61 CO 188/2021

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudkyň Mgr. Jiřiny Hronkové a JUDr. Jarmily Růžkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení bytu o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 31. 5. 2021, č. j. 28 C 29/2021-72

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že žalovaná je povinna vyklidit byt č. 6, umístněný v I. nadzemním podlaží v domě [adresa] v [obec], [ulice a číslo], který je součástí pozemku parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec] a vyklizený byt předat žalobkyni do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 14 000 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost vyklidit byt [číslo] umístěný v I. nadzemním podlaží v domě v [obec], [ulice] ulice 2 a vyklizený byt předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a žalované dále uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II). Rozhodnutí zdůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou, a to do 31. 12. 2020 (poté, co byla původní nájemní smlouva dodatkem č. 2 ze dne 1. 10. 2019 prodloužena do 31. 12. 2020). K tomuto dni došlo ke skončení nájmu, a pokud žalovaná byt do současné doby nevyklidila a žalobci nepředala, užívá jej od 1. 1. 2021 bez právního důvodu.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, v němž namítá, že s žalobou nesouhlasí, dne 20. 1. 2021 podala námitku proti výpovědi z nájmu bytu. Dále namítá, že soud prvního stupně nepřezkoumal příčinu opakované stížnosti nájemníků pro nedodržování pravidel chování a současně nebral do úvahy zdravotní stav manžela žalované. Navrhla proto zrušení rozsudku soudu prvního stupně.

3. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované uvádí, že tato v řízení zaměňuje ukončení nájemního poměru uplynutím doby, na kterou byla nájemní smlouva uzavřena a výpovědí z bytu. V tomto řízení se jedná o vyklizení bytu poté, co nájemní poměr skončil uplynutím doby. Žalovaná byla tedy povinna pronajatý byt vyklidit a vyklizený předat žalobci ke dni skončení nájemního poměru, tj. k 31. 12. 2020. Žalovaná byt v daném termínu nevyklidila, ač o tom, že jí nájemní poměr skončí, věděla již od října 2020 a byla na tuto skutečnost žalobcem písemně upozorněna. Argumentace žalované, že soud prvního stupně neprovedl jí navrhované důkazy, je zcela lichá, neboť žalovaná nenabídla k provedení takové důkazy, které by odporovaly skutečnostem uvedeným žalobcem a vedly k závěru, že nájemní poměr trvá i nadále. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek v plném rozsahu a současně jí přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Odvolací soud v rámci odvolacího řízení doplnil dokazování o aktuální zprávu o zdravotním stavu manžela žalované (lékařská zpráva Fakultní nemocnice [obec], chirurgické oddělení z období hospitalizace od 9. 9. 2021 do 1. 10. 2021), ze které vyplývá, že manžel žalované byl hospitalizován pro aktuální diagnózu: anorektální absces, sepse, zánětlivá onemocnění šourku – flegmóna šourku, hypokalemie. Z této zprávy dále vyplývá, že po operačním výkonu ([datum] incize, revize, dren) byl pacient propuštěn do domácího léčení, při odchodu s doprovodem je pacient zmatený, ránu je třeba překrývat po sprchování sterilní gázou a jsou třeba další převazy. Totéž koresponduje s vyjádřením žalované, která uvedla, že tuto péči zajišťuji zdravotní sestra, která každodenně dochází do jejich domácnosti.

5. Po doplnění dokazování ve shora uvedeném rozsahu odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované v zásadě není důvodné.

6. Soud prvního stupně zcela dostatečně zjistil skutkový stav věci a aplikoval na něj i příslušná zákonná ustanovení, především ust. § 1042 o. z., na základě kterého je poskytnuta ochrana vlastníku proti každému, kdo do jeho vlastnického práva neprávem zasahuje a dále ust. § 2292 o. z. o povinnosti nájemce odevzdat byt pronajímateli v den skončení nájmu. Odvolací soud pro stručnost svého rozhodnutí na rozsudek soudu prvního stupně odkazuje, když se s ním zcela ztotožňuje a dodává, že žalovaná za situace, kdy nájemní poměr skončil uplynutím doby nájmu sjednané mezi účastníky v nájemní smlouvě (respektive v dodatku č. 2 této nájemní smlouvy), nemá nárok na to, aby jí byl nájemní poměr obnoven, pokud toto není i vůle žalobce. Dojde-li k ukončení nájemního poměru skončením doby nájmu, soud již nezkoumá důvody, pro které k prodloužení nájemní smlouvy nedošlo. Ze zákona totiž žalovaná nárok na prodloužení doby nájmu nemá. V této souvislosti je též nutno poukázat na to, že žalovaná si již v době uzavírání nájemní smlouvy musela být vědoma toho, že smlouva je uzavírána na dobu určitou a že k prodloužení doby nájmu nemusí automaticky dojít. Pokud tedy soud prvního stupně žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost předmětný byt vyklidit, rozhodl zcela správně.

7. Odvolací soud se pouze neztotožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně, pokud jde o lhůtu k vyklizení bytu, která byla dle § 160 o. s. ř. určena jako 15 denní, když v řízení bylo prokázáno, že zdravotní stav manžela žalované, žijícího s žalovanou ve společné domácnosti, je v současné době nepříznivý a dne 1. 10. 2021 byl po operačním zákroku propuštěn z nemocnice. Z tohoto důvodu odvolací soud shledal, že je namístě stanovit lhůtu k vyklizení bytu delší nežli obecnou zákonnou (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a proto lhůtu k vyklizení určil 3 měsíční, když tato lhůta je dle odvolacího soudu dostatečná dlouhá, aby žalovaná mohla zajistit rodině jiné bydlení, případně svého manžela přemístila do vhodného zdravotního zařízení, když sama připouštěla, že je zde možnost jeho umístění do léčebny pro dlouhodobě nemocné.

8. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy změnil jej fakticky jen ve lhůtě k vyklizení předmětného bytu a ve zbylé části, tj. pokud jde o uložení povinnosti k vyklizení bytu, došlo pouze k přesné specifikaci vyklizovaného bytu.

9. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně napadeného rozsudku, bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a jelikož ke změně rozsudku soudu prvního stupně došlo pouze ve lhůtě k vyklizení bytu, má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, přičemž náklady řízení před soudem prvního stupně spočívají v částce 10 400 Kč, v tomto směru odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, a náklady odvolacího řízení spočívají v nákladech na zastoupení, a to v odměně zástupkyně za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání) po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a 2 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Náklady za řízení před soudy obou stupňů tak celkem činí 14 000 Kč a s ohledem na výši této částky soud umožnil žalované ji zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v měsíčních splátkách po 1 000 Kč pod ztrátou výhody splátek.