Krajský soud v Plzni · Usnesení

56 Co 2/2025

č. j. 56 Co 2/2025-108

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-02-04 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSPL:2025:56.Co.2.2025.1

  1. OS K. Vary 17 C 121/2024-86
  2. KS Plzeň 56 Co 2/2025-108

Citované zákony (4)

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudkyň JUDr. Věry Jakubové a JUDr. Hany Sedláčkové ve věci zástavní věřitelky: Jméno zástavní věřitelky ., IČO IČO zástavní věřitelky sídlem Adresa zástavní věřitelky proti zástavní dlužnici: Jméno zástavní dlužnice , narozená dne Datum narození zástavní dlužnice jméno FO sídlem Adresa advokáta o 2 382 425,57 Kč, soudní prodej zástavy o odvolání zástavní dlužnice proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech z 30. 10. 2024, č. j. 17 C 121/2024-86, Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl takto: Soud nařizuje prodej zástavy – jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (byt) v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, na pozemku st. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, včetně spoluvlastnického podílu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na společných částech uvedené budovy a podílu 80/1989 na uvedeném pozemku v katastrálním území , adresa, pro pohledávku zástavního věřitele vzniklou podle smlouvy o úvěru č. , hodnota, (, Anonymizováno, ) z , datum, , která byla uzavřena zástavním věřitelem jako úvěrujícím a , jméno FO, jako úvěrovanou a , jméno FO, jako spoludlužníkem, ve výši 2 382 425,57 Kč se splatným příslušenstvím 147 353,03 Kč, úroky z úvěru 2,29 % p.a. od 23. 4. 2024 do zaplacení z částky 2 382 425,57 Kč, úroky z prodlení ve výši 15 % p.a. od 23. 4. 2024 do zaplacení z částky 2 382 425,57 Kč v souladu se smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ke smlouvě o úvěru číslo , hodnota, z , datum, a , datum, (výrok I), o nákladech tohoto řízení bude rozhodnuto ve vykonávacím nebo exekučním řízení (výrok II).

2. Zástavní dlužnice ve včasném odvolání namítala, že v době uzavření zástavní smlouvy byla po operaci tumoru na mozku a trpěla zdravotními obtížemi, které ovlivňovaly její jednání. Důsledky uzavřené zástavní smlouvy nebyla schopna posoudit. Vydání rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je předčasné. Soud prvního stupně nevzal do úvahy skutečnost, že v insolvenčních řízeních vedených proti dlužnici , Anonymizováno, , jméno FO, a spoludlužníku , jméno FO, , kteří jsou podrobeni oddlužení, zástavní věřitelka uplatňuje přednostní právo na uspokojení svých pohledávek z nemovitého majetku dlužníků. Jak je zřejmé z insolvenčních spisů dlužnice , jméno FO, a spoludlužníka , jméno FO, , je v jejich insolvenčních řízeních již rozhodnuto o prodeji nemovitostí dlužníků. Byl již i zpracován znalecký posudek na ocenění jejich nemovitého majetku. Z tohoto ocenění je zřejmé, že hodnota nemovitých věcí je 2,6 milionů Kč, což je částka, která by měla postačovat k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky zcela, případně v rozhodné části její pohledávky. Rozhodnutí tedy bylo předčasné a rovněž tak je předčasná realizace prodeje nemovitých věcí zástavní dlužnice. O návrhu by mělo být rozhodováno až poté, co v insolvenčních řízeních dlužníků dojde k realizaci prodeje nemovitých věcí dlužníků a bude známo, v jakém rozsahu byla, respektive nebyla pohledávka zástavního věřitele uspokojena z majetku dlužníka a spoludlužníka. Bylo navrhováno, aby odvolací soud výrok I usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení se přerušuje do realizace prodeje nemovitých věcí dlužnice a spoludlužníka, respektive do splnění rozvrhových usnesení v jejich insolvenčních řízeních, případně aby odvolací soud odvoláním napadený výrok usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrh zástavní věřitelky na nařízení prodeje zástavy zamítá.

3. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení dle § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále o. s. ř.), dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále z. ř. s.), přihlédl k odvolání zástavní dlužnice a dospěl poté k závěru, že odvolání nelze shledat důvodným.

4. Zástavní dlužnice a její zástupce omluvili svou neúčast u jednání odvolacího soudu s tím, že souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti.

5. Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje zástavy vymezené ve výroku I usnesení soudu prvního stupně s odůvodněním, že , jméno FO, , narozená , datum, (obligační dlužník) a její spoludlužník , jméno FO, , narozený dne , datum, , uzavřeli se zástavní věřitelkou dne 28. 4. 2021 smlouvu o úvěru uvedenou ve výroku I usnesení soudu prvního stupně, podle které zástavní věřitelka poskytla obligačnímu dlužníku částku 2 520 000 Kč. Obligační dlužník a spoludlužník dluží zástavní věřitelce částku ve výroku I usnesení soudu prvního stupně uvedenou, jelikož ke dni 27. 11. 2023 zástavní věřitelka odstoupila od úvěrové smlouvy (pro úpadek obligačního dlužníka a jeho spoludlužníka). K zajištění uvedené pohledávky ze smlouvy o úvěru byla účastníky řízení uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva z 10. 5. 2021 (s účinky vkladu k 13. 5. 2021) týkající se bytové jednotky specifikované ve výroku I usnesení soudu prvního stupně. Jelikož nedošlo k úhradě dluhu, zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici jako vlastnici uvedených nemovitých věcí zahájení realizace zástavního práva.

6. Dospěl-li soud prvního stupně k závěru, že byly splněny předpoklady pro nařízení prodeje zástavy, odvolací soud se s tímto závěrem ztotožňuje.

7. Řízení o soudním prodeji zástavy je upraveno v hlavě IV, díl 8 z. ř. s. Dle § 358 odstavec 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží–li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

8. V posuzované věci zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, i to, kdo je zástavním dlužníkem, přičemž tyto závěry o skutkovém stavu věci jsou obsaženy v bodě 4,5,6,7 odůvodnění usnesení, na tato zjištění odvolací soud odkazuje, přičemž zástavní dlužnice tato zjištění nečinila spornými. Obrana zástavní dlužnice přednesená jak před soudem prvního stupně, tak v odvolání, spočívala v námitce, že pro svůj špatný zdravotní stav, který ovlivňoval jednání zástavní dlužnice, nebyla schopna posoudit důsledky uzavřené zástavní smlouvy. Podle ustálené soudní praxe (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 2786/2011), k důvodu neplatnosti zástavní smlouvy lze v řízení o soudním prodeji zástavy přihlédnout jen, vyšel-li důvod neplatnosti zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo. Platí totiž, že v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 358, odstavec 1 z. ř. s., důvodně uplatněny až ve druhé fázi tohoto řízení, to je v rámci řízení o výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací žaloby. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku. Z obsahu spisu je zřejmé, že soud prvního stupně vedl řízení náležitým způsobem, při jednání poskytl účastníkům poučení dle § 118 b odstavec 1 o. s. ř., jakož i poučení další, účastníkům bylo umožněno se k věci vyjádřit a uplatňovat práva účastníka řízení dle občanského soudního řádu. V případě řízení o soudním prodeji zástavy zákon připouští úzce vymezený počet relevantních námitek. Pokud tedy soud prvního stupně uzavřel, že nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti zástavní smlouvy, odvolací soud se s tímto závěrem s ohledem na charakter námitek zástavní dlužnice a listin jí předložených ztotožňuje. Bude na zástavní dlužnici, aby tyto námitky případně znovu uplatnila ve druhé fázi předmětného řízení, jak uvedeno již výše. Jedná se tedy jak o namítanou neplatnost zástavní smlouvy, tak i o tvrzení ohledně předčasnosti řízení či eventuálního uhrazení dlužné částky. Nemohl tedy vzniknout ani prostor pro přerušení řízení, neboť pokud by insolvenční řízení obligační dlužnice a spoludlužníka vedlo k realizaci prodeje nemovitých věcí dlužníků, zástavní dlužnici by v druhé fázi řízení náleželo právo navrhnout zastavení, případně odklad provedení výkonu rozhodnutí, pokud by sama zástavní věřitelka nečinila příslušné procesní úkony.

9. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné a zákonu odpovídající postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.