Okresní soud v Karlových Varech · Usnesení

17 C 121/2024

č. j. 17 C 121/2024-86

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Plzeň 56 Co 2/2025-108

Rozhodnuto 2024-10-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKV:2024:17.C.121.2024.1

  1. OS K. Vary 17 C 121/2024-86
  2. KS Plzeň 56 Co 2/2025-108

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. jméno FO ve věci zástavní věřitelky: [osobní údaje zástavní věřitelky] proti zástavní dlužnici: [osobní údaje zástavní dlužnice] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 2 382 425,57 Kč / soudní prodej zástavy

I. Soud nařizuje prodej zástavy – jednotky [číslo] (byt) v budově [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo] v katastrálním území Ostrov nad Ohří včetně spoluvlastnického podílu [číslo] na společných částech uvedené budovy a podílu [číslo] na uvedeném pozemku v katastrálním území Ostrov nad Ohří pro pohledávku zástavního věřitele vzniklou podle smlouvy o úvěru [číslo] (02) z 28. 4. 2021, která byla uzavřena zástavním věřitelem jako úvěrujícím a [jméno] [celé jméno zástavní dlužnice] jako úvěrovanou a [jméno] [příjmení] jako spoludlužníkem, ve výši 2 382 425,57 Kč se splatným příslušenstvím 147 353,03 Kč, úroky z úvěru 2,29 % p.a. od 23. 4. 2024 do zaplacení z částky 2 382 425,57 Kč, úroky z prodlení ve výši 15 % p.a. od 23. 4. 2024 do zaplacení z částky 2 382 425,57 Kč v souladu se smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ke smlouvě o úvěru [číslo] z 27. 4. 2021 a 10. 5. 2021.

II. O nákladech tohoto řízení bude rozhodnuto ve vykonávacím nebo exekučním řízení.

1. Zástavní věřitelka se domáhala nařízení soudního prodeje zástavy vymezené ve výroku I. tohoto usnesení s odůvodněním, že [jméno] [celé jméno zástavní dlužnice], [datum narození] (dále jen„ obligační dlužník“) a její spoludlužník [jméno] [příjmení], [datum narození] uzavřeli se zástavní věřitelkou dne 28. 4. 2021 smlouvu o úvěru uvedenou ve výroku I. tohoto usnesení, podle které zástavní věřitelka poskytla obligačnímu dlužníku částku 2 520 000 Kč. Obligační dlužník a spoludlužník dluží zástavní věřitelce částku ve výroku I. uvedenou, jelikož ke dni 27. 11. 2023 zástavní věřitelka odstoupila od úvěrové smlouvy (pro úpadek obligačního dlužník a jeho spoludlužníka). K zajištění uvedené pohledávky ze smlouvy o úvěru byla účastníky tohoto řízení uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva z 10. 5. 2021 (s účinky vkladu 13. 5. 2021) týkající se bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto usnesení. Protože nedošlo k úhradě dluhu, zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici jako vlastnici uvedených nemovitých věcí zahájení realizace zástavního práva.

2. Zástavní dlužnice nepopírala existenci zástavního práva k zajištění úhrady předmětné pohledávky z úvěrové smlouvy. Namítala však reálnou možnost prodeje jiné nemovité věci v insolvenčním řízení, která by řešila úhradu dluhu, jehož uspokojení se zástavní věřitelka domáhá. Dále zástavní dlužnice namítala svůj špatný zdravotní stav, který m. j. ovlivnil souhlas zástavní dlužnice s uzavřením zástavní smlouvy (zástavní dlužnice uplatňovala svou duševní poruchu související se zdravotním stavem zástavní dlužnice, pro kterou by zástavní smlouva měla být neplatná).

3. Soud s ohledem na povahu řízení provedl k důkazu toliko listiny předložené účastníky a dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci:

4. Z úvěrové smlouvy specifikované ve výroku I. tohoto usnesení má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka a obligační dlužník jako úvěrovaný (a [jméno] [příjmení] jako spoludlužník). Předmětem smlouvy mělo být v návaznosti na již uzavřenou smlouvu o stavebním spoření poskytnutí částky do výše 2 600 000 Kč na podmínek uvedených ve smlouvě (t. j. k nákupu nemovitých věcí). Z žádosti o čerpání úvěru z 17. 5. 2021 a z 8. 6. 2021, dále z oznámení z 20. 5. 2021 a z 29. 6. 2021 o čerpání úvěru na bydlení vyplynulo, že obligační dlužník požádal o vyplacení úvěru a že zástavní věřitelka úvěr v částce 2 520 000 Kč podle pokynů obligačního dlužníka vyplatila.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo vlastnické právo zástavní dlužnice k dále uvedeným nemovitým věcem a že k uvedeným nemovitým věcem bylo vloženo zástavní právo podle předmětné zástavní smlouvy (to vyplývalo i z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, č. l. 18 p. v.). Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem uvedenou ve výroku I. ze dne má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka se zástavní dlužnicí k zajištění pohledávky zástavní věřitelky z uvedené úvěrové smlouvy.

6. Z výpisu z účtu úvěru ve fázi překlenovacího úvěru (včetně potvrzení o zaplacených úrocích) týkajících se obligačního dlužníka za roky 2021 – 2023 soud zjistil, že došlo k čerpání úvěru 2 520 000 Kč a k 30. 4. 2023 došlo k překlopení překlenovacího úvěru na úvěr ze stavebního spoření. Z výpisu z účtu ze stavebního spoření obligačního dlužníka vyplýval zůstatek dluhu z úvěru k 31. 12. 2023 ve výši 2 413 625,29 Kč.

7. Ze sdělení o odstoupení od úvěrové smlouvy z 28. 12. 2023 a doručenek vyplývalo, že zástavní věřitelka sdělila obligačnímu dlužníku, spoludlužníku a zástavní věřitelce odstoupení od úvěrové smlouvy.

8. Z lékařských zpráva z 20. 6. 2024 a z 4. 9. 2024 soud zjistil, že zástavní dlužnice je vážně nemocná (poruchy hybnosti, algický syndrom, neuropsychická kondice kolísá).

9. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

10. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 (rozhodnutí Nejvyššího soudu dle www.nsoud.cz) a v němž uzavřel, že„ soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”, které do 31. 12. 2013 upravovalo řízení o soudním prodeji zástavy, dnes § 358 odst. 1 z. ř. s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 pak soud uzavřel, že„ v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř., důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“.

11. Zástavní věřitel doložil shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky založené ze dne za zástupkyní. Dále zástavní věřitel doložil smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne, jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že předmětná pohledávka je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku I. tohoto usnesení. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl.

12. Námitka zástavní dlužnice, že přichází v úvahu neplatnost zástavní smlouvy s ohledem na její zdravotní stav způsobený léčbou vážného onemocnění, nebyla vyhodnocena jako důvodná, jelikož se jedná o námitku, kterou je třeba řešit ve druhé fázi realizace zástavního práva). Podle komentáře Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 2. vydání. Praha: , právnická osoba, . Beck, 2020, 1156 s. (k § 358) je zřejmé, že důvod neplatnosti zástavní smlouvy musí být evidentní (vyplývat z obsahu smlouvy nebo jinak musí bez pochybností vyjít najevo). Uvedený závěr vyplývá (kromě již citovaných rozhodnutí) z řady dalších: usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 2004, sp. n. 21 Cdo 1467/2004; usnesení Nejvyššího soudu z 14. 9. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2859/2005; usnesení Nejvyššího soudu z 10. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3754/2009; usnesení Nejvyššího soudu z 30. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3834/2019; usnesení Nejvyššího soudu z 18. 2. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2584/2020. Uvedená judikatura je soustavná již dvacet let a byť připouští možnost zamítnutí návrhu na soudní prodej zástavy, mělo by jít např. o zjevné porušení právního předpisu a jiné nepochybné a zřejmé důvody pro vyhodnocení smlouvy jako neplatné. Duševní porucha zástavní dlužnice (v době uzavření smlouvy) takovou zřejmou, nepochybnou vadou smlouvy není. Zástavní dlužnici sice uvedená námitka v řízení o soudním prodeji zástavy nepříslušní, může ji však uplatnit v případné další fázi (výkonu rozhodnutí, nebo exekuce).

13. O náhradě nákladů řízení nemohl soud rozhodnout s ohledem na mezitímní charakter rozhodnutí o soudním prodeji zástavy (viz nález Ústavního soudu z 31. října 2017, sp. zn. I. ÚS 2246/17). V řízení o soudním prodeji zástavy je vyhodnocováno pouze formální splnění podmínek pro realizaci zástavního práva. Náklady řízení jsou případně vymáhány až v souvislosti s další fází realizace zástavního práva (exekučního řízení nebo výkonu soudního rozhodnutí).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.