9 C 397/2022

Plný text

: Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o žalobě z rušené držby <b>I. Žalované se zakazuje provést stavbu oplocení pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] a [územní celek], vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, v úsecích mezi body tíhového bodového pole katastrální mapy číslo bodu [číslo], číslo bodu [číslo] a číslo bodu [číslo].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11.534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce.</b> Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne 24. 10. 2022 žalobu, kterou se domáhá ochrany rušené držby. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále také jen„ pozemek“), který však z části dlouhodobě drží a užívá žalobce, mj. má na něm umístěnou žumpu, do níž jsou sváděny odpady z jeho rodinného domu. Žalovaná však ode dne 8. 10. 2022 započala na pozemku s výstavbou oplocení, kdy přinejmenším jeden ze sloupků oplocení má být umístěn přímo na žumpě žalobce, čímž by došlo k jejímu poškození. Žalobce se proto domáhá soudní ochrany své držby svémocně rušené žalovanou a navrhuje, aby soud žalované zakázal provést stavbu oplocení pozemku v úsecích mezi body tíhového bodového pole katastrální mapy číslo bodu [číslo], číslo bodu [číslo] a číslo bodu [číslo], tedy v části pozemku, na níž je umístěna žumpa žalobce. V podrobnostech soud odkazuje na žalobu, kdy žalobcem uváděná historie majetkových vztahů k pozemku a pozemkům okolním by byla relevantní spíše pro řízení, kterým by se některý z účastníků domáhal ochrany svého vlastnického práva. Usnesením ze dne 25. 10. 2022 č.j. 9 C 397/2022-9 soud zamítl návrh žalobce na vydání rozhodnutí podle ustanovení § 1004 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobce se proti usnesení neodvolal. pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 397/2022 Žalovaná k žalobě uvedla, že mezi účastníky řízení existuje poměrně komplexní majetkově – pozemková situace, kterou má zájem řešit a nikdy nehodlala zasáhnout do majetkových poměrů mezi účastníky tím, že by stavbou plotu poškodila žumpu žalobce (v podrobnostech soud odkazuje na vyjádření žalované na č.l. 25 a násl. spisu). Podle ustanovení § 177 odst. 2 o.s.ř. soud ve věci nařídil jednání, účastníky řízení k němu včas předvolal, při jednání provedl dokazování za účelem zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 178 o.s.ř.) a v zákonné lhůtě po skončení jednání o žalobě rozhodl. <b>Podle ustanovení § 1003 občanského zákoníku držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.</b> <b>Podle ustanovení § 1004 odst. 1 občanského zákoníku je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.</b> Otázka poslední držby pozemku není mezi účastníky řízení sporná. Žalovaná je vlastníkem pozemku, žalobce ho dlouhodobě drží a užívá v rozsahu vymezeném dřevěným plotem, zejména umístěním žumpy, do níž jsou sváděny odpady z jeho rodinného domu. Posledním pokojným stavem je stav, kdy žalovaná do pozemku nezasahuje stavebními pracemi jakéhokoliv druhu. Mezi účastníky je také nesporné, že žalovaná započala v říjnu 2022 na vlastnické hranici pozemku se stavbou plotu z kovových sloupků, přičemž stejné barevné značky, které označovaly místa budoucího umístění sloupků, umístila rovněž na příkrov žumpy žalobce. Nesporné také je, že po podání žaloby žalovaná ve stavbě plotu nepokračovala. I přes tato nesporná tvrzení soud z důvodu procesní opatrnosti provedl množství listinných důkazů, které účastníci soudu předložili, přičemž skutečnosti z nich zjištěné zde soud blíže nerozvádí, postačí uvést, že jsou v souladu s nespornými tvrzeními účastníků řízení. Pokud byl některý důkaz relevantní nad rámec nesporných tvrzení účastníků, bude zmíněn níže. Důkaz byl proveden také výslechem svědka [jméno] [příjmení], přítele žalované, který potvrdil, že k pokynu žalované započal s výstavbou plotu z kovových sloupků na vlastnické hranici pozemku, přičemž si umístění sloupků vyznačil zelenou barvou a stejné značky umístil i na žumpu žalobce, kde však nechtěl umístit kovové sloupky betonáží do krytu žumpy, nýbrž hodlal na žumpu umístit mobilní plastový stojan, do něhož by umístil kovový sloupek. To sdělil osobně i žalobci s tím, že žumpu by kompletně oplotil a v plotě umístil vrátka, kterými by žalobce měl k žumpě přístup. Soud zamítl návrh žalobce na provedení některých dalších důkazů, konkrétně se jedná o spis zdejšího soudu sp. zn. 16 C 141/2000, ohledání na místě samém, výslech svědkyně geodetky Ing. [jméno] [příjmení] a účastnický výslech žalobce, neboť tyto důkazy by již byly nadbytečné. Spis osvětluje historické záležitosti bez relevance pro aktuální spor (stejně jako spis sp. zn. 19 C 59/2007, z něhož byla soudní rozhodnutí k důkazu provedena), situace na místě samém byla přehledně zdokumentována fotograficky, geodetické zaměření je rovněž zřejmé z listinných pokračování - 3 - sp. zn. 9 C 397/2022 důkazů a účastnický výslech žalobce by stěží do řízení vnesl něco nového, nehledě na jeho z povahy věci minimální důkazní hodnotu. Žaloba z rušené držby je tzv. posesorní žalobou, jejímž smyslem je jen ochrana, popřípadě obnovení posledního stavu držby, jde tedy o prozatímní ochranu posledního faktického stavu. Soud v řízení zkoumá pouze existenci poslední držby a jejího svémocného rušení, přičemž obojí prokazuje žalobce. Rušením je každé zabránění držitelova volného nakládání s věcí, u držby práv každé zamezení nebo faktické ztížení výkonu práv. Rušení držby musí být svémocné; takovým je každý zásah do držby, ať se stal v jakékoli formě, s výjimkou zásahu dovoleného právem. Nejde o ochranu subjektivních práv, jako v případě žalob petitorních, ale o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Řízení ve věcech ochrany z rušené držby je svou povahou srovnatelné s řízením o předběžném opatření. Lhůty stanovené pro rozhodování soudů (§ 177 o.s.ř.) v těchto řízeních neumožňují rozsáhlé a podrobné zkoumání. Předně nutno uvést, že nárok žalobce není prekludován ve smyslu ustanovení § 1008 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná se domnívá, že žalobce mohl a měl podat žalobu do šesti týdnů ode dne, kdy mu žalovaná v říjnu 2021 písemně sdělila, že hodlá pozemek oplotit. Soud je však přesvědčen, že subjektivní a objektivní lhůta pro podání žaloby počala v této věci běžet až v okamžiku, kdy žalovaná reálně započala v terénu s oplocováním pozemku a tím skutečně ohrozila držbu žalobce (srovnej textaci ustanovení § 1008 odst. 1 občanského zákoníku – povědomost o osobě, která držbu„ ohrožuje nebo ruší“ – tedy přítomný čas, nikoliv„ ohrozí nebo bude rušit“, k čemuž by směřoval výklad žalované). Výklad žalované by vedl k absurdním důsledkům, jistě zákonodárcem nezamýšleným, kdy by držitelé byli povinni žalovat potenciální rušitele i roky předtím, než by držba skutečně byla ohrožena či rušena, a to pouze na základě vágních sdělení, že potenciální rušitel někdy v neupřesněné budoucnosti může přistoupit k reálným krokům v terénu, které držbu ohrozí nebo budou rušit. V této věci není známo, kdy přesně žalovaná se stavbou plotu započala, avšak je nesporné, že k tomu došlo někdy na počátku října 2022, tedy žaloba byla bezpečně podána v zákonné subjektivní šestitýdenní prekluzivní lhůtě. Nesporná tvrzení účastníků postačují k tomu, aby soud žalobě vyhověl. Účastníci řízení se shodli, že žalovaná je vlastníkem pozemku, žalobce ho dlouhodobě drží a užívá v rozsahu vymezeném dřevěným plotem, zejména umístěním žumpy, do níž jsou sváděny odpady z jeho rodinného domu. Posledním pokojným stavem je stav, kdy žalovaná do pozemku nezasahuje stavebními pracemi jakéhokoliv druhu. Žalovaná započala v říjnu 2022 na vlastnické hranici pozemku se stavbou plotu z kovových sloupků, přičemž stejné barevné značky, které označovaly místa budoucího umístění sloupků, umístila rovněž na příkrov žumpy žalobce. Soud nezpochybňuje, že žalovaná má právo oplotit pozemek na vlastnické hranici. Je však povinna při tom nerušit držbu žalobce, ani nesmí tuto držbu ohrozit. Tímto šetrným způsobem se žalovaná nechovala, když svým počínáním vzbudila v žalobci zcela důvodnou obavu, že jeho držba pozemku (a zejména žumpy na něm umístěné) je bezprostředně ohrožena. Pokud žalovaná označila v terénu místa umístění kovových sloupků budoucího plotu barvou, na tato místa následně zabetonovala sloupky a stejnou barvou označila místa na krytu žumpy žalobce, pak žalobce zcela logicky odvodil, že se žalovaná chystá zabetonovat kovové sloupky plotu rovněž do krytu žumpy. Tvrzení svědka [příjmení], který práce pro žalovanou prováděl, tedy že na žumpu hodlal umístit mobilní plastový stojan, do něhož by umístil kovový sloupek, a že to žalobci sdělil, pokračování - 4 - sp. zn. 9 C 397/2022 pokládá soud za nevěrohodné, vedené pouze snahou přítele žalované této v řízení procesně pomoci. Jelikož žalovaná přinejmenším ohrozila žalobce v držbě pozemku prováděním stavby plotu, a protože žalovaná ani netvrdí, že by se proti žalobci zajistila cestou práva, je namístě žalobě vyhovět. Soud si je vědom toho, že rozhoduje podle skutkového stavu v době vyhlášení rozhodnutí. Od podání žaloby žalovaná se stavebními pracemi plotu nijak nepokročila a deklarovala, že nehodlá plot umístit tak, aby omezila držbu žalobce, zejména co se týče žumpy. Žalovaná se proto domnívá, že by soud měl žalobu zamítnout, protože držbě žalobce již žádné nebezpečí nehrozí. Problémem však je, že vše stojí pouze na dobrém slově žalované. Byť soud vyvinul při jednání značné úsilí, aby účastníci uzavřeli ve věci smír (viz zvukový záznam jednání), byla to žalovaná, na jejíž neústupnosti (z důvodu obavy o přílišný zásah do jejích práv, více k tomu níže) tato snaha ztroskotala, byť byli jinak účastníci řízení domluveni i na otázce náhrady nákladů řízení, a přestože smírné řešení považoval za to nejlepší i sám zástupce žalované. Pokud by žalovaná na smír přistoupila, byla by vázána vykonatelným soudním rozhodnutím nerušit a neohrožovat držbu žalobce. Pokud tak žalovaná neučinila, tak by jí v případě absence meritorního rozhodnutí soudu nic nebránilo v tom, aby třeba druhý den po jednání dané slovo porušila a se stavbou plotu pokračovala, a to i přes žumpu žalobce. Soudní řízení by se tak opět mohlo k návrhu žalobce opakovat a žalovaná by se vždy mohla zákazu provádění prací vyhnout tím, že v nich k datu rozhodnutí soudu nebude pokračovat. Soudní zákaz provedení stavby oplocení proto působí do značné míry rovněž preventivně. Zákaz bude působit jako pobídka pro účastníky, aby co nejrychleji (za pomoci schopných právních zástupců) nalezli konsenzuální řešení, když ne všech mezi nimi sporných záležitostí (kterých je dle obsahu spisu nemálo), tak alespoň otázky výstavby plotu v okolí žumpy žalobce. Soud opětovně účastníkům připomíná, že jakákoliv jejich dohoda de facto činí toto rozhodnutí obsolentní. Žalovaná namítá, že žalobní petit, který soud převzal do výroku I. tohoto usnesení, je formulován příliš široce, když vymezení zákazu provádění stavby oplocení pozemku body tíhového bodového pole katastrální mapy příliš zasahuje do práva žalobkyně jako vlastníka pozemku provést jeho oplocení. Žalovaná se nebrání, aby zákaz by formulován úžeji, např. stanovením nějakého v metrech vymezeného„ ochranného pásma“ kolem žumpy žalobce. Při jednání navrhovala jakousi kružnici o poloměru do 10 m. Pokud soud odhlédne od toho, že taková kružnice by podle laického pohledu do katastrální mapy v zásadě korelovala se žalobním petitem, tak je takové vymezení velice obtížné, ne-li nemožné. Otázek se nabízí mnoho: Jak definovat střed kružnice? Ví někdo, kam až pod zemí sahá žumpa žalobce? Jak v terénu kružnici vyznačit?, Bylo by takové soudní rozhodnutí vůbec vykonatelné?, atd. Vymezení zákazu nabídnuté žalobcem a soudem do výroku I. tohoto usnesení převzaté zaručuje alespoň to, že rozhodnutí bude vykonatelné, neboť zákaz je vymezen konkrétními body, které jsou v terénu geodeticky zaměřeny a zachyceny v katastrální mapě. Těžko si představit užší vymezení, které by mělo praktický význam. Nadto si soud dovoluje pochybovat o naléhavosti právního zájmu žalované na oplocení pozemku za situace, kdy pozemek je ohrazen plotem žalobce (byť nikoliv na nově zjištěné vlastnické hranici), mezi tímto plotem a plotem budovaným žalovanou by byl podle fotodokumentace rozestup přibližně pro průchod jedné lidské bytosti a účastníci bez nového plotu sousedili po desítky let. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). pokračování - 5 - sp. zn. 9 C 397/2022 Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 4.500 Kč (odměna z tarifní hodnoty 10.000 Kč za tři úkony právní služby po 1.500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast zástupce žalobce na jednání soudu dne 16. 11. 2022), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a 21 % DPH z odměny a náhrady, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 11.534 Kč splatná žalovanou dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě běžící od právní moci tohoto usnesení dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Soud ve věci neshledává důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodňovaly postup podle ustanovení § 150 o.s.ř. Pokud je žalovaná spatřuje v tom, že žalobce měl před podáním žaloby upřít žalované možnost snažit se dosáhnout mimosoudní dohody tím, že žalobu podal v den, kdy žalované doručil předžalobní výzvu ze dne 14. 10. 2022, tak soud pohled žalované nesdílí. Žalobce musel brát ohled na shora zmíněnou šestitýdenní subjektivní prekluzivní lhůtu pro podání žaloby. Výstavba plotu započala na počátku října 2022, kdy lhůta počala plynout, dne 14. 10. 2022 vyhotovil žalobce předžalobní výzvu, kterou dne 17. 10. 2022 předal k poštovní přepravě. Z důvodu nezastižení žalované byla zásilka dne 18. 10. 2022 uložena na poště, kde si ji po šesti dnech, tedy 24. 10. 2022, žalovaná převzala. Téhož dne byla podána žaloba. Těžko v tomto žalobci něčeho vytknout. Je věcí žalované (starobní důchodkyně s bydlištěm na doručovací adrese), aby se postarala o promptní přebírání poštovních zásilek. Pokud tak žalovaná neučinila, jde to k její tíži. Žalobce nemohl vědět, kdy (a zda vůbec) si žalovaná výzvu na poště vyzvedne a vyčkávat při běžící prekluzivní lhůtě na reakci žalované.