61 CO 178/2023

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudkyň Mgr. Jiřiny Hronkové a JUDr. Vladimíry Ladmanové ve věci žalobkyně: ; anonymizována dvě slova, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; země anonymizováno stát. instituce sídlem adresa zastoupená anonymizováno 11 slov sídlem adresa o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 5. 2023, č. j. 11 C 387/2021-136

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 10. 2021 do zaplacení a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 5 816,60 Kč. V projednávané věci žalobkyně požadovala přiznání majetkové újmy spočívající ve zmařené investici ve výši 500 000 Kč způsobené nesprávným úředním postupem žalované. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že pochybení státního zástupce, který v písemné korespondenci s žalobkyní omylem zaměnil trestný čin pojistného podvodu za trestný čin podvodu úvěrového, nelze podřadit pod ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. (nesprávný úřední postup), když státní zástupce neporušil úřední postup, dopustil se pouze„ lidského“ pochybení při formulaci přípisů žalobkyni, za něž se soustavu státního zastupitelství omluvila. Nelze přehlédnout skutečnost, že jedinou osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky byl v souladu s ustanovením § 8 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb. jednatel žalobkyně, věděl, že v datové schránce žalobkyně je i vyrozumění státního zástupce ze dne 3. 12. 2020 obsahující nepravdivý údaj, a přesto svědku příjmení umožnil se s tímto dokumentem seznámit. Jednatel žalobkyně si počínal ve vztahu k osobě žalobkyně neopatrně, když zpřístupnil datovou schránku cizí osobě, byť potencionálnímu investorovi, který následně odmítl investiční záměr uskutečnit. Navíc žalobkyně nepředložila žádný důkaz osvědčující příslib (závazek) pana příjmení investovat vysokou finanční částku, kromě jeho svědecké výpovědi a výpověď svědka příjmení pak považoval za nevěrohodnou, když v ní existovala řada logických rozporů.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání a namítá, že soudem prvního stupně bylo v důkazním řízení zjištěno jednoznačné pochybení Okresního státního zastupitelství v obec a následně Krajského státního zastupitelství v obec, které ve svých dopisech adresovaných žalobkyni uvádělo zjevně nepravdivé údaje o předchozím odsouzení jednatele žalobkyně za trestný čin úvěrového podvodu. Intenzita tohoto pochybení je zvyšována tím, že k uvádění nepravdivých údajů o jednateli a jediném společníkovi žalobkyně došlo opakovaně, a to jak ze strany Okresního státního zastupitelství v obec, tak ze strany Krajského státního zastupitelství v obec. Danou věc nelze již z pohledu žalobkyně posoudit jako„ lidské pochybení“, jak činí soud. Žalobkyně má za to, že v dané věci jednoznačně došlo k nesprávnému úřednímu postupu Okresního státního zastupitelství v obec a Krajského státního zastupitelství v obec, když tyto státní instituce zjevně uváděly o jednateli a jediném společníkovi opakovaně nepravdivé údaje, které byly sto žalobkyni způsobit škodu. V dané věci jde v občansko-právní rovině o jednání, jež je způsobilé zasáhnout majetkové sféry žalobkyně zde v podobě toho, že samotný nepravdivý údaj o trestním odsouzení jednatele a jediného společníka žalované za úvěrový podvod odradil investora – svědka příjmení k investici do žalobkyně. Žalobkyně dále namítá, že se soud nezabýval tím, že podání, jež mělo být adresováno jednateli a společníku žalobkyně, bylo Okresním státním zastupitelstvím obec zasláno bez dalšího do datové schránky žalobkyně, kdy s tímto se mohl seznámit kdokoliv, kdo měl přístup do datové schránky žalobkyně. Soud se nezabýval vůbec tím, že Okresní státní zastupitelství Sokolov nemělo vůbec odpověď v osobní věci jednatele a společníka žalobkyně zasílat do datové schránky žalobkyně, a to z toho důvodu, že věc, kterou šetřilo, se týkala jednatele a společníka žalobkyně, jakožto fyzické osoby. V řízení bylo prokázáno, že jméno jméno jakožto fyzická osoba, učinil nejprve podání na Okresním státním zastupitelství v obec e-mailem, následně, protože na toto podání nebylo nijak reagováno, toto zaslal z datové schránky žalobkyně. To však neopravňovalo stát. instituce, aby zasílalo přípis, jež se týkal žalobce jakožto fyzické osoby, do datové schránky právnické osoby. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

4. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem, přičemž pod pojmem nesprávný úřední postup je nutno rozumět porušení pravidel předepsaných právní normou pro počínání státního orgánu či jeho činnosti, a to při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci jeho rozhodovací činnosti, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu daného rozhodnutí. Pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem musí být vždy splněny tři předpoklady, jednak deliktní jednání státu (nesprávný úřední postup), dále škoda jako újma na jmění nebo nemajetková újma na straně poškozeného a konečně příčinná souvislost mezi deliktem a škodou.

5. V projednávané věci však předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za žalobkyní tvrzenou škodu splněny nebyly.

6. Odvolací soud se předně ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že chybné označení jednoho z trestných činů, jichž se v minulosti jednatel a společník žalobkyně dopustil (záměna pojistného podvodu za úvěrový podvod), ve vyrozumění Okresního státního zastupitelství v obec ze dne 3. 12. 2020 (o vyřízení podnětů doručených státnímu zastupitelství dne 29. 10. 2020 a dne 16. 11. 2020), jakož i uvedení stejné chyby v dopise Krajského státního zastupitelství v obec ze dne 29. 1. 2021, které přezkoumávalo postup podřízeného státního zastupitelství, má povahu„ lidského“ pochybení při formulaci dopisu státního zastupitelství, neboť chyba má skutečně jen povahu administrativní písařské chyby.

7. Odvolací soud je sice na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že i administrativní písařská chyba v písemném úkonu státního orgánu je svou podstatou nesprávným úředním postupem, ale právě pro povahu takové chyby, a z ní vyplývající minimální intenzity (minimální závažnosti) nesprávného úředního postupu, takový nesprávný úřední postup orgánu veřejné moci není způsobilý vyvolat vznik jakékoliv škody, a to komukoliv (nejen žalobkyni, ale např. ani jejímu jednateli).

8. Nosným důvodem úředního postupu Okresního státního zastupitelství v obec nečinit na základě mu doručených podnětů žádná další opatření bylo jeho zjištění, že jednatel žalobkyně byl v letech 1990 až 2009 čtyřikrát soudně trestán, přičemž správnost této informace uvedené ve vyrozumění ze dne 3. 12. 2020 žalobkyně nezpochybňuje, a došlo-li ze strany státního zastupitelství v tomto vyrozumění k výše uvedené chybě (záměně pojistného podvodu za úvěrový podvod), na podstatě sdělení státního zastupitelství to nic nemění, když jak také správně poukázala žalovaná ve vyjádření k žalobě, trestní sankce u obou uvedených trestných činů, a tím i jejich závažnost, je stejná.

9. Jako nedůvodnou odvolací soud shledal námitku žalobkyně o nesprávném doručení výše uvedeného vyrozumění Okresního státního zastupitelství v obec do datové schránky žalobkyně, kdy dle názoru žalobkyně mělo být doručováno jen jednateli žalobkyně jako fyzické osobě. Státní zastupitelství ve výše uvedeném vyrozumění totiž reagovalo na dva podněty jednatele žalobkyně, první byl doručen státnímu zastupitelství dne 29. 10. 2020 a druhý dne 16. 11. 2020, přičemž druhý podnět byl státnímu zastupitelství odeslán z datové schránky žalobkyně, podání činil jméno jméno, ale výslovně se označil jako jednatel (žalobkyně), a především v podání uváděl, že informace na sociální síti anonymizováno, na něž v podání poukazoval, značně poškozují žalobkyni jakožto právnickou osobu, která je mladou, rozvíjející se firmou bez jakékoliv negativní minulosti. Z uvedeného tak jednoznačně vyplývá, že druhé podání doručené státnímu zastupitelství, jež je podnětem státnímu zastupitelství k prošetření možného protiprávního jednání neznámého pachatele, učinila žalobkyně, tj. právnická osoba a učinila je jako potenciální poškozená. Vyrozumění státního zastupitelství tak bylo správně zasláno do datové schránky žalobkyně.

10. Navíc odvolací soud se plně ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že i kdyby doručení vyrozumění státního zastupitelství do datové schránky žalobkyně bylo nesprávným úředním postupem (což s ohledem na výše uvedené ale není), pro přiznání nároku na náhradu škody jednoznačně absentuje také podmínka spočívající v příčinné souvislosti mezi pochybením na straně státu a tvrzenou škodou na straně žalobkyně. Soud prvního stupně totiž správně dovodil, že to byl právě jednatel a jediný společník žalující společnosti, který umožnil svědku jméno příjmení (tvrzenému investorovi) přístup do datové schránky žalobkyně, takže pokud by tvrzení žalobkyně o tom, že informace zjištěné z datové schránky žalobkyně svědka příjmení odradily od uskutečnění investice do žalující společnosti, skutečně byly pravdivé, byla to žalobkyně, kdo způsobil, že svědek od původního úmyslu odstoupil a v tomto směru odvolací soud zcela odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

11. Lze tak uzavřít, že soud prvního stupně učinil správný závěr o nedůvodnosti podané žaloby, proto odvolací soud napadené rozhodnutí dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné v plném rozsahu potvrdil.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované jako účastníku nezastoupenému advokátem byla přiznána náhrada nákladů řízení za účast pověřeného zaměstnance jejího zástupce při jednání odvolacího soudu ve výši 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.