61 Co 11/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudců Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 5. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 406 560 Kč o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. 9. 2024, č. j. 11 C 249/2019-158 Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 41 917 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o 406 560 Kč (výrok I), žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení, jejichž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II), a žalobkyni dále uložil povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 15 790,34 Kč do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku (výrok III).

2. V projednávané věci se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 406 560 Kč s odůvodněním, že dne 11. 1. 2018 koupila 1/5 budovy adresa (spoluvlastnicí této nemovitosti byla žalovaná), do užívání převzala byty č. 4, 5, 6, 8. Ty se však nacházely v neutěšeném stavu, byly neobyvatelné, proto dne 22. 7. 2015 uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o dílo o rekonstrukci bytů včetně rozvodů elektřiny, vody, kanalizace. Důvodem investic nebylo zhodnocení, ale zachování funkčního stavu, v některých částech šlo o hrozbu havárie. Rekonstrukce proběhla 1. 8. – 29. 12. 2015 a žalobkyně uhradila celkem částku 508 200 Kč. U žalované tak došlo ke zhodnocení jejího podílu v rozsahu 406 560 Kč.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, zpochybnila zhodnocení domu žalobkyní, neboť práce nebyly provedeny, pokud ano, tak osobou odlišnou od žalobkyně a v době, kdy nebyla spoluvlastnicí.

4. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že nemovitost byla v době šetření v zoufalém stavu a chyběly plynoměry, elektroměry, výtah byl poruchový, místnosti neobyvatelné, a to i ty, jež měly být rekonstruovány.

5. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně koupila v roce 2008 od právnická osoba podíl o velikosti 1/5 na výše uvedených nemovoitých věcech, přičemž mezi účastnicemi přes návrhy činěné žalobkyní nedošlo k uzavření dohody o užívání společné věci a žalobkyně bez výslovné dohody začala užívat výše uvedené byty. Žalovaná souhlas žalobkyni k rekonstrukci domu nedala a dům nebyl v takovém stavu, aby bylo nutné na jeho záchranu provádět rekonstrukci. Byl sice v podprůměrném stavebně-technickém stavu, zhroucení však nehrozilo. Ve věci byl zpracován právnická osoba právnická osoba., znalecký posudek, který sice prokázal, že v bytech č. 4 – 6 rekonstrukce proběhla, v bytě č. 8 nikoliv, ale s ohledem na 8letý odstup (od provedení rekonstrujkce do doby znaleckého zkoumání) a především absenci písemných podkladů, jako například stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, výkresy, revizní zprávy), nepovažoval soud prvního stupně za prokázané, v jakém rozsahu a v jaké kvalitě byla v 2. pololetí 2015 rekonstrukce provedena. Dle smlouvy uzavřené žalobkyní se společností právnická osoba, měla být rekonstrukce provedena za 420 000 Kč, což s 21% DPH činí 508 200 Kč, zaplacení této částky až na částku 900 Kč bylo prokázáno, ale pan jméno FO, jež byl nájemcem a jeho manželka pro žalobkyni spravovala užívané byty, prohlásil, že tato společnost práce neprovedla, byly však po dohodě s žalobkyní provedeny jím, rodinnými příslušníky a dalšími řemeslníky s náklady za 475 102 Kč. Skutečnost, že úpravy bytu iniciovala žalobkyně, je prokázána, případné vypořádání s panem Anonymizováno je věcí jejich dohody. Žalobkyně svůj podíl na nemovitostech dne 3. 10. 2016 prodala předchozímu vlastníku Léčebně preventivnímu zařízení za částku 3 500 000 Kč. Žalobkyně a od 3. 10. 2016 opět předchozí vlastník podílu Léčebně preventivnímu zařízení přes absenci dohody s žalovanou výše uvedené byty užívaly, pronajímaly či měly tuto možnost, přičemž poměrnou část nájmu žalované za dobu od 1. 8. 2015 neodváděly, stejně tak žalovaná jiné byty pronajímala a nájemné si nechávala. Provedená rekonstrukce tedy ku prospěchu žalované nebyla, případné nájemné z opravených a upravených bytů představovalo výhradní prospěch žalobkyně či jejího nástupce, když dle § 1136 o. z. spoluvlastnice (žalobkyně), která vynaložila na společnou věc náklad v zájmu ostatní spoluvlastnice (žalované) bez jejího vyrozumění a souhlasu, by mohla požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li by se o náklad, jež byl žalované ku prospěchu, a náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, jež bylo třeba vynaložit na záchranu věci.. Vzhledem k tomu, že stav bytů v době znaleckého šetření v roce 2023, tj. ve stejném roce, kdy svůj podíl prodala žalovaná, vykazoval známky velkého opotřebení, za což mohla žalobkyně či její nástupce odpovídat i tím, jakým osobám byty umožnili užívat, nelze předpokládat, že by provedená rekonstrukce měla vliv na prodejní cenu podílu. Ve znaleckém posudku byl také vysloven závěr, že práce nemohly vést ke zhodnocení domu jako celku, a závěr byl odůvodněn tím, že šlo o údržbu, přičemž s ohledem na dokladovou nedostatečnost a prokazatelnost provedených rekonstrukcí by nový investor nemohl akceptovat bez rizika pronájem na dalších minimálně 12 let (obvykle životnost obnovy základních prvků činí 20 – 50 let). Žalobu proto soud prvního stupně jako nedůvodnou zamítl a úspěšné žalované přiznal dle § 142 odst. j o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, kdy především posudek znalecké kanceláře považuje za vadný a má za to, že nebyl splněn znalecký úkol. Pokud znalecká kancelář uzavřela, že není v její kompetenci, aby prokazovala, jaké stavební práce byly či nebyly provedeny, bylo namístě, aby toto bylo sděleno již v průběhu zpracování posudku, tedy že znalecký úkol nelze za těchto podmínek řádně splnit. Současně soudu žalobkyně předložila dodatečně nalezenou fotodokumentaci o průběhu rekonstrukce, tuto žalobkyně předložila na základě výtky znalecké kanceláře s tím, že fotodokumentace nebyla k dispozici před zpracováním posudku. K dalším výtkám znalecké kanceláře, že neobdržela projektovou dokumentaci či kolaudační rozhodnutí, je třeba konstatovat, že pro rekonstrukci, byť důležitých částí budovy jako jsou rozvody vody, plynu, elektřiny a kanalizace, není vyžadována ani projektová dokumentace, tak ani jejich uvedení do provozu nepodléhá kolaudaci. Zcela nerealistické stanovení výše obvyklého nájemného bytových prostor v budově znaleckou kanceláří ve výši 200 Kč/m2 měsíčně a z toho vycházející výpočty provedené znaleckou kanceláří.

7. Tvrzení soudu o tom, že žalovaná nedala souhlas k rekonstrukci a dům nebyl v takovém stavu, aby ji bylo nutno na jeho záchranu provádět a že dům byl v podprůměrném stavebně-technickém stavu, zhroucení však nehrozilo, nemají oporu v žádném z provedených důkazů. Po nabytí spoluvlastnického podílu na budově ve výši 1/5 se žalobkyně chtěla s žalovanou dohodnout na společném užívání budovy. Tuto dohodu o společném užívání však žalovaná nebyla ochotna od počátku nabytí vlastnického práva s žalobkyní uzavřít. Žalobkyně se proto rozhodla, že uplatní své vlastnické právo tak, že bude nakládat s byty, které byly v budově volné, neobsazené nájemníky. Poté, co se volných bytů ujala, však zjistila, že tyto byty ve skutečnosti jsou v havarijním stavu a zcela nezpůsobilé k užívání. Proto se žalobkyně rozhodla, že provede rekonstrukci těchto bytů. Po jejím zahájení však zjistila, že není v havarijním stavu pouze vnitřní vybavení těchto bytů, ale i rozvody vody, elektřiny, plynu a kanalizace i řada stavebně-konstrukčních prvků v těchto bytech. Tedy žalobkyní prováděná rekonstrukce nebyla pouhou údržbou či opravou. Soud dále opětovně opakuje tvrzení o chybějícím stavebním povolení, kolaudačním rozhodnutí, chybějících výkresech a stavebních zprávách. V souladu s platnou právní úpravou stavebních prací k této rekonstrukci žádný z těchto kroků nebyl vůbec potřebný. Pokud soud uvádí, že „pan jméno FO, jež byl nájemcem a jehož manželka pro žalobkyni spravovala jí užívané byty, prohlásil, že tato společnost (myšleno Anonymizováno Anonymizováno) práce neprovedla, soud se ani nezabýval možností, že Anonymizováno Anonymizováno mohly využít ke zhotovení díla dalšího zhotovitele, například pana Anonymizováno. Žalobkyně je přesvědčena, že při rekonstrukci v budově provedla takové práce, které jednak sloužily k záchraně částí budovy a jednak vedly k jejímu zhodnocení, a má proto nárok na úhradu poměrné části vynaložených nákladů v dikci ust. § 1136 o. z. a proto navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a znovu rozhodl tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu a žalobkyni přizná náhradu nákladů řízení.

8. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila pouze v tom smyslu, že s odvoláním nesouhlasí a plně se ztotožňuje s rozhodnutím soudu prvního stupně.

9. Odvolací soud po přezkoumání napadeného rozsudku, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212 a § 212a o. s. ř. dospěl k závěru, že zatím nejsou splněny podmínky pro potvrzení či změnu napadeného rozsudku, když žalobkyni nebylo před vydáním napadeného rozsudku soudem prvního stupně poskytnuto odpovídající poučení o nedostatku relevantních tvrzení potřebných pro posouzení žalobou uplatněného nároku a také o neunášení důkazního břemene, proto žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzval, aby doplnila svá tvrzení a uvedla, kdy konkrétně začala užívat bytové jednotky č. 4, 5, 6 a 8 ve společném domě, jaký byl stav těchto bytových jednotek v době, kdy bytové jednotky začala užívat, jakým způsobem je užívala a především žalobkyni vyzval, aby přesně uvedla, jaké konkrétní práce, jež měly zhodnotit společnou věc, byly provedeny v jednotlivých bytových jednotkách a v souvislosti s tím případně i ve společných částech domu. Současně byla žalobkyně vyzvána k označení důkazů k prokázání svých tvrzení a byla poučena, že pokud výzvě nevyhoví, vystavuje se riziku neúspěchu ve sporu.

10. Žalobkyně na základě této výzvy uvedla, že žalované opakovaně dávala najevo, že je ochotna podílet se na opravách domu. Dne 15. 7. 2009 vyzvala žalovanou opětovně k projednání společné správy domu, následně dne 25. 3. 2011 žalobkyně navrhla vypořádání podílového spoluvlastnictví a vymezení jednotek v budově. Dne 4. 5. 2012 vyzvala žalovanou k projednání nároku na úhradu části služeb a započetla proti tomuto nároku svůj nárok na nevyplacený podíl z nájemného vyinkasovaného žalovanou ve výši 1/5 a opětovně dala najevo ochotu podílet se na opravách budovy, která se nacházela prakticky v havarijním stavu. Pro trvalý nezájem ze strany žalované k uzavření dohody o správě věci nikdy nedošlo. Žalobkyně proto začala užívat byty č. 4, 5, 6 a 8 v průběhu roku 2012 z důvodu, že byly prázdné a neobydlené nájemníky. Od počátku užívání se jednalo pouze o vzájemně tolerované užívání části bytů žalobkyní a části bytů žalovanou. V bytech byly provedeny v roce 2015 všechny zcela zásadní rekonstrukce, které se týkaly jak výměny všech stavebních konstrukcí, tj. podlah, zdí, stropů, tak výměny všech potřebných sítí, tj. rozvodů vody, kanalizace, elektřiny a plynu. Zásadní část díla – rekonstrukce bytů – byla provedena společností právnická osoba Část potřebných rekonstrukčních činností v bytech byla zajištěna také svépomocí, vlastními silami žalobkyně. Nepochybně byly v bytech zhotoveny všechny potřebné konstrukce a rozvody sítí, tak aby byty mohly být plně využívány budoucími nájemníky. Jinak řečeno, žalobkyně provedla veškeré potřebné práce, aby došlo k úplné rekonstrukci bytů. Všechny tyto konkrétní práce vedly nutně ke zhodnocení celé budovy. Byty byly po provedené rekonstrukci žalobkyní plně vybaveny a následně pronajaty. O stavu všech bytů před zahájením rekonstrukce, jejím průběhu a jejím dokončení byli schopni vypovědět pan jméno FO, tedy jednatel zhotovitele rekonstrukce společnosti právnická osoba a pan tituly před jménem jméno FO, tehdy zmocněnec žalobkyně následně pověřený žalobkyní ke správě bytů v užívání žalobkyně. K prokázání těchto tvrzení pak žalobkyně navrhla důkazy, a to kopii smlouvy o dílo ze 22. 7. 2015 včetně položkového rozpočtu, kopii protokolu o předání díla ze dne 29. 12. 2015, kopii faktur č. 2015025A, č. 2015046A a č. 2015061 včetně příjmových dokladů, fotodokumentaci rekonstrukce a dále výslechy pana jméno FO a tituly před jménem jméno FO.

11. K tomuto podání žalobkyně se vyjádřila žalovaná a uvedla, že žalobkyně uvedené byty užívala již od roku 2008, o čemž svědčí například návrh dohody o užívání nemovitosti ze dne 7. 6. 2009, který předložila žalobkyně žalované s tím, aby se dohodl stávající stav užívání. Tuto dohodu však žalovaná nemohla akceptovat, neboť v domě bylo 14 bytů, přičemž žalobkyně si nárokovala užívání 4 bytů a garáže, což představovalo o dost větší podíl, než který reálně vlastnila žalobkyně. Dále o užívání bytů nepochybně svědčí také žalobkyní předložená smlouva o dílo z roku 2015. Žalobkyně po celou dobu pronajímala předmětné byty osobám z bývalého Sovětského svazu za částky ve výši 3 000 – 5 000 Kč za osobu, přičemž v jednotlivých bytech bývalo 5 – 10 nájemníků, kteří dělali v domě nepořádek. Zástupce žalobkyně na jednání soudu prvního stupně dne 17. 9. 2024 mj. uvedl: „byty byly obyvatelné, nájemníci si bydlení neváží, tak se jim zřejmě za těch 8 let povedlo je vybydlet“. Žalovaná nadále popírá jakoukoliv zásadní rekonstrukci domu. Ze znaleckého posudku, respektive z následné výpovědi znalce před soudem dne 20. 9. 2023 se podává, že případná investice tvrzená žalobkyní nevedla ke zhodnocení domu a jednalo se pouze o údržbu. Žalobkyně přes opakované výzvy nalézacího soudu znalce ani soudu odvolacího nepředložila potřebné dokumenty. Těmi jsou zejména projektová dokumentace, projekty instalací a rozvodů, revizní zprávy, například k rozvodu elektřiny, nebyla doložena dílčí ani závěrečná faktura, ze které by byl jasný rozsah prací, nebylo předloženo stavební povolení ani kolaudační rozhodnutí, ani žalobkyní přislíbený soupis jednoznačně provedených prací, které v předmětném období byly provedeny – toto vše mj. konstatoval znalec. Znalec sám v posudku výslovně uvedl odůvodněnou domněnku, že předložený položkový rozpočet není věrohodnou reprezentací prováděných stavebních prací. Žalobkyně ve svém vyjádření bez data vyhotovení pouze předkládá důkazy, které jsou již součástí spisu a které rozsah tvrzené rekonstrukce nijak neprokazují. Znalec také výslovně uvedl, že žalobkyní předložený položkový rozpočet ani nekoresponduje s předloženou smlouvou o dílo, což také velmi podstatně podporuje tvrzení žalované, že uvedené listiny předložené žalobkyní byly vyhotoveny dodatečně až pro účely tohoto soudního řízení. Uvedená stavební firma právnická osoba, neměla ani v rozhodné době žádné zaměstnance, dle doložených daňových přiznání neměla ani takové příjmy a následně i její majitel, navrhovaný svědek jméno FO, skončil v exekuci a svůj podíl ve firmě převedl na občana bývalého SSSR, přičemž účetnictví uvedené stavební firmy již neexistuje.

12. Po doplnění tvrzení žalobkyně odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

13. V projednávané věci se žalobkyně uplatněného nároku domáhala s tvrzením, že provedla rekonstrukci některých bytů v domě ve spoluvlastnictví účastnic s tím, že touto rekonstrukcí došlo ke zhodnocení celé nemovitosti, a tudíž má vůči žalované nárok na zaplacení části vložených investic ve výši odpovídající spoluvlastnickému podílu žalované. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná tvrzené rekonstrukce prováděla bez souhlasu žalované jako další (majoritní) spoluvlastnice, nejednalo se o nezbytné investice, tj. o investice na nezbytnou opravu a údržbu, které by zabránily znehodnocení společné věci, uplatněný žalobní nárok proto soud prvního stupně správně posuzoval podle § 1136 o. z., podle něhož spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu.

14. V obecné rovině je nutno připustit, že pokud by provedenými rekonstrukcemi, byť žalobkyní provedenými bez souhlasu žalované, došlo ke zhodnocení společné věci, žalobkyně by měla vůči žalované nárok na vydání poměrné části (dle velikosti spoluvlastnického podílu žalované) náhrady vynaložených nákladů, ale jen v rozsahu zhodnocení společné věci, tj. nikoliv na vydání poměrné části vynaložených nákladů, jak v projednávané věci učinila žalobkyně. Jinými slovy, pokud takovými investicemi jednoho ze spoluvlastníků nedojde ke zhodnocení společné věci, tj. ke zvýšení její celkové obvyklé ceny, spoluvlastníku nárok na zaplacení poměrné části náhrady vynaložených nákladů nevznikne, bez ohledu na výši jím vynaložených nákladů, přičemž je také obvyklé, že i když rekonstrukcí nemovité věci dojde k jejímu zhodnocení, výše zhodnocení věci neodpovídá výši nákladů na rekonstrukci.

15. Z hlediska žalobkyní obecného tvrzení o provedení rozsáhlé rekonstrukce výše uvedených bytů ve společném domě účastnic žalobkyně uváděla poměrně nízkou výši vynaložených nákladů na tuto rekonstrukci (žalobkyně tvrdí, že zrekonstruovala celkem 4 byty, dle smlouvy o dílo uzavřené dne 22. 7. 2015 se společností právnická osoba, celková cena díla byla ujednána částkou 420 000 Kč bez DPH, takže na jeden byt připadala částka 105 000 Kč bez DPH a zhotovitel se zavázal dílo dokončit v poměrně krátké lhůtě, a to do 4. 1. 2016), což ale nevylučuje, že tyto investice neměly charakter jen běžné údržby a běžné opravy, ale mohly vést alespoň k minimálnímu zhodnocení celého domu, což by potom mohlo vést k závěru o alespoň částečné důvodnosti žalobou uplatněného nároku. V tomto směru však bylo na žalobkyni, aby k prokázání důvodnosti svého nároku unesla jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní, ale žalobkyně dle názoru odvolacího soudu přes poučení jí za tím účelem odvolacím soudem poskytnutém, svá tvrzení řádně nedoplnila, když její tvrzení byla opětovně doplněna pouze v obecné rovině. Odvolací soud je tak považuje za nedostatečná a neurčitá.

16. Pokud žalovaná přesně neuvádí, jaké konkrétní práce a v jakém rozsahu byly v jednotlivých bytech provedeny, není možné ani zjistit, zda a v jakém rozsahu případně došlo ke zhodnocení nemovité věci. Není tak zřejmé, zda se jednalo o investice, které měly zajistit pouze funkčnost a obyvatelnost jednotlivých bytů, aniž by vedly ke zhodnocení nemovité věci jako celku, či zda vedly k zhodnocení celé věci, a potom by bylo otázkou, v jakém rozsahu.

17. V tomto směru nelze pominout ani obranu žalované, která poukazuje na skutečnost, že pokud žalobkyně tvrdí, že podstatným způsobem zhodnotila společnou nemovitost věc, přičemž svůj podíl zakoupila již v roce 2008 a teprve až v roce 2015 uzavřela smlouvu o dílo, na základě které mělo dojít k rekonstrukci výše uvedených bytů a následně v roce 2016 prodala svůj podíl zpět předchozímu vlastníku, je otázkou, jakým způsobem hospodařila s předmětnými byty v letech 2008 až 2015, když dle žalované byty byly „vybydlené“ a žalobkyně je následnou rekonstrukcí pouze uváděla do stavu, aby byly v průměrném standardu a schopny běžného užívání.

18. Tvrzení žalobkyně ohledně provedených stavebních prací jsou nedostatečná a neurčitá, když žalobkyně jen obecně uvádí, že provedla výměnu všech potřebných sítí, rozvodů vody, kanalizace, elektřiny a plynu, a současně uvádí, že došlo k výměně všech stavebních konstrukcí, tj. podlah, zdí, stropů, ale bez další bližší specifikace si lze jen stěží představit, co vše konkrétně tyto práce obnášely, neboť pokud mělo dojít k výměně podlah, zdí a stropů, muselo by tím nepochybně dojít k zásahu i do dalších bytů v domě i do společných prostot v domě. Takovéto obecné tvrzení je tudíž neurčité, neboť z něj nelze dovozovat jakékoliv závěry o konkrétním rozsahu stavebních prací.

19. Neunesení břemene tvrzení žalobkyní pravděpodobně je důsledkem absence objektivních listinných důkazů, jež by byly způsobilé prokázat rozsah provedené rekonstrukce a na jejichž základě by bylo možné posoudit, zda ke zhodnocení společné věci došlo či nikoliv, ale jak již bylo uvedeno, na žalobkyni leží jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní, proto odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku žalobkyně o vadnosti znaleckého posudku zpracovaného výše uvedenou znaleckou kanceláří.

20. Znalecká kancelář pro nedostatek listinných důkazů nebyla schopen stanovit, respektive nemohla potvrdit ani vyvrátit, zda došlo ke zhodnocení nemovité věci, když výslovně, a nutno dodat, že správně uvedla, že není v její kompetenci prokazovat, jaké stavební práce byly či nebyly provedeny. Znalecká kancelář měla k dispozici shora citovanou smlouvu o dílo a položkový rozpočet, v němž byly deklarovány konstrukce a prvky, jejichž provedení na základě místního šetření nemohla znalecká kancelář jednoznačně potvrdit, když se jednalo o zakryté konstrukce. Další potřebné listiny žalobkyně nepředložila, když nepředložila ani revizní zprávy, k dispozici nebyla ani dílčí, ani závěrečná faktura, z nichž by byl jasný rozsah prací, proto na základě předložených podkladů znalecká kancelář nedošla k závěru o zhodnocení předmětné nemovitosti a zástupce znalecké kanceláře při svém výslechu potom uvedl, že případné investice vložené žalobkyní do nemovitosti nevedly ke zhodnocení domu a jednalo se jen o jeho údržbu.

21. Byť tento posledně uvedený závěr zástupce znalecké kanceláře s ohledem na nedostatek podkladů nelze považovat za jednoznačně prokázaný, dlužno dodat, že žádné nové listinné důkazy prokazující rozsah provedené rekonstrukce, které by znalecká kancelář již neměla k dispozici, žalobkyně nepředložila ani po výzvě odvolacího soudu, takže pro posouzení věci je podstatné, že žalobkyně nesplnila svoji povinnost tvrzení, proto nemůže být ve věci úspěšná. Z tohoto důvodu ani odvolací soud žádné další důkazy již neprováděl, neboť je nepřípustné, aby povinnost žalobkyně tvrdit podstatné skutečnosti byla nahrazována činností soudu v rámci provádění dokazování.

22. S ohledem na výše uvedené odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ohledně rozsahu rekonstrukcí a ohledně zhodnocení předmětné nemovitosti, proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné v plném rozsahu potvrdil.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř a úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení, které spočívají v nákladech na zastoupení, a to v odměně zástupce za 3 úkony právní služby (zastoupení při jednáních soudu dne 27. 8. 2025 a 25. 6. 2025, a sepis vyjádření z 13. 8. 2025) po 9 940 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a cestovní náklady z Anonymizováno do Anonymizováno a zpět k jednáním soudu osobním automobilem Škoda Karoq, RZ: SPZ, v celkové výši 3 472 Kč [při ujeté vzdálenosti 2 x 222 km, při sazbě základní náhrady 5,80 Kč dle § 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb., při průměrné spotřebě vozidla 5,66 litru benzínu Natural 95 na 100 km a při ceně paliva 35,80 Kč za 1 litr dle § 4 písm. a) téže vyhlášky] a dále náklady tvoří i částka odpovídající 21% sazbě DPH ve výši 7 272 Kč. Celkové náklady za řízení před odvolacím soudem tedy činí 41 917 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.