61 CO 244/2023

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudkyň JUDr. Vladimíry Ladmanové a Mgr. Jiřiny Hronkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o plnění z kupní smlouvy o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 8. 6. 2023, č. j. 13 C 70/2023-46

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I potvrzuje a ve výroku II se mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 4 719 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 3 723,86 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobcův návrh, jímž se domáhal uložení povinnosti žalovanému spočívající v dodání 2 balení kancelářských papírů XEROX Exclusive A4 80 g o 5 x 500 listech prostřednictvím přepravní společnosti [právnická osoba] a uložil mu povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 6 534 Kč. V odůvodnění uvedl, že ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce s použitím § 101 odst. 3 o. s. ř. a rozhodl tedy na základě provedených listinných důkazů. Z nich zjistil, že účastníci na základě žalobcovy objednávky v internetovém obchodě žalovaného ze dne 9. 10. 2022 uzavřeli kupní smlouvu, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalovaného. Žalobce uhradil kupní cenu za papíry 1 428 Kč včetně dopravného a balného, ale papíry dodané žalovaným neodpovídaly objednávce, a poté co nedošlo k jiné dohodě, žalobce žalovanému zboží vrátil. Žalovaný pak e-mailem sdělil dne 14. 11. 2022 žalobci, že objednané papíry neumí dodat a proto vrátí peníze za zboží a zaplatí i náklady na přepravu zpět, žalobce ale trval na dodání objednaného zboží s tím, že je na trhu běžně dostupné a nenastala tedy nemožnost plnění. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal zejména na § 2001 o. z. a § 1751 odst. 1 o. z. a v té souvislosti poukázal na zjištění učiněná ze všeobecných obchodních podmínek žalovaného, která jsou součástí kupní smlouvy. Zejména odkázal na bod VI, kde je mj. uvedeno, že prodávající je oprávněn odstoupit od kupní smlouvy z důvodu vyprodání zásob, nedostupnosti zboží, nebo když výrobce, dovozce, nebo dodavatel zboží přerušil výrobu nebo dovoz zboží. Dovodil tedy, že žalovaný od kupní smlouvy platně odstoupil v souladu s ujednáním účastníků obsaženém v uzavřené smlouvě, neboť nebyl schopen objednané papíry dodat, a tímto odstoupením jeho závazek od počátku zanikl ve smyslu § 2004 odst. 1 o. z., takže již není dána povinnost žalovaného plnit dle již zrušené kupní smlouvy.

2. Soud prvního stupně také vysvětlil důvody, pro něž nepovažoval za opodstatněné žalobcovy námitky o trvání závazku z kupní smlouvy s tím, že nenastala nemožnost plnění, vypořádal se i s námitkami o neplatnosti obchodních podmínek žalovaného pro neurčitost, nesrozumitelnost či z důvodu zakládající nerovnost v právech a povinnostech prodávajícího a kupujícího spotřebitele. Uvedl též, že i pokud by nedošlo k zániku kupní smlouvy dle odstoupení žalovaného z 14. 11. 2022, pak ve zprávě žalovaného ze dne 24. 2. 2023 je již obsaženo explicitní odstoupení od kupní smlouvy s odkazem na čl. VI odst. 11 všeobecných obchodních podmínek. Soud prvního stupně také odůvodnil výrok o nákladech řízení poukazem na plný úspěch žalovaného, jemuž tedy dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal účelně vynaložené náklady řízení spočívající v nákladech na zastoupení advokátem, přičemž při stanovení výše odměny zástupce vycházel z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, tj. z částky 10 000 Kč, takže dovodil, že odměna za každý úkon právní služby činí dle § 7 advokátního tarifu částku 1 500 Kč.

3. Žalobce ve včasném odvolání namítl, že rozsudek neposuzuje většinu námitek, které ve svém písemném podání uplatnil, ačkoliv je přehledně strukturoval. Rozsah a způsob, kterým se rozsudek s těmito námitkami vypořádává, aniž by v tomto směru soud provedl jakékoliv dokazování, je vadný. Konstatuje, že i kdyby nedošlo k odstoupení od smlouvy dne 14. 11. 2022, tak k němu došlo 24. 2. 2023, aniž by zohlednil námitku včasnosti odstoupení a skutečnost, že e-mail byl odeslán až po podání žaloby. Žalobce citoval čl. VI bod 11 všeobecných obchodních podmínek žalovaného s tím, že tedy mezi účastníky bylo smluveno, že žalovaný jako provozovatel obchodu je oprávněn odstoupit od kupní smlouvy ze smluvených důvodů bezodkladně, to se ale nestalo, neboť smlouva byla uzavřena již 9. 10. 2022. Žalovaný byl tudíž následně oprávněn odstoupit od kupní smlouvy jen ze zákonných důvodů, což neučinil, neodstoupil ani jinou formou. V další části odvolání žalobce rekapituloval námitky, které uplatnil v průběhu řízení ve své replice k vyjádření žalovaného. Zejména jde o to, že v písemném projevu z 14. 11. 2022 byly papíry nesprávně označeny, vyjádření„ papír dodat neumíme“ nepředstavuje žádný ze smluvených důvodů odstoupení a žalovaný neučinil výše uvedené konstatování prostřednictvím své adresy uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách. Nejde tedy o oznámení projevu vůle žalovaného, navíc je koncipováno jako společný projev vůle více osob, neboť e-mail je psán v množném čísle. Za situace, kdy by bylo sjednáno právo žalovaného odstoupit od smlouvy platně, nebylo by ostatně možné toto ustanovení aplikovat, neboť tam uvedený důvod odstoupení od smlouvy nebyl dostatečně konkrétní a obdobný důvod odstoupení nebyl sjednán pro žalobce jako kupujícího. Jednalo by se tedy o zakázané ujednání zakládající podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli. Soud prvního stupně pochybil, pokud posuzoval e-mailovou adresu žalobce, neboť obsahem jeho námitky bylo užití vadné e-mailové adresy na straně žalovaného. Žalobce trval na tom, že smluvené důvody pro odstoupení žalovaného od spotřebitelské kupní smlouvy nelze aplikovat, neboť jde o nekonkrétní určení, které je nepřezkoumatelné, může vyjadřovat různé situace. Vzhledem k obecnosti těchto důvodů a tomu, že obdobný důvod odstoupení nebyl sjednán i pro něho jako kupujícího, jedná se o ujednání zakázané. Podle obsahu odvolání se tedy žalobce domáhal, aby byl napadený rozsudek změněn a jeho žalobě vyhověno.

4. Žalovaný nesouhlasil s argumentací žalobce, že by od uzavřené smlouvy bylo možno odstoupit jen z důvodů uvedených v zákoně, neboť je nutné vycházet i z důvodů uvedených ve všeobecných obchodních podmínkách. Těmi bylo také upraveno, že komunikace mezi účastníky bude elektronická. Žalovaný od smlouvy neprodleně odstoupil poté, co zjistil, že předmět plnění nemůže žalobci dodat a dle sdělení dodavatele nemělo být již naskladněno. Žalovaný se tedy ztotožnil s tím, jak věc posoudil soud prvního stupně, navrhl potvrzení napadeného rozsudku a žádal náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Odvolací soud napadený rozsudek i předchozí řízení přezkoumal, tedy zejména listinné důkazy, z nichž vycházel soud prvního stupně, přihlédl i k tvrzením účastníků obsaženým ve spise a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Stručně lze uvést, že výklad smlouvy, tedy části obsažené ve všeobecných obchodních podmínkách internetového obchodu žalovaného, který zastává žalobce, je přepjatě formalistický, neodpovídající potřebám a zvyklostem běžného života, tedy jednáním o běžných kupních smlouvách uzavíraných na dálku prostřednictvím internetového obchodu. To platí i přes to, že žalobce jednal jako spotřebitel a žalovaný jako podnikatel, a případné nejasnosti je třeba vyložit způsobem, který je pro spotřebitele nejpříznivější (§ 1812 odst. l o. z.).

7. Mezi účastníky bylo sporné, zda sdělení žalovaného ze dne 14. 11. 2022 je platným odstoupením od kupní smlouvy, a to vzhledem k tomu, jakými slovy bylo vyjádřeno, z jaké e-mailové adresy ho žalovaný odeslal a také z hlediska souladu tohoto oznámení s kupní smlouvou, resp. její části obsažené ve všeobecných obchodních podmínkách. Sporné bylo též, zda jsou ustanovení všeobecných obchodních podmínek žalovaného v čl. VI platná, tedy určitá a srozumitelná a nezakládající nerovnost mezi podnikatelem a spotřebitelem.

8. Také odvolací soud má za to, že žalovaný měl právo od smlouvy odstoupit dle ustanovení všeobecných obchodních podmínek tvořících součást kupní smlouvy. V nich je totiž mj. uvedeno, že prodávající je oprávněn odstoupit od kupní smlouvy z důvodu vyprodání zásob, nedostupnosti zboží, nebo když výrobce, dovozce nebo dodavatel zboží přerušil výrobu nebo dovoz zboží. Všechny uvedené důvody pro odstoupení tedy zahrnují situace, kdy spotřebitelem objednané zboží prodejce nemá a nemůže plnit prostřednictvím svého obchodu, i když jinde může být totéž zboží dostupné. Je pravda, že ujednání počítá s různými situacemi, všechny ale směřují pouze k vyjádření toho, že podnikatel nemůže z důvodů, které jsou na jeho straně, objednané zboží dodat. Pokud jde o namítanou nevyváženost práv a povinností účastníků kupní smlouvy, zejména s ohledem na postavení žalobce jako spotřebitele, nelze objektivně dovodit, že by možnost odstoupení podnikatele od smlouvy z důvodu, že objednané zboží nemá, mohlo takovou újmu v neprospěch spotřebitele založit. Žalovaný totiž spotřebiteli zároveň garantuje pro tento případ vrácení kupní ceny a další ujednání zaručují spotřebiteli právo odstoupit od kupní smlouvy, a to bez důvodu do 14 dnů od převzetí zboží - jde tedy o právo širší než je na straně podnikatele. Toto právo je založeno pro spotřebitele s určitými logickými výjimkami (individuálně upravené či rychle se kazící zboží), které se ale přezkoumávané věci netýkají. Mezi účastníky tedy bylo platně sjednáno, že v případě, že bude pro prodávajícího zboží nedostupné, může od smlouvy odstoupit.

9. Odvolací soud také souhlasí s názorem soudu prvního stupně o tom, že e-mailem ze dne 14. 11. 2022 žalovaný v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami platně od kupní smlouvy uzavřené dle objednávky žalobce odstoupil. Žalovaný v dřívější e-mailové zprávě ze dne 8. 11. 2022 odeslané z adresy [email] sdělil žalobci – Potvrzujeme přijetí vratky, kterou jste nám odeslal. Prosíme Vás o zaslání Vašeho bankovního účtu, kam Vám za vrácenou objednávku odešleme peníze. Zároveň Vám poté na e-mail odešleme potvrzující dobropis. Podepsáno jménem žalovaného a ve zprávě je uvedena i e-mailová adresa internetového obchodu žalovaného [email]). Žalobce v odpovědi namítl, že od smlouvy neodstoupil a na dodání sjednaného zboží trvá, a požadoval uhrazení pouze částky vynaložené na vrácení zboží žalovanému. Poté žalovaný – ze stejné e-mailové adresy dne 14. 11. 2022 žalobci sdělil – Zjišťovali jsme u dodavatele, kde nastala chyba s dodanými papíry. Je pravdou, že jsme papíry dodali jiné, bohužel papír Epson Exclusive dodat neumíme a proto bychom Vám rádi vrátili za objednávku peníze zpět na účet. Náklady za přepravu špatně dodaných papírů Vám také proplatíme.

10. Žalobce argumentoval pro závěr, že toto sdělení není platným odstoupením od kupní smlouvy podle odst. VI všeobecných obchodních podmínek, které jsou citovány v předchozím textu. Žalovaný skutečně e-mail dne 14. 11. 2022 zaslal z jiné adresy než té, kterou uvedl ve všeobecných obchodních podmínkách [email]), zprávu ale žalobce stejně jako zprávu předchozí obdržel, reagoval na ni, neměl pochybnost, kdo ji odeslal, pochybnost nevyjádřil ani v odpovědi, a je přitom objektivně seznatelné, kdo zprávu odesílá. Podstatné je, že byl tento projev doručen na adresu uvedenou žalobcem, což bylo podmínkou řádného doručení. Námitka o nesprávnosti použité e-mailové adresy tedy není relevantní. Výklad právního jednání žalovaného - odstoupení od smlouvy, jak jej učinil soud prvního stupně, považuje také odvolací soud za správný. Žalovaný v něm projevil vůli nebýt nadále vázán kupní smlouvou, neboť objednané zboží nemůže obstarat, a to výslovně projevil slovy: Bohužel papír dodat neumíme, a proto bychom Vám rádi vrátili peníze zpět. Z toho je zřejmé, jaké právní následky mělo sdělení mít. Přestože žalovaný zvolil hovorový výraz a množné číslo, nemá to za následek nesrozumitelnost nebo neurčitost tohoto vyjádření, které je třeba vykládat dle jazykového výkladu i dle vůle toho, kdo je učinil a v souladu s tím, co vyjádření jednajícího obvykle znamená. Kromě toho platí, že vůle jednajícího může být vyjádřena i slovy, které občanský zákoník nepoužívá. Při výkladu citovaného jednání žalovaného není pochyb, že jím žalovaný ruší (odstupuje) kupní smlouvu, neboť objednané zboží nemá k dispozici a hodlá objednateli vrátit zaplacenou kupní cenu i náklady za přepravu vadně dodaného zboží zpět. Žádný jiný výklad toto vyjádření žalovaného nenabízí, a ani při zohlednění postavení žalobce jako spotřebitele, jemuž bylo sdělení určeno, nelze jeho význam vyložit jinak, než jako jednostranné zrušení kupní smlouvy provedené v souladu s ujednáním obsaženým ve všeobecných obchodních podmínkách žalovaného, tedy dle dohody účastníků dle § 2001 o. z. Zřejmé je také, že omluvitelnou chybou žalovaného došlo k nesprávnému označení papírů, které„ neumí dodat“, neboť je popsal jako Epson Exclusive namísto správného označení XEROX Exclusive. Mezi účastníky opět muselo být nepochybné, o jaké zboží jde, jinou kupní smlouvu neuzavírali.

11. I se zohledněním toho, že každé ustanovení kupní smlouvy včetně všeobecných obchodních podmínek a význam každého právního jednání žalovaného je třeba vykládat ve prospěch žalobce jako spotřebitele, nenalézá odvolací soud možnost jiného výkladu citované části všeobecných podmínek či projevu žalovaného ze dne 14. 11. 2022, než jak to uvedl soud prvního stupně se závěrem, že žalovaný od kupní smlouvy platně odstoupil. Odvolací soud se tedy k žalobcově námitce zabýval i včasností právního jednání žalovaného, tj. odstoupení od smlouvy učiněného dne 14. 11. 2022 Smlouvu účastníci uzavřeli dnem, kdy prodávající potvrdil přijetí objednávky a oznámení o přijetí objednávky doručil kupujícímu na jeho e-mailovou adresu, tj. 9. 10. 2022. Následující den žalovaný odeslal zboží, namísto objednaných papírů XEROX Exclusive ale XEROX Excel a z provedených důkazů není zřejmé, kdy žalobce papíry převzal a zjistil, že jde o jiné zboží. Poté mezi účastníky probíhala telefonická komunikace, žalovaný navrhoval náhradní řešení s odkazem na to, že dodané zboží je téměř totožné, žalobce to ale odmítl, odmítl i možnost svého odstoupení od kupní smlouvy a žalovaný zjišťoval, zda je dodatečná možnost papíry dle objednávky zajistit, to se mu ale nepodařilo. E-mailová komunikace pak proběhla až 8. 11. 2022, (resp. žádný z účastníků netvrdil, že probíhala i dříve). Tento den žalovaný potvrdil, že převzal vrácené zboží a požadoval bankovní údaje k žalobcově účtu. Žalobce na to uvedl, že na objednávce trvá, nesouhlasí se zrušením kupní smlouvy a požaduje proplacení pouze poštovného 229 Kč, k tomu sdělil potřebné údaje. Dne 14. 11. pak žalovaný výše popsaným způsobem od smlouvy odstoupil. Je tedy zřejmé, že až do 8.

11. účastníci komunikovali a žalovaný se snažil o dohodu, teprve 8. 11. bylo jisté, že k ní nedojde. Protože žalovaný odstoupil od kupní smlouvy čtvrtý pracovní den poté, jde o odstoupení včasné.

12. Následky odstoupení od kupní smlouvy soud prvního stupně popsal v odst. 18 odůvodnění svého rozhodnutí a správně citoval § 2004 odst. 1 o. z. se závěrem, že došlo ke zrušení vzájemného závazku účastníků od počátku a není tedy dán žalobcův nárok na dodání dříve objednaného zboží. Soud prvního stupně tedy správně žalobu zamítl a odvolací soud napadený výrok I rozsudku dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Je třeba ještě uvést, že vzhledem k tomuto závěru bylo nadbytečné zabývat se sdělením žalovaného ze dne 3. 4. 2023, v němž sice poukázal na své předchozí odstoupení od kupní smlouvy, ale učinil ho znovu. Toto jednání ale nemá žádné právní následky, neboť závazek účastníků zanikl již několik měsíců před tímto sdělením.

13. Za opodstatněný je třeba považovat i názor žalovaného, že zahájením řízení zneužívá žalobce svá práva, resp. zvolený způsob výkonu jeho práv je šikanózní a vedený snahou způsobovat procesní obtíže. Žalovaný vůči němu vystupoval korektně, nabízel pro žalobce výhodné řešení, ověřoval, že zboží pro něho není dostupné, náklady na vrácení papírů i kupní cenu žalobci uhradil. Žalobce sám poukazoval na to, že původně objednané papíry jsou u jiných prodejců dostupné, nic mu nebránilo si je obstarat jinde, a bez důležitého důvodu tedy na dodání zboží právě od žalovaného trval. Opakovaně také vracel žalovanému částku kupní ceny – u odvolacího jednání uvedl, že již čtyřikrát. Ze strany žalobce jde tedy o dovolený, ale šikanózní výkon práva, jemuž nelze poskytnout ochranu, neboť je v rozporu s dobrými mravy 14. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku I jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, ale dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok II o nákladech řízení účastníků, který je sice správně odůvodněn plným úspěchem žalovaného, a vznikla tedy dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci povinnost k náhradě nákladů, které žalovaný v řízení účelně vynaložil, ale odměnu jeho zástupce je však třeba dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, určit dle hodnoty věci anebo práva, jichž se právní služba týká, tj. částky 1 339 Kč, což je hodnota objednaného zboží s DPH, bez nákladů dopravy a balného. Odměna zástupce za 1 úkon právní služby tedy činí dle § 7 advokátního tarifu 1 000 Kč, takže za 3 úkony právní služby činí 3 000 Kč a s připočtením 3 náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. částky 900 Kč a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. i částky ve výši 819 Kč, odpovídající 21% sazbě DPH, celkem náklady řízení činí 4 719 Kč.

15. Také v odvolacím řízení měl žalovaný plný úspěch a jeho účelně vynaloženými náklady ve smyslu § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. jsou opět náklady jeho právního zastoupení. Jde o odměnu zástupce za účast při soudním jednání ve výši 1 000 Kč, náhradu hotových výdajů cestovného automobilem k jednání odvolacího soudu ve výši 1 177,57 Kč a náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za 6 půlhodin 600 Kč. K tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 uvedeného předpisu ve výši 300 a DPH ve výši 646,29 Kč, tj. celkem 3 723,86 Kč.