61 Co 72/2026
č. j. 61 Co 72/2026-207
V PLATNOSTI- OS Plzeň-jih 6 C 250/2023-168
- OS Plzeň-jih 6 C 250/2023-184
- KS Plzeň 61 Co 72/2026-207
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Plný text
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudců Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Martina Šebka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení fotbalového stadionu o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 16. 10. 2025, č. j. 6 C 250/2023-168 a proti opravnému usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 13. 1. 2026, č. j. 6 C 250/2023-184 Rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení se potvrzuje. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 6 655 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované vyklidit a předat žalobkyni vyklizené pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , parcelní č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova bez č. p. a čísla evidenčního, vše v katastrálním území , adresa, a dále vyklidit a vyklizené předat tyto budovy – stavba bez č. p., čísla evidenčního na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , stavba bez č. p., čísla evidenčního na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , stavba bez č. p., čísla evidenčního na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a stavba na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , vše vedeno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, , na nichž se nachází fotbalový stadion včetně příslušenství, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a žalované uložil zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 22 303 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).
2. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že mezi účastnicemi byla dne 11. 6. 2019 uzavřena nepojmenovaná smlouva v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 o. z., jejímž předmětem bylo mimo jiné oprávnění žalované užívat areál fotbalového stadionu, který se nachází na ve výroku uvedených pozemcích, z nichž některé jsou ve vlastnictví žalobkyně a některé je žalobkyně oprávněna užívat na základě nájemní či podnájemní smlouvy. Smlouva mezi účastnicemi byla uzavřena na dobu určitou do 30.6.2020, když v důsledku oznámení žalobkyně ze dne 23. 4. 2020 nedošlo k jejímu prodloužení. Žalovaná však užívala areál fotbalového stadionu i po 30. 6. 2020, když do 30. 6. 2023 jej užívala k pořádání soutěží, po tomto datu stále disponovala klíči od stadionu a žalobkyně proto nemohla stadion sama nerušeně užívat, proto žalobě vyhověl, přičemž zohlednil i judikaturu vyšších soudů (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2010 sp. zn. 30 Cdo 5390/2008), dle které povinnost vyklidit nemovitost v sobě zahrnuje nejen povinnost vyklidit z ní věci neoprávněného uživatele, ale také povinnost odevzdat nemovitost tak, aby k ní oprávněná osoba měla volný přístup a mohla realizovat své užívací právo. Soud prvního stupně vzal také za prokázané, že mezi účastníky nebyla uzavřena jiná smlouva upravující užívání areálu fotbalového stadionu žalovanou, když žalovanou tvrzená smlouva ze dne 2. 6. 2022 mezi účastníky nebyla nikdy uzavřena a bylo v řízení prokázáno, že verze předložená žalovanou je podvrhem.
3. Opravným usnesením uvedeným v záhlaví tohoto usnesení soud prvního stupně rozsudek ve výrokové části I opravil tak, že u jednoho pozemku v k. ú. , adresa, nesprávně uvedené parcelní číslo č. p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nahradil správným číselným označením pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .
4. Proti tomuto rozsudku, jakož i proti opravnému usnesení, podala žalovaná včasné odvolání a namítla, že soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým závěrům, když zástupci žalobkyně (pan , jméno FO, a pan , jméno FO, ) na jednání dne 9. 10. 2025 oba uvedli, že žalovaná již nemovité věci dávno vyklidila a podle žalované je tak na případ aplikovatelné ustanovení § 2292 o. z., dle něhož opustil-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.
5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že z provedeného dokazování, zejména z účastnických výslechů statutárních orgánů žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , jméno FO, měl soud prvního stupně za prokázané, že žalovaná areál stadionu fakticky neužívá, ale stále má do areálu přístup, když v rozporu se smlouvou o převodu práv a povinností z 11. 6. 2019 dosud nevrátila žalobkyně klíče od šaten stadionu. Žaloba byla nepochybně podána důvodně, když žalovaná v průběhu řízení opakovaně uváděla, že s žalobou nesouhlasí s tím, že má právo předmětné pozemky, respektive budovy, užívat na základě smlouvy až do roku 2026. Žalovaná také do dnešního dne po skončení nájmu předmět nájmu neodevzdala tak jak předpokládá § 2225 o. z. a dovolává-li se žalovaná § 2292 o. z., dle žalobkyně toto ustanovení nelze v projednávané aplikovat, neboť předmětem nájmu nebyl nájem bytu či domu, a navíc z provedeného dokazování je zjevné, že žalovaná jako nájemce neopustila předmět nájmu takovým způsobem, že lze nájem bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený. Žalobkyně také byla nucena podat žalobu o vyklizení i proto, že žalovaná se žalobou domáhala ochrany rušené držby a její žalobě bylo vyhověno usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 14. 8. 2023, č. j. 6 C 196/2023-90, kdy žalobkyni bylo uloženo zdržet se vypuzení žalované z užívání fotbalového stadionu v , Anonymizováno, včetně jeho příslušenství (šatny, sprchy, WC atd.) na specifikovaných pozemcích, obnovit původní stav držby užívání před vypuzením ze dne 17. 7. 2023, vydat žalované klíče od nového zámku k šatnám a umožnit tak užívání fotbalového stadionu včetně jeho příslušenství a umožnit žalované trénink fotbalových družstev i umožnit žalované sehrát soutěžní zápasy družstev specifikovaných v rozhodnutí a za podmínek v něm uvedených. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.
6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo a po zvážení argumentace žalované v odvolání i argumentace žalobkyně ve vyjádření k odvolání dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
7. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci, z provedených důkazů zjistil správně skutkový stav a zjištěný skutkový stav také správně právně posoudil, vzal-li za prokázané, že žalovaná užívala areál fotbalového stadionu na základě smluvního ujednání mezi účastnicemi oprávněně do 30. 6. 2020, dále již k prodloužení smluvního vztahu nedošlo, ale žalovaná nemovité věci žalobkyni řádně nepředala, když stále disponovala klíči od budov na stadionu a nesplnila tak povinnost odevzdat nemovité věci způsobem, který žalobkyni jako oprávněné osobě by umožnil realizovat nerušeně své užívací právo k nemovitým věcem. Pro stručnost lze tak na odůvodnění napadeného rozsudku plně odkázat a správně také soud prvního stupně opravným usnesením opravil chybné označení jednoho pozemku, když písařskou chybou ve výroku I jeden pozemek byl označen nesprávným parcelním číslem.
8. Pokud jde o další námitky žalované v odvolání, ty jsou zcela nedůvodné, neboť i když žalovaná v současnosti fotbalový areál neužívá, nic to nemění na tom, že nemovité věci žalobkyni skutečně řádně nepředala a její odkaz na § 2292 o. z. není případný, neboť v projednávané věci nešlo o nájem bytu či domu.
9. Dále je podstatné, že žalovaná si na užívání fotbalového stadionu činila nárok i po 30. 6. 2023, a to i po zahájení tohoto řízení o projednávané věci, když zpochybňovala důvodnost žaloby, a co je především podstatné, že ještě před zahájením tohoto řízení se svého tvrzeného nároku o právu užívat fotbalový stadion domohla v rámci řízení na ochranu rušené držby, kdy její žalobě bylo vyhověno usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 14. 8. 2023, č. j. 6 C 196/2023-90.
10. Řízení o žalobě z rušené držby (§ 176 - § 180 o. s. ř.) je zvláštním sporným řízením sloužícím k poskytnutí držební (posesorní) ochrany, když zvláštnost tohoto řízení, jehož hmotněprávní základ je v § 1003 - § 1008 o. z., spočívá v tom, že účelem žaloby není ochrana práva, ale ochrana pokojného stavu, proto se soud v řízení omezuje jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení a rovněž na to, zda žaloba byla podána v prekluzivní lhůtě dle § 1008 odst. 1 o. z. S ohledem na účel této žaloby je v řízení omezena i obrana žalovaného, neboť ten může na svou obranu pouze namítat, že žaloba byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty, může také popírat, že do držby žalobce vůbec zasáhl nebo může popírat tvrzení žalobce, že tak učinil svémocně a konečně může také namítat, že žalobce získal proti němu nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil (§ 1007 odst. 1 o. z.). I přes určitou podobnost s předběžným opatřením usnesení, jímž bylo vyhověno žalobě z rušené držby, je zvláštním rozhodnutím ve věci samé, nejde tak o předběžné rozhodnutí upravující poměry účastníků do skončení řízení o věci samé, proto ani povinnost uložená takovým rozhodnutím není časově omezena.
11. S ohledem na účel a předmět řízení o ochranu rušené držby však rozhodnutí, jímž bylo žalobě vyhověno, nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k eventuální pozdější petitorní žalobě a k vedení řízení zahájenému takovou žalobou, v němž lze posuzovat sporné otázky právních vztahů, tj. otázku definitivního osudu držby, takže v tomto smyslu má rozhodnutí o žalobě z rušené držby skutečně jen předběžnou (zatímní) povahu.
12. Právě proto, že uvedeným usnesením soudu prvního stupně bylo žalobě žalované o ochranu rušené držby vyhověno a byla jím žalobkyni uložena časově neomezená povinnost zdržet se vypuzení žalované z užívání stadionu, obnovit původní stav a umožnit žalované způsobem uvedeným v rozhodnutí užívání stadionu, žalobkyni nezbylo, než se v řízení ve věci samé žalobou na vyklizení domáhat vůči žalované práva na užívání výše uvedených nemovitých věcí tvořících areál fotbalového stadionu bez rušení jinou osobou (žalovanou), tj. domáhat se ochrany svého vlastnického práva dle § 1040 odst. 1 o. z., či svého práva nájemce dle § 2211 o. z. (toto ustanovení zakládá i přímo nájemci právo domáhat se ochrany v případě ohrožení jeho nájemního práva třetí osobou). V zahájeném řízení o vyklizení žalobkyně také byla nucena pokračovat až do současnosti, neboť žalovaná dosud nesplnila svou povinnost nemovité věci řádně vyklidit a žalobkyni řádně předat, proto také k zániku práva žalované, které pro ni vyplývá z usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 14. 8. 2023, č. j. 6 C 196/2023-90, dojde až nabytím právní moci napadeného rozsudku soudu prvního stupně.
13. Veden výše uvedenými úvahami odvolací soud napadený rozsudek ve znění opravného usnesení, tj. včetně opravného usnesení jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.
14. Žalobkyně byla zcela úspěšná i v odvolacím řízení, takže dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. jí vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které spočívají v nákladech na zastoupení, a to v odměně zástupce za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a zastoupení při jednání odvolacího soudu) po 2 300 Kč dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále 2 režijních paušálech po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně náklady tvoří i částka ve výši 1 155 Kč, odpovídající 21% sazbě DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně.
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.