56 Co 247/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudců JUDr. Hany Sedláčkové a JUDr. Martina Skalického ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 121 630 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 28. 7. 2025, č.j. 15 C 189/2024-198 Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7 780,30 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalované.

1. Napadeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce od žalované domáhal zaplacení částky 121 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 3. 3. 2023 do zaplacení. Současně soud rozhodl, že žalobce je povinen uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 58 099 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce. Žalobce v řízení nárokoval po žalované zaplacení uvedené částky za znalecké posudku č. , hodnota, a č. , hodnota, , jejichž zhotovení si u něj měla žalovaná objednat prostřednictvím zmocněnkyně, své dcery , jméno FO, . Posudky měly stanovit obvyklou cenu vozidla , jméno FO, , jméno FO, III, registrační značky , SPZ, , a to jednak ke dni 6. 6. 2023 a jednak ke dni 12. 7. 2023, za účelem stanovení rozsahu újmy na vozidle, vzniklé v souvislosti s provedenou opravou vozidla a jeho výrazným pozměněním a vrácením po opravě ve stavu technicky nezpůsobilém k provozu na pozemních komunikacích. V řízení před nalézacím soudem učinily strany nesporným, že písemné plné moci k objednání posudků měl žalobce k dispozici nejdříve dne 29. 8. 2023. Na základě skutkového stavu zjištěného provedeným dokazováním pak nalézací soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť z písemných plných mocí je zřejmé, že zmocnění je specifikováno ke konkrétní objednávce posudků. Posudek ze dne 15. 6. 2023 však měl být zpracován dříve, než byla žalobci doručena jím prezentovaná objednávka žalované, tedy závazek převzít posudky a zaplatit jejich cenu. Posudek ze dne 30. 1. 2024 byl naopak zpracován až poté, co žalovaná 16. 1. 2024 plnou moc k jeho objednání odvolala a výslovně žádný posudek nežádala. Nalézací soud uzavřel, že již z těchto skutečností je zřejmé, že jako pravděpodobnější se jeví skutková verze, předestřená žalovanou, že písemná zmocnění byla žalovanou vystavena na naléhání žalobce z mylného přesvědčení, že je žalobce a dcera žalované potřebují k vyřízení škodné události, kterou žalovaná nezpůsobila, a svou další, byť jen formální účast v této iniciativě pak žalovaná ukončila po převedení vlastnického práva k vozidlu na svou dceru. Nalézací soud proto dospěl k závěru, že žalovaná výslovně zpracování posudků u žalobce neobjednala, přičemž i pokud by o zahájení odborného zkoumání vozidla věděla, nelze to považovat za vyjádření vůle žalované posudky převzít a žalobci za ně zaplatit. Nalézací soud pak nezjistil ani žádné skutečnosti svědčící tomu, že by žalované vznikl ze zhotovení posudků jakýkoliv majetkový prospěch, který by mohl odůvodnit nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). O náhradě nákladů řízení nalézací soud rozhodl podle úspěchu ve věci.ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“).

2. Proti rozsudku, který mu byl doručen dne 29. 7. 2025, podal žalobce dne 11. 8. 2025 včasné odvolání a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně s tím, že jsou naplněny odvolací důvody dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) OSŘ. V doplnění odvolání ze dne 29. 10. 2025 žalobce důvody konkretizoval. Uvedl, že nalézací soud pochybil, když neprovedl některé důkazy, chybně vyložil plné moci a věc nesprávně právně posoudil. Neprovedenými důkazy jsou zvuková nahrávka komunikace mezi žalovanou a její dcerou , jméno FO, (prokazující, že žalovaná byla od počátku srozuměna s objednáním znaleckých posudků a předáním plných mocí), osvědčení o registraci vozidla část II předané žalovanou žalobci (důkaz o aktivní účasti žalované a jejím majetkovém zájmu), originály faktur č. , hodnota, a , Anonymizováno, s podrobnou specifikací úkonů znalce (prokazující rozsah a přiměřenost ceny) a datové záznamy e-mailové korespondence ze dne 29. 8. 2023 (prokazující, že plné moci byly zaslány žalovanou poté, co je již dříve podepsala, a tedy existovaly v době objednání posudků). Chybný výklad plných mocí spočívá v mylném ztotožnění data zaslání plných mocí (29. 8. 2023) s datem jejich podpisu (4. 6. 2023 a 12. 7. 2023), neboť dle § 441 odst. 2 OZ je právní jednání účinné okamžikem projevu vůle; plná moc k podání trestního oznámení (datovaná dnem 27. 8. 2023) dokládá, že žalovaná považovala znalecké posudky za nezbytné a souhlasila s žalobcovým postupem, přičemž soud tuto souvislost opomněl. Nesprávné právní posouzení spočívá v tom, že soud dovodil neexistenci smlouvy o dílo, jelikož nebyla uzavřena písemná objednávka s žalovanou (dle ustanovení § 2586 odst. 1 OZ postačuje konkludentní jednání, projev vůle může být učiněn i faktickým jednáním (předáním neveřejných dokladů, akceptací posudků)), dále v tom, že dle § 2588 odst. 2 OZ je cena určena dohodnutím způsobu jejího určení nebo je-li obvyklá (svědectví , jméno FO, a faktury prokazují hodinovou sazbu a obvyklost ceny) a konečně soud pominul subsidiární aplikaci § 2991 OZ o bezdůvodném obohacení (i kdyby smlouva nevznikla, žalovaná se obohatila získáním dvou znaleckých posudků, získala majetkový prospěch minimálně 121 630 Kč).

3. Žalovaná s odvoláním vyjádřila nesouhlas. V reakci na původní, blanketní odvolání, navrhla jeho odmítnutí. K doplnění odvolání se následně již nevyjádřila, ač bylo jejímu právnímu zástupci doručeno dne 5. 11. 2025.

4. Odvolací soud nařídil ve věci jednání na den 10. 12. 2025. Žalobce dne 5. 11. 2025 požádal o změnu termínu jednání. Uvedl, že dne 21. 11. 2025 by mu měl být proveden operační zákrok a přepokládá, že se jednání soudu bude moci zúčastnit koncem ledna 2026. Svoji žádost o přeložení jednání doložil lékařskou zprávou o svém aktuálním zdravotním stavu. Soud žalobcově žádosti vyhověl a prosincové jednání zrušil. Odvolací soud následně nařídil jednání na den 4. 2. 2026. Žalobce dne 30. 1. 2026 požádal o přeložení jednání, jehož se chce osobně zúčastnit, ale právě v předpokládaný den jednání má podstoupit operaci a rekonvalescence bude trvat do dvou měsíců po operaci. Žalobce svoji žádost doložil lékařskou zprávou. Soud žádosti vyhověl a jednání přeložil na 15. 4. 2026 na 13:00 hodin, přičemž usnesení o odročení jednání na tento termín bylo žalobcově advokátce doručeno dne 2. 2. 20265. Dne 14. 4. 2026 podal žalobce další žádost o přeložení jednání s tím, že si přeje být při jednání soudu přítomen, ale jeho nepříznivý zdravotní stav vyžaduje minimálně tříměsíční pooperační rekonvalescenci spojenou s velmi častými návštěvami Ústřední vojenské nemocnice , adresa, (dále jen „, Anonymizováno, , adresa, “). Žádost doložil lékařskými zprávami. Ze zprávy o endoskopickém vyšetření dne 8. 4. 2026 vyplynulo, že žalobce má po dřívějším operačním zákroku hojící se jizvu, bez jasné recidivy s doporučenou kontrolou za 2 až 3 měsíce. Ze zprávy ze dne 31. 3. 2026 bylo zřejmé, že žalobce byl objednán na kontrolu na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, na den 15. 4. 2026 v 8:30 hodin. Z těchto lékařských zpráv, i z dalších doložených zpráv (operační protokol ze dne 4. 2. 2026, zprávy Chirurgické kliniky , Anonymizováno, , adresa, ze dnů 24. 2. 2026 a 31. 3. 2026, poukaz na vyšetření ze dne 12. 3. 2026, zpráva o onkologickém vyšetření ze dne 12. 3. 2026, zpráva , právnická osoba, ze dne 12. 3. 2026) vyplývá, že žalobce je po operační zákroku a nyní probíhají pravidelná vyšetření a kontroly sledující jeho stav.

6. Poté, kdy byl žalobce odvolacím soudem informován o tom, že jednání odročeno nebude, podal dne 14. 4. 2026 ještě doplňující, podrobněji odůvodněnou žádost. Uvedl, že je z důvodu vážného zdravotního stavu (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, žlázy) pod dohledem lékařů , Anonymizováno, , adresa, , kde dne 15. 4. 2026 od 8:30 hodin proběhne další vyšetření včetně vyhodnocení výsledků biopsie a určení dalšího postupu. Protože se tuto znepokojivou diagnózu dozvěděl na konci měsíce září, neměl možnost se setkat se svojí advokátkou, ani na to neměl myšlenky. Důvodem aktuální žádosti o odročení jednání je žalobcův nepříznivý zdravotní stav, který vyžaduje minimálně tříměsíční pooperační rekonvalescenci s velmi častými návštěvami , Anonymizováno, , adresa, . Žalobce k žádosti připojil vedle již předložených lékařských dokumentů zprávu o chirurgických ambulantních vyšetřeních dne 17. 2. 2026 a dne 31. 3. 2026, z nichž je zřejmé, že jeho pooperační stav je sledovaný a bez obtíží.

7. Žalobce následně dne 15. 4. 2026 v 9:31 hodin zaslal soudu ze své datové schránky omluvu z jednání s tím, že po vyšetření v , Anonymizováno, , adresa, téhož dne mu lékař doporučil klidový režim, a proto není schopen se k jednání soudu ve 13:00 hodin dostavit. Uvedl, že nadále trvá na své žádosti o odročení jednání, protože napadený rozsudek vychází z nesprávného skutkového zjištění a odvolací soud nemůže vady řízení adekvátně posoudit bez žalobcova ústního přednesu k důkazům provedeným v prvním stupni řízení. Dále žalobce hodlá využít svého práva vyjadřovat se k argumentům protistrany v rámci zásady rovnosti při soudním řízení a má za to, že bez jeho osobní přítomnosti nelze věc spravedlivě rozhodnout. Žalobce připojil lékařskou zprávu interní ambulance , Anonymizováno, , adresa, ze dne 15. 4. 2026 o konaném vyšetření, která konstatuje, že po vyšetření je nutný fyzický klid a pacient není schopen účasti na soudním řízení.

8. Samostatným podáním ze dne 15. 4. 2026 požádala o odročení žalobcova advokátka. Odkázala na žalobcova podání a omluvila svoji neúčast u jednání s tím, že ji klient vyrozuměl, že se nemá jednání účastnit z důvodu jeho nepřítomnosti, způsobené zdravotním stavem.

9. Odvolací soud po důkladném uvážení žalobcových žádostí o odročení jednání dne 15. 4. 2026, jakož i obdobné žádosti jeho advokátky, dospěl k závěru, že odročení jednání není namístě.

10. Podle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 211 OSŘ může odvolací soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti účastníka, nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení; soud přitom vychází z obsahu spisu a z provedených důkazů.

11. Obecně lze konstatovat, že soud své jednání na žádost účastníka (či jeho zástupce) odročí (resp. přeloží) na jiný termín, je-li žádost o odročení včasná a důvodná. Včasnou žádostí je žádost doručená soudu v době před zahájením jednání, tedy reálně umožňující, aby soud zvážil její důvodnost a jednání případně nekonal. Důvodnou žádostí je žádost obsahující konkrétní důvod, který je dostatečně závažný (důležitý) v tom smyslu, že po účastníku jednak nelze spravedlivě požadovat, aby se jednání zúčastnil, a současně účastníkova neúčast může ovlivnit v jeho neprospěch výsledek soudního jednání.

12. V této věci byla žalobcova žádost soudu doručena den před jednáním soudu, její doplnění a žádost žalobcovy advokátky pak byly doručeny v den jednání soudu. Byť žalobcova žádost ze dne 14. 4. 2026 jistě mohla být podána i s větším časovým předstihem, byla soudu doručena včas. Její doplnění ze dne 15. 4. 2026 a žádost jeho advokátky pak reagovaly na bezprostřední žalobcův zdravotní stav. Jednalo se tedy o žádosti včasné.

13. Skutečnost, že žalobci jeho zdravotní stav neumožňoval osobní účast u jednání soudu dne 15. 4. 2026 považuje odvolací soud za dostatečně osvědčenou lékařskou zprávou o ambulantním vyšetření interní ambulancí , Anonymizováno, , adresa, ze dne 15. 4. 2026, která konstatovala, že po vyšetření, které absolvoval téhož dne ráno, není žalobce schopen účasti na soudním jednání.

14. Tato skutečnost by byla důvodem pro odročení jednání, pokud by žalobce nebyl právně zastoupen advokátkou. Žalobce však právně zastoupen je a soud nemá žádný důvod pochybovat o schopnosti žalobcovy advokátky hájit při jednání odvolacího soudu žalobcovy zájmy. Odvoláním napadený rozsudek nalézacího soudu byl vynesen dne 28. 7. 2025, jeho písemné vyhotovení bylo žalobci doručeno dne 29. 7. 2025 a žalobce proti němu podal dne 11. 8. 2025 odvolání, které již na základě plné moci ze dne 8. 8. 2025 vyhotovila jeho současná právní zástupkyně. Doplnění odvolání ze dne 29. 10. 2025 taktéž vyhotovila žalobcova současná advokátka, přičemž podání obsahuje konkrétní odvolací námitky, konkrétní výhrady k dokazování provedenému nalézacím soudem a jeho skutkovému a právnímu hodnocení, takže je zřejmé, že při koncipování tohoto podání proběhla o věci komunikace mezi žalobcem a jeho advokátkou a ta je s věcí zcela konkrétně seznámena. Odvolací soud neměl v úmyslu provést žalobcovu účastnickou výpověď a při jednání tak mohla žalobce zcela zastoupit jeho advokátka a uplatnit veškeré námitky, které chtěl uplatnit sám žalobce ve svém avizovaném ústním přednesu. Nutno také brát v úvahu, že žalobcův nepříznivý zdravotní stav trvá podle jeho vlastních sdělení již řadu měsíců a podle jeho opakovaných žádostí o odročení jednání mu reálně brání v účasti v řízení. Pro případ takovéto situace – zdravotních důvodů, které po nikoliv jen přechodnou dobu brání účastníku účastnit se řízení – přitom ustanovení § 29 odst. 3, 4 OSŘ dává předsedovi senátu možnost ustanovit účastníku opatrovníka, a to i z řad advokátů. Zákon tedy předpokládá, že situace, v níž se žalobce ocitl, má řešení v ustanovení zástupce. Lze tak konstatovat, že když si žalobce svoji advokátku zvolil sám a ocitl se současně v situaci bránící mu ze zdravotních důvodů nikoliv jen po přechodnou dobu v účasti v řízení, byla tato procesní situace samotným žalobcem vyřešena postupem zcela souladným se smyslem zákona, kterým je umožnit i v takového situaci pokračování v řízení.

15. Skutečnost, že žalobce dal pokyn své advokátce, aby se neúčastnila jednání odvolacího soudu, ač tomu na její straně nic nebránilo, pak jde zcela k žalobcově tíži a má znaky procesní obstrukce. Jednou ze zásad soudního řízení je totiž ve smyslu ustanovení § 6 OSŘ také rychlost řízení a je právem obou účastníků, aby v řízení bylo o věci samé rozhodnuto v přiměřené době. Nedůvodné prodlužování řízení by vedlo k zásahu do tohoto práva žalované, která navíc řízení před soudem nalézacím ani odvolacím nevyvolala a je do pravomocného skočení řízení v nejistotě ohledně jeho výsledku.

16. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že žádost žalobce a jeho právní zástupkyně o odročení jednání dne 15. 4. 2026 byly sice včasné, avšak uvedený důvod (přání žalobce zastoupeného advokátkou osobně se účastnit jednání, čemuž brání jeho zdravotní stav, ač neměl být proveden účastnický výslech žalobce) nebyl dostatečně důležitý (závažný) a odůvodňující odročení jednání.

17. Odvolací soud proto jednání konal a o věci samé rozhodl ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 211 OSŘ v nepřítomnosti obou účastníků a jejich zástupců, když žádost žalobce a jeho advokátky o odročení jednání nepovažoval za důvodnou, zatímco žalovaná a její advokát se k jednání nedostavili bez omluvy, ač byl právní zástupce žalované o konání jednání vyrozuměn usnesením o odročení jednání, které mu bylo doručeno dne 3. 2. 2026.

18. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 OSŘ), osobou k tomu oprávněnou (§ 201, § 202 OSŘ a contrario) a směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal rozsudek nalézacího soudu a průběh řízení, které jeho vydání předcházelo, dle ustanovení § 212 a § 212a OSŘ, v dílčím rozsahu doplnil dokazování, přihlédl k odvolání a vyjádření k němu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

19. Při jednání odvolacího soudu bylo provedeno dokazování sdělením obsahu podstatných částí znaleckých posudků, vyhotovených žalobcem, přičemž z časti „1. Zadání“ posudku č. , hodnota, bylo prokázáno, že objednávka tohoto posudku měla být provedena dne 6. 6. 2023, a z časti „1. Zadání“ posudku č. , hodnota, bylo prokázáno, že objednávka tohoto posudku měla být provedena dne 12. 7. 2023. Z Přílohy k vyúčtování znaleckého posudku ze dne 30. 1. 2024 č. 18/2023 bylo prokázáno, že žalobce vedle jiných vyúčtoval také úkony za období od 12. 7. 2023 do 12. 8. 2023 v rozsahu 23 hodin. Ve vztahu k datům provedení úkonů sice nebyl tento důkaz žádným z účastníků řízení navržen, nicméně byl odvolacím soudem proveden ve smyslu ustanovení § 120 odst. 2 ve spojení s § 213 odst. 4 OSŘ jako důkaz potřebný ke zjištění skutkového stavu a vyplývající z obsahu spisu. Z plné moci datované dnem 27. 8. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná zmocnila žalobce, „soudního znalce a zpracovatele znaleckých posudků na vozidlo , jméno FO, , jméno FO, RZ , SPZ, , aby po shromáždění všech dostupných podkladů podal mým jménem trestní oznámení na oprávce, který se měl dopustit svým činem protiprávního jednání.“ Ze znění této plné moci tak nelze dovodit, že by žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvy o vypracování znaleckých posudků, neboť v této plné moci se sice o zpracování znaleckých posudků píše, nicméně nepíše se nic o tom, že by vypracování těchto posudků měla od žalobce žádat žalovaná.

20. Ve zbytku nalézací soud zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí a odvolací soud v podrobnostech odkazuje na skutkové závěry uvedené v odvoláním napadeném rozsudku.

21. V posuzované věci se žalobce domáhal zaplacení za znalecké posudky, které se zabývaly technickým stavem vozidla, které patřilo žalované. Toto vozidlo užívala dcera žalované , jméno FO, , která se s ním stala účastnicí dopravní nehody. Vozidlo bylo dáno k opravě a po vrácení z opravy vzniklo podezření, že oprava nebyla provedena správně, došlo k výraznému pozměnění vozidla a jeho vrácení v technicky nezpůsobilém stavu. Žalobce proto vypracoval dva znalecké posudky, přičemž tvrdil, že za žalovanou při objednání posudků jednala na základě plné moci její dcera , jméno FO, , kterou žalobce znal. Nalézací soud správně tato tvrzená právní jednání kvalifikoval jako smlouvy o dílo a při dokazování se primárně zaměřil na prokázání tvrzení o uzavření smluv.

22. Žalobce tvrdil, že posudky vyhotovil na základě objednávek, které učinila , jméno FO, na základě písemných plných mocí ze dnů 4. 6. 2023 a 12. 7. 2023, kterými ji k tomu zmocnila žalovaná. Žalovaná uvedla, že plné moci podepsala, ale až na základě e-mailu, který od žalobce obdržela dne 29. 8. 2023, na který týž den reagovala. Skutečnost, že dne 29. 8. 2023 žalobce žalované zaslal e-mail vyzývající k podepsání plných mocí a že mu je žalovaná téhož dne e-mailem zaslala, je mezi účastníky nesporná. V situaci, kdy žalovaná popřela, že by plné moci podepsala v dny, které jsou na nich uvedené, bylo na žalobci, aby prokázal, že se tak stalo. Žalobce toto neprokázal, neunesl ve vztahu k němu své důkazní břemeno. Dcera žalované (svědkyně , jméno FO, ) sice hovořila o písemných plných mocích, na jejichž základě s žalobcem jménem žalované sjednala vyhotovení znaleckých posudků, nicméně tato svědkyně je nevěrohodná, neboť – jak správně konstatoval nalézací soud – vypovídala o podstatných skutečnostech nepravdivě (uvedla, že písemné plné moci od žalované předala žalobci, ač se žalobce a žalovaná shodují na tom, že k ničemu takovému nedošlo a plné moci byly zaslány e-mailem). Nalézací soud tak dospěl ke správnému skutkovému závěru, že žalobce neprokázal, že by v době uzavření smluv o dílo (dne 6. 6. 2023 a dne 12. 7. 2023) byla svědkyně , jméno FO, k takovému jednání za žalovanou zmocněna.

23. K jednotlivým odvolacím námitkám uvádí odvolací soud následující.

24. Žalobce namítl, že nalézací soud pochybil, když neprovedl důkaz zvukovou nahrávkou komunikace mezi žalovanou a její dcerou, svědkyní , jméno FO, , neboť tento důkaz měl prokazovat, že žalovaná „byla srozuměna s objednáním posudků“ a „předáním plných mocí“. Žalobce však navrhl (při jednání dne 12. 5. 2025, viz přepis zvukového záznamu na č.l 211 spisu) pouze provedení možného důkazu zvukovým záznamem nahrávky telefonátu žalované se servisem ve vztahu k tvrzeným vadám opravy vozidla a takový důkaz byl nalézacím soudem správně vyhodnocen jako nadbytečný.

25. Předání osvědčení o registraci vozidla (tedy neveřejného dokladu) žalobci dle názoru odvolacího soudu neprokazuje, že by žalovaná s žalobcem uzavřela konkrétní smlouvy o dílo, jejichž předmětem by bylo vyhotovení znaleckých posudků. Tím spíše pak v situaci, kdy žalobce byl v kontaktu s dcerou žalované, která předmětné vozidlo fakticky užívala a které pomáhal s řešením problému s vozidlem. Prokázání předání technického průkazu proto bylo správně nalézacím soudem vyhodnoceno jako nadbytečné, protože i pokud by žalobce předání prokázal, nemělo by to vliv na závěry soudu.

26. Důkazy originály faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, s podrobnou specifikací úkonů znalce, které prokazují rozsah a přiměřenost ceny, byly nadbytečné, protože nebylo prokázáno uzavření smluv o dílo, na jejichž podkladě žalobce žalované těmito fakturami vyúčtoval cenu za provedení děl.

27. Datové záznamy e-mailové korespondence ze dne 29. 8. 2023, měly podle žalobce potvrdit, že plné moci byly zaslány žalovanou poté, co je již dříve podepsala, a tedy existovaly v době objednání posudků (uzavření smluv o dílo). Datum podepsání plných mocí však datové záznamy e-mailové korespondence prokázat nemohou. Datové záznamy mohou prokázat podrobnosti týkající se samotné e-mailové korespondence (přesný čas odeslání a přijetí zpráv, použité e-mailové adresy, IP adresy e-mailových serverů atp.), ne však data podepsání plných mocí, které byly vyhotoveny v listinné podobě a ručně podepsány a teprve jejich digitální fotokopie byly zaslány jako přílohy e-mailové zprávy. Provedení takového důkazu proto bylo nadbytečné.

28. Žalobcova námitka, že nalézací soud mylně ztotožnil datum zaslání plných mocí (29. 8. 2023) s jejich datem podpisu (4. 6. 2023 a 12. 7. 2023), není důvodná. Nalézací soud totiž takovýto závěr ve svém rozhodnutí nečiní. Konstatuje, že z písemných plných mocí je zřejmé, že zmocnění je specifikováno již ke konkrétní objednávce (zadání) posudků a z toho, že první posudek byl vyhotoven již dne 15. 6. 2023 nalézací soud dovozuje, že se jeví pravděpodobnější skutková verze předestřená žalovanou, tedy že písemná zmocnění byla vystavena žalovanou na žalobcovo naléhání z mylného přesvědčení, že je žalobce a její dcera (svědkyně , jméno FO, ) potřebují k vyřízení škodné události, kterou žalovaná nezpůsobila.

29. Důvodná není ani námitka, že nalézací soud dovodil neexistenci smlouvy o dílo, jelikož nebyla uzavřena písemná objednávka se žalovanou. Nalézací soud totiž dospěl k jinému závěru, a sice že žalobkyně u žalovaného výslovně zpracování znaleckých posudků neobjednala vůbec, bez ohledu na formu takového právního jednání.

30. Výše ceny díla je pak skutečnost, jíž by se soud zabýval, pokud by bylo prokázáno, že došlo k uzavření smluv o dílo, k čemuž v tomto případě nedošlo.

31. Odvolací soud po dílčím doplnění dokazování dospěl k závěru, že závěr nalézacího soudu o neexistenci předmětných smluv o dílo mezi žalobcem a žalovanou, je správný.

32. Je prokázáno, že žalobce dne 15. 6. 2023 (dle konstatování v části „1. Zadání“ posudku na základě „objednávky ze dne 6. června 2023“) zhotovil znalecký posudek č. , hodnota, , aniž měl k dispozici plnou moc žalované zmocňující její dceru , jméno FO, , aby za žalovanou uzavřela smlouvu o dílo o zhotovení tohoto posudku (tzv. objednání posudku). Existence ústní plné moci nebyla v řízení tvrzena a písemné vyhotovení plné moci žalobce od žalované získal až dne 29. 8. 2023, přičemž nebylo prokázáno, že by ji žalovaná fakticky udělila dříve. Lze tudíž konstatovat, že žalobce – zřejmě ve snaze pomoci dceři žalované, s níž byl v kontaktu – posudek vyhotovil bez toho, že by s žalovanou o jeho zhotovení uzavřel smlouvu o dílo.

33. Obdobné závěry platí i ve vztahu ke znaleckému posudku č. , hodnota, , který byl žalobcem zhotoven až dne 30. 1. 2024, ale dle konstatování v části „1. Zadání“ posudku na základě „objednávky ze dne 12. července 2023“. Posudek tedy měl být zhotoven na základě smlouvy o dílo uzavřené v době, kdy žalobce neměl k dispozici plnou moc žalované zmocňující její dceru , jméno FO, , aby za žalovanou uzavřela smlouvu o dílo o zhotovení tohoto posudku (tzv. objednání posudku). Existence ústní plné moci nebyla v řízení tvrzena a písemné vyhotovení plné moci žalobce od žalované získal až dne 29. 8. 2023. přičemž nebylo prokázáno, že by ji žalobkyně fakticky udělila dříve. Z Přílohy k vyúčtování znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je prokázáno, že žalobce činil znalecké úkony, které vztahuje k tomuto posudku již dne 12. 7. 2023, 14. 7. 2023, 10. 8. 2023 a 12. 8. 2023. I v případě druhého z posudků lze proto konstatovat, že žalobce – zřejmě ve snaze pomoci dceři žalované, s níž byl v kontaktu – posudek vyhotovil bez toho, že by s žalovanou o jeho zhotovení uzavřel smlouvu o dílo.

34. Nutno zdůraznit, že plná moc je právní jednání udělující zmocnění k budoucímu jednání a ze své podstaty tak nemá zpětný účinek. Tím se zásadně liší od dodatečného schválení právního jednání učiněného bez zmocnění (ratihabice) ve smyslu ustanovení § 440 odst. 1 věta druhá, odst. 2 OZ. Z žádného z provedených důkazů přitom nevyplývá, že by žalovaná k jednání své dcery, která jménem žalované uzavřela s žalobcem smlouvy o dílo jako neoprávněná zástupkyně, udělila dodatečný souhlas ve smyslu ustanovení § 440 odst. 2 OZ, tedy že by žalovaná úkony své dcery dodatečně schválila, ať již výslovně, anebo jejich faktickou akceptací (např. výzvou k předání díla, protokolárním převzetím díla, částečným plněním odměny za zhotovení díla, či jiným způsobem, nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěla projevit; k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1883/2003).

35. Skutečnost, že žalovaná dne 16. 1. 2024 plné moci odvolala (což je mezi stranami nesporné) a znalecký posudek ze dne 30. 1. 2024 tak byl vypracován poté, kdy žalovaná uvedla, že již nechce ničeho činit, je bez významu. V situaci, kdy není prokázáno, že by žalovaná uzavřela smlouvy o dílo, jejichž předmětem je zhotovení znaleckých posudků, je lhostejné, že následně odvolala plné moci, které k uzavření smluv zmocňovaly. Naopak pokud by uzavření smluv o dílo prokázáno bylo, následné odvolání plných mocí by nemohlo nic změnit na platném uzavření těchto smluv v době, kdy zmocnění ještě existovalo.

36. Důvodná pak není ani odvolatelova námitka, že nalézací soud pominul subsidiární aplikaci § 2991 OZ o bezdůvodném obohacení, neboť i kdyby smlouva nevznikla, žalovaná se obohatila získáním dvou znaleckých posudků (majetkový prospěch min. 121 630 Kč). Nalézací soud se otázkou možného bezdůvodného obohacení žalované zabýval a konstatoval, že nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by žalovaná měla ze zpracování posudků jakýkoliv majetkový prospěch. S tímto názorem se odvolací soud ztotožňuje, protože v řízení nevyšlo najevo, že by se obdržením znaleckých posudků žalobkynin majetek zvýšil, popř. že by poklesl méně, než by se stalo, pokud by žalobkyně znalecké posudky k dispozici neměla.

37. S ohledem na to, že nebylo prokázáno uzavření tvrzených smluv o dílo mezi žalobcem a žalovanou, ani nebyl prokázán vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované, považuje odvolací soud rozhodnutí nalézacího soudu ve věci samé za věcně správné. Nevyřešené osobní spory mezi účastníky a jejich okolí nelze řešit v rámci tohoto řízení.

38. Věcně správným je též rozhodnutí nalézacího soudu o náhradě nákladů řízení, o nichž bylo rozhodnuto podle procesního úspěchu ve věci samé, ve vztahu k účelně vynaloženým nákladům a ve správné výši. Odvolací soud v tomto směru zcela odkazuje na skutkové a právní odůvodnění soudu prvního stupně.

39. Oba výroky odvoláním napadeného rozhodnutí jsou věcně správné, proto jej odvolací soud dle ustanovení § 219 OSŘ potvrdil.

40. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1, § 151 odst. 2 a § 211 OSŘ. Plný procesní úspěch v odvolacím řízení měla žalovaná, které tak vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů, jimiž jsou odměna advokáta za 1 úkon právní služby (písemné vyjádření k odvolání) po 5 980 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), a související 1 náhrada nákladů v paušální výši po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalované je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalovaná tak má podle § 137 odst. 1, 3 OSŘ právo též na náhradu této daně ve výši 21 % z uvedených nákladů řízení. Žalobce má povinnost uhradit náhradu nákladů řízení v celkové výši 7 780,30 Kč podle ustanovení § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalované ve lhůtě stanovené v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 OSŘ.