61 CO 72/2022

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudkyň Mgr. Jiřiny Hronkové a JUDr. Vladimíry Ladmanové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 57 693 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 5. 11. 2021, č. j. 10 C 25/2021-53

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, tj. ve výrocích I a IV, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 8 968 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 57 693 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 17. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), řízení co do částky přestavující úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 6 975 Kč zastavil, žalobkyni vrátil poměrnou část zaplaceného soudního poplatku ve výši 349 Kč (výroky II a III) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 483,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV). Rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu (teplo a vodu 44 968 Kč, plyn 1 038 Kč, elektrická energie 35 547 Kč). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že na základě uzavřené nájemní smlouvy mezi účastnicemi byla žalovaná povinna platit žalobkyni nájemné ve výši 11 000 Kč a zálohu na služby ve výši 2 000 Kč. V nájemném nejsou zahrnuty úhrady za služby spojené s užíváním bytu, kdy tyto byly přesně specifikované s tím, že na tyto služby bude hradit žalovaná žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč. Obě strany si byly vědomy toho, že se jedná o zálohu, protože v roce 2019 tato byla zaúčtována do vyúčtování a žalovaná hradila vyúčtování doložené žalobkyní, které odpovídalo zcela i vyúčtování, které realizovala žalobkyně ve vztahu k žalované pro rok 2020 až 14. 1. 2021. Dle předmětné nájemní smlouvy bylo povinností žalované uhradit nedoplatek za služby vyúčtované dodavateli na výzvu žalobkyně, a to bezodkladně k jejím rukám. V případě stanovení výše těchto nedoplatků soud vycházel z přesných vyúčtování jednotlivých dodavatelů služeb tepla, vody, elektřiny a plynu. Skutečnosti zjištěné v rámci dokazování pak svědčí o tom, že předmětný byt měla v rozhodnou dobu možnost užívat i jiná osoba. K námitkám žalované, že došlo k extrémnímu zvýšení nákladů na služby, pak soud prvního stupně uvedl, že na základě smluvního vztahu je žalovaná plně zodpovědná za úhradu služeb spojených s užíváním předmětného bytu a ani kontrola měřáků a vyúčtování přímo dodavatelem a samotnou žalobkyní neshledala žádná pochybení. Žalobkyně pak byla nucena s ohledem na to, že služby spojené s užíváním bytu byly psány na ni, takto vysoké náklady uhradit dodavatelům služeb. Stejná praxe bez jakýchkoliv námitek ve vztahu k záloze a způsobu vyúčtování proběhla mezi žalobkyní a žalovanou pro rok 2019. Služby spojené s užíváním bytu byly řádně ze strany žalobkyně vyúčtované, doložené a nastala tak jejich splatnost. Ohledně části nároku ve výši 1 640 Kč za opravu myčky pak soud prvního stupně dospěl k závěru, že z předávacího protokolu ze dne 14. 1. 2021 není zřejmé, že by byl byt předán s rozbitou myčkou, nicméně z dalších důkazů (zejména SMS komunikace) je zřejmé, že žalovaná s žalobkyní řešila opravu myčky, bylo zjištěno, že žalovaná měla zprostředkovat předmětnou opravu v rámci opravy v záruce, byla však nedostatečně součinná. Žalobkyně se dožadovala předložení reklamačního protokolu po žalované, avšak bezvýsledně. O tom, že žalobkyně vynaložila náklady na opravu myčky a myčka v době předání novým nájemcům nebyla opravena, svědčí skutečnosti zjištěné z paragonu o opravě ze dne 23. 2. 2021, vyhotovené opravářem [jméno] [příjmení] a dále bylo zjištěno, že se nejednalo o technickou vadu myčky, ale o mechanickou vadu, která byla zjištěna a odstraněna opravou tohoto opraváře.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Jednak popírá způsobení škody ve výši 1 640 Kč za poškození myčky, když důkazy provedenými soudem nebyla odpovědnost žalované za takovouto škodu prokázána a ohledně zbývající částky 56 053 Kč považuje napadené rozhodnutí za nesprávné proto, že vyúčtování této částky nebylo žalobkyní provedeno v souladu se smluvním ujednání v části IV. body 2. a 3. nájemní smlouvy a v souladu s právními předpisy. Nepovažuje za správné ani rozhodnutí o přiznání žalobkyni náhrady nákladů řízení, protože rozhodnutí ve věci samé není věcně správné. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil výroky I a IV tak, že se žaloba zamítá a přiznal jí náhradu nákladů nalézacího a odvolacího řízení, eventuálně napadené rozhodnutí v těchto výrocích zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované uvádí, že s tvrzeními obsaženými v odvolání nesouhlasí, ty zůstávají pouze v obecné poloze a žalobkyně na ně proto nemůže ani podrobněji reagovat. Odkazuje však na svůj písemně podaný závěrečný návrh, v němž se obsáhle vyjádřila zejména k provedenému dokazování. Je přesvědčena, že soud prvního stupně dostatečně a přesně zjistil skutkový stav, když s velkou pečlivostí provedl všechny účastníky navrhované důkazy a na jejich základě vynesl správný rozsudek, který podrobně a pečlivě odůvodnil. Navrhla proto potvrzení napadeného rozhodnutí soudu a přiznání jí náhrady nákladů odvolacího řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. V projednávané věci soud prvního stupně provedl dostatečné množství důkazů, tyto řádně hodnotil a dovodil z nich skutkové i právní závěry, s kterými se odvolací soud ztotožňuje. V řízení bylo prokázáno, že účastnice mezi sebou uzavřely dne 18. 4. 2019 smlouvu o nájmu bytu dle ust. § 2201 a násl. o. z. Ve smlouvě bylo mj. ujednáno, že výše měsíčního nájemného za užívání předmětného bytu byla stanovena dohodou smluvních stran na částku 11 000 Kč (jedenáct tisíc korun českých - odst. IV. bod 1. smlouvy) a dále bylo ujednáno, že v tomto nájemném není zahrnuta úhrada za služby spojené s užíváním bytu, a to za dodávku tepla, vodné, stočné a odvoz domovního odpadu, odběr el. energie a plynu, odběr el. energie ve společných prostorách, když veškeré tyto služby spojené s užíváním bytu bude hradit za nájemce pronajímatel. Na úhradu těchto služeb pak nájemce bude hradit pronajímateli částku celkem 2 000 Kč měsíčně (dva tisíce korun českých), a to spolu s výše zmíněným běžným nájemným (odst. IV. bod 2. smlouvy). Dále bylo dojednáno, že v případě, že jednotliví dodavatelé služeb po skončení zúčtovacího období vyúčtují pronajímateli nedoplatek na těchto službách spojených s užíváním bytu, je nájemce povinen tento nedoplatek na výzvu pronajímatele k jeho rukám bezodkladně zaplatit (odst. IV. bod 3. věta prvá smlouvy). Právě takováto situace nastala i v projednávané věci kdy poté, co byl nájem ukončen, došlo žalobkyní k vyúčtování služeb (elektrická energie, plyn, teplo a voda). Soud prvního stupně správně dovodil, že dle výkladu citovaných ustanovení nájemní smlouvy je nutno částku 2 000 Kč považovat jen jako zálohu na tyto a případně i jiné služby vyplývající z nájemní smlouvy, nikoliv jako paušální částku za úhradu těchto služeb, a to zejména s ohledem na ustanovení odst. IV. bodu 3 věta prvá smlouvy, kde je stanovena povinnost nájemce po skončení zúčtovacího období případný nedoplatek na službách pronajímateli zaplatit. Žalobkyně jako poskytovatel služeb spojených s užíváním bytu řádně v souladu s ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, provedla vyúčtování služeb včetně přiložených listin – vyúčtování od dodavatelů těchto služeb a zjištěný nedoplatek žalované vyúčtovala.

6. V průběhu celého řízení žalovaná pouze v obecné rovině namítala, že vyúčtování služeb je nepřiměřeně vysoké, avšak jedinou obranu, kterou v tomto směru uváděla, bylo pouze to, že v předmětném období byt v podstatě neužívala, když se zdržovala v SRN. Samotná tato skutečnost však nemůže jít k tíži žalobkyně, která náklady na služby spotřebované žalovanou uhradila. Za situace, kdy vyúčtování žalobkyně je podloženo konkrétními údaji a originálními vyúčtováními od dodavatelů energií, navíc v případě dodavatele elektrické energie došlo i k přezkoušení měřícího zařízení, přičemž nebyla na tomto zjištěna žádná závada, má žalovaná povinnost tyto spotřebované energie žalobkyni dle shora citovaného ujednání nájemní smlouvy uhradit. Nelze se ztotožnit s námitkou žalované, že žalobkyně pouze převzala údaje od dodavatelů, neboť z vyúčtování doloženého žalobkyní je zřejmé, že jednak zohlednila měsíční zálohy hrazené žalovanou ve výši 2 000 Kč v souladu s nájemní smlouvou, ale též rozúčtovala údaje od dodavatelů energií dle doby, po kterou nájem trval a dle konkrétní spotřeby, která je zachycena na předávacích protokolech v době vzniku a skončení nájemního poměru. Odvolací soud v podstatě souhlasí s argumentací žalované, že spotřeba za služby byla v předmětné době neúměrně vysoká, nicméně na straně žalobkyně ani jiného subjektu nebylo zjištěno žádné pochybení, které by neúměrnou výši nákladů na služby způsobilo a v souladu s ujednáním v nájemní smlouvě má tedy žalobkyně na úhradu těchto služeb nárok. V řízení nebylo prokázáno (a žalobkyní ani tvrzeno), že by vysoká částka za tyto služby byla způsobena jinými faktory než samotnou spotřebou služeb v době nájmu bytu žalovanou.

7. Ve vztahu k náhradě škody způsobené na myčce žalovaná namítala, že nebylo prokázáno, že by závada vznikla v době, kdy byt užívala. K tomuto odvolací soud konstatuje, že je sice pravdou, že z předávacího protokolu sepsaného při skončení nájmu bytu nevyplývá, že by byla myčka poškozena, ale nájemní poměr skončil dne 14. 1. 2021, tohoto dne byl byt předán ze strany žalované žalobkyni a z prohlášení nové nájemnice [jméno] [příjmení] ze dne 19. 10. 2021 vyplývá, že„ na začátku nájemního vztahu, tj. k 1. 2. 2021 byla myčka nefunkční, ihned při prvním zapnutí byla uvnitř myčky tableta, která nebyla rozpuštěna, po zapnutí z ní vytékala voda“. Následně byla dne 23. 2. 2021 provedena oprava, což bylo doloženo paragonem na částku 1 640 Kč a zprávou o opravě ze dne 23. 2. 2021 opraváře [jméno] [příjmení], kdy byla provedena výměna vadného vypouštěcího čerpadla, pročištění mycího sifonu a odtokových cest, v mycím sifonu byly nalezeny drobné střípky. Z časové souslednosti, tj. ukončení nájemního vztahu a obsahu prohlášení nové nájemnice, která byt užívala od 1. 2 2021 i provedení samotné opravy má odvolací soud za to, že tvrzení žalobkyně, že myčka byla poškozena již v době ukončení nájemního poměru žalobkyní, bylo těmito důkazy prokázáno, a to i za situace, kdy tato skutečnost není uvedena v předávacím protokolu. V případě poškození spotřebiče typu myčky nádobí by bylo nutno ke zjištění závady přezkoušet spotřebič způsobem, kdy by bylo nutno nechat proběhnout celý mycí cyklus, aby byla závada odhalena, což jistě není běžnou praxí při kontrole závad v okamžiku předávání bytu. V této souvislosti nelze přehlédnout ani předchozí SMS korespondenci účastnic, když 13. 2. 2020 se žalobkyně žalované dotazovala, zda jí může dát vědět, jak to dopadlo s myčkou, zda je nová nebo opravená. Je tedy zřejmé, že již v této době účastnice řešily problémy ohledně myčky. Žalobkyně má tak proti žalované právo na náhradu škody ve smyslu ust. § 2910 o. z., přičemž její výše byla stanovena dle nákladů, které si vyžádala oprava poškozené myčky (§ 2951 odst. 1 o. z., § 2952 o. z.).

8. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrzeno.

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána i plná náhrada nákladů odvolacího řízení, které spočívají v nákladech na právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to v 2 úkonech právní pomoci po 3 420 Kč, 2 režijních paušálech po 300 Kč a ztrátě času v celkové výši 600 Kč (§ 7 bod 5, § 13 odst. 4, § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3, § 11 odst. 1 písm. d), g) citované vyhlášky) a dále v jízdném na trase [obec] a zpět při ujetí 110 km v celkové výši 928 Kč Náklady odvolacího řízení tedy činí celkem 8 968 Kč.