61 Co 57/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudců Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 29 564,82 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 23. 12. 2024, č. j. 17 C 309/2024-22

I. Napadený rozsudek se ve výroku II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 993 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení odvolacího řízení. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 29 564,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení a současně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 146 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady řízení byly přiznány za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 242 Kč a dále byla přiznána odměna advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba a částečně zpětvzetí žaloby) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 4 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, když žaloba byla soudem vyhodnocena jako žaloba podaná na ustáleném vzoru a z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně uplatňuje nárok ze shodného titulu opakovaně a ve skutkově i právně obdobných věcech.Proti tomuto rozsudku, a to výlučně proti výroku II o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně včasné odvolání, když má za to, že soud prvního stupně nesprávně vypočetl náhradu nákladů řízení, neboť úkon právní pomoci - částečné zpětvzetí žaloby - posoudil jako úkon podléhající podmínkám § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., avšak tento úkon ze své podstaty musí časově následovat až po podání žalobního návrhu, tudíž zmiňované ustanovení na něj nemůže dopadat. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí a přiznal jí za řízení před soudem prvního stupně náhradu nákladů řízení ve výši 6 622,80 Kč (tj. odměna za 3 úkony právní služby po 500 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, odměna za 1 úkon právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 380 Kč, 1 režijní paušál ve výši 300 Kč, DPH ve výši 940,80 Kč a uhrazený soudní poplatek ve výši 1 242 Kč).Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a § 212a o. s. ř., aniž musel za tím účelem nařídit jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání je jen částečně důvodné.V projednávané věci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení částky 31 044,82 Kč byl u soudu podán 4. 6. 2024, následně podáním ze dne 13. 9. 2024 žalobkyně vzala žalobní návrh částečně co do částky 1 480 Kč zpět, neboť žalovaná tuto částku dne 15. 6. 2024 uhradila. V tomto rozsahu bylo řízení usnesením soudu prvního stupně ze dne 18. 10. 2024, č. j. 17 C 309/2024-18, částečně zastaveno, takže rozsudkem uvedeným v záhlaví tohoto usnesení soud prvního stupně rozhodoval již jen o zbývající žalované částce 29 564,82 Kč s příslušenstvím, a jelikož žalobě zcela vyhověl, správně také žalobkyni dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, neboť došlo-li před vydáním meritorního rozhodnutí k částečnému zpětvzetí žaloby, stalo se tak v důsledku chování žalované, která až po podání žaloby na svůj dluh částečně plnila, takže žaloba byla v plném rozsahu podána důvodně.Soud prvního stupně při určení výše odměny zástupce žalobkyně správně aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ale podle tohoto ustanovení se stanoví náhrada nákladů řízení za každý úkon právní služby pouze do podání návrhu a sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních dle odst. 1 se stanoví dle § 7 (§ 14b odst. 3 advokátního tarifu).Lze tedy souhlasit s žalobkyní, že za částečné zpětvzetí žaloby se sazba odměny stanoví nikoliv dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ale podle § 7 advokátního tarifu, nicméně pro stanovení výše odměny za tento úkon právní služby tarifní hodnotou dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu není žalovaná částka, jak se domnívá žalobkyně, ale jen hodnota peněžitého plnění, jehož se úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby) týká, tudíž je nutno vycházet z tarifní hodnoty 1 480 Kč. Mimosmluvní odměny za tento úkon právní služby potom dle § 7 advokátního tarifu činí 1 000 Kč a v souvislosti s tímto úkonem zástupci žalobkyně také náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024.Náklady žalobkyně za řízení před soudem prvního stupně tak tvoří odměna zástupce za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, odměna zástupce za 1 úkon ve výši 1 000 Kč dle § 7 advokátního tarifu., 1 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, částka odpovídající 21% sazbě DPH ve výši 651 Kč a soudní poplatek ve výši 1 242 Kč, celkem tyto náklady činí 4 993 Kč, proto tímto způsobem odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. per analogiam rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II změnil.O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla v odvolacím řízení pouze částečný úspěch, proto nebyla náhrada nákladů řízení přiznána žádnému z účastníků.