56 Co 189/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudkyň JUDr. Věry Jakubové a JUDr. Hany Sedláčkové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený obecnou zmocněnkyní Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/1 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno .o Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o určení vlastnictví nemovitých věcí o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech z 3. května 2024, č. j. 17 C 113/2023-317 Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí - pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) v k. ú. , adresa, , obec , jméno FO, , pozemku p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , jméno FO, a pozemku p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (výrok I). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 189 910,57 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že projev vůle v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy nelze přičítat žalobci a žalované, kupní smlouva není právním jednáním, nelze k němu přihlížet, proto právní důvod pro převod vlastnického práva ze žalobce na žalovanou zde není. Žalobce vlastnického práva k předmětným nemovitostem nepozbyl, je i nadále vlastníkem a má právo na určení svého (zpochybňovaného) vlastnického práva. Žalovaná ve včasném odvolání namítala, že dle jejího názoru je stále skutečným vlastníkem předmětných nemovitostí. Obecná zmocněnkyně sama přiznala, že se žalobcem není delší dobu v kontaktu, žalobce dle žalované o podané žalobě ničeho neví a k podání žaloby nedal žádný pokyn. Soud by měl takovou žalobu odmítnout, protože byla podána neoprávněnou osobou. Obecná zmocněnkyně dle žalované chce získat zpět nemovitosti do vlastnictví žalobce, aby je pak na základě plné moci a bez vědomí žalobce převedla na třetí osobu, zřejmě na společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , kde je jednatelkou , jméno FO, , která jedná s obecnou zmocněnkyní ve shodě. Obavu žalované potvrzuje i sdělení Katastrálního úřadu na čl. 279 spisu, z něhož vyplývá, že obecná zmocněnkyně již dvakrát zastupovala žalobce při převodu nemovitostí ve prospěch , právnická osoba, ., k převodu nedošlo. V případě úspěchu žalobce hrozí, že nemovitosti budou prodány znovu. Oproti tomu úspěšným převodem nemovitostí na žalovanou došlo k situaci, kdy jsou nemovitosti v majetku společnosti, kde je žalobce jediným společníkem. Pokud soud prvního stupně uzavřel, že na základě listiny z 3. 2. 2022 žalobce platně neodvolal plnou moc udělenou obecné zmocněnkyni a na základě plných mocí ze 7. 2. 2023 nezmocnil , jméno FO, k podpisu kupní smlouvy z 14. 3. 2023 uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, a že se jedná v obou případech o falza, pak jde o závěr předčasný, který vychází pouze z kopií listin předložených obecnou zmocněnkyní žalobce. Z předložených důkazů navíc ani nevyplývá, že by odvolání plné moci a plné moci pro , jméno FO, žalobce nepodepsal a neměl vůli takto postupovat. Pouze je u nich rozporováno, že došlo k úřednímu ověření podpisu žalobce. Soud se měl snažit zjistit skutečnou vůli žalobce a vypořádat se s otázkou, jaký vliv má neplatnost úředního ověření podpisu na výpověď plné moci obecné zmocněnkyni a udělení plných mocí , jméno FO, a zda tuto vadu nelze dodatečně zhojit. Soud prvního stupně provedl nedostatečné dokazování a věc nesprávně právně posoudil. U zpětvzetí žaloby měl soud prvního stupně zjistit skutečnou vůli žalobce. Měl se vypořádat s otázkou, jaký vliv má případná vada ověření pravosti podpisu na listině obsahující procesní úkon zpětvzetí žaloby, bylo provedeno nedostatečné dokazování a věc byla nesprávně právně posouzena. Žalovaná hodlá v rámci odvolacího řízení předložit relevantní listinné důkazy, které nebyly dosud uplatněny v souladu s ust. § 205a o. s. ř. Řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Vůči soudu prvního stupně nejednala při jednání 3. 5. 2024 obecná zmocněnkyně či sám žalobce, ale advokát, kterému za sebe udělila obecná zmocněnkyně plnou moc. Takový postup však o. s. ř. neumožňuje a soud ve věci neměl jednat, jelikož zástupce žalované se nedostavil a za žalobce jednala osoba, která nebyla řádně zmocněna. Účastník může mít současně jen jednoho zvoleného zástupce. Pokud obecná zmocněnkyně za sebe udělila následně plnou moc advokátovi, došlo tím k porušení zákona, obecný zmocněnec musí jednat osobně. Soud prvního stupně pochybil, pokud uložil žalované zaplatit náklady řízení v částce 189 910,57 Kč. Účastník může mít pouze jednoho zástupce, plnou moc může udělit pouze pro celé řízení. Náklady řízení by měla nést obecná zmocněnkyně sama, nejedná se o náklady žalobce. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a určil, že žalovaná je vlastníkem nemovitých věcí blíže dále specifikovaných. Ohledně nákladů řízení navrhovala, aby žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně, požadovala náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil v tom směru, že se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně. Kupní smlouva uzavřená mezi účastníky dne 14. 3. 2024 nemohla způsobit převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem, chybí právní důvod nabytí vlastnického práva. Soud prvního stupně správně dospěl k závěru, že žalovanou předložené důkazy jsou nedůvěryhodné, zjevné falzifikáty, jednání žalované v celém řetězci je přinejmenším pochybné. Žalovaná ve svých úvahách opomíjí, že vnitřní poměry ve společnosti žalované jsou přinejmenším diskutabilní a je zjevné, že faktickou kontrolu nad žalovanou vykonávají třetí neznámé osoby. Pokud sama žalovaná připouští rozpory ohledně úředního ověření podpisu žalobce, vyvstává otázka, proč by kdokoliv falšoval úřední ověření podpisu žalobce na listinách předložených žalovanou, pokud by tyto žalobce skutečně osobně podepsal. Namístě jsou důvodné obavy, že podpis žalobce na listinách není pravý. Žalované se nepodařilo prokázat, že by byla s žalobcem samotným v kontaktu, žalobce poukazoval na své podání z 12. 12. 2023. Pokud by dle odvolatelky soud měl přezkoumávat či ověřovat pokyn zmocnitele udělený zmocněnci, popíralo by to smysl a účel smluvního zastoupení, navíc za situace, kdy je zde na jedné straně potvrzení o udělení plné moci opatřené podpisem žalobce s řádným a pravým úředním ověřením a na druhé straně prokazatelná falza listin, na nichž má být údajně žalobcův podpis. Pokud by snad došlo k překročení zástupčího oprávnění ze strany zmocněnkyně žalobce, přiznávají právní předpisy právo dovolávat se následků takového nedovoleného jednání pouze a výlučně zmocniteli. Bylo poukazováno na ust. § 446 občanského zákoníku. Žalobce poukazuje na šetření Policie České republiky, která se zabývala trestněprávními aspekty možných padělání (respektive neplatností) zástupčích oprávnění statutárního orgánu žalované. V rámci šetření Policie České republiky bylo zjištěno, že osobě , jméno FO, byly uděleny padělané plné moci jménem vlastníka nemovitostí a současně neoprávněně jménem vlastníka firmy , právnická osoba, , zmocnitelem , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Bylo zjištěno, že padělané plné moci opatřil , jméno FO, , narozený , datum, . Ten rovněž zosnoval skutečnost, že na základě zápisu z jednání valné hromady, rozhodnutí jediného vlastníka, mělo dojít ke jmenování osoby , jméno FO, , jednatelkou žalované. Zápis z jednání valné hromady, rozhodnutí jediného vlastníka spočívající ve jmenování , jméno FO, do funkce jednatelky, byl podvrh. Policie České republiky došla k závěru, že výše uvedeného jednání se dopustil , jméno FO, , který svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu spáchaného ve stadiu pokusu, jelikož byl nalezen dne 7. 1. 2024 mrtvý, přičemž datum úmrtí bylo stanoveno na den 4. 5. 2023, byla věc Policií ČR odložena. Nicméně přes výše uvedené došlo dne 25. 5. 2024 ve společnosti žalované k další změně statutárního zástupce, a to na osobu , jméno FO, . Dne 10. 6. 2024 podává žalovaná blanketní odvolání prostřednictvím zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , dne 3. 7. 2024 žalovaná blanketní odvolání doplňuje. Tedy v trestné činnosti je nadále pokračováno. K takovému právnímu jednání by nemělo být přihlíženo v souladu s ust. § 554 občanského zákoníku. Soud by neměl přihlížet k jednáním učiněným „instalovanými“ osobami jako statutárními zástupci žalované. S ohledem na pokračování v činnosti, i přes úmrtí údajného „viníka“ , jméno FO, , podala zmocněnkyně žalobce další trestní oznámení. Bylo navrhováno potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení dle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále o. s. ř.), přihlédl k odvolání žalované, vyjádření žalobce, doplnil důkazní řízení a dospěl poté k závěru, že odvolání nelze shledat důvodným. Žalovaná se k jednání odvolacího soudu nedostavila, k doručení předvolání do datové schránky došlo fikcí. Odvolací soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud prvního stupně rozhodoval o žalobním návrhu, kterým se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí – pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) v k. ú. , adresa, , obec , jméno FO, , pozemku p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , jméno FO, , a pozemku p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobce předložil žalobní tvrzení, že je vlastníkem výše uvedených nemovitostí, je dále jediným společníkem žalované. Českou republiku nenavštívil déle než 4 roky, nikdy neudělil plnou moc k zastupování týkající se dispozice či správy nemovitostí jiné osobě než zástupkyni , jméno FO, . Žalobce popíral, že by učinil rozhodnutí jediného společníka vykonávajícího působnost valné hromady žalované 11. 4. 2023 a že by dokonce jednatelem žalované jmenoval , jméno FO, . Dále popíral, že by 7. 2. 2023 zmocnil , jméno FO, nar. 26. 4. 1959 k uzavření kupní smlouvy ohledně předmětných nemovitostí. Žalobce poukazoval na podezřelé skutečnosti, které vyšly najevo v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy z 14. 3. 2023: notářka , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., která měla ověřovat platnost podpisu žalobce na plné moci ze 7. 2. 2023, notářskou činnost neprovádí již od roku 2009 a číselná řada, pod níž má být plná moc evidována, evidována není; kupní cena, která měla být údajně zaplacena žalobci, nebyla fakticky vyplacena (její zaplacení potvrdil , jméno FO, , který zastupoval nejen žalobce, ale též žalovanou, žalovaná mu totiž rovněž udělila plnou moc k uzavření kupní smlouvy). , jméno FO, , tak , jméno FO, jsou osoby, které jsou podrobeny exekučním řízením, vystupují v řadě obchodních korporací, ať již jako společníci nebo statutární orgány. Vzhledem k tomu, že žalobce neprojevil nikdy vůli, a to ani prostřednictvím zástupce, převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovanou, je kupní smlouva neplatná. Protože podle uvedené kupní smlouvy bylo vloženo vlastnické právo pro žalovanou, má žalobce naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostačujícím pro zjištění skutkového stavu věci, učinil skutkové a právní závěry, se kterými se odvolací soud ztotožňuje a na které pro stručnost odkazuje. K jednotlivým odvolacím námitkám odvolací soud uvádí následující: K podání předmětné žaloby byla , jméno FO, oprávněna na základě generální plné moci (čl. 6 spisu). Touto plnou mocí žalobce zmocnil , jméno FO, , aby, jak uvedl, „za moji osobu,“ činila veškerá právní jednání, procesní úkony, činnosti a kroky související se správou nemovitostí blíže dále specifikovaných, přičemž je oprávněna zejména kromě jiného zastupovat zmocněnce v soudních řízeních před všemi soudy, které budou rozhodovat o otázkách souvisejících s nemovitostmi, jednat s jakýmikoliv třetími osobami o podmínkách prodeje nemovitostí, je oprávněná podepsat smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitostem, dále je oprávněna zmocnit k jednotlivým jednáním, úkonům a krokům vykonávaných dle plné moci dále třetí osobu (osoby). Platností a rozsahem udělené plné moci se soud prvního stupně pečlivě zabýval, na jeho závěry obsažené zejména v bodě 8, 14, 15, 30, 31 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud odkazuje. Zástupkyně žalobce měla uvedenou plnou moc k dispozici v ověřené kopii, která byla v řízení předložena. Ověření podpisu žalobce na plné moci bylo potvrzeno i ověřovací knihou vedenou , tituly před jménem, , jméno FO, tak, jak bylo zřejmé ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, (čl. 308 spisu), která převzala ověřovací knihu po , tituly před jménem, , jméno FO, , notářce, která výkon praxe skončila 31. 12. 2020 (čl. 255A). Z kopie uvedené části ověřovací knihy vyplývalo, že předmětné ověření podpisu na plné moci pro , tituly před jménem, , jméno FO, je součástí řady ověřovaných podpisů žalobce a , jméno FO, na listinách, a to podle dohody o změně zastoupení z 10. 3. 2015 (čl. 229) s ověřenými podpisy jednatelů , právnická osoba, ., jednatelek , právnická osoba, a dále neověřenými podpisy , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, jako fyzických osob. Dohoda navazovala na plnou moc , právnická osoba, . z 24. 7. 2012 (čl. 231) a mandátní smlouvu z 24.7. 2012 (čl. 241). Součástí uvedené řady ověřených podpisů byl dále ověřený podpis žalobce na plné moci z 6. 11. 2015 (čl. 235, ověření č. 794/2015) a ověřený podpis , jméno FO, z 6. 11. 2015 (čl. 237, ověření č. 793/2015) pro , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud prvního stupně se důkladným způsobem zabýval námitkou žalované, že došlo k odvolání plných mocí , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Pravost podpisů žalobce na odvolání plných mocí byla vyvrácena výpisem z rejstříku notářů a osob, které složili kvalifikační zkoušku (čl. 118), ze kterého vyplývalo, že , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, , Anonymizováno, zahájila činnost notáře 11. 2. 1993, oprávnění bylo ukončeno 14. 7. 2009. Z potvrzení z 12. 7. 2023 (čl. 125) vyplývalo, že Advokátní komora Krasnodarského kraje Ruské federace potvrdila, že uvedená notářka ukončila činnost 14. 7. 2009. Rovněž tato skutečnost je potvrzena protokolem o kontrole důkazů , jméno FO, , Anonymizováno, , plnící dočasně funkci notářky města Moskvy , Anonymizováno, , při kterém bylo ověřováno dne 12. 7. 2023 na webových stránkách obsahujících informace o činnosti notářů, že notářka , Anonymizováno, ukončila činnost v roce 2009. K odvolání plných mocí tedy nedošlo. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s postupem soudu prvního stupně, který rozhodl o neúčinnosti zpětvzetí žaloby (čl. 167 spisu). Soud prvního stupně provedl důkaz zprávou Moskevské městské notářské komory k žádosti z 27. 11. 2023 (čl. 209, 210 spisu) a potvrzením notáře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ohledně ověření podpisu 2. 10. 2023 (čl. 209 a 211) a zjistil, že ověření podpisů žalobce na zpětvzetí žaloby nebylo notářem učiněno. Usnesení soudu prvního stupně z 19. března 2024, č. j. 17 C 113/2023-275, jímž zpětvzetí žaloby podáním ze dne 2. 10. 2023 bylo prohlášeno za neúčinné, nabylo právní moci dnem 20. 3. 2024. Soud prvního stupně uzavřel, že zpětvzetí žaloby nebylo učiněno žalobcem, jedná se o listinu, která je montáží pravděpodobně pravého podpisu žalobce a listiny, kterou žalobce nepodepsal. Jde o falzifikát zpětvzetí žaloby, žalobce zpětvzetí žaloby neučinil. Pokud jde o odvolací námitku žalované týkající se vystupování , jméno FO, , odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že vystupování , jméno FO, nemohlo přivodit převod vlastnického práva dle kupní smlouvy, neboť žalobce neudělil , jméno FO, platnou plnou moc. Plné moci, které byly podkladem pro podpis kupní smlouvy z 14. 3. 2023, obsahovaly zfalšované ověření podpisu žalobce na plné moci. Odvolací soud v tomto směru odkazuje na závěry soudu prvního stupně učiněné v bodu 9 až 13, 17 až 21 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Změny v obchodním rejstříku ohledně žalované (instalování , jméno FO, ) nemohly být v řízení řešeny, soud prvního stupně však správně dovodil, že okolnosti změny jednatele žalované budí z hlediska zjištěných skutečností podezření z podvodného jednání, což má význam při posuzování věrohodnosti obrany žalované. Věrohodnost obrany žalované zpochybňují rovněž zjištěné informace o , jméno FO, a , jméno FO, , které se dotýkají jejich pověsti. Pokud jde o právní posouzení věci, soud prvního stupně postupoval správně, pokud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní soudní příslušnosti, neboť žalobce je státní příslušník Ruské federace, s bydlištěm na jejím území. Soud prvního stupně správně dovodil, že podle čl. 37 vyhlášky č. 95/1983 Sb. (smlouvy mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních) je dána s ohledem na předmět sporu mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky a otázky vlastnického práva k nemovitým věcem se řídí právním řádem České republiky. Podle § 44 odst. 5 zákona č. 91/2012 Sb. se vztahy mezi zmocněncem a zmocnitelem a dále mezi osobou jednající za jiného bez právní moci řídí právním řádem České republiky (mezinárodní smlouva totiž otázky zastoupení neřeší). Odvolací soud z usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje z 18. června 2024, č. j. KRPK-51041-97/TČ-2023-190080 zjistil (§ 120 odst. 2 o. s. ř.), že policejní orgán podle ust. § 159a odst. 2 trestního řádu ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu odložil věc podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5a trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustil , jméno FO, , narozený 30. 1. 1973, tím, že v úmyslu neoprávněně obohatit sebe nebo někoho jiného, využil omylu osob , jméno FO, a , jméno FO, , které pod smyšlenou legendou instruoval a následně odměňoval za takto provedené úkony, a takto , jméno FO, na žádost , jméno FO, podal dne 15. 3. 2023 na Katastrálním úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrálním pracovišti Karlovy Vary, se sídlem Sokolovská 875/167, 360 05 Karlovy Vary, prostřednictvím advokátní kanceláře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . r, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem (jež jsou předmětem tohoto řízení) ve vlastnictví osoby , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobce), ve prospěch společnosti , právnická osoba, , na základě kupní smlouvy ze dne 14. 3. 2023, kdy předložil padělaná písemná zmocnění osoby , jméno FO, , narozený 26. 4. 1959, ze dne 7. 2. 2023, s tím, že je oprávněn jednat za prodávajícího (žalobce) a za kupující společnost (žalovanou) a dále na základě neznámých smluvních ujednání došlo v působnosti valné hromady jediného společníka k odvolání , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobce) z funkce jednatele společnosti (žalované), přestože v tu dobu byl jediným společníkem a vlastníkem a bez jeho vědomí byla jednatelkou žalované zvolena , jméno FO, , narozená , datum, , čímž v rámci řízení o povolení vkladu vlastnického práva mohlo dojít k neoprávněnému převodu vlastnických práv k předmětným nemovitostem a neoprávněnému zcizení majetku ve prospěch jiného a tímto jednáním mohla být poškozenému (žalobci) způsobena škoda ve výši 10 500 000 Kč, kdy k přepisu nemovitostí nedošlo z důvodu učiněného vkladu vlastnického práva , jméno FO, na Katastrálním úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrálním pracovišti , adresa, , kdy bylo zjištěno, že vklad vlastnického práva je již podán ve prospěch společnosti (žalované) a proto bylo podáno trestní oznámení a usnesením policejního orgánu zajištěny nemovitosti, protože trestní stíhání je nepřípustné proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že ve věci podaly vysvětlení osoby , jméno FO, a , jméno FO, , bylo zjištěno, že udělené plné moci , jméno FO, byly padělané a tyto , jméno FO, opatřil , jméno FO, . , jméno FO, byl dne 7. 1. 2024 nalezen v lesoparku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , v rámci akce po pohřešované osobě, datum úmrtí bylo stanoveno na den 4. 5. 2023. Dle policejního orgánu není pochyb o tom, že jednání se dopustil , jméno FO, a že svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5a trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. S ohledem na skutečnost, že nelze zahájit trestní řízení proti tomu, kdo zemřel, bylo nutno věc odložil podle ust. § 159a odst. 2 trestního řádu s přihlédnutím k ust. § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., pokud stav zápisů týkající se předmětných nemovitých věcí svědčí žalované. Žalobce má bezpochyby naléhavý právní zájem, aby bylo možno domoci se opětovného vkladu vlastnického práva pro žalobce. Soud prvního stupně odkázal správně na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 782/99. Odvolací soud se plně ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že , jméno FO, nemohl být osobou, která byla oprávněna jednat jménem účastníků v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy. Soud prvního stupně správně aplikoval ust. § 551, 554, 436 odst. 1 občanského zákoníku. Ratihabice právního jednání , jméno FO, za žalovanou ve lhůtě bez zbytečného odkladu nebyla v řízení žalovanou tvrzena. Plné moci, které byly podkladem pro podpis kupní smlouvy z 14. 3. 2023, obsahovaly zfalšované ověření podpisu žalobce na plné moci, z čehož soud prvního stupně správně dovodil, že uvedené podpisy nemohou být a nejsou pravými podpisy žalobce, popř. tehdejšího jednatele žalované. Odvolací soud se neztotožňuje s odvolací námitkou žalované, že z důkazů nevyplývá, že by plné moci pro , jméno FO, sám žalobce nepodepsal a neměl vůli takto postupovat. Žalovaná nepřináší žádné vysvětlení, proč by kdokoliv falšoval úřední ověření podpisů žalobce na listinách předložených žalovanou, pokud by tyto listiny žalobce skutečně osobně podepsal. Žalované se nepodařilo prokázat, že by byla s žalobcem samotným v kontaktu. Nedůvodnou shledal odvolací soud rovněž odvolací námitku, že soud prvního stupně se nesnažil zjistit skutečnou vůli žalobce. Jelikož bylo prokázáno platné smluvní zastoupení žalobce, postrádá smysl a racionální důvod vést další dokazování ke zjištění vůle žalobce. Zákon pamatuje na situaci, pokud by mělo dojít k překročení zástupčího oprávnění ze strany zmocněnkyně žalobce a přiznává právo dovolávat se následků takového nedovoleného jednání, avšak toto právo přísluší výlučně zmocniteli. Dle § 446 občanského zákoníku totiž platí, že předkročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil, to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. Pokud projev vůle v souvislosti s uzavřením předmětné kupní smlouvy nelze přičítat žalobci a žalované, není kupní smlouva vůbec právním jednáním (§ 551 o. z.) a nelze k němu přihlížet (§ 554 o. z.). Důvod pro převod vlastnického práva ze žalobce na žalovanou tedy není dán (§ 1012 věta první, § 1105, § 2079 odst. 1 o. z.). Žalobce tudíž vlastnického práva k předmětným nemovitostem nepozbyl, má tedy právo na určení svého (zpochybňovaného) vlastnického práva. Pokud žalovaná v odvolání namítá předčasnost závěrů soudu prvního stupně, odvolací soud poukazuje na výše uvedené usnesení Policie ČR z 18. 6. 2024, jakož i na zástupkyní žalobce učiněné trestní oznámení ze dne 19. 7. 2024. Žalovaná se k odvolacímu jednání nedostavila, doručení bylo vykázáno tzv. fikcí. K námitkám žalované, že soud prvního stupně neměl při jednání dne 3. 5. 2024 jednat s , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , advokátem, který vystupoval na základě plné moci z 2. 5. 2024, odvolací soud uvádí, že ani tuto odvolací námitku neshledal důvodnou. Zástupkyně žalobce , jméno FO, mohla k zastoupení před soudem, a to i pro část řízení (viz komentář k ust. § 25 o. s. ř.), na základě generální plné moci (čl. 6 spisu – výklad viz výše) zvolit advokáta, aby jednal „za osobu žalobce“. , jméno FO, , jak vyplývá z protokolu o jednání, byla přítomna jako veřejnost, žalobce tedy u jednání soudu prvního stupně zastupoval pouze jeden zástupce. Rozhodoval-li soud prvního stupně následně o nákladech řízení, aplikoval správně ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná je povinna zaplatit náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 000 Kč, dále z odměny za právní zastoupení žalobce v souvislosti s jednáním soudu prvního stupně, tedy za tři úkony právní služby po 48 340 Kč z tarifní hodnoty 10 100 000 Kč – příprava zastoupení, účast na jednání soudu prvního stupně dne 3. 5. 2024 po dobu přesahující 2 hodiny dle § 7 bod 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ze 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč - § 13 odst. 4 téže vyhlášky, úhrady cestovného v částce 2 166,42 Kč, kdy soud prvního stupně postupoval dle vyhl. č. 398/2023 Sb., náhrady za ztrátu času 600 Kč za 6 půlhodin ztráty času v souvislosti s cestou dle § 14 vyhlášky a 21% DPH v částce 31 224,15 Kč - § 137 o. s. ř.. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné a zákonu odpovídající postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ust. § 224 a 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož v odvolacím řízení úspěšný žalobce se práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II rozsudku odvolacího soudu).