10 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 64 668 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 57 693 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky 57 693 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 8,05% úrok z prodlení p. a. z částky 6 975 Kč od datum do zaplacení, se zastavuje.

III. Žalobkyni se vrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 349 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 483,60 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobkyně dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 64 668 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky, a v neposlední řadě se dožadovala přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobkyně se svého nároku po žalované dožadovala z titulu smlouvy o nájmu bytu, která byla dne datum mezi účastníky řízení uzavřena, kdy předmětem bylo užívání bytu číslo o velikosti 2 + 1 v prvním nadzemním podlaží bytového domu adresa v ulice ulici žalovanou s tím, že žalovaná byla oprávněna užívat i vybavení a veškeré příslušenství předmětného bytu. Žalovaná neměla řádně uhradit vyúčtování nákladů spojených s užíváním bytu a škodu, která měla vzniknout v důsledku užívání tohoto bytu žalobkyni. Žalobkyně tento svůj návrh odůvodnila tím, že nájemní smlouva mezi účastníky řízení byla sjednána s účinností od datum do datum. Mezi účastníky bylo dojednáno, že trvání nájmu se automaticky prodlužuje v případě, že žalovaná bude řádně plnit veškeré své závazky z předmětné nájemní smlouvy ze dne datum, kdy předmětem užívání byl byt výše specifikovaný. Nájemné na základě této nájemní smlouvy bylo dohodnuto smluvně ve výši 11 000 Kč měsíčně + zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu ve výši 2 000 Kč. Mezi účastníky řízení byla ujednaná kauce ve výši 33 000 Kč. Předmětný byt byl předán ze strany žalované žalobkyni zpět dne datum O této skutečnosti byl sepsán předávací protokol bytu číslo ulice a číslo, obec a ze strany žalobkyně byla žalované vrácena kauce ve výši 33 000 Kč. Následně bylo jednotlivými dodavateli služeb spojených s užíváním předmětného bytu realizované konečné vyúčtování dodávek služeb, a to za období od datum do datum. Na základě těchto vyúčtování bylo zjištěno vyúčtování za teplo a vodu do předmětného bytu na částku 44968 Kč, do fondu oprav částka 6 975 Kč, za odběr plynu 1 038 Kč, za elektrickou energii 35 547 Kč. Žalobkyně se dále po žalované dožadovala i nákladů, které byla nucena vynaložit na opravu myčky za předmětné období ve výši 1 640 Kč. Ze strany žalované byla realizována úhrada záloh ve výši 25 000 Kč a po zápočtu těchto tak zbývá k úhradě 64 668 Kč. Poplatky za služby spojené s užíváním předmětného bytu byly vyúčtovány přímo dodavateli těchto služeb. Žalobkyně byla překvapená výší tohoto vyúčtování, tato skutečnost byla i důvodem, pro který oslovila dodavatele a žádala kontrolu jednotlivých měřících zařízení těchto médií. Po realizované kontrole nebyly zjištěny žádné poruchy. Žalobkyně řádně žalovanou vyrozuměla o vyúčtování, o způsobu výpočtu. Ze strany žalované nebyly vzneseny žádné konkrétní námitky co do vyúčtování, pouze a jen nesouhlasila s výší vyúčtované částky a nebyla součinná v reakci, když žalobkyně jí upozorňovala na realizaci vyúčtování, ale i na náklady, které měly vzniknout v souvislosti s opravou předmětné myčky, kdy spolu zcela prokazatelně řešily vadu myčky a kdy žalovaná se stavila do té pozice, že tu záležitost má vyřešit. Vzhledem k tomu, že by se jednalo o období záruky, dalo se očekávat, že tato úhrada bude v rámci záruky bezplatná, žalovaná však nebyla dostatečně součinná při vyřizování této záležitosti. Okresní soud v Domažlicích v dané věci vydal dne datum platební rozkaz, kterým plně vyhověl nároku žalobkyně. Proti předmětnému platebnímu rozkazu si v zákonem stanovené lhůtě podala odpor žalovaná. Žalovaná zcela nesouhlasila s předmětným nárokem uplatněným ze strany žalobkyně. Žalovaná v rámci své obrany poukazovala na čl. VI bod 2 nájemní smlouvy z datum, kdy není v nájemném, které je specifikované pod bodem části VI bod 1 smlouvy 11 000 Kč zahrnuta služba spojená s užíváním bytu, a to za dodávku tepla, vodné, stočné a odvoz domovního dopadu, odběr elektrické energie a plynu, odběr elektrické energie ve společných prostorách, tyto služby měl platit za nájemce pronajímatel a nájemce by pronajímateli potom platil měsíčně částku 2 000 Kč. Dle čl. IV bod 3 pak bylo pro případ, že jednotliví dodavatelé služeb po ukončení zúčtovacího období vyúčtují pronajímateli nedoplatek na těchto službách spojených s užíváním bytu, byl nájemce povinen tento nedoplatek na výzvu pronajímatele bezodkladně zaplatit. Pokud se jedná o fond oprav, ten nespadá do nákladů spojených s užíváním předmětného bytu a na proplacení tohoto nároku nemá žalobkyně právní nárok. Žalovaná zcela nesouhlasila s tím, že by učinila myčku nefunkční, tato skutečnost není uvedena v předávacím protokolu při skončení nájmu a tato závada měla být tak zjištěna až po skončení nájmu, nevznikla tak dle žalované za dobu trvání nájemního vztahu. Považovala tak nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s opravou předmětné myčky ve výši 1 640 Kč za neoprávněný. Žalovaná dále zdůrazňovala, že náklady na teplo, včetně ohřevu vody a elektřiny byly vyúčtovány zcela ve výši, která je nelogická, neboť ona sama v tom období, po které bylo realizováno toto vyúčtování, pobývala z důvodu Covid v bytě sporadicky. Z přehledu předchozího vyúčtovacího období byla její spotřeba za toto žalobkyní požadované období více jak dvojnásobná. Žalovaná v minulosti reklamovala u žalované vyúčtování od dodavatelů služeb z důvodu pochybnosti a správnosti měření služby. Žalobkyně měla realizovat kontrolu, avšak o její výsledku nevyrozuměla žalovanou. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že soud má za prokázané že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o nájmu bytu podřazena ustanovení § 2201 a násl. z. č. 89/2012 Sb., kdy žalobkyně dala do užívání žalované byt číslo v domě adresa v ulice ulici v obec. Kromě tohoto bytu bylo součástí užívacího práva ze strany žalované i příslušenství předmětného bytu. Předmětná smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum s tím, že předmětná nájemní smlouva se automaticky prolongovala o další rok v případě, že nájemce bude řádně plnit veškeré své povinnosti a závazky vyplývající z předmětné smlouvy, v případě, že některý z účastníků této nájemní smlouvy písemně nesdělí dopisem druhé smluvní straně nejpozději 1 měsíc před uplynutím doby trvání nájmu, že nemá zájem na prodloužení nájemního vztahu založeného předmětnou smlouvou. Předmětná smlouva tak byla ukončena fakticky datum, kdy předmětný byt byl ze strany žalované žalobkyni předán. Z bodu IV předmětné smlouvy ze dne datum soud zjistil, že nájemce nebyl oprávněn provádět v bytu stavební úpravy ani jiné podstatné změny bez předchozího souhlasu pronajímatele. Nájemce však hradil veškeré náklady spojené s běžnými drobnými opravami v bytě souvisejícími s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou. Běžnou údržbou se rozuměla zejména třeba vymalování, nátěry oken, drobné opravy elektroinstalací, běžné drobné opravy v bytě byly opravy nepřesahující částku 10 000 Kč. Další osoby se mohly v předmětném bytě zdržovat pouze po předchozím písemném souhlasu pronajímatele. K užívání předmětného bytu bylo vymezeno nájemné pod čl. VI bod 1 ve výši 11 000 Kč s tím, že v předmětném nájemném nebyla zahrnuta služba spojená s užíváním bytu a to dodávka tepla, vodné a stočné, odvoz domovního odpadu, odběr eklektické energie a plynu, odběr elektrické energie ve společných prostorách, kdy veškeré tyto služby spojené s užíváním bytu měla hradit za žalobkyni žalovaná. Na úhradu těchto služeb pak ale nájemce žalovaná měla hradit žalobkyni částku celkově ve výši 2000 Kč s nájemným. Za předpokladu pokud by však jednotliví dodavatelé služeb po skončení zúčtovacího období vyúčtovali žalobkyni nedoplatek na těchto službách spojených s užíváním bytu, žalobkyně byla povinna tento nedoplatek na výzvu žalobkyně k jejím rukám bezodkladně zaplatit. Za předpokladu pokud by vznikl přeplatek, bylo povinností pronajímatele tento přeplatek vrátit žalované. Mezi účastníky byla dále sjednána kauce ve výši 3 měsíčních nájmů ve výši 33 000 Kč. Tato byla prokazatelně vrácena datum ze strany žalobkyně žalované. Tato skutečnost je mezi účastníky řízení nesporná a vyplývá z jejích shodných tvrzení, byla i podpořena skutečnostmi zjištěnými z předávacího protokolu ze dne datum. Pokud se jedná o nájemné a částku ve výši 2 000 Kč, tak jak vyplynulo z listinných důkazů, které soud provedl, kdy se jednalo o vyúčtování a listinné důkazy vztahující se k vyúčtování, ale i z gramatického výkladu předmětné koncepce smlouvy, lze pod částku 2 000 Kč, kterou hradila žalovaná podřadit částku odpovídající záloze spojenou se službami spojenými s užíváním bytu. Předmětné ustanovení je nezbytně nutné vykládat v souvislosti s ustanovením bodu VI bod 3, ale i s běžnou praxí, která byla mezi účastnicemi založena. Je zřejmé, že žalovaná byla s ohledem na zjištění z e-mailové korespondence mezi účastnicemi v prodlení s úhradou, kdy je zjevné, že se omlouvá s prodlevu s úhradou nájemného, neplnila své povinnosti ve lhůtě sjednané splatnosti k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, ale po jejím uplynutí. V minulosti v rámci vyúčtování nákladů pro rok 2019 byl použit pojem záloha, která byla zaúčtována do komplexního vyúčtování nákladů spojených s užíváním bytu. Z nájemní smlouvy je zřejmé, náklady spojené s užíváním bytu hradí žalovaná. K nájemnému hradí 2000 Kč za tuto položku, ale na toto navazuje vyúčtování dodavatelů těchto služeb a produktů a v případě nedoplatku byla povinna za skutečnou spotřebu doplatit tyto složky spojené s užíváním bytu žalovaná. Z předávacího protokolu ze dne datum soud zjistil, že byl žalované předán byt, který byl zcela kompletně rekonstruován, vybaven mimo standardního zařízení sprchovým koutem, WC mísou, nádrží, umyvadlem, novou kuchyňskou linkou, včetně dřezu s digestoří, elektrickou troubou, plynovým sporákem, myčkou na nádobí. V chodbě byla instalována vestavěná skříň s posuvnými dveřmi. V každé místnosti v kuchyni, obývacím pokoji a ložnici byl instalován jeden radiátor s měřákem tepla, v koupelně byl žebříkový radiátor bez měřáku. V celém bytě byla zcela nová plovoucí podlaha. Spolu s předáním bytu byly předány žalované i klíče od bytu, zadního vchodu, předního vchodu, schránky, komody ve druhém nadzemním podlaží, kóje v prvním nadzemním podlaží. Stav elektroměru byl stanoven na 14 286 kWh, stav plynoměru 245,865 m3, stav měřáků TUV 0,091 m3, stav měříků studené vody 0,219 m3. Z předávacího protokolu k bytu číslo ulice obec ze dne datum soud zjistil, že spolu s bytem byly ze strany žalované předány zpět klíče, žalovaná převzala 33 000 Kč. Z elektroměru byl zjištěn stav 21 167 kWh, stav plynoměru 250,913 m3, stav měřáků TUV 53,027 m3, stav měřáků studená voda 15,421 m3, teplo kuchyň 3,4 (36), obývák 4,4 (50), ložnice 3,5 (37). Z přehledné sestavy kalkulace zálohového předpisu za měsíce leden 2020 – prosinec 2020 soud zjistil, že byly vyúčtovány náklady spojené s užíváním předmětného bytu ve výši 6 975 Kč do fondu oprav v rámci kalkulace zálohového předpisu za předmětné období. Soud ještě před zahájením jednání ve věci samé k dispozici s předmětem řízení, která byla realizovaná ze strany žalobkyně, zastavil řízení co do částky 6 975 Kč postupem podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a v rámci řízení realizoval doplňující rozhodnutí o zastavení řízení týkající se příslušenství z této částky v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky. Z výpovědi žalované má soud za prokázané, že v období, kdy byla smluvní stranou nájemní smlouvy s žalobkyní konkrétně v lednu až únoru roku 2020, jezdila do Německa, odjela ráno v pondělí nebo v neděli večer a navracela se ve čtvrtek večer. Po uzavření hranic od poloviny března do května byla zavřená v Německu. Po tuto dobu měl k dispozici klíč její nejlepší kamarád pan příjmení (svědek slyšený ve věci), kdy jeho úkolem bylo zapnout před příjezdem žalované domu topení na trojku, protože v době odjezdu topení stahovala na nulu. Tento pan příjmení bydlel ve obec, ale pracoval v obec. Do bytu měl chodit jen do poloviny května, pak už ne. Žalovaná po dobu nájmu nekontrolovala průběžně stavy měřidel. Žalovaná vylučovala zcela, že by předmětný byt užíval po dobu její nepřítomnosti její syn nebo kdokoliv jiný. Z účtu syna odcházela platba nájemného, protože na území České republiky neměla jiný účet a s účtem syna disponovala. Žalovaná odůvodňovala svoji špatnou komunikaci s žalobkyní od období května roku 2021 tím, že byla v Německu, měla práci a pak už se obrátila na svého právního zástupce. Na počátku jednání žalovaná argumentovala tím, že myčka v době předání byla v pořádku, o čemž svědčí dle žalované skutečnosti uvedené v předávacím protokolu bytu z ledna roku 2021 Tyto závěry jsou však v příkrém rozporu s důkazy v podobě sms komunikace mezi žalobkyní a žalovanou, kdy po dlouhé období mezi účastnicemi probíhal dialog týkající se nutné součinnosti žalované, kterou dostatečně nevyvinula, ke zprostředkování opravy myčky. Ale i z prohlášení navazujícího nájemce po žalované paní příjmení a vyúčtování a prohlášení opraváře myčky pana příjmení. Dle žalované se do bytu měl dostavit opravář, někdy v období červenec srpen 2020, ale tato skutečnost zcela nekoresponduje s dialogem po smsm mezi účastnicemi řízení, kdy ještě v lednu 2021 nebyla věc vyřešena a žalovaná nebyla schopna předložit žalobkyni příslušný protokol o opravě. Po opravě už myčku neměla používat, ale tato skutečnost je zcela v rozporu s prohlášením nájemnice příjmení, která zjistila nefunkční myčku a nerozpuštěnou tabletu v myčce. Z výpovědi svědka příjmení soud zjistil, že je kamarádem s žalovanou a byl spraven o tom, že měla mít problémy s výší vyúčtované elektřiny. Slyšený svědek měl k dispozici klíče za účelem zapnutí topení po dobu dvou až tří měsíců, kdy chodil do bytu téměř každý čtvrtek okolo 11 až 12 h a zapnul topení. Po dobu, co byla zavřená žalovaná v Německu, v důsledku uzávěry hranic, do bytu nechodil. Svědek se vyjadřoval k času navrácení klíčů poněkud odlišně od žalované, kdy se vyjádřil, že je měl navrátit žalované v období 14- ti dnů před odevzdáním bytu, žalobkyně se vyjadřoval, že poté, co už byla jen v obec, klíče už svědek neměl. Tento i přes držbu klíčů, musel stále zvonit, když šel na návštěvu k žalované a důvody, proč vlastně klíče měl v držení, nebyl schopen logicky vysvětlit. Po celou dobu nezaregistroval, že by byt někdo další užíval. Z vyúčtování elektřiny realizované ČEZ za období od datum do datum soud zjistil, že bylo realizované vyúčtování znějící na částku 36 678,48 Kč. V daném konkrétním případě byly zohledněny zálohy vyměřené žalobkyni dodavatelem elektřiny ve výši 1 798,84 Kč. Z předmětného pak realizovala příslušné vyúčtování žalobkyně ve vztahu k žalované, které ji spolu s vyúčtováním od dodavatelem elektřiny zaslala emailem. Bylo učiněno vyúčtování od datum (stav 21 167 kWh a stav ke dni 31. 3. 220 14 288 kWh - rozdíl 6 879 kWh, při zohlednění ceny 1 kWh a DPH bylo realizováno vyúčtování ve výši 35 547 Kč. Z rozúčtování služeb od Stavebního bytového družstva pro období od datum do datum byl zjištěn celkový nedoplatek ve výši 14963 Kč. Z vyúčtování nákladů na otop a vodné od datum do datum, spotřeba pro rok 2019 25211 Kč, pro rok 202, 43 535 Kč – 68 776 Kč. Spotřeba za 1 měsíc představuje částku 2 866 Kč a pro období od datum do datum 1 433 Kč. Celkové náklady za období od datum do datum představuje částku ve výši 44 968 Kč. Z vyúčtování právnická osoba soud zjistil, že bylo realizované vyúčtování pro období od datum do datum na částku 1 330,21 Kč s tím, že žalobkyně realizovala zálohy ve výši 180 Kč měsíčně, které byly při vyúčtování zohledněny, a vznikl přeplatek ve výši 649,79 Kč. Spolu s tímto byla doložena i konkrétní spotřeba. Byt fakticky užívala žalovaná, využívala v souvislosti s užíváním bytu předmětných služeb a fakticky spotřebovávala vodu, elektřinu a plyn žalovaná. V souvislosti s tímto realizovala vyúčtování žalobkyně pro žalovanou za období od datum do datum, kdy se vycházelo ze stavu ke dni datum 250,913 m3 a ke dni datum 245 m3 rozdíl 5,913 m3, při vynásobení ceny za m3 a zaúčtování DPH byla vyúčtována částka ve výši 1 038 Kč. Z předmětného rozúčtování je zřejmé a tato skutečnost je podporována i samotnou smlouvou o nájmu ze dne datum, kdy žalobkyně si vyhradila sama hradit příslušné zálohy, nicméně z kontextu předmětné smlouvy je zřejmé, že částka, kterou žalovaná realizovala, byla pouze a jen zálohou a bylo zřejmé, že není způsobilá tato částka pokrýt kompletně cenu služeb a surovin, které fakticky spotřebovala a které byly dostatečně srozumitelně vyúčtovány samotným právnická osoba spolu s vyúčtováním, které realizovala žalobkyně ve vztahu k žalované. Tyto skutečnosti podporují zjištění z předmětné nájemní smlouvy z datum, ze které bylo zjištěno, že služby jsou psané stále na žalobkyni. Žalobkyně v souvislosti s tímto zjištěním, zcela prokazatelně, tak jak vyplynulo z vyúčtování od dodavatelů služeb¨, hradila zálohy, které byly vzaty v úvahu při konečném ročním vyúčtování. Z vyúčtování nákladů žalobkyně pro žalovanou pro období od datum do datum, kdy ji dala do dispozice i vyúčtování dodavatelů služeb, soud zjistil, že celkově byly vyúčtovány na částku ve výši 90 168 Kč (otop, vodné – 44 968 Kč, fond oprav, správa 6 975 Kč (pro tuto částku bylo řízení zastaveno), oprava myčky 1640 Kč, plyn 1 038 Kč, elektřina 35 547 Kč) po započtení záloh ve výši 25 500 Kč byl určen nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 64 668 Kč. Tak jak vyplynulo z listiny ze dne datum, uplatnila žalovaná proti předmětnému vyúčtování námitky, které spočívaly v tom, že považovala za neoprávněné účtovat správu a fond oprav, na toto pak reagovala žalobkyně částečnou dispozicí s předmětem řízení co do této částky. Dále namítala nesprávnost vyúčtování z důvodu nepřiměřeně vysoké částky. Tak jak vyplynulo z postoje samotné žalobkyně, i ona byla nemile překvapena výší dodavatelem vyúčtované částky za služby. Dožadovala se prověření správnosti vyúčtování tepla, elektřiny a vody u jednotlivých dodavatelů. V závěru se však vyjadřovala v tom směru, že je připravena splnit si své povinnosti, ale s ohledem na výši v řádu desetitisíců nebyla schopna částku uhradit hned, ale po splátkách. Tak jak soud zjistil, ještě při posledním jednán ve věci samé, žalovaná neuhradila ani část žalobkyní požadované částky. Z předávacího protokolu z jednotlivých vyúčtování dodavatelů surovin a služeb je zcela zřejmý stav na počátku a na konci, jak byla vyúčtována spotřeba a je nepochybné, že žalovaná užívala po celou dobu předmětný byt. Skutečnost, zda žalovaná užívala byt sama, nebo že tam v rozhodném období využíval předmětný byt jiný subjekt je nerozhodující, neboť je to žalovaná, na kterou byl veden byt, a podle předmětné nájemní smlouvy byla jediná, kdo dle smlouvy mohl užívat předmětný byt. Tak jak vyplynulo z výpovědi žalobkyně, dala do dispozice svědkovi příjmení klíče za účelem manipulace s topením a přípravy topení na její příjezd. Skutečnosti, do kdy fakticky předmětné klíče měl onen svědek v dispozici, se liší od výpovědi onoho svědka, který měl klíče i poté, co již žalovaná, tak jak tvrdila, nebyla v Německu. Svědek je měl v dispozici a navštěvoval žalobkyni. V tomto okamžiku je otázkou, z jakého důvodu tyto klíče měl. Ze zprávy právnická osoba soud zjistil, že byla realizována kontrola přezkoušení elektroměrů číslo který byl instalován v odběrném místě ulice a číslo, obec a nebyly zjištěny žádné závady. Byl učiněn závěr, že vyúčtování dodávky elektřiny číslo zůstane v platnosti. Z paragonu ze dne datum soud zjistil, že byla vyúčtována ze strany pana příjmení příjmení oprava žalobkyně myčky na částku ve výši 1640 Kč. Dne datum dala žalobkyně prostřednictvím e-mailu, kdy tuto skutečnost žalované signalizovala, podrobné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu. Žalobkyně se dožadovala po žalované příslušné úhrady s určenou splatností. Spolu s tímto dala do dispozice žalované i účtenky od opravy myčky, veškerá vyúčtování realizovaná dodavatelem služeb, výpočty. Dále poukazovala na to, že vzhledem k tomu, že ze strany žalované nebyla realizována žádná odezva ve vztahu k reklamaci myčky, byla tak nucena realizovat příslušné kroky k opravě sama žalobkyně. Tato musela i pak následně náklady spojené s opravou této myčky sama uhradit. Žalobkyně poukazovala na to, že příslušná vyúčtování musela už sama hradit a proto žádala, aby ve lhůtě jí určené splatnosti žalovaná učinila co nejdříve úhradu. Z vyúčtování nákladů za rok 2019 ve vztahu k žalované soud zjistil, že nedoplatky vyúčtované pro dané období byly mnohem nižší než ty, pro období roku 2020 až 2021. Tak jak soud zjistil z jednotlivých listinných důkazů, ale i ze smlouvy o nájmu předmětného bytu z datum bylo zřejmé, že se vyúčtovávaly úhrady záloh v rámci vyúčtování nákladů, tzn., že žalovaná si musela být jednoznačně vědoma, že částky, které hradí, jsou jakousi zálohou, s tímto pojmem bylo operováno i v rámci vyúčtování pro rok 2019, kdy doúčtované náklady po jejich započtení uhradila. Sám o sobě by postoj prezentovaný žalovanou byl zcela nelogické, neboť žalobkyně by se tak zavazovala mít náklady spojené s užíváním bytu, které neužívá ona, ale fakticky žalovaná. Za těchto okolností by se zcela jednoznačně žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacovala. Vyúčtování nákladů za rok 2019 tak jednoznačně potvrzuje, jakým způsobem mělo být realizováno vyúčtování záloh hrazených ze strany žalované. Kompletně byly vyúčtované spotřeby jednotlivých služeb, které byly vyúčtovány konkrétním dodavatelem, následně rozúčtovány včetně zápočtu záloh ze strany žalobkyně. Pokud žalovaná argumentovala tím, že stavy elektroměrů byly odlišné, oproti stavu elektroměrů tak jak předložila žalobkyně. V tomto ohledu soud pouze a jen zjistil, že tyto byly zcela shodné a stav elektroměru byl jen v jiných jednotkách mWh, namísto v kWh. Je pravdou, že z předávacího protokolu datum není zřejmé, že by byl předán byt s rozbitou myčkou. Z tvrzení uváděných však žalovanou v rámci jejího vyjádření, z listin, které soud provedl k důkazu, zejména pak z smsová komunikace z mobil telefonů je zřejmé žalovaná s žalobkyní řešila opravu myčky. Z předmětné komunikace kromě zjištění, že se žalovaná dostávala do prodlení s úhradou nájmu a záloh za služby spojených s užíváním bytu bylo zjištěno, že žalovaná, která měla zprostředkovat předmětnou oprav v rámci opravy v záruce, byla nedostatečně součinná. Komunikace probíhala minimálně od července roku 2019 do ledna 2021. Žalobkyně se dožadovala předložení reklamačního protokolu po žalované, avšak bezvýsledně. V květnu roku 2021 bylo ze strany žalobkyně oznámeno žalované, že ji na email přeposlala vyúčtování, pak už komunikace probíhala komplikovaně, žalovaná nereagovala na volané hovory, nereagovala ani účinně prostřednictvím sms. O tom, že žalobkyně vynaložila náklady na opravu myčky a myčka v době předání novým nájemcům nebyla spravena, svědčí skutečnosti zjištěné z paragonu ze dne datum vyhotoveného od opraváře pana jméno příjmení Tyto skutečnosti pak navazují na prohlášení jméno příjmení nájemnice, která navazovala na žalovanou, že na počátku nájemního vztahu k datum byla myčka nefunkční a při prvním zapnutí byla uvnitř myčka nerozpuštěná tableta. Po zapnutí z myčky vytékala voda. Ze zprávy o opravě ze dne datum soud zjistil, že pro opravu předmětné myčky realizoval pan příjmení. Bylo zjištěno, že myčka signalizovala únik vody, nevypouštěla vodu. Byla realizována výměna vadného vypouštěcího čerpadla, pročištění mycího sifonu odtokových cest, odzkoušení spotřebiče. V mycím sifonu byly nalezeny drobné střípky. Z vyúčtovaného daňového dokladu bylo zjištěno, že za opravu byla nucena žalobkyně vynaložit částku ve výši 1 640 Kč se splatností datum. Z smskové korespondence he pak zřejmé, že od datum do datum realizovala žalobkyně s žalovanou komunikaci vztahující se k nutnosti opravy myčky, kdy žalované byly dáno kontakty na opraváře a tato měla činit kroky pro to, aby realizovala předmětnou reklamaci v rámci záruční doby, tak jak však soud zjistil z listinných důkazů provedených v rámci tohoto řízení, nejednalo se o technickou vadu myčky, ale o mechanickou vadu, která byla zjištěna a odstraněna opravou pane příjmení, tak jak vyplynulo z listinných důkazů provedených v rámci tohoto řízení. V momentě, kdy žalobkyně předložila žalované vyúčtování služeb, přestala žalovaná komunikovat, nepřebírala, nezvedala příchozí telefony. Tak jak soud z smskové korespondence zjistil, žalovaná se dostávala opakovaně s prodlení s úhradou nájemného a služeb spojených s užíváním předmětného bytu. Z korespondence, která probíhala mezi žalobkyní a žalovanou, soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovanou, že neuhradila předmětný nedoplatek a stanovila jí i lhůtu splatnosti. Zároveň jí upozornila, že v případě, pokud nebude realizována tato úhrada, tak bude muset řešit předmětnou záležitost cestou soudního řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla v minulosti určitých námitek, přistoupila žalobkyně ke kontrole spotřeby, kdy měřila toto teplo po období od datum do datum. Bylo zjištěno, že v rámci kontrolní spotřeby byl zjištěn rozdíl ve spotřebě a konkrétní spotřeba ve výši 135 kWh, kdy bylo zřejmé, že kontrolním mechanismem byl ověřen technický stav těchto hodin a nebyla zjištěna závada. Soud zjistil, že kontrolní dny žalobkyně byly realizovány 18. 4., 26. 4., 3. 5., 10. 5., 21. 5., datum, kdy byla realizována příslušná fotodokumentace měřidla k danému období. I v tomto období z této listiny soud nezaregistroval žádnou závadu tohoto měřidla. Dále soud zjistil z vyúčtování pro období roku 2019 služeb za toto období včetně vyúčtování nákladů skutečně naměřeného tepla, celkové náklady na teplo, otop, vodné, stočné, pojištění a byly zjištěny mnohem nižší hodnoty, které byly zjištěny po období, kdy předmětný byt náležící žalobkyni užívala žalovaná. O tom, že faktická spotřeba žalované je mnohem vyšší než v případě jiných subjektů užívajících byt o téměř shodné podlahové ploše, ale i v případě tří osob užívajících shodný byt svědčí skutečnosti zjištěné z rozúčtování služeb za období roku 2017, z roku 2016, z roku 2015 a z roku 2020, kdy se jednalo stejně tak jako v případě žalované o užívání bytu jednou osobou. Paní žalovaná mohla být i osobně přítomna při realizaci mezi odečtu při změně nájemníka za rok 2020, tento se realizoval dne datum a přítomna byla nájemnice užívající předmětný byt žalobkyně paní příjmení. Po vyhodnocení každého důkazu jednotlivě ve vzájemné souvislosti, soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v daném konkrétním případě zcela po právu. Vztah založený mezi účastníky řízení je právně kvalifikován jako smlouva o nájmu bytu, tento nárok z tohoto i vyplývá. Žalované bylo umožněno, aby po období od datum do datum užívala byt číslo v domě adresa ulice ulici, obec. Předmětný byt byl ve vlastnictví žalobkyně a žalovaná byla oprávněna předmětný byt užívat včetně jeho příslušenství po toto období, kdy původně byla předmětná smlouva stanovena na dobu určitou do datum a postupně prolongována až do datum. Povinností žalované bylo hradit žalobkyni nájemné ve výši 11 000 Kč a zálohu ve výši 2 000 Kč. Bylo zdůrazněno, že v nájemném nejsou zahrnuty úhrady spojené se službami spojenými s užíváním bytu, kdy tyto byly přesně specifikované s tím, že na tyto služby bude hradit žalovaná žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč, tak jak vyplynulo z listin, bylo zřejmé, že obě strany si byly vědomi toho, že se jedná o zálohu, protože v roce 2019 tato byla zaúčtována do vyúčtování a žalovaná hradila vyúčtování doložené žalobkyní, které odpovídalo zcela i vyúčtování, které realizovala žalobkyně ve vztahu k žalované pro rok 2020 až datum, kdy jediným rozdílem bylo to, že po toto období splácela žalovaná třetinovou cenu oproti vyúčtování pro rok 2020 – 2021. V bodě předmětné smlouvy však byla i upozorněna na to, že v momentě, kdy jednotlivý dodavatelé vyúčtují nedoplatky za tyto služby, bylo povinností žalované tento nedoplatek na výzvu žalobkyně bezodkladně k jejím rukám uhradit. Za předpokladu pokud by vznikl přeplatek, bylo povinností žalobkyně tento přeplatek navrátit zpět žalované. Soud měl k dispozici přesná vyúčtování jednotlivých dodavatelů služeb tepla, vody, elektřiny, plynu. Bylo zřejmé, že předmětné služby byly vedeny na žalobkyni, která za ně hradila zálohy. Tyto zálohy byly vyúčtované včetně záloh, které realizovala žalovaná v rámci konečného vyúčtování, a byl zjištěn zcela prokazatelně nedoplatek na těchto službách. Povinností žalované bylo, aby uhradila služby, které využívala ke své potřebě, bylo na její odpovědnost, jakým způsobem bude předmětný byt užívat. Je zcela nerozhodné, že po určité období předmětný byt fakticky neužívala. O tom, že předmětný byt měla možnost užívat jiná osoba, a to bez svolení žalobkyně, svědčí skutečnosti zjištěné v rámci dokazování. Rozpor ve výpovědi svědka příjmení, a žalované ohledně doby, po kterou měl tento svědek v možnostech vstupovat do předmětného obydlí i bez vědomí žalobkyně, kdy měl k dispozici klíče, přestože žalobkyně a žalovaná již byla v daném období v bytě a užívala ho fakticky, měl tuto možnost po toto období užívat předmětný byt i tento svědek. K prokázání této skutečnosti však fakticky zcela nerozhodné soud tímto směrem neprováděl dokazování, neboť ve smluvním vztahu byla žalobkyně s žalovanou a tato byla plně zodpovědná za úhradu spotřeb spojených s užíváním předmětného bytu. Ani kontrola měřáků a vyúčtování přímo dodavatelem a samotnou žalobkyní, které prokazatelně předložila, neshledala žádná pochybení. Žalobkyně byla nucena s ohledem na to, že služby spojené s užíváním bytu byly psány na ní, takto vysoké služby uhradit dodavatelům služeb. Stejná praxe bez jakýchkoliv námitek ve vztahu k záloze a způsobu vyúčtování proběhla mezi žalobkyní a žalovanou pro rok 2019. Služby spojené s užíváním bytu byly řádně ze strany žalobkyně vyúčtované, doložené a nastala tak jejich splatnost. Vyúčtování těchto služeb je vyšší než v období roku 2019, odpovídá však stavu dokazování a listinným důkazům, tak jak soud v rámci provedeného dokazování provedl. Bylo by zcela proti výkladu předmětné nájemní smlouvy a důkazům v rámci řízení provedených, kdyby to měla být žalobkyně, která by měla hradit služby spojené s užíváním bytu žalovanou. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním svých povinností do prodlení, nárokuje žalobkyně zcela po právu zákonný úrok z prodlení postupem podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí o částečném navrácení soudního poplatku má oporu v § 10 z. č. 549/1991 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud v daném případě rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení ve věci 57 693 Kč (89,20 %), žalovaná 6 975 Kč (10,80%) - rozdíl 78,40 %. Částečná dispozice s předmětem řízení byla učiněna ze strany žalobkyně. V tomto ohledu to byla tak žalobkyně, která zavinila, že v této části řízení bylo zastaveno. Ve zbývající části měla úspěch žalobkyně. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 875 Kč, odměna za 4,5 úkonů právní služby – 4,5 x 3 700 Kč – 16 650 Kč, 5 režijních paušálů – 5 x 300 Kč 1 500 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka 16 483,60 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se jí domoci cestou podání návrhu na nařízení výkonu soudního rozhodnutí, nebo návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.