8 C 183/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 143 143 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky , částka, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem v , adresa, /IV.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku , částka, s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení ročně z této částky od , datum, do zaplacení. Podání návrhu odůvodnil žalobce, který jako fyzická osoba v rámci své podnikatelské činnosti mj. spolupracuje se společnostmi poskytujícími asistenční služby pojišťovnám při dopravních nehodách, když poskytuje služby spočívající v odtahu havarovaných vozidel z komunikací na základě požadavků Policie ČR, případně společností zajišťujících asistenční služby a po dohodě s vlastníky těchto vozidel, tím, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě v obci , jméno FO, , při níž bylo poškozeno vozidlo tov. zn. Škoda Fabia combi, RZ: , SPZ, , ve vlastnictví řidičky, jíž byla žalovaná, když žalobce byl přivolán k provedení odtahu vozidla z komunikace, přičemž bylo dohodnuto se žalovanou, že vozidlo bude prozatímně umístěno v areálu provozovny žalobce, která je umístěna na pozemcích parc. č. 30/1 a 30/2 ve Štěpánovicích u Klatov. Odtah vozidla byl fakturován asistenční společnosti , právnická osoba, fakturou ze dne , datum, , znějící na částku , částka, včetně DPH, která byla žalobci řádně uhrazena. Následně krátce po nehodě navštívil provozovnu žalobce ve Štěpánovicích muž, jenž uvedl, že je přítelem žalované a prohlédl si stav havarovaného vozidla, s tím, že mu bylo sděleno, že je zapotřebí vozidlo co nejdříve odtáhnout z provozovny žalobce do servisu či na jiné místo, což tento muž přislíbil učinit. Prohlídka se konala dne , datum, a byl jí přítomen rovněž i likvidátor pojišťovny , právnická osoba, ., u níž bylo vozidlo pojištěno, za účelem stanovení výše pojistného plnění. Jelikož poté se žalovaná neměla k odvozu vozidla z provozovny žalobce, vyzýval ji k tomuto žalobce, ovšem neúspěšně. Dotazem u uvedené pojišťovny žalobce zjistil, že tato pojišťovna vyplatila žalované pojistné plnění, provedla i aukci zbytků (vraku) vozidla, neboť toto bylo zřejmě likvidováno jako tzv. totální škoda, kdy vozidlo bylo vydraženo, ale žalovaná odmítla vrak vítězi aukce za nabídnutou cenu prodat. Pojišťovna rovněž uhradila žalované částku , částka, k úhradě parkovného jejího vozidla v provozovně žalobce za 30 dnů. Žalovaná však i přes urgence žalobce byla nadále nečinnou a vozidlo ponechávala v provozovně žalobce, přičemž mu neuhradila parkovné ani za prvních 30 dnů parkování, přestože ho měla od pojišťovny proplaceno. Za tohoto stavu žalobce dne , datum, vystavil žalované fakturu splatnou dne , datum, , kterou jí vyúčtoval za uskladnění vraku vozidla ve své provozovně za období od , datum, do , datum, , tj. za 233 dní, částku ve výši , částka, /den, tedy částku , částka, včetně DPH (, částka, bez DPH). Žalovaná však fakturu neuhradila, a proto byl žalobce nucen obrátit se s žalobou na soud. Ve věci rozhodoval zdejší soud rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a následně i Krajský soud v Plzni rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , přičemž žalobci byla poté, kdy žalovaná zaplatila částku , částka, , o niž byla žaloba vzata zčásti zpět, přiznána částka ve výši , částka, . Krajský soud konstatoval, že sazba , částka, /parkovací den je v pořádku za období, kdy na základě zmocnění žalované parkování vozidla objednala a hradila její pojišťovna, přičemž po uplynutí 30 dnů hrazených pojišťovnou se již jednalo o nárok na náhradu škody. Za přiměřenou náhradu škody ve formě obvyklého parkovného pak odvolací soud shledal částku zjištěnou soudem prvního stupně, tzn. částku , částka, /den + DPH. V průběhu tohoto sporu pak žalobce vystavil fakturu za další období parkování vozidla, tedy za období od , datum, do , datum, , tj. za 200 dnů, znějící na částku , částka, , se splatností dne , datum, . Tato fakturovaná částka nebyla předmětem soudního sporu a zůstala dosud zcela neuhrazena. Vozidlo přitom bylo parkováno v areálu žalobce až do skončení sporu, tzn. ještě i v období od , datum, do , datum, , přičemž fakticky bylo odvezeno dne , datum, . Za období 710 dnů od , datum, do , datum, při sazbě , částka, /den + DPH tak žalobci vznikl další nárok na náhradu škody v částce , částka, bez DPH, tj. v částce , částka, včetně 21 % DPH. Tuto částku žalobce vyfakturoval žalované fakturou ze dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, poté vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě náhrady škody v celkové částce , částka, včetně DPH, a to nejpozději do dne , datum, . Tato částka sestává ze součtu částek , částka, za 710 dnů parkování vozidla v období od , datum, do , datum, a , částka, (v již opravené denní sazbě , částka, + DPH) za 200 dnů parkování vozidla v období od , datum, do , datum, . Přípis zástupce žalobce však zůstal opět bez jakékoliv odezvy, žalovaná ničeho neuhradila a ani se nepokusila se žalobcem spojit a nějakým způsobem se s ním dohodnout.

2. Ve věci byl zdejším soudem dne , datum, vydán pod č. j. , spisová značka, platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná včasný odpor. V následném písemném vyjádření k žalobnímu návrhu žalovaná popřela, že by cokoliv žalobci dlužila, jelikož žalobce nechtěl žalované její havarované vozidlo vydat, a to až do dne , datum, , kdy bylo již podruhé přistaveno odtahové auto zajištěné žalovanou. Současně žalovaná namítla promlčení event. pohledávky žalobce, pokud by i existovala. V doplňujícím písemném vyjádření ze dne , datum, pak žalovaná zdůraznila, že neměla vůbec nic společného ani se žalobcem, ani s firmou , právnická osoba, , jež sama bez souhlasu žalované objednala odtah předmětného havarovaného vozidla u žalobce. Tato společnost, která snad měla pověřit žalobce k odtahu vozidla z místa havárie, měla podle výpisu z obchodního rejstříku oprávnění pouze pro zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jako pojistný agent, tzn. že absolutně neměla právo jakýkoliv úkol týkající se havárie vozidla komukoliv zadat. I z toho je dle žalované patrné, že žalobce zcela neoprávněně a neopodstatněně odtáhl vozidlo do své vlastní provozovny, namísto toho, aby je odtáhl do nejbližšího autorizovaného servisu, jak vyplývá i z pojistné smlouvy, uzavřené mezi žalovanou a , právnická osoba, .. Pokud si tedy auto odtáhnul do svých prostor sám žalobce, aniž by mu k tomu dal kdokoliv souhlas či by ho k tomu kdokoliv pověřil, pak tedy, pokud by i vznikla škoda, způsobil si ji sám žalobce a nemá nárok vůbec na žádnou částku, tedy ani na tu, která mu již byla vyplacena. Toho si měl soud povšimnout již v předchozím řízení, avšak z důvodu vážného pochybení ze strany tehdejšího právního zástupce žalované k tomu nedošlo. Pokud pojišťovna zaplatila určitou částku z titulu pojistné smlouvy, nezaplatila ji žalobci, ale žalované, která tyto finanční prostředky, ač tak nemusela vůbec učinit, následně zaslala žalobci až na základě informace jejího tehdejšího právního zástupce., právnická osoba, dané věci je nutné především zdůraznit ten fakt, že skutkový stav, který je podkladem pro právní posouzení nyní uplatněného nároku žalobce, byl stěžejním způsobem zjištěn již v předchozím řízení probíhajícím mezi totožnými účastníky ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , když žalobce stávajícím žalobním návrhem pouze uplatnil svůj nárok na náhradu škody vůči žalované, vyplývající ze stejného skutkového základu, i za zbývající příslušné období, tzn. konkrétně za období od , datum, do , datum, . Opětovně tak lze na základě provedených důkazů konstatovat, že žalovaná byla dne , datum, účastnicí dopravní nehody u obce , jméno FO, , při níž došlo mj. i k poškození jí řízeného vozidla tov. zn. Škoda Fabia, RZ: , SPZ, , v jejím vlastnictví, jak bylo v řízení učiněno nesporným a vyplývá to i z rozsudku Okresního soudu v Klatovech č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , jímž byl žalované pro spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti uložen podmíněný trest odnětí svobody a trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel a dále jí byla uložena povinnost k náhradě škody a nemajetkových újem poškozených. Nespornou je rovněž skutečnost, že havarované vozidlo bylo po nehodě odtaženo žalobcem na jím provozovanou odstavnou plochu v obci , adresa, , když žalobce v době nehody byl a i nadále je jako fyzická osoba podle údajů obsažených v živnostenském rejstříku mj. podnikatelem v oboru skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě, a to s provozovnou umístěnou na pozemcích parc. č. 30/1 a 30/2 ve Štěpánovicích. Provedení odtahu poškozeného vozidla žalované jakožto asistenční službu sjednanou žalovanou uzavřenou pojistnou smlouvou objednala u žalobce společnost , právnická osoba, objednávkou č. K518064853 ze dne , datum, . Za provedení odtahu žalobce vyúčtoval této společnosti fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou dne , datum, , částku ve výši , částka, .

4. Předmětem podnikatelské činnosti společnosti , právnická osoba, v době nehody byla (a i nadále je) podle údajů obsažených v obchodním rejstříku i činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. V rámci této své činnosti má uvedená společnost uzavřenu se společností , právnická osoba, . Rámcovou smlouvu o spolupráci v oblasti poskytování asistenčních služeb ze dne , datum, , ve znění následných dodatků. Z předloženého dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že jeho předmětem je stanovení základních podmínek vzájemné spolupráce v oblasti poskytování asistenčních služeb klientům , právnická osoba, ., když tento dodatek se vztahuje rovněž na asistenční služby poskytované v oblasti pojištění vozidel. V daném případě měla žalovaná sjednáno pojištění základní asistence pro případ havárie pojistnou smlouvou Autopojištění 2015 č. , tel. číslo, , uzavřenou s , právnická osoba, . dne , datum, . , právnická osoba, s touto smlouvou tedy pojišťovna po nehodě zajistila prostřednictvím svého smluvního partnera , právnická osoba, poskytnutí asistenční služby v podobě odtahu poškozeného vozidla žalované z komunikace a jeho umístění na odstavnou plochu, o což byl uvedenou společností konkrétně požádán žalobce jakožto její další smluvní partner, který v regionu odtahy motorových vozidel pravidelně zajišťuje.

5. Podle objednávky společnosti , právnická osoba, měl žalobce havarované vozidlo žalované odtáhnout do nejbližšího autorizovaného servisu, tzn. do provozovny firmy , právnická osoba, v Klatovech. Z tvrzení žalobce vyplynulo, že mu bylo odtažení vozidla do této provozovny odmítnuto, neboť se jednalo prakticky o totální škodu, a proto bylo vozidlo umístěno v provozovně žalobce ve Štěpánovicích, jak je jinak běžně žalobcem při provádění odtahů motorových vozidel postupováno. Přítel žalované , jméno FO, , který, jak vyplývá z obsahu spisu pojišťovny založeného ve spise sp. zn. , spisová značka, , byl označen jako kontaktní osoba na žalovanou, se pak společně s likvidátorem pojišťovny již dne , datum, osobně zúčastnil ohledání poškozeného vozidla v provozovně žalobce ve Štěpánovicích, což je doloženo i zápisem o poškození vozidla, vyhotoveným tohoto dne likvidátorem pojišťovny, který pan , jméno FO, vlastnoručně podepsal. Žalovaná tedy věděla, na jaké konkrétní místo byl její havarovaný automobil po nehodě odtažen.

6. Z oznámení , právnická osoba, . ze dne , datum, , adresovaného žalované, vzal soud za prokázané, že pojistná událost z havarijního pojištění byla řešena formou totální škody s tím, že žalované byla poukázána částka pojistného plnění ve výši , částka, , a to po odpočtu spoluúčasti ve výši , částka, a nelikvidních položek (prodejní cena zbytků vozidla) ve výši , částka, , když obvyklá cena vozidla byla stanovena částkou , částka, . Z dalšího oznámení této pojišťovny ze dne , datum, , opět adresovaného žalované, vzal soud rovněž za prokázané, že žalované byla poukázána i částka pojistného plnění ve výši , částka, , představující nárok na parkovné havarovaného vozidla po dobu 30 dnů v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou, tzn. v denní sazbě , částka, + 21 % DPH. Tato částka přitom odpovídá částce uvedené v ceníku společnosti , právnická osoba, , když se jedná o cenu za každých započítaných 24 hodin uložení vozidla na místě s nepřetržitou ostrahou.

7. Z ofocené SMS zprávy ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalobce kontaktoval žalovanou s upozorněním na uskladnění jejího vozidla po dopravní nehodě ze dne , datum, a informací o tom, že od té doby se nikdo neozval a rovněž s výzvou k zaplacení parkovného v částce , částka, . V reakci na tuto textovou zprávu tehdejší právní zástupce žalované dopisem ze dne , datum, žalobci sdělil, že po dobu vyšetřování dopravní nehody musela žalovaná nechat vozidlo bez svého zásahu na parkovišti žalobce s tím, že případné náklady spojené s odtahem bude řešit pojišťovna. Současně potvrdil, že textovou zprávou ze dne , datum, žalobce kontaktoval žalovanou s výzvou na zaplacení částky , částka, za uskladnění vozidla a následně ji telefonicky vyzval k jejímu zaplacení a odtažení vozidla, když dále uvedl, že se žalovaná obrátila na pojišťovnu, která jí potvrdila, že veškeré nároky z nehody byly žalobci vyrovnány. Žalobce pak vyzval, aby předmětné vozidlo žalované předal a umožnil jeho odvezení z provozovny, přičemž zdůraznil, že žalovaná si odtah neobjednávala a ani se žalobcem žádnou smlouvu neuzavírala, a proto žalobci nepřísluší po žalované požadovat uhrazení nákladů spojených s uložením vozidla. Nakonec pak byl žalobce informován o tom, že za účelem vyzvednutí vozidla se mu žalovaná ozve v týdnu po Velikonocích od , datum, do , datum, a telefonicky s ním domluví přesný termín odtažení vozidla.

8. K vydání vozidla byl poté žalobce opětovně vyzván dalším dopisem právního zástupce žalované ze dne , datum, , v němž tento uvedl, že na předchozí výzvu dostal od žalobce telefonickou odpověď, že majitelka vozidla neuhradila parkovné za dobu odstavení vozidla a že je odmítá vydat do doby, než bude parkovné uhrazeno. Na tento dopis pak již písemně reagoval právní zástupce žalobce svým podáním ze dne , datum, , v němž upozornil na skutečnost, že po odtažení vozidla žalované na záchytné parkoviště ve Štěpánovicích, které provozuje žalobce jako fyzická osoba, žalobce neobdržel jiné sdělení, kam by měl toto vozidlo přepravit, a to ani po provedení prohlídky vozidla likvidátorem pojišťovny. Od , datum, do března 2019 se žalovaná ani nikdo jiný o vozidlo nezajímal, a proto žalobce dne , datum, vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky za parkování vozidla a k jeho odtažení. Zástupci žalované pak bylo současně sděleno, že vzhledem k výši dluhu způsobené i dlouhodobým nezájmem žalované o osud vozidla vykonává žalobce k vozidlu jakožto k movité věci zadržovací právo dle § 1395 občanského zákoníku s tím, že vozidlo je ochoten žalované vydat, ovšem po zaplacení dlužné částky za jeho parkování ke dni, kdy si je vyzvedne.

9. Na dopis zástupce žalobce ze dne , datum, pak již bylo pouze reagováno podáním zástupce žalované ze dne , datum, , jímž byl žalobce znovu vyzván k vydání předmětného vozidla a za tímto účelem ke zkontaktování žalované, když ohledně samotného nároku žalobce na úhradu parkovného bylo odkázáno na výše zmíněné oznámení pojišťovny ze dne , datum, , které si žalovaná vyložila tak, že nad rámec pojišťovnou vyplacené částky ve výši , částka, nevznikl žalobci žádný další nárok na jakékoliv plnění.

10. V řízení pak bylo předloženou elektronickou komunikací žalované se zaměstnankyní pojišťovny doloženo, že jakýsi kontakt této zaměstnankyně se žalobcem, týkající se předmětného vozidla, avšak nikoliv jeho odvozu či zaplacení částky za jeho parkování (uskladnění) v provozovně žalobce, proběhl patrně z popudu žalované až v červenci 2021. Předloženými kopiemi SMS zpráv ze dne , datum, pak bylo prokázáno, že žalovaná s panem , jméno FO, kontaktovali žalobce se sdělením, že si tohoto dne odvezou předmětné vozidlo, neboť pan , jméno FO, měl na tento den domluven jeho odtah, na což bylo žalobcem reagováno tak, že v tento den není z důvodu prováděných odtahů v provozovně nikdo přítomen a bylo tudíž z jeho strany doporučeno zavolat zítra, když žalobce upozorňoval na to, že je nutné jej volat předem.

11. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , se splatností dne , datum, , žalobce vyúčtoval žalované za uskladnění předmětného vozidla po dopravní nehodě u obce , jméno FO, za dobu od , datum, do , datum, , tj. za 233 dnů po , částka, bez DPH, celkovou částku ve výši , částka, včetně DPH. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , se splatností dne , datum, , žalobce vyúčtoval žalované za uskladnění vozidla za další období od , datum, do , datum, , tj. za 200 dnů po , částka, bez DPH, celkovou částku ve výši , částka, včetně DPH. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , se splatností dne , datum, , pak žalobce vyúčtoval žalované za uskladnění vozidla za zbývající období od , datum, do , datum, , tj. za 710 dnů v již snížené denní sazbě , částka, bez DPH, celkovou částku ve výši , částka, včetně DPH. Dopisem (předžalobní výzvou) ze dne , datum, pak byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k úhradě náhrady škody v celkové výši , částka, včetně DPH, a to ve lhůtě nejpozději do , datum, .

12. Podle § 2910 občanského zákoníku (dále jen o. z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

14. Pokud bylo soudem výše konstatováno, že v nynějším řízení nedošlo oproti předchozímu řízení k zásadní změně zjištěného skutkového stavu, není ani důvodu při posuzování základu uplatněného nároku žalobce a jeho výše dospět k odlišným právním závěrům. Tyto přitom vyplývají zejména z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , jímž byl potvrzen rozsudek zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, .

15. Mezi účastníky je i nadále nesporné, že žalobce po dopravní nehodě dne , datum, provedl odtah a následné uskladnění nepojízdného motorového vozidla žalované, které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Provedením odtahu vozidla z pozemní komunikace a jeho následným uskladněním mimo tuto komunikaci došlo ke splnění zákonné povinnosti, kterou provozovateli vozidla stanoví § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož kdo způsobil překážku na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit, přičemž pokud tak neučiní, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace, když dle odst. 4 uvedeného ustanovení vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Toto zákonné ustanovení zakotvuje objektivní odpovědnost provozovatele silničního vozidla, tj. odpovědnost bez ohledu na zavinění. , právnická osoba, s ustálenou judikaturou (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, či sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ) je za odstranění vozidla z pozemní komunikace ve smyslu ustanovení § 45 zákona č. 361/2000 Sb. považováno nejen jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku v provozu, s tím, že je-li odtažení vozidla spojeno s jeho uskladněním, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla ve smyslu § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 150/03 ze dne , datum, v této souvislosti uvedl, že závazkový vztah je ve smyslu § 45 odst. 4 uvedeného zákona založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci, když tento vztah vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda, jejíž výše je dána výší nákladů vynaložených za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace, anebo osoba, jež na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla.

16. Odvolací soud přitom ve svém výše uvedeném rozhodnutí dovodil, že citované rozhodnutí Ústavního soudu lze aplikovat i na danou věc a v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od , datum, . Mezi žalobcem, který realizoval odtah a uskladnění vozidla, a žalovanou jakožto provozovatelkou vozidla tedy došlo způsobením škody v podobě nákladů na odtah a uskladnění vozidla ke vzniku závazkového právního vztahu, z něhož žalované vznikla povinnost k úhradě těchto nákladů žalobci, jenž byl k provedení nuceného odtahu a uskladnění vozidla zmocněn společností , právnická osoba, , která zajistila tuto asistenční službu na základě svého smluvního vztahu s pojišťovnou žalované. , právnická osoba, . se přitom pojistnou smlouvou, ve znění příslušných všeobecných pojistných podmínek, uzavřenou se žalovanou, zavázala za žalovanou tak, aby ze strany žalované byla splněna povinnost stanovená § 45 zákona č. 361/2000 Sb., zajistit a uhradit odtah a zaplacení skladného (parkovného) za uskladnění poškozeného vozidla pouze po dobu maximálně 30 dnů. Po tuto dobu bylo dle závěru odvolacího soudu možné původně uplatněný nárok žalobce na zaplacení parkovného posoudit jako nárok ze smluvního vztahu, jelikož žalobce při provádění odtahu a uskladnění vozidla (jeho nepojízdného vraku) plnil svoji smluvní povinnost vůči společnosti , právnická osoba, , potažmo vůči , právnická osoba, . Pojišťovna, která jako pojistitel byla osobou zmocněnou sjednat za žalovanou jakožto pojistníka danou asistenční službu, svůj závazek k úhradě parkovného za dobu 30 dnů následně splnila a žalované poskytla adekvátní částku pojistného plnění v celkové výši , částka, , kterou žalovaná poté poskytla žalobci, v důsledku čehož vzal žalobce předchozí žalobu zčásti zpět. Nad tento rámec sjednaný pojistnou smlouvou pak dle odvolacího soudu již pojišťovna svým jednáním dále nemohla žalovanou žádným způsobem zavázat a zbývající část původně uplatněného nároku žalobce tak bylo nutné právně posoudit jako nárok na náhradu škody. Tento, nikoliv tedy již smluvní, závazkový vztah vzniká přímo mezi žalobcem jako osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda ve výši nákladů vynaložených za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci, za něž lze považovat i náklady na uskladnění, a žalovanou jako provozovatelkou vozidla.

17. Jako nárok na náhradu škody tak je nutné posoudit i nyní uplatněný nárok žalobce vůči žalované na zaplacení skladného (parkovného) za zbývající celkové období od , datum, do , datum, . Je tudíž zcela nepodstatné, že si žalovaná sama u žalobce odtah vozidla a jeho uskladnění v provozovně žalobce výslovně neobjednala, když navíc k tomuto žalovaná pojistnou smlouvou zmocnila pojišťovnu, která realizaci asistenční služby spočívající v odtahu a umístění vozidla mimo pozemní komunikaci ve spolupráci se svým smluvním partnerem a se žalobcem zajistila. S ohledem na právní kvalifikaci nároku žalobce je pak nerozhodnou i skutečnost, že žalobce z jím uváděného (nikoliv nelogického) důvodu neodtáhl zjevně značně poškozené nepojízdné vozidlo do určené provozovny autorizovaného servisu, nýbrž do své provozovny, v níž má k dispozici parkovací plochu, jak ostatně v rámci své praxe běžně činí. Z výše uvedených důvodů je tedy nutné zcela odmítnout úvahu žalované o tom, že žalobce vůbec neměl právo odtah provést, neboť to dle žalované nemělo vyplývat ze smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, a žalovaná sama žádný souhlas s odtahem svého havarovaného vozidla žalobci nikdy nedala. Podstatnou je ta nesporná skutečnost, že žalobce fakticky odtah a umístění vozidla žalované na odstavné parkoviště mimo pozemní komunikaci provedl, přičemž tak neučinil svévolně či protiprávně, nýbrž na pokyn svého smluvního partnera a zcela v souladu se žalovanou uzavřenou pojistnou smlouvou, když je třeba si uvědomit, že takto bylo postupováno plně v zájmu žalované, která sama v tomto ohledu žádné jiné pokyny, když ji stíhala zákonná povinnost stanovená § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., nedala.

18. Žalovaná prakticky od samého počátku věděla či vědět reálně mohla, na které konkrétní místo bylo její havarované vozidlo dne , datum, odtaženo, a to nejpozději ode dne , datum, , kdy likvidátor pojišťovny, a to dokonce i za přítomnosti přítele žalované, osobně provedl prohlídku vozidla v provozovně žalobce ve Štěpánovicích. Žalované tak objektivně nic nebránilo v tom, aby si po dobu 30 dnů od uskladnění vozidla, po kterou skladné (parkovné) bylo hrazeno pojišťovnou, sama zajistila přemístění svého poškozeného automobilu na jiné místo. Žalovaná však žádnou aktivitu v tomto směru prokazatelně nevyvinula (patrně bezdůvodně spoléhala na to, že pojišťovna poskytne pojistné plnění za parkovné za celou dobu umístění vozidla na odstavné ploše provozované žalobcem), a proto žalobce v březnu následujícího roku sám upozornil žalovanou na existenci jejího dluhu na parkovném. I poté však žalovaná žádné praktické kroky směřující k odvozu jejího vozidla ze Štěpánovic či např. k domluvě se žalobcem na realizaci ekologické likvidace automobilu (na základě oznámení pojišťovny ze dne , datum, žalovaná věděla o tom, že pojistná událost byla řešena formou totální škody a na její účet byla poukázána částka pojistného plnění ve výši , částka, ) neučinila, dlužné parkovné neuhradila a pouze prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce několikrát žalobce vyzvala k vydání vozidla, ačkoliv byla vyrozuměna (prokazatelně minimálně dopisem právního zástupce žalobce ze dne , datum, ) o tom, že žalobce k zajištění splatného dluhu žalované za parkování vozidla vykovává k tomuto jejímu automobilu zadržovací právo v souladu s ustanovením § 1395 a násl. o. z. Oprávněnost výkonu zadržovacího práva žalobce ostatně dovodil v odůvodnění svého rozsudku ze dne , datum, i odvolací soud. Po vyhotovení posledního dopisu zástupce žalované ze dne , datum, se další přímá komunikace ohledně uskladnění vozidla mezi žalobcem a žalovanou, resp. panem , jméno FO, , uskutečnila formou textových zpráv až v prosinci 2021(!), tzn. více než tři roky po odtahu havarovaného vozidla z místa dopravní nehody, když fakticky bylo vozidlo ze Štěpánovic odvezeno až v pondělí , datum, , a to poté, kdy žalovaná zaplatila žalobci dlužné parkovné za předchozí žalované období od , datum, do , datum, podle rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , které se staly vykonatelnými dne , datum, .

19. Z výše uvedených důvodů proto zdejší soud nemá důvodu nyní uplatněný nárok žalobce na zaplacení parkovného za zbývající období právně posoudit jinak než tak, jak učinil odvolací soud v předchozím řízení, tzn. jako nárok na náhradu škody, za niž odpovídá žalovaná jakožto vlastník a provozovatel předmětného motorového vozidla. Při zjištění výše škody představující obvyklou cenu parkovného lze, se zohledněním ustanovení § 2955 o. z., aplikovat závěry, k nimž v předchozím souvisejícím řízení dospěly soudy obou stupňů, a které převzal i žalobce při koncipování stávající žaloby, kdy částka denní sazby ve výši , částka, bez DPH byla shledána jako přiměřená a nevybočující z obecného průměru ve srovnatelných lokalitách. Žalovaná tuto výši v řízení relevantním způsobem ani sama nijak nezpochybňovala.

20. Žalobce v tomto řízení uplatnil vůči žalované nárok na náhradu škody za celkové období od , datum, do , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce, byl soud nucen zabývat se otázkou její důvodnosti, protože nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit (§ 609 o. z.). K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno (§ 610 odst. 1 o. z.). Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. V daném případě žalobce podal žalobu u zdejšího soudu dne , datum, . S ohledem na uvedenou délku promlčecí doby došlo k promlčení té části nároku žalobce, který byl uplatněn za období delší než tři roky před podáním žaloby, tzn. za období 40 kalendářních dnů od , datum, do , datum, , když žalobce od počátku věděl o vzniku škody i o tom, že za ni odpovídá právě žalovaná. Protože se tedy žalovaná v rozsahu tohoto období promlčení úspěšně dovolala, nemohl jí soud za uvedené časové rozmezí povinnost k náhradě škody uložit.

21. Žalován byl nárok za celkové období 924 kalendářních dnů (žalobce nesprávně ve své žalobě vycházel z toho, že se jedná pouze o období 910 dnů). Při denní sazbě , částka, bez DPH, tj. , částka, včetně DPH, tak žalobci za celkové období 884 dnů (co do zbývajících 40 dnů je nárok promlčen) přísluší náhrada škody ve výši , částka, včetně 21 % DPH (, částka, bez DPH). Soud tedy uložil žalované povinnost k zaplacení této dlužné částky, a to společně s povinností k úhradě zákonného úroku z prodlení z této částky v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Do prodlení se žalovaná dostala dnem následujícím po uplynutí lhůty pro úhradu dluhu, stanovené písemnou výzvou vyhotovenou zástupcem žalobce dne , datum, . Samotná výše zákonného úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od , datum, . Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalované dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Ohledně zbývající části žalobou požadované jistiny ve výši , částka, (, částka, – , částka, ) se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení pak byla žaloba zamítnuta.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný s tím, že úspěch žalobce činí cca 97 % (, částka, dle výroku I.) a jeho neúspěch, tj. úspěch žalované, činí cca 3 % (, částka, dle výroku II.). Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobce má právo na náhradu 94 % svých nákladů. Náklady řízení žalobce jsou přitom představovány celkovou částkou ve výši , částka, a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z 9 úkonů právní služby dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce , částka, (9 x , částka, ), z 9 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši , částka, , tj. , částka, , neboť právní zástupce žalobce je registrovaným plátcem uvedené daně. 94 % z částky , částka, pak činí částku v přiznané výši , částka, . Rovněž pro úhradu této částky, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobce, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.