61 Co 195/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudkyň Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Zuzany Lasotové Brabcové ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 ) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 : IČO zainteresované společnosti 0/0 o nahrazení projevu vůle o odvolání žalobců i žalované proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 21. 5. 2024, č. j. 4 C 333/2023- Anonymizováno

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Ve výroku II se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že k uspokojení nároků žalobců na náhradu za pozemky v restituci nevydané smlouvou specifikovanou ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně žalovaná převádí žalobcům i , adresa, , vzniklý na základě geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , vyhotoveného společností , právnická osoba, , ověřeného oprávněným zeměměřičským , Anonymizováno, , adresa, , a žalobci tento pozemek přejímají do spoluvlastnictví, každý ve výši spoluvlastnického podílu o velikosti ½.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, když tyto pozemky blíže specifikoval, stejně tak jako základní ustanovení smlouvy o převodu (výrok I), žalobu v rozsahu, ve kterém se žalobci domáhali, aby byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu, a to , adresa, , obec , adresa, , který vznikl na základě geometrického plánu č. , hodnota, , vyhotoveného společností , právnická osoba, , a to oddělením z , adresa, , zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost nahradit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 152 937,82 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III). Rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalobci jsou osobami oprávněnými dle zákona o půdě a žalovaná eviduje jejich nárok jako vyčerpaný, když v minulosti za odňaté pozemky byla poskytnuta žalobcům náhrada, a to náhradní pozemek v hodnotě 56 276 Kč. Žalobci však v , Anonymizováno, , Anonymizováno, požádali o přecenění jejich nároku, když dle jejich názoru žalovaná evidovala restituční nárok žalobců v nesprávné výši. K námitce promlčení vznesené žalovanou nebylo možno přihlédnout, když právo na přecenění restitučního nároku je samostatným majetkovým právem, které nepodléhá promlčení (, Anonymizováno, , spisová značka, ). Cena odňatých pozemků byla stanovena dvěma znaleckými posudky vypracovanými jak k zadání žalobců, tak i žalované, kdy odňaté pozemky byly oceněny shodně oběma posudky částkou 3 949 650 Kč. Žalobci jsou vlastníky restitučního nároku každý v rozsahu 1/8 z této hodnoty, tj. 493 706 Kč. Pokud žalovaná odmítala nárok žalobců přecenit s tím, že žalobci v minulosti na chybné ocenění přistoupili a jejich nárok tak byl vyrovnán, nezbylo žalobcům jiné cesty, než se domáhat svých nároků žalobou, neboť při jejich účasti na veřejných nabídkách by s ohledem na postoj žalované nemohli být nikdy úspěšní. Soud prvního stupně proto žalobě na vydání náhradních pozemků vyhověl, když jejich hodnota byla mezi účastníky nesporná (souhrnná hodnota pozemků činí 368 107 Kč). K zamítnutí žaloby došlo pouze ve vztahu k , adresa, , když část tohoto pozemku zahrnuje biokoridor a žalobci požadovali vydání pouze části tohoto , Anonymizováno, , neboť se obávali, že s ohledem na existenci biokoridoru by mohlo dojít v budoucnosti k vyvlastnění této části pozemku. Soud prvního stupně však dospěl k závěru, že existence biokoridoru není zákonnou překážkou pro vydání tohoto pozemku jako náhradního a není namístě pozemky svévolně rozdělovat s odůvodněním obavou z vyvlastnění. Ta byla žalobcům známa již v okamžiku, kdy si pozemek pro převod vybrali a bylo jejich svobodnou vůlí, že jej v tomto řízení požadovali.

2. Proti tomuto rozsudku podali žalobci i žalovaná včasné odvolání.

3. Žalobci se odvolali do výroku II, jímž došlo částečně k zamítnutí žaloby a do výroku III o náhradě nákladů řízení a s odkazem na judikaturu , spisová značka, ) namítli, že obecné soudy mají pravomoc rozhodnout o dělení pozemku v situaci, kdy sice pozemek není vhodný k vydání celý, ale část pozemku oddělená geometrickým plánem už k převodu vhodná je. Náhradní pozemek , adresa, není stižen překážkou převoditelnosti, avšak existence biokoridoru v části tohoto pozemku je dostatečným důvodem pro jeho rozdělení geometrickým plánem. k vydání jako celek a představuje podstatný důvod k jeho rozdělení. Žalobci proto požadovali vydání pouze části pozemku, která není dotčena biokoridorem, a nehrozí tak nebezpečí vyvlastnění. Dále žalobci považují rozhodnutí soudu prvního stupně za překvapivé, neboť měl-li za to, že tvrzení a důkazy doložené žalobci jsou nedostatečné pro učinění závěru o dělitelnosti pozemku, měli být v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučeni a měla jim být poskytnuta přiměřená lhůta k doplnění tvrzení a doložení důkazů. Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí ve výroku II tak, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu k , adresa, , odděleného od pozemku , Anonymizováno, . , hodnota, na základě geometrického plánu č. , hodnota, a současně, aby jim byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalovaná ve svém odvolání předně namítá, že eviduje žalobce jako oprávněné osoby dle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě s vypořádaným nárokem z , datum, když žalobci s právním předchůdcem žalované (, právnická osoba, ČR) uzavřeli dne , datum, dohodu o vydání náhradní pozemku a jejich restituční nárok byl tedy necelý rok po právní moci uvedeného rozhodnutí beze zbytku vypořádán převodem náhradního , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , adresa, . Jak žalobci, tak žalovaná měli po dobu 29 let restituční nárok žalobců za vypořádaný. Restituční nárok žalobců byl zcela vypořádán v roce , Anonymizováno, a za situace, kdy žalobci měli možnost si vybrat jak formu náhrady, tak konkrétní pozemky, které jako náhradu obdrželi, dalších 20 let způsob a rozsah vypořádání nesporovali, nelze dospět k závěru, že byly splněny podmínky pro vyhovění žalobě. Žalobci také nesplnili podmínky mimořádného postupu mimo rámec § 11a zákona o půdě (tj. uspokojení nároku oprávněné osoby mimo proces veřejných nabídek), když dle judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu má oprávněná osoba zcela výjimečně právo na smluvní převod náhradních pozemků dle vlastního výběru mimo veřejné nabídkové řízení dle § 11a odst. 1 zákona o půdě, avšak za kumulativního splnění dvou předpokladů, a to dlouhodobé, aktivní, leč marné snahy oprávněné osoby získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách a kvalifikovaný nezákonný postup žalované vůči oprávněné osobě při této její snaze (liknavost či svévole), neboť takový nárok nemá výslovnou oporu v zákoně. Pozemky nevydané žalobcům byly sice znalci oceněné jako pozemky určené k zastavění, ale s ohledem na vývoj judikatury v oblasti oceňování nevydaných pozemků nelze paušálně dospět k závěru, že žalovaná evidovala od roku , Anonymizováno, nároky žalobců v nesprávné výši, a proto se žalobci nemohli účastnit veřejných nabídek a uspokojit svůj nárok zákonným způsobem. Z provedeného dokazování nevyplývá, že aktivita žalobců byla dostatečná a důvody, které žalobce vedli k tomu, že svůj nárok na přecenění restitučního nároku a bezúplatný převod náhradních pozemků soudní cestou neuplatnili 29 let od jeho vypořádání, žalovaná nepovažuje za legitimní. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a III změnil tak, že se žaloba zcela zamítá a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalobci ve vyjádření k odvolání žalované na podporu své argumentace odkázali na judikaturu jak Ústavního, tak Nejvyššího soudu.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 212 a 212a o. s. ř., vzal v úvahu argumentaci obou stran a poté po vážení všech skutečností dospěl k závěru, že odvolání žalobců je důvodné, zatímco odvolání žalované důvodné není.

7. V případě závěrů soudu prvního stupně o liknavém postupu žalované se odvolací soud s těmito závěry ztotožňuje, proto v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku odkazuje. V projednávané věci nebylo sporu, že na žalobce přešel restituční nárok jejich právních předchůdců, sporné bylo, zda tento nárok právních předchůdců byl uspokojen v plné výši, či nikoliv. Soud prvního stupně správně dovodil, že v dohodě ze dne , datum, , adresa, ), uzavřené žalobci a jejich matkou , jméno FO, jako oprávněnými osobami s předchůdcem žalované , právnická osoba, , není že tyto osoby by se svého restitučního nároku ve zbývajícím rozsahu vzdaly.

8. Lze sice souhlasit s žalovanou, že se žalobci začali domáhat přecenění svého nároku až cca 28 let od uzavření této dohody, takže v průběhu let , Anonymizováno, proběhlé vypořádání nesporovali, a žalovaná tak restituční nárok žalobců považovala za vypořádaný, nicméně judikatura jednak dovodila, že námitka promlčení práva vyplývajícího z restitučního předpisu by mohla být výkonem práva v rozporu s dobrými mravy (např. rozsudek , Anonymizováno, . , spisová značka, , či , Anonymizováno, ), a především posléze dokonce dovodila, že samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (srov. např. , Anonymizováno, , spisová značka, , , Anonymizováno, . , spisová značka, , nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , spisová značka, ), Anonymizováno9. I v projednávané věci tak poté, co se žalobci obrátili dne , datum, na žalovanou s výzvou k řádnému ocenění jejich restitučního nároku, bylo nutno postavit najisto, zda byl nárok žalobců (respektive jejich předchůdců) uspokojen v plném rozsahu, či nikoliv, přičemž jak znaleckým posudkem předloženým žalobci (, právnická osoba, ), tak i znaleckým posudkem předloženým žalovanou (, č. účtu, vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ) byla hodnota odňatých pozemků stanovena částkou 3 949 650 Kč, přičemž na každého z žalobců připadá 1/8 nároku za nevydané pozemky, tj. hodnota restitučního nároku každého z žalobců činí 493 706 Kč. Nárok každého z žalobců byl přitom zatím uspokojen jen ve výši 28 138 Kč, tudíž žalobci mají nárok na vydání náhradních pozemků v hodnotě odpovídající dosud neuspokojené části jejich restitučního nároku.

10. Lze sice souhlasit s žalovanou, že uspokojení restitučních nároků oprávněných osob by se primárně mělo dít cestou vedených nabídek (§ 11a odst. 1 zákona o půdě), nicméně je zřejmé, že pokud tak žalobci činili, z důvodů nepřecenění jejich restitučního nároku žalovanou byli se svými žádostmi o převod zemědělského majetku neúspěšní. Žádost ze dne , datum, byla zamítnuta právě z důvodu, že dle žalované nárok původní oprávněné osoby , jméno FO, byl beze zbytku vypořádán v roce , Anonymizováno, a také žádost o vydání náhradních pozemků z , datum, byla zamítnuta ze stejného důvodu. Právě skutečnost, že nedošlo k přecenění jejich restitučního nároku, žalobcům znemožňovala účast ve veřejných nabídkách, tj. znemožňovala jim získat náhradní pozemky zákonem předpokládaným způsobem, když teprve až po podání žaloby (žaloba podána , datum, ) byl k zadání žalované vypracován dne d , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a ani poté, kdy tímto posudkem byly odňaté a nevydané pozemky oceněny shodně jako znaleckým posudkem předloženým žalobci, žalovaná zastávala stejný postoj a restituční nárok žalobců považovala za vypořádaný.

11. Tento přístup žalované lze považovat za liknavý, když nesnáze při vyřizování restitučních nároků nesmí žalovaná přesouvat na oprávněné osoby a pokud tak žalovaná činí, dopouští se svévole. Jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze pak kvalifikovat i postup, kdy žalovaná (či její předchůdce , právnická osoba, , Anonymizováno, ) bez ospravedlnitelného důvodu stěžovala uspokojení nároku oprávněných osob zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemku) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srov. např. , spisová značka, ). Odvolací soud se tak ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v projednávané , Anonymizováno, byly naplněny podmínky, aby se žalobci výjimečně mohli domáhat uspokojení svého restitučního nároku vydáním konkrétních náhradních pozemků v soudním řízení, a nikoliv zákonem předpokládaným způsobem (účastí ve veřejných nabídkách).jejich převoditelnosti, a to ani v případě , adresa, , když existence biokoridoru nebrání zemědělskému užívání pozemku a není zákonnou překážkou pro jeho převod do vlastnictví oprávněných osob. Nicméně pokud žalobci právě z důvodu existence biokoridoru a možného budoucího vyvlastnění požadovali pouze část tohoto pozemku oddělenou geometrickým plánem, tj. geometrickým plánem nově vytvořený , Anonymizováno, 1, přičemž soud prvního stupně v tomto rozsahu jejich návrhu nevyhověl, a to s poukazem na neexistenci zákonné překážky bránící vydání celého pozemku, a tudíž nedůvodnost jeho dělení na menší pozemky, odvolací soud se s tímto názorem soudu prvního stupně neztotožnil, když ve shodě s názorem žalobců dospěl k závěru, že část , hodnota, , dotčená biokoridorem, není k vydání vhodná, a zároveň nic nebrání vydání jen části pozemku, jež není dotčená biokoridorem.

13. Samotná existence biokoridoru sice nebrání zemědělskému využívání pozemku a není ani zákonnou překážkou pro vydání pozemku, nicméně nevhodnost k vydání (jako náhradního pozemku) u části pozemku dotčené biokoridorem odvolací soud shledal z důvodu reálné možnosti jejího vyvlastnění, když tato skutečnost vyplývá z návrhu , adresa, , dle něhož se jedná „o plochy a koridory s možností vyvlastnění (dle § 170 st. z.)“. Odvolací soud také přihlédl k celkové rozloze pozemku, kdy výměra , hodnota, činí 19 824 m2 a po jeho rozdělení výměra , Anonymizováno, /, Anonymizováno, činí 12 528 m2 a výměra , Anonymizováno, činí 7, Anonymizováno, 296 m2, tudíž oba nově vzniklé pozemky (po rozdělení původní parcely) mají poměrně značnou výměru, která umožňuje jejich účelné využití pro zemědělské účely. Za situace, kdy judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu umožňuje při uspokojování restitučních nároků oddělovat části pozemků, není-li celý pozemek k vydání vhodný, a vydávat jen části pozemku k vydání vhodné, odvolací soud dospěl k závěru, že není důvod, aby shodně nebylo postupováno i v projednávané věci.

14. Pokud jde o cenu náhradních pozemků, ta nebyla mezi účastníky sporná, když hodnota náhradních pozemků vydaných soudem prvního stupně činí , částka, a pokud jde o pozemek parc. č. , hodnota, , Anonymizováno, . , adresa, , jeho hodnota dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, činí 49 141 Kč [, Anonymizováno, 53114, při ceně 2,663 za 1 m2) činí , částka, a hodnota části o ploše 19 416 m2 (, Anonymizováno, , při ceně 2,475 za 1 m2) činí , částka, ], takže hodnota , Anonymizováno, výměře 12 528 m2 činí po zaokrouhlení , částka, (, částka, za část o ploše 408 m2 a , částka, za zbývající část o výměře 12 120 m2).

15. Veden výše uvedenými úvahami odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný ve výroku I dle § 219 o. s. ř. potvrdil a ve výroku II jej dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnila tak, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků i ohledně nově vytvořeného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, .

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a žalobcům, kteří měli ve věci úspěch, byla přiznána plná náhrada účelně vynaložených nákladů v řízení před soudy obou stupňů.

17. Náklady žalobců tvoří náklady na jejich zastoupení, přičemž při stanovení výše odměny zástupce žalobců za zastoupení před soudem prvního stupně odvolací soud vycházel u každého z žalobců z tarifní hodnoty 199 595 Kč, tj. z poloviny celkové hodnoty žalobcům vydaných náhradních pozemků (368 107 Kč činí hodnota náhradních pozemků vydaných napadeným rozsudkem a částku 31 083 Kč činí hodnota , adresa, ), když žalobci jsou samostatnými účastníky a každý se domáhal vydání spoluvlastnického podílu náhradních pozemků o velikosti ½. Mimosmluvní odměna zástupce žalobců za úkon právní služby při zastoupení každého z nich, kdy se jedná o společné úkony při zastoupení dvou osob, dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) tak činí 7 280 Kč, přičemž zástupci náleží odměna celkem za 8 účelně provedených úkonů právní služby v řízení před soudem prvního stupně (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, podání žaloby, 3 písemná podání ve věci 2024), když žalobci sice požadovali i náhradu za sepis závěrečného návrhu, ten však nebyl v písemné formě vyžádán soudem prvního stupně a závěrečné návrhy byly předneseny při posledním jednání soudu prvního stupně dne 21. 5. 2024, takže tento úkon odvolací soud neposoudil jako účelně provedený. Odměna zástupce za úkony právní služby učiněné v řízení před soudem prvního stupně tak celkem činí 116 480 Kč (2 x 7 280 Kč x 8), dále zástupci náleží 8 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále jízdné na trase Praha – Plzeň a zpět ve výši 1 613 Kč za cestu k jednání dne 25. 1. 2024 a ve výši 1 596 Kč za cestu k jednání dne 21. 5. 2024, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za 12 započatých půlhodin po 100 Kč a také částka ve výši 25 890,69 Kč odpovídající 21% sazbě DPH. Náklady řízení před soudem prvního stupně tedy činí celkem 149 179,69 Kč.

18. Žalobcům též náleží náhrada nákladů odvolacího řízení, kdy v případě odměny zástupce u každého z žalobců za sepis odvolání, jež směřovalo pouze proti výroku o zamítnutí žaloby ve vztahu k , adresa, , tarifní hodnota činí polovinu hodnoty tohoto pozemku, tj. částku 15 541,50 Kč, takže odměna za zastoupení každého z žalobců dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu činí 1 392 Kč. V případě odměny zástupce žalobců za sepis vyjádření k odvolání žalované je nutno vycházet z tarifní hodnoty 184 053,50 Kč (poloviny hodnoty pozemků vydaných soudem prvního stupně výrokem I napadeného rozsudku), takže odměna za zastoupení každého z žalobců dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu činí 6 800 Kč. Za zastoupení při jednání odvolacího soudu dne 2. 12. 2024 je nutno již vycházet z tarifní hodnoty 199 595 Kč (poloviny hodnoty všech vydaných pozemků), kdy odměna za zastoupení každého z žalobců činí 7 280 Kč. Zástupci žalobců tak v odvolacím řízení náleží celkem odměna ve výši 30 944 Kč (2 x 1 392 Kč, 2 x 6 800 Kč a 2 x 7 280 Kč), dále 3 x režijní paušály po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas za 6 započatých půlhodin po 100 Kč, jízdné na trase Praha – Plzeň a zpět ve výši 1 562 Kč, parkovné ve výši 110 Kč a částka ve výši 7 164,36 Kč, odpovídající 21% sazbě DPH, tj. celkem 41 280,36 Kč.

19. Náklady žalobců za řízení před soudy obou stupňů tak celkem činí 190 460,05 Kč a zaplacení této částky odvolací soud uložil k rukám zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě 15 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když zohlednil byrokratický proces při vyplácení prostředků státu jeho organizačními jednotkami, proto nestanovil obvyklou lhůtu 3 dnů.