strany výrobců st. materiálů, je toto důvodem k posunutí termínu. Objednání krovu bylo realizováno v červnu 2022. Odstoupení od smlouvy o dílo je datováno , datum, a důvodem pro odstoupení rozhodně není prodlení se zhotovením díla, ale skutečnost, že nemovitost náleží manželovi žalobkyně a není žalobkyně. Navíc žalovaná realizovala kroky vedoucí ke zhotovení díla, kdy jak sám svědek , jméno FO, uvedl, že krov už v předmětném termínu byl hotov a připraven. Tato skutečnost dokonce dle svědka , jméno FO, měla být důvodem pro jednání o ceně díla na 600 000 Kč, tato skutečnost však zůstala v rámci tvrzení osamocena a nebyla ničím dalším prokázána. Ani tím, že svědek , jméno FO, složil dne , datum, částku ve výši 600 000 Kč označenou jako záloha k rukám žalované. Tato skutečnost pouze a jen potvrzuje, že v rámci jedné uzavřené smlouvy o dílo ze dne , datum, , která sice zněla na žalobkyni, ale byla uzavřena plně s vědomím svědka , jméno FO, , docházelo pouze a jen k výměně finančních prostředků na zálohu. Z předmětného označení je patrné, že cena díla není zálohou, cena díla tak nepředstavovala výši zálohy ve výši 600 000 Kč. Cena díla byla jednoznačně stanovena v rámci smlouvy o dílo z , datum, . V dané právní věci nebylo prokázáno, že by smlouva o dílo byla porušena, žalobkyně tak neměla ani možnost smlouvu jednostranně ukončit. Soud nepovažuje odstoupení od smlouvy, realizované žalobkyní písemností ze dne , datum, , za účinné. Smlouva ze dne , datum, nadále existovala dle provedeného dokazování bylo na základě této smlouvy i ze strany zhotovitele ve prospěch objednatele plněno. Není tak na místě, aby žalovaná byla povinna vracet žalobkyni částku ve výši 200 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.

33. Po provedeném dokazování, po posouzení každého důkazu jednotlivě a ve vzájemné souvislosti, soud v souhrnu výše uvedeného tak považuje nárok žalobkyně za zcela nedůvodný, a proto ho v plném rozsahu zamítl.

34. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 148 o. s. ř.. V dané právní věci to byla žalovaná, kdo byla ve věci úspěšná, náklady řízení státu v podobě svědečného a tlumočeného je tak povinna hradit žalobkyně. Předmětné náklady představují celkem částku ve výši 4 896 Kč (497,60 Kč usnesení ze dne , datum, , 1 340,40 Kč usnesení ze dne , datum, , 1 010 Kč usnesení ze dne , datum, , usnesení ze dne 2 048 Kč ze dne , datum, ).

35. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst.1 o.s.ř. V dané právní věci to byla žalovaná, kdo byla ve věci úspěšná a komu tak náleží právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila na obranu svého práva proti žalobkyni. Odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 200 000 Kč představuje do , datum, i od , datum, částku ve výši 9 100 Kč za jeden úkon. Předmětné náklady představuje odměna za přípravu převzetí, podání ze dne , datum, , písemné podání ze dne , datum, , účast u ústního jednání , datum, , , datum, ( 2 úkony jednání přesahující dvě hodiny- žádá 2 úkony), podání ze dne , datum, k výzvě soudu , po , datum, účast u jednání , datum, , , datum, - tzn. 9 úkonů právní služby 9x 9 100 Kč – 81 900 Kč podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb. , režijní paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. do , datum, - 7 x 300 Kč – 2 100 Kč podle § 13 vyhl. 177/1996 Sb., po , datum, 2 x 450 Kč - 900 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné po trase , adresa, a zpět , datum, ,, datum, - vždy po 296 km, amortizace 5,6 Kč na 1 km, průměrná kombinovaná spotřeba 8,1 l na 100 km, cena nafty podle vyhl. 398/2023 Sb.- 38,70 Kč na 1 l - celkem spotřeba 2 858,50 Kč (új , datum, ) a 2 858,50 Kč (új , datum, ), cestovně po trase , adresa, a zpět új , datum, a , datum, - vždy po 296 km, amortizace 5,8 Kč na 1 km, spotřeba nafta 8,1 L kombinovaná spotřeba , cena 1 l nafty 34,70 Kč- 2 855 Kč (új , datum, ), 2 855 Kč (új , datum, ), ztráta času do , datum, - 4 h (új , datum, ), 4 hodiny (új , datum, ) - 16 půl hodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. – 1 600 Kč, po , datum, - 4 hodiny (új , datum, ) a 4 hodiny (új , datum, ) - 16 x 150 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.- 2 400 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny, režijních paušálů, ztráty času a cestovného -21 068,67 Kč. Celkem tak byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované částku ve výši 121 395,67 Kč, kterou je povinna s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .