61 CO 48/2023

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Levého a soudkyň Mgr. Jiřiny Hronkové JUDr. a Vladimíry Ladmanové ve věci žalobce: jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: jméno příjmení , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na ochranu z rušené držby o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. 11. 2022, č. j. 9 C 397/2022-83,

I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se žaloba o uložení zákazu žalované provést stavbu oplocení pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] a [územní celek], vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, [stát. instituce], v úsecích mezi body tíhového bodového pole katastrální mapy číslo bodu [číslo], číslo bodu [číslo] a číslo bodu [číslo], zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím ve výši 21 158 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Soud prvního stupně napadeným usnesením vyhověl žalobě na ochranu žalobcovy držby a žalované zakázal provést stavbu oplocení na jejím pozemku parc. [číslo] v obci [obec], a to v úsecích, které jsou v rozhodnutí popsány číselně označenými body tíhového bodového pole příslušné katastrální mapy. Uvedl, že v řízení o ochranu rušené držby žalobce prokázal, a bylo to nesporné, jaká byla poslední pokojná držba pozemku parc. [číslo]. Je to stav, kdy žalovaná do pozemku nezasahuje stavebními pracemi jakéhokoli druhu. Bylo také nesporné, že žalovaná započala v říjnu 2022 na vlastnické hranici s pozemky žalobce se stavbou plotu z kovových sloupků, přičemž stejné barevné značky, které označovaly místa budoucího umístění sloupků, umístila rovněž na příkrov žalobcovy žumpy. Nesporné také je, že po podání žaloby žalovaná ve stavbě plotu nepokračovala. Soud prvního stupně uvedl, že rušením držby je každé zabránění držitelova volného nakládání s věcí, tedy zásah v jakékoli formě, neboť ochrana se poskytuje původnímu faktickému stavu. Odůvodnil také zachování subjektivní i objektivní lhůty k zahájení řízení s tím, že začala běžet v den, kdy žalovaná započala s oplocováním svého pozemku, což bylo v říjnu 2022. Žalovaná umístěním barevných značek na betonový příkrov žalobcovy žumpy zasáhla do posledního pokojného stavu, i když má právo svůj pozemek oplotit. Neprokázala ale své tvrzení, že neměla v úmyslu příkrov žumpy jakkoli poškodit. Soud totiž neuvěřil výpovědi svědka, který práce fakticky pro žalovanou prováděl, a důvodem pro tento závěr je přátelský vztah mezi ním a žalovanou, jíž chtěl svojí výpovědí pomoci. Dovodil, že nesporná tvrzení účastníků postačují k tomu, aby soud žalobě vyhověl. Je to totiž shoda o tom, že žalovaná je vlastníkem výše označeného pozemku, žalobce ho dlouhodobě drží a užívá v rozsahu vymezeném dřevěným plotem, zejména umístěním žumpy, do níž jsou sváděny odpady z jeho rodinného domu. Soud prvého stupně také odůvodnil, proč vyhověl návrhu na zákaz stavby plotu v žalobcem požadovaném úseku, i když důvodem pro zásah soudu byla jen žalobcova obava z umístění plotu, tedy plotových sloupků, přímo do betonového příkrovu žumpy, která by tak nemohla být používána a vyvážena. Uvedl, že zvolené řešení nejlépe odpovídá situaci a vykonatelnosti soudního rozhodnutí, což by v případě jakési polokružnice kolem žumpy nebylo možné. Odůvodnil také rozhodnutí o nákladech řízení účastníků s tím, že žalobce měl ve věci plný úspěch.

2. Žalovaná ve včasném odvolání vytkla, že dle soudu prvního stupně svým jednáním vzbudila důvodnou obavu, že vystaví na pozemku oplocení, a proto z čistě preventivních důvodů žalobě vyhověl. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] ale jasně vyplynul závěr, že žalovaná nechtěla výstavbou plotu nijak ohrozit žalobcovu žumpu. Naopak chtěla jednat o zřízení věcných práv k jejímu užívání, neboť je zřejmé, že je nutné ji užívat společně s nemovitostí žalobce umístěnou na pozemku parc. [číslo]. Žalovaná ostatně ve stavbě plotu nepokračovala od okamžiku, kdy se dozvěděla o negativním postoji žalobce k zahájení prací. Žádala, aby žaloba byla zamítnuta, tedy usnesení soudu prvého stupně takto bylo změněno a aby žalobce byl zavázán zaplatit jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání zdůraznil, že neusiloval o zákaz stavby plotu jako takového, ale omezil se na tu část, kde byla ohrožena jeho žumpa. Žalovaná nikdy žalobci nesdělila, že od záměru stavět plot upouští, z provedených důkazů vyplývá, že ve stavbě bylo pokračováno, v terénu bylo zakresleno umístění sloupků, včetně toho na žumpě, a vedení plotu bylo mezi jednotlivými stanovišti naznačeno provázky. Žalovaná s ním neprojednávala stavbu plotu před jejím započetím, a pokud se kolem stavby několik dnů nikdo nepohyboval, nemohl žalobce dovodit, že žalovaná od stavby upustila. Svědek [příjmení], přítel žalované, skutečně při svém výslechu nepůsobil nestranně, měl nemístné poznámky, na žalobce se různě obracel s výrazem ve tváři nikoliv neutrálním. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil jako správné a uložil žalované nahradit žalobci náklady odvolacího řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení předcházejícímu jeho vydání a po zopakování důkazu výslechem svědka [příjmení] dle § 213 odst. 2 o. s. ř. a po doplnění dokazování v níže uvedeném rozsahu dle § 213 odst. 4 o. s. ř. odvolání žalované shledal důvodné.

5. Odvolací soud předně dospěl k závěru, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné v části, v níž soud prvního stupně konstatuje, že neuvěřil tvrzení svědka o tom, že žalobce byl včas informován, že na poklop žumpy umístí jen plastový stojan. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí totiž pouze uvedl, že důvodem pro hodnocení nevěrohodnosti svědka [jméno] [příjmení] je, že je přítelem žalované a snažil se jí pomoci. Samotný rodinný, přátelský či obdobný vztah svědka k některému z účastníků řízení není ale důvodem pro závěr o jeho nevěrohodnosti, je třeba hodnotit řadu dalších projevů. Vzhledem k tomu se odvolací soud rozhodl výslech svědka opakovat, a protože v průběhu jednání zjistil, že svědek je přítomen v budově soudu, vyslechl ho při svém prvním jednání. Na tomto místě lze připomenout, že svědek tak nemohl být na opakovanou výpověď připraven, jak to později namítal žalobce.

6. Z výpovědi uvedeného svědka odvolací zjistil, že asi v roce 2019 byl žalobce informován, že se bude pozemek žalované oplocovat, byli objednáni geodeti, ti zaměřili hranice pozemku a poté, zřejmě 1. 10. 2022 svědek vybudoval tři pevně zabudované sloupky na hranici pozemku. Asi 8. 10. 2022 byl znovu přítomen na pozemku žalované, a protože od geodetů sprejem vyznačené značky- včetně těch na příkrovu žalobcovy žumpy - se již ztrácely, tak zeleným sprejem znovu označil hranice pozemku žalované, předtím natáhl i provázek až k žumpě. Přitom žalobce vyšel ven i se svou partnerkou, svědek žalobce informoval, že nedojde k poškození žumpy, neboť měl v úmyslu na žumpu umístit přenosný plastový stojan, případně zvažoval i, že by žumpu v určitém odstupu oplotil po jejím obvodu a plot by byl opatřen vrátky tak, aby žalobce měl přístup k žumpě. Již zabudované sloupky jsou umístěny na hranici pozemku dle označení geodetů, ale nacházejí se daleko od žumpy. Svědek výslovně uvedl, že žalobce informoval o tom, že sloupek, který vychází na studnu (správně žumpu), bude uchycen pouze v plastovém stojanu, a že se to stalo právě 8. 10. 2022. Tehdy svědek ještě nebyl rozhodnut, jakým způsobem oplocení zrealizuje. Uvedl dále, že již při zaměření pozemku geodet informoval, že oplocení nelze zabudovat do žumpy, to slyšel i žalobce.

7. Tuto výpověď svědka hodnotil odvolací soud jako přesvědčivou, svědek vypovídal souvisle, spontánně, přednes si nepřipravoval a jeho projev byl autentický. Odvolací soud ani neshledává, že by údaje uvedené v jeho nynější výpovědi byly odlišné od těch, které uvedl před soudem prvního stupně, jsou pouze podrobnější vzhledem k dotazům soudu. Svědek totiž při ústním jednání soudu prvního stupně dne 16. 11. 2022 uvedl také, že již při vyměřování byl informován o tom, že do žumpy se nesmí betonovat, prováděl pro žalovanou výstavbu tří sloupků budoucího plotu, a místa, kam sloupky umístí, si vždy označil zeleným sprejem. Také na žumpě žalobce už byly značky z doby, kdy se provádělo geometrické zaměření pozemků, a proto tam svědek udělal na stejné místo značku novou s tím, že tam chtěl umístit plastový stojan, ve kterém by byl sloupek, ale nejednalo by se o žádné betonování. Svědek poté uvedl, že se mělo jednat o plastový stojan, který se užívá na upevnění provizorních značek na silnici, který by se jen položil na žumpu, případně měl v úmyslu celou tu žumpu oplotit směrem k domu žalobce a poté tam v plotu vybudovat vrátka, od kterých by měl žalobce klíč, aby mohl žumpu nějakým způsobem obsluhovat. Výpověď před soudem prvního stupně tedy není podrobná, avšak není v ní uvedeno nic, co by bylo v rozporu s výpovědí učiněnou před odvolacím soudem.

8. Vzhledem k tomuto doplnění důkazního řízení měl žalobce možnost v odvolacím řízení navrhnout provedení dalších důkazů a navrhl výslech svůj a své partnerky, svědkyně [jméno] [příjmení]. Z jeho výpovědi odvolací soud zjistil, že dne 8. 10. 2022 přišel na pozemek svědek [příjmení] s žalovanou a vyznačovali hranice parcely zeleným sprejem, na žumpě také vyznačili dva křížky. Žalobce je upozornil, že tam nelze dělat žádné díry. Svědek [příjmení] předtím na hranici pozemku zabudoval do země tři ocelové sloupky, takže bylo žalobci jasné, že tam bude nataženo pletivo. Tyto sloupky jsou umístěny na hranici pozemku žalované vyměřenou geodety v předchozím období. Svědek [příjmení] se 23. 10. 2022 vyjadřoval v tom smyslu, že to udělá jako oplocení, a žalobce byl informován, že svědek jakožto budoucí zhotovitel plotu zvažuje, že na žumpě sloupek osadí do plastového stojanu, případně, že provede oplocení kolem žumpy možná s nějakou brankou. Přímo pak žalobce uvedl, že svědek tehdy ještě nebyl rozhodnut. Z výpovědi [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že nebyla přítomna jednání mezi žalobcem a svědkem [příjmení], mohla tedy pouze tlumočit, co jí žalobce o tomto rozhovoru sdělil. Dle výpovědi svědkyně prý pan [příjmení] říkal, že natáhne pletivo a proto žalobce a svědkyně usoudili, že plot bude i přes žumpu.

9. Z výpovědi žalobce, ale i jeho partnerky tedy vyplývá, že dne 26. 10. 2022 svědek [příjmení] pokračoval v práci na hranici pozemků účastníků, barevně znovu vyznačil body hranice mezi pozemky účastníků, a to i přes příkrov žumpy, ale nic nenaznačuje, že by žalobce mohl mít důvodné obavy z poškození příkrovu žumpy, tedy z toho, že svědek do poklopu bude cokoli zatloukat, nebo s tím dokonce začal. I z výpovědi žalobce vyplývá, že zhotovitel mu sdělil, že ještě neví, jak bude plot v místě žumpy vypadat, zda zvolí plastový stojan, osazení plotu kolem žumpy nebo branku v plotu. Ani dle výpovědi žalobce se tedy žalovaná prostřednictvím svědka [příjmení] nechystala poklop žumpy jakkoli poškodit. Umístění barevných značek není ohrožením majetku či pokojné držby žalobce, nešlo tedy o zásah do dosavadního pokojného stavu, ale pouze o vizuální označení průběhu vlastnické hranice za situace, kdy předtím již barevné značky umístili na stejná místa i geodeti, kteří hranici vyměřovali.

10. Žaloba z rušené držby (§ 1003 – 1007 o. z.) je posesorní žalobou dle § 176 a násl. o. s. ř. a jde o samostatný institut, který se vztahuje jak na rušení držby v užším významu dle § 1003 o. z. včetně zákazu provádění stavby dle § 1004 a 1005, tak i na vypuzení z držby dle § 1006 a 1007. Žalobce v řízení musí tvrdit a prokázat, co plyne z § 1003 o. z., tedy svoji držbu a její ohrožení žalovaným (pokud nejde o vypuzení dle § 1007 o. z.). Vyhovět žalobě lze pouze, pokud jsou rozhodné skutečnosti prokázány. Nestačí tedy jejich osvědčení, jak je to možné v případě nařízení předběžného opatření dle § 75c odst. 1 o. s. ř., neboť řízení o žalobě z rušené držby je zvláštním sporným řízením a rozhodnutí v něm vydané je rozhodnutím ve věci samé, byť soud rozhoduje usnesením. Zákonné lhůty pro rozhodnutí soudu o žalobě z rušené držby (stanovené v § 177 o. s. ř.) mají povahu pouze pořádkových lhůt a jejich existence nemá za následek, že by soud mohl žalobě vyhovět, aniž by měl všechny rozhodné skutečnosti prokázány. Povahu pořádkových lhůt mají sice i lhůty pro rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření (stanovené v § 75c odst. 2 o. s. ř.), ale zde zákon nepočítá s jejich nedodržením, proto se například nepoužije § 43 o. s. ř. (§ 75a o. s. ř.) a soud také rozhoduje bez jednání a bez slyšení účastníků (§ 75c odst. 3 o. s. ř.). Rozhodnutí, jímž bylo vyhověno žalobě z rušené držby, na rozdíl od rozhodnutí o nařízení předběžného opatření tak nemá povahu předběžného (zatímního) rozhodnutí do doby vydání rozhodnutí o věci samé, proto také povinnost uložená tímto rozhodnutím není zákonem časově omezena. Do jisté míry předběžná povaha takového rozhodnutí vyplývá z jeho účelu a projevuje se pouze v tom, že rozhodnutí nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k eventuálnímu pozdějšímu vedení řízení o petitorní žalobě, v němž potom lze posuzovat sporné otázky právních vztahů a řešit otázku definitivního osudu držby. Názor soudu prvního stupně a rovněž žalobce o povaze rozhodnutí o žalobě z rušené držby tak není správný.

11. Žalovaná na svou obranu v podstatě namítala, že žalobcova držba (žumpy s příkrovem) nebyla nikdy jejím jednáním ohrožena a že takové ohrožení nehrozilo ani v budoucnu, přičemž odvolací soud po doplnění a opakování důkazů uzavřel, že žalobce neprokázal tvrzení potřebná pro vyhovění žalobě z rušené držby. Umístěním barevných značek na příkrov žumpy, kde ostatně již dříve barevné značky byly umístěny při vytyčování vlastnické hranice, k rušení držby zjevně nevede, a podle informací, které žalobce měl, ani v budoucnu nehrozilo, že by jeho držba mohla být ohrožena. I z výpovědi žalobce vyplývá, že byl seznámen s tím, že vlastnická hranice mezi pozemky účastníků na příkrovu žumpy bude vyznačena plotem, nicméně tak, aby jeho držba, resp. užívání žumpy nebylo nijak ohroženo. Zároveň nic nenasvědčovalo, že by mělo dojít k poškození víka žumpy či takové stavbě plotu, která by zabraňovala žalobci, aby žumpu vyvážel a měl k ní přístup. Protože skutečný stav poslední pokojné držby byl mezi účastníky nesporný a k rušení – poškození žumpy či jejího krytu nedošlo ani nehrozilo, což žalobce věděl z údajů svědka, který za žalovanou jednal, pak žaloba nemůže být úspěšná. Ani předmětné písemné sdělení žalované ze dne 2. 10. 2021 o tom, že svůj pozemek chce oplotit, na těchto závěrech nic nemění, neboť z dopisů nelze usoudit, že hodlá sloupky plotu zabetonovat i do krytu žumpy.

12. Podmínky pro vyhovění žalobě z rušené držby tedy nebyly splněny, proto odvolací soud napadené usnesení změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalobu zamítl.

13. Vzhledem k tomuto výsledku řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. o povinnosti žalobce zaplatit žalované v plném rozsahu jí vzniklé náklady řízení před soudy obou stupňů, neboť ve věci měla plný úspěch. Jejími účelně vynaloženými náklady jsou 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek z odvolání a dále náklady na zastoupení spočívající v mimosmluvní odměně zástupce v plné výši za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zastoupení při jednání soudu prvního stupně dne 16. 11. 2022, sepis odvolání a zastoupení při jednání odvolacího soudu ve dnech 29. 3. 2023 a 19. 4. 2023) po 1 500 Kč dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v mimosmluvní odměně v poloviční výši (750 Kč) za vyjádření k věci samé ze dne 13. 4. 2023 (po prvním jednání odvolacího soudu), 6 paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradě za promeškaný čas strávený na cestě k jednáním odvolacího soudu a zpět ve výši 800 Kč dle § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 3 advokátního tarifu, náhradě cestovních výdajů k 2 jednáním odvolacího soudu a zpět po 1 340 Kč (při ujetí vzdálenosti 160 km ke každému jednání, při základní sazbě náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč dle § 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě vozidla 7,2 l motorové nafty na 100 km (zjištěné v velkého technického průkazu vozidla) a při ceně paliva 44,10 Kč za 1 litr dle § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb.) a dále částce 2 628 Kč (po zaokrouhlení) odpovídající 21% sazbě DPH (základem pro výpočet daně je celková výše odměny zástupce a náhrad, vyjma části cestovních náhrad, a to částky celkem ve výši 1 016 Kč za pohonné hmoty, když v ceně pohonných hmot je již DPH zahrnuta). Celkem tedy náklady řízení činí částku 21 158 Kč.