56 Co 31/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudkyň JUDr. Věry Jakubové a JUDr. Hany Sedláčkové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 , zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 139 053 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 15. 11. 2023, č. j. 8 C 183/2022 – 109, Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů odvolacího řízení v částce , částka, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalobce. Rozsudkem ze dne 15. 11. 2023, č. j. 8 C 183/2022 - 109 uložil Okresní soud v Klatovech žalované povinnost zaplatit žalobci 139 053 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 139 053 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), co do částky 4 090 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 4 090 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení 80 023 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem v , adresa, /IV (výrok III). Proti rozsudku soudu prvního stupně, a to proti výrokům I a III, podala odvolání žalovaná. Namítá, že celý rozsudek stojí v podstatě na tom, že havarované vozidlo patřící žalované bylo nutno odtáhnout ze silnice, aby nečinilo překážku na komunikaci, avšak vozidlo žalované žádnou překážku v jízdě po komunikaci nikomu nečinilo, neboť již při příjezdu žalobce bylo odtaženo na volné prostranství vedle silnice. Dále poukazuje na smlouvu mezi společností , Anonymizováno, a , právnická osoba, , jež žalobce neopravňovala odtáhnout havarované vozidlo do prostor, kde žalobce podniká. Havarované vozidlo mělo a mohlo být odtaženo nikoliv do prostor, ve kterých podniká žalobce, ale do prostor společnosti , právnická osoba, , která provozuje naprosto stejnou činnost jako žalobce. Žalovaná popírá, že by ji žalobce žádal, jak tvrdil, aby si své vozidlo odvezla, toto tvrzení bylo vyvráceno přípisy právního zástupce žalované , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta z , Anonymizováno, , který se snažil o to, aby havarované vozidlo bylo žalované ihned vydáno. Žalovaná zajistila dvakrát odtahovou službu k vyzvednutí, naložení a odvozu havarovaného vozidla od žalobce, to však žalobce nepovolil. U všeho, co se dělo po autonehodě, byl přítomen pan , jméno FO, , který však neměl od žalované plnou moc k jednání za ni, mohl však svou svědeckou výpovědí potvrdit skutečnosti tvrzené žalovanou. Žalovaná dále namítala, že od žalobce nikdy nedostala SMS zprávu vyzývající ji, aby si odvezla své auto. Žalovaná vytýká soudu prvního stupně, že nevzal do úvahy ani „falešný důkaz“, který se objevil při jednání soudu dne 15. 9. 2023 údajně od společnosti , právnická osoba, , tento doklad byl bez razítka a bez podpisu a měl sloužit ve prospěch žalobce. Soud prvního stupně si neověřil, kdo tento doklad poslal a vycházel z něho. Žalovaná má za to, že žalobce v řízení zcela vědomě uváděl nepravdu ve snaze získat pro sebe bezdůvodné obohacení. Pokud v soudním sporu vedeném pod sp. zn. 6 C 12/2020 bylo rozhodnuto v neprospěch žalované, bylo tomu tak proto, že soudy neměly k dispozici všechny podklady, které získala žalovaná až nyní. Důkazní situace se oproti dřívějšímu řízení změnila a nemělo by tak být rozhodnuto stejně jako v předchozím sporu. Podle názoru žalované je rozhodnutí soudu prvního stupně v některých fázích nejasné, nekonkrétní a zmatečné. V řízení však, na rozdíl od řízení vedeného pod sp. zn. 6 C 12/2020, byly provedeny další důkazy, které jakékoliv tvrzení žalobce zcela vyvrátily a mohly vyvrátit ještě více, kdyby byly provedeny všechny navrhované důkazy. V závěru odvolání žalovaná navrhovala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu v plném rozsahu zamítl a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení za řízení před soudy obou stupňů. Žalobce se k odvolání žalované písemně vyjádřil. K tvrzení žalované o tom, že havarované vozidlo nebylo třeba odtahovat, neboť netvořilo překážku v provozu na pozemní komunikaci, odkazuje žalobce na předchozí soudní řízení, konkrétně na rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 13. 6. 2021, č. j. 6 C 12/2020 - 116, potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 10. 2021, č. j. 61 Co 180/2021 - 150, kdy bylo prokázáno, že dne 16. 10. 2018 došlo k dopravní nehodě a poškození vozidla žalované zn. , Anonymizováno, , jméno FO, , RZ , SPZ, , které bylo v důsledku nehody nepojízdné. Bylo také prokázáno, že v rámci pojistné smlouvy žalované s pojišťovnou , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, byla sjednána asistenční služba spočívající v možnosti odtahu vozidla, přičemž společnost , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . měla uzavřenou smlouvu o spolupráci se společností , právnická osoba, , která následně objednala odtah vozidla u žalobce. V rámci pojistné smlouvy byla pojišťovna zmocněna za žalovanou dojednat odtah jejího nepojízdného vozidla, a to i prostřednictvím svých smluvních partnerů, přičemž odstranit nepojízdné vozidlo z komunikace je povinností provozovatele vyplývající z § 45 odstavec 1 až 4 zák. č. 361/2000 Sb., o pozemních komunikacích. Pokud je v této souvislosti vytýkáno, že nebyl proveden odtah do společnosti , právnická osoba, , bylo tomu tak proto, že škoda na vozidle byla posouzena jako tzv. totální škoda a společnost , právnická osoba, , kdy bylo zřejmé, že vozidlo nebude opravováno, nechtěla toto vozidlo skladovat na svém pozemku. Přítel žalované, pan , jméno FO, se s likvidátorem pojišťovny dostavil do provozovny žalobce, kde provedli prohlídku vozidla na místě, žalovaná tedy věděla, kde je vozidlo umístěno a mohla si ho kdykoliv vyzvednout, když v rámci pojistné smlouvy , právnická osoba, . hradila jak odtah vozidla, tak i poplatek za jeho skladování po dobu 30 dnů. Pojišťovna , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . v rámci likvidace tzv. totální škody vyplatila žalované částku 187 400 Kč, oznámení pojišťovny o tom nese datum , datum, . Žalovaná následně o vozidlo nejevila žádný zájem, byla tedy žalobcem vyzvána SMS zprávou, aby si vrak vozidla vyzvedla a uhradila parkovné za dobu, která nebyla hrazena pojišťovnou. Poté mezi účastníky probíhalo řízení u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 12/2020 a ani po právní moci rozhodnutí v této věci si žalovaná vozidlo nevyzvedla. Vozidlo jí bylo vydáno po zaplacení částky 31 150 Kč s příslušenstvím dle rozsudku soudu prvního stupně vydaného ve věci sp. zn. 6 C 12/2020. Žalobce měl za to, že s ohledem na dřívější pravomocné rozhodnutí se mu podaří s žalovanou se mimosoudně dohodnout o zaplacení dlužných částek za další období, avšak žalovaná prostřednictvím své zástupkyně zaujala zcela útočný postoj, kdy nesmyslně obviňuje žalobce ze lží a jakéhosi nečestného jednání, aniž by si připustila, že bylo její věcí, aby se o poškozené vozidlo včas a řádně postarala. Podle názoru žalobce soud prvního stupně podrobně rozebral provedené důkazy a vypořádal se s námitkami žalované zcela v souladu s právními předpisy i judikovanými rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR v obdobných věcech. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř., posoudil důvody odvolání, přihlédl k vyjádření žalobce a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. Napadeným rozsudkem rozhodl soud prvního stupně o žalobě žalobce podané dne 11. 7. 2022 u soudu prvního stupně, jíž žalobce žádal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 143 143 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 3. 2022 do zaplacení jdoucím. Po skutkové stránce uváděl, že ve prospěch žalované provedl odtah jejího poškozeného vozidla značky , Anonymizováno, , jméno FO, , RZ , SPZ, z místa dopravní nehody v obci , jméno FO, do areálu provozovny žalobce, kde bylo auto umístěno až do jeho vydání žalované dne , datum, . Žalobce dále uvedl, že je podnikatelem, podniká jako fyzická osoba, kromě jiného v oboru skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě a poskytování technických služeb a v rámci své činnosti spolupracuje se společnostmi poskytujícími asistenční služby pojišťovnám při dopravních nehodách, kromě jiného i se společností , právnická osoba, , se sídlem v Praze, která u žalobce objednala odtah vozidla žalované z místa dopravní nehody. Za uskladnění vozidla žalobce žalované vyúčtoval parkovné, jehož část byla předmětem řízení před Okresním soudem v Klatovech pod spisovou značkou 6 C 12/2020, kdy se jednalo o období od 16. 10. 2018 do 31. 5. 2019, a žalované pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 15. 6. 2021 č. j. 6 C 12/2020 - 116, potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 10. 2021, č. j. 61 Co 180/2021 – 150, byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 31 151 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 6. 2019 zaplacení. Za období od 1. 6. 2019 do 10. 12. 2021 vyúčtoval žalobce žalované za uskladnění jejího vozu celkem částku 143 143 Kč a žalovanou písemně vyzval k zaplacení této částky ve lhůtě do 28. 2. 2022. Tato lhůta marně uplynula a žalobce se proto s žalobou obrátil na soud. Žalovaná s žalobou nesouhlasila; proti platebnímu rozkazu, který soud ve věci vydal, podala odpor, ve kterém uvedla, že žalobcem požadovaná částka je zcela nedůvodná, žalobce jí havarované vozidlo nechtěl vydat až do data 13. 12. 2021 a žalovaná mu nic nedluží. Současně žalovaná vznesla námitku promlčení event. pohledávky žalobce. V dalším průběhu řízení pak dále namítala, že firma , právnická osoba, sama bez souhlasu žalované objednala odtah vozu žalované, auto mělo být odtaženo do nejbližšího servisu, nikoliv do areálu žalobce, a toho si měl povšimnout už soud, který ve věci předchoze rozhodoval. Žalobce zadržoval i doklady o vozidle a registrační značky, takže žalovaná nemohla auto odhlásit z evidence ani nechat opravit. Soud prvního stupně provedl důkaz spisem téhož soudu sp. zn. 6 C 12/2020, zejména listinami v něm obsaženými, provedl další listinné důkazy, jejichž obsah uvedl v odůvodnění napadeného rozsudku a ve věci rozhodl tak, že žalobu žalobce co do částky 4 090 Kč s příslušenstvím zamítl, ve zbývající části žalobě žalobce vyhověl a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud dospěl v závěru, že soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, správně zjistil skutkový stav věci a odvolací soud se ztotožňuje i s jeho právními závěry. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce po dopravní nehodě dne 16. 10. 2018 provedl odtah a následné uskladnění nepojízdného motorového vozidla žalované, přičemž při provádění odtahu a uskladnění vozidla plnil svou smluvní povinnost vůči společnosti , právnická osoba, , potažmo vůči , právnická osoba, ., která jako pojistitel byla osobou zmocněnou sjednat za žalovanou jakožto pojistníka danou asistenční službu a která svůj závazek k úhradě parkovného za dobu 30 dnů následně splnila. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, na kterou soud prvního stupně konkrétně odkazuje, byl výše popsaným způsobem mezi účastníky založen závazkový vztah způsobením škody spočívající v nákladech na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvního stupně o tom, že je nepodstatné, že si sama žalovaná u žalobce odtah vozidla a jeho uskladnění v provozovně žalobce výslovně neobjednala, neboť k tomu žalovaná pojistnou smlouvou zmocnila pojišťovnu, která se ve smyslu ust. § 2863 o. z. ze zákona stává zástupcem pojištěného a je oprávněna za něho škodní událost projednávat, a to od okamžiku, kdy mu pojištěný událost oznámí. Zvláštní zmocnění uvedené ustanovení občanského zákoníku nevyžaduje. Je pravda, že podle objednávky služby č. Ktel. číslo ze dne 16. 10. 2018 měl žalobce provést odtah vozidla žalované do provozovny , právnická osoba, , , adresa, (listina založená na č. l. 75 připojeného spisu), což žalobce neučinil a vozidlo uskladnil na svém (pronajatém) pozemku. Učinil tak proto, jak v řízení tvrdil, že společnost , právnická osoba, odmítla havarované vozidlo převzít. Žalovaná toto jeho tvrzení zpochybňovala, avšak nevyvrátila, a to ani po poučení podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř., jehož se jí dostalo při jednání dne 24. 5. 2023. Žalovaná na zmíněné poučení ze strany soudu prvního stupně reagovala písemným podáním datovaným 20. 6. 2023 (č. l. 70 – 72 spisu), v němž namítala, že vozidlo nemělo být v žádném případě odtaženo do areálu, kde podniká žalobce, neboť nejbližší autorizovaný servis s ohledem na místo havárie, stáří vozidla a značku vozidla provozuje firma , Anonymizováno, , právnická osoba, ., avšak žádný důkaz, který by vyvrátil tvrzení žalobce o tom, že v objednávce odtahu uvedená firma auto žalované odmítla převzít, nenavrhla. , právnická osoba, . zjevně vůči umístění vozidla žalované v areálu žalobce nic nenamítala, což je zřejmé z toho, že za uskladnění vozidla po dobu 30 dnů uhradila částku 5 435 Kč. Správný je také závěr soudu prvního stupně o tom, že žalovaná věděla, na jaké konkrétní místo byl její havarovaný vůz po nehodě odtažen, neboť její přítel , jméno FO, se jako zmocněnec žalované dostavil spolu s likvidátorem pojišťovny do provozovny žalobce, a to dne 19. 10. 2018, k ohledání poškozeného vozidla, což vyplývá ze zápisu o poškození vozidla z 19. 10. 2018, podepsaného rovněž , jméno FO, . V předcházejícím soudním řízení vedeném u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 12/2020 žalovaná učinila nesporným, že její přítel , jméno FO, obdržel od žalobce dne 14. 3. 2019 SMS zprávu, kterou žalobce upozorňuje adresáta, že vozidlo žalované je u něj uskladněno po dopravní nehodě ze dne 16. 10. 2018 s tím, že parkovné ke dni 14. 3. 2019 činí 27 044 Kč. Následně žalobce uplatnil k vozidlu jakožto movité věci zadržovací právo podle § 1395 o. z. a tuto skutečnost oznámil žalované dopisem svého právního zástupce prostřednictvím zástupce žalované dne 3. 6. 2019. Zástupce žalované na dopis reagoval dopisem z 27. 8. 2019, kterým opětovně žádal žalobce o vydání předmětného vozidla (č. l. 11 a 12 připojeného spisu). O oprávněnosti výkonu zadržovacího práva žalobce k vozidlu žalované nemá odvolací soud pochybnosti. I podle názoru odvolacího soudu neměl soud prvního stupně žádný důvod nyní uplatněný nárok žalobce na zaplacení parkovného za zbývající období právně posoudit jinak než tak, jak učinil odvolací soud v předchozím řízení, tzn. jako nárok na náhradu škody, za níž odpovídá žalovaná jakožto vlastník a provozovatel předmětného motorového vozidla. V nynějším řízení ke změně rozhodných skutkových okolností nedošlo a uplatní se tak i ustanovení § 13 občanského zákoníku, podle kterého může každý, kdo se domáhá právní ochrany, důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Výší škody představující obvyklou cenu parkovného se podrobně zabýval odvolací soud v předchozím soudním řízení probíhajícím mezi účastníky, a pokud došel k denní sazbě ve výši 130 Kč, bez DPH, jedná se o částku přiměřenou, kdy soud prvního stupně správně poukázal i na to, že žalovaná v řízení relevantním způsobem tuto částku ani sama nijak nezpochybňovala. Soud prvního stupně správně posoudil žalovanou vznesenou námitku promlčení části nároku žalobce a v tomto směru odvolací soud odkazuje na závěr soudu prvního stupně uvedený v odst. 20 odůvodnění napadeného rozsudku. Podle § 2953 odst. 1 o. z., soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně sníží; vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. Uvedené zákonné ustanovení upravuje tzv. moderační pravomoc soudu, která soudu umožňuje zmírnit důsledky náhrady škody v případech, kdy by se uložení povinnosti k plné náhradě újmy jevilo jako nespravedlivé či nepřiměřeně tvrdé. Z dikce zákona přitom plyne, že důvody hodné zvláštního zřetele je třeba zkoumat jak ve vztahu ke škůdci, tak ve vztahu k poškozenému. Na straně žalobce tak odvolací soud vzal v úvahu, že případná moderace výše škody zasáhne do jeho majetkové sféry, neboť činnost, na základě které žalobce provedl odtah a uskladnění vozidla žalované, je jeho činností výdělečnou, a na straně žalované zvažoval zejména její majetkové a sociální poměry. V tomto směru odvolací soud z vyjádření žalované zjistil, že tato pobírá invalidní důchod druhého stupně, pracuje na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 16 500 Kč čistého za měsíc, má vyživovací povinnost k dvanáctileté dceři a od roku 2007 žije ve společné domácnosti s otcem své dcery, který u téhož zaměstnavatele jako žalovaná dosahuje příjmu cca 46 000 Kč čistého za měsíc. Rodina žalované bydlí v domě jejího otce. Žalovaná s ohledem na svůj zdravotní stav vynakládá na léky měsíčně částku 2 000 Kč, nevlastní žádnou nemovitost, je vlastnicí automobilu , Anonymizováno, , jméno FO, , rok výroby 2013. Odvolací soud s ohledem na takto zjištěné sociální a majetkové poměry žalované dospěl k závěru, že tyto poměry žalované a ani okolnosti, za kterých došlo k vzniku nároku žalobce na náhradu škody (tj. liknavý přístup žalované k přemístění vozidla po uplynutí doby, po kterou bylo parkovné hrazeno pojišťovnou), aplikaci moderačního práva soudu neodůvodňují. Z důvodů výše uvedených odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný v napadeném výroku I potvrdil, a to včetně správného a řádně odůvodněného výroku III o nákladech řízení, a v podrobnostech odkazuje na správné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy zástupce žalobce vykonal 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) po 6 700 Kč (počítáno z tarifní hodnoty dle výroku I napadeného rozsudku), dále na náhradě hotových výdajů podle § 13 advokátního tarifu 2x režní paušál po 300 Kč, na cestovném zástupce žalobce k odvolacímu jednání na trase , adresa, a zpět, ujeto 84 km osobním automobilem při spotřebě benzínu 7,1 l na 100 km, tj. cestovné ve výši 641 Kč, a na náhradě za ztrátu času zástupce žalobce na cestě k odvolacímu jednání a zpět podle § 14 advokátního tarifu za 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč, tedy náklady řízení celkem 15 041 Kč, a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z této částky dle § 137 o. s. ř. tj. 3 158,60 Kč, tedy náklady právního zastoupení celkem ve výši 18 199,60 Kč. Odvolací soud ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení za řízení před soudem prvního stupně i odvolacím soudem zvažoval, zda jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele k výjimečnému odepření (i částečnému) práva na náhradu nákladů řízení žalobci. Ze stejných důvodů, pro které nepřikročil k moderaci náhrady škody, jak je výše uvedeno, neshledal odvolací soud ani podmínky pro postup dle § 150 o. s. ř. ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení.