56 Co 9/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudkyň JUDr. Věry Jakubové a JUDr. Hany Sedláčkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 24 992 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 16. 10. 2024, č. j. 16 C 152/2022-85 Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v částce , částka, k rukám zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zamítl Okresní soud , adresa, -město žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně z uvedené částky (výrok I), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, (výrok II) a dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit státu do pokladny Okresního soudu , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši , částka, (výrok III). Proti rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání žalobkyně. Potvrzuje nespornost skutkových zjištění o tom, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalovaného. Za nehodu nese odpovědnost řidič italského vozidla. Žalovaný tak měl vůči škůdci nárok na náhradu škody spočívající v nákladech na opravu vozidla. Žalovaný nárok na opravu vozidla uplatnil u své pojišťovny, kterou je Kooperativa pojišťovna, a. s., z titulu havarijního pojištění. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., stanovila hodnotu opravy poškozeného vozidla na částku , částka, a po odečtení spoluúčasti pojištěného v částce , částka, tomuto vyplatila dne , datum, částku , částka, . Žalobkyně zdůrazňuje, že žalovaný rozsah poškození ani výši vyplaceného pojistného plnění u Kooperativa pojišťovny, a. s., nikdy nerozporoval. Nárok na pojistné plnění z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem (italského) vozidla přešel okamžikem výplaty pojistného plnění (, datum, ) z žalovaného na Kooperativa pojišťovnu, a. s., v souladu s ust. § 2820 občanského zákoníku. Žalobkyně nebyla žalovaným informována o uplatnění nároku na náhradu škody z titulu havarijního pojištění, z tohoto důvodu nevěděla o přechodu nároku na Kooperativa pojišťovnu, a. s., a žalovanému vyplatila dne , datum, částku , částka, , kterou nelze považovat za náhradu škody, neboť žalobkyně nebyla k tomuto dni subjektem, který by měl povinnost žalovanému na tento nárok plnit. K tomuto dni žalovanému žádné právo vůči žalobkyni nesvědčilo. V řízení tak není podstatné, v jakém rozsahu vznikla žalovanému v souvislosti s pojistnou událostí ze dne , datum, škoda, neboť náhrada škody nebyla předmětem řízení. Žalobkyně dále z opatrnosti dodává, že soud prvního stupně nesprávně stanovil hodnotu opravy vozidla žalovaného na částku , částka, , když znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku opravu nacenil na , částka, a výměnu zadního nárazníku ve znaleckém posudku neuvedl. Potvrdil však, že z doložených podkladů nebyla nutnost výměny nárazníku beze zbytku průkazná. Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil opravu zadního nárazníku a přičetl-li k hodnotě opravy, a to i přesto, že tato oprava nemusela být podle znalce provedena. Tento závěr soud prvního stupně odůvodnil i odkazem na výpověď žalovaného, který však byl v řízení vyslechnut v pozici účastníka řízení a neměl tak povinnost vypovídat pravdu a nic nezamlčovat. Pokud soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku zmiňoval i případné další nároky žalovaného související s pojistnou událostí (cestovné, nemajetková újma za zkažení dovolené atd.), poukazuje žalobkyně na ust. § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s tím, že o těchto nárocích nelze ani teoreticky uvažovat a v rozhodování soudu je zohledňovat. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví a žalobkyni přizná právo na náhradu nákladů řízení za řízení před soudy obou stupňů. Žalovaný se k odvolání žalobkyně písemně vyjádřil. S rozhodnutím soudu prvního stupně a jeho odůvodněním bezvýhradně souhlasí a navrhl jeho potvrzení. Žalovaný poukazuje na ust. § 2969 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a judikaturu Ústavního soudu k tomuto ustanovení se vztahující, podle níž je smyslem a účelem ustanovení přiznávajícího poškozenému právo na náhradu škody zajistit, aby mu v plné míře byla kompenzována majetková újma. Žalovaný má za to, že se nemohl bezdůvodně obohatit, zvláště pak na úkor žalobkyně, neboť mu nebyla ani zcela kompenzována újma, jíž při dopravní nehodě způsobené pojištěným panem Angelem Paragliolou utrpěl. Žalovaný neobdržel plnění od pojistitele a zároveň od škůdce, aby tak získal dvojnásobek skutečné škody, jak žalobkyně argumentuje s odkazem na analogii k ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku, ale obdržel v součtu jen plnění, které skutečné škody ani nedosahuje. Pokud jde o výši ceny opravy vozidla žalovaného, žalovaný poukazuje na to, že sám viník nehody, ke které došlo dne , datum, , pan , Anonymizováno, , Anonymizováno, potvrdil v zápisu o průběhu nehody v češtině i v italštině, že na vozidle , jméno FO, , jméno FO, bylo zcela zničeno levé zadní světlo, páté dveře a nárazník. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vycházel pouze z fotografií poškozeného vozidla, na fotografii poškozeného nárazníku viděl vodorovný bílý proužek, který vypadá jako prasklina a pokud by nárazník skutečně prasklý byl, uvedl, že by se zřejmě přiklonil k tomu nárazník vyměnit. V takovém případě určil cenu opravy na částku , částka, , včetně DPH. Jestliže žalovaný obdržel od obou pojišťoven částku , částka, , v žádném případě se nemohl v souvislosti s poškozením svého motorového vozidla obohatit, natož pak na úkor žalobkyně. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a občanského soudního řádu, posoudil důvody odvolání, přihlédl k vyjádření žalovaného a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, u Okresního soudu , adresa, -město se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení, tedy plnění, na které nemá žalovaný nárok. Podle žalobních tvrzení došlo na vozidle žalovaného při dopravní nehodě v Itálii ke škodě způsobené italským řidičem. Kromě nároku na plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem italského vozidla, který žalovaný uplatnil u žalobkyně jako u zástupce italské pojišťovny viníka dopravní nehody, žalovaný v souvislosti s tou samou škodnou událostí uplatnil nárok na plnění z havarijního pojištění u Kooperativa pojišťovny, a. s., která žalovanému poskytla plnění z havarijního pojištění, a to dne , datum, . Žalovaný o tom žalobkyni neinformoval a žalobkyně tak na základě žádosti žalovaného tomuto vyplatila dne , datum, pojistné plnění ve výši žalované částky. Na toto plnění neměl žalovaný dle tvrzení žalobkyně nárok, neboť ten přešel na Kooperativu pojišťovnu, a. s., poskytnutím plnění z havarijního pojištění. Na výzvu žalobkyně k vrácení neoprávněně obdrženého pojistného plnění žalovaný nereagoval splněním povinnosti, a proto se žalobkyně obrátila na soud. Žalovaný proti platebnímu rozkazu, který soud prvního stupně ve věci vydal, podal odpor, v němž potvrdil, že od Kooperativa pojišťovny, a. s., mu z titulu pojistné události uvedené v žalobě byla vyplacena částka , částka, . Dále uvedl, že za opravu vozidla zaplatil , částka, a této částky součet pojistných plnění, tj. , částka, a , částka, , nedosahuje; navrhoval zamítnutí žaloby. Soud prvního stupně vyslechl žalovaného jako účastníka řízení, provedl listinné důkazy a dokazování zaměřil i na zjištění výše škody na vozidle žalovaného vzniklé v důsledku dopravní nehody v Itálii dne , datum, . V tomto směru provedl důkaz znaleckým posudkem vypracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , kterého vyslechl při jednání konaném , datum, . V rámci právního posouzení věci vycházel soud prvního stupně z ustanovení § 2969, § 2910, § 2927, § 2951 a § 2820 občanského zákoníku. Poté dospěl k závěru, že žalovanému vznikla vůči italskému řidiči pohledávka ve výši nejméně , částka, , která ohledně dílčí částky , částka, přešla na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., a do výše nejméně , částka, svědčila stále žalovanému. Návazně na to dne , datum, obdržel žalovaný na tuto svou pohledávku ještě částku , částka, . Nedošlo nad zcela marginální částku, kterou judikatura považuje za akceptovatelnou v důsledku určitých nedokonalostí trhu, k přeplatku. Žalovanému se tak nedostalo plnění bez právního důvodu, neboť nebyly naplněny podmínky ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení podrobně specifikovaných v odstavci 32 odůvodnění napadeného rozsudku a dále ve formě zálohy složené na vypracování znaleckého posudku v částce , částka, . Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost uhradit náklady vzniklé České republice vyplacením znalečného ve výši , částka, . Žalovaný před odvolacím soudem uvedl, že v pojišťovně žalobkyně mu bylo sděleno, že vyřízení škody bude trvat dlouho a bylo mu doporučeno, aby nárok uplatnil i ze svého havarijního pojištění. Poté mu z titulu dopravní nehody přišly krátce po sobě dvě částky; žalovaný se spokojil s náhradou škody ve výši součtu těchto částek a dále nic nepožadoval. Obě strany sporu trvaly na svých dosavadních stanoviscích. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně provedl dokazování v dostačujícím rozsahu, správně zjistil skutkový stav věci a věc správně posoudil i po právní stránce. Správně uzavřel, že na straně žalovaného plněním žalobkyně ve výši žalované částky nedošlo k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, jestliže v důsledku předmětné dopravní nehody, ke které došlo , datum, , vznikla žalovanému na vozidle škoda ve výši stanovené znaleckým posudkem soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , tedy v částce , částka, , včetně DPH. , právnická osoba, postupu soudu prvního stupně v souvislosti se znaleckým dokazováním odvolací soud nezjistil žádné pochybení. Na rozsah poškození vozidla žalovaného a s tím spojenou výši škody mohl soudní znalec usuzovat pouze na základě fotografií zachycujících stav vozidla po dopravní nehodě. Nemohl vyloučit, že v důsledku nehody došlo i k prasknutí nárazníku a ke vzniku s tím spojených nákladů na výměnu nárazníku tak, aby byla obnovena jeho ochranná funkce. O tom, že v důsledku dopravní nehody došlo k poškození také nárazníku na vozidle žalovaného, svědčí i Zápis o průběhu nehody a z tohoto zápisu vyplývající skutkové zjištění soudu prvního stupně uvedené v odstavci 6 odůvodnění napadeného rozsudku v tom smyslu, že bylo „zcela zničeno levé zadní světlo, páté dveře a nárazník“. Soud prvního stupně správně vyložil i ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož právo na náhradu škody přechází z poškozeného na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. Ust. § 2820 odst. 1 o. z. je třeba vykládat v kontextu s ust. § 2818 občanského zákoníku, které se týká vícenásobného pojištění. To vzniká tehdy, vztahují-li se na totéž pojistné riziko ve stejný okamžik dvě nebo více pojištění. Podle § 2818 odst. 2 o. z. poskytne pojistitel, jemuž byla jako prvnímu oznámena pojistná událost, pojistné plnění do výše pojistné částky nebo limitu pojistného plnění ujednaného ve smlouvě, kterou je vázán a oznámí to bez zbytečného odkladu ostatním pojistitelům, o nichž se dozvěděl. Tím není dotčeno právo oprávněné osoby požadovat pojistné plnění až do výše vyrovnání úbytku majetku na ostatních pojistitelích, pokud pojistná částka nebo limit pojistného plnění ujednaný ve smlouvě s prvním pojistitelem nepostačuje k vyrovnání celého úbytku majetku vzniklého v důsledku pojistné události. Odvolací soud je toho názoru, že pojištěný, který obdržel pojistné plnění z havarijního pojištění, se může vůči škůdci (jeho pojistiteli) domáhat náhrady škody ve výši neuhrazené části celkové škody v rozsahu odpovídajícím účasti na vzniku škody. V projednávané věci bylo znaleckým posudkem a výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, prokázáno, že pojistným plněním z titulu havarijního pojištění nebyla uhrazena škoda na vozidle žalovaného v plné výši, jak byla zjištěna znalcem, a k dorovnání celkové výše škody na straně žalovaného došlo až úhradou pojistného plnění ze strany žalobkyně, tedy žalovaný neobdržel jedno pojistné plnění dvakrát, nýbrž v součtu se mu dostalo plnění, které nepřesahuje náhradu škody, jež mu vznikla v důsledku předmětné dopravní nehody. Z výpovědi žalovaného přitom vyplývá, že postupoval v souladu s pokyny žalobkyně, uplatnil nárok na pojistné plnění jak u žalobkyně, tak i u pojišťovny , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a v důsledku plnění, kterých se mu dostalo od obou pojišťoven, nemohlo dojít ke vzniku majetkového prospěchu na straně žalovaného bez spravedlivého důvodu, jak předpokládá ust. § 2991 občanského zákoníku, jestliže v rozsahu těchto plnění mu byla nahrazena škoda na vozidle v prokázané výši. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správného, řádně odůvodněného a ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. odpovídajícího výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a výroku o nákladech řízení hrazených státem, k jejichž úhradě soud prvního stupně zavázal v řízení neúspěšnou žalobkyni podle § 148 odst. 1 o. s. ř. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení neúspěšné žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému účelně vynaložené náklady na právní zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 2 úkony právní služby po , částka, , 2 x náhradu hotových výdajů ve výši režijního paušálu po , částka, , tj. celkem , částka, , a náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z této částky podle § 137 o. s. ř., to je , částka, , tedy náklady odvolacího řízení celkem ve výši , částka, .