64 Co 149/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , Anonymizováno o 12 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 25. listopadu 2024, č. j. 15 C 165/2024-18,

I. Výrok I rozsudku soudu prvního stupně se v části, ve které byla zamítnuta žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 22. 4. 2022 do 24. 1. 2023, potvrzuje.

II. Ve zbývající části se výrok I rozsudku soudu prvního stupně mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 25. 1. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 4 520 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 22. 4. 2022 do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ani to, že by žalobkyně žalované peníze předala. Žalobkyní označená smlouva o úvěru nebyla podepsána žalovanou a žalobkyně neoznačila žádné důkazy o tom, že by došlo k uzavření smlouvy pomocí prostředků dálkové komunikace. Ze žádného důkazu se nepodávalo, že by žalovaná potvrzovala svoji vůli být vázána právě zmíněným závazkem. Stejně tak z potvrzení o provedené platbě na účet žalované soud prvního stupně nezjistil příjemce platby a ani to, že by peníze byly poskytnuty právě žalované. Protože se žalobkyně, ač řádně předvolána, k jednání u soudu nedostavila, nemohl ji soud vyzvat k doplnění tvrzení ani označení důkazů, které by její tvrzení prokázaly. Proto žalobu zamítl.

2. Proti rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. Soudu prvního stupně vytýkala, že zatížil řízení procesní vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soud prvního stupně porušil svoji povinnost podle § 114a odst. 1 i § 114b o. s. ř., kdy nepřipravil jednání tak, aby bylo možné rozhodnout při jediném jednání, protože nevyzval žalobkyni, aby doplnila rozhodující skutečnosti a označila důkazy. Namítala, že soud neprovedl ani přípravné jednání podle § 114c o. s. ř., při kterém by soud v součinnosti s účastníky objasnil, zda jsou splněny podmínky řízení a přijal opatření k odstranění zjištěného nedostatku. Navrhovala, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalovaná, které byly písemnosti doručovány na adresu podle centrální evidence obyvatel, se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení, přihlédl k důvodům uvedeným v odvolání žalobkyně, opakoval listinné důkazy provedené soudem prvního stupně a provedl další důkazy, které soud prvního stupně nehodnotil, a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně není věcně správné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se žalobkyně žalobou ze dne 23. 2. 2023 domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení na základě smlouvy o úvěru uzavřené se žalovanou 22. 3. 2022. Žalovaná měla poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtě 30 dnů a svoji povinnost nesplnila ani zčásti. V žalobě popsal okolnosti uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku při dodržení ujednání ve všeobecných obchodních podmínkách a k žalobě připojil smlouvu o spotřebitelském úvěru, listinu označenou jako shrnutí úvěru, potvrzení o provedení platbě, výpisu z aplikace , Anonymizováno, , výplatní pásky žalované za 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy a výzvu k zaplacení dluhu. Žalobkyně omluvila svoji neúčast u jednání před soudem prvního stupně a vyslovila souhlas, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. K výhradám žalobkyně k postupu soudu prvního stupně uvedeným v jejím odvolání odvolací soud pouze připomíná, že žalobkyně uvedla v žalobě rozhodující okolnosti a označila k nim důkazy. Poučení soudu v případě nedostatečného vymezení rozhodujících okolností nebo označených důkazů vychází z ustanovení § 118a občanského soudního řádu a jeho smyslem je, aby nedošlo k zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník neuvědomil. Poučení však soud neuděluje, pokud se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil, jako v daném případě neúčastí na jednání, při kterém mělo k poučení dojít. Soud v daném případě neměl důvod zkoumat splnění podmínek řízení ve smyslu § 114 odst. 2 o. s. ř. nebo vyzvat účastníky, kteří nepodali žalobu, aby se ve věci písemně vyjádřili. Zejména za situace, kdy písemnosti byly žalované doručovány náhradním způsobem. Podle obsahu spisu soud prvního stupně neměl ani důvod nařizovat tzv. přípravné jednání ve smyslu § 114a o. s. ř., protože nebyl důvod, aby o nároku žalobkyně nebylo rozhodnuto při jediném jednání. Odvolací soud tak nepřijal argumentaci žalobkyně, že by soud prvního stupně zatížil řízení procesní vadou.

6. Soud prvního stupně správně a v souladu s judikaturou vyšších soudů vymezil rozložení důkazního břemene mezi účastníky. Ve sporu o nárocích ze smlouvy o úvěru spočívá důkazní břemeno tvrzení, že byla uzavřena smlouva o úvěru s konkrétní osobou, a že podle ní bylo úvěrovanému plněno, na úvěrujícím, který toto břemeno unese, pokud uvedené skutečnosti prokáže. Soud prvního stupně ale nesprávně vyhodnotil předložené listinné důkazy ohledně skutečností, k nimž žalobkyni tížilo důkazní břemeno a v důsledku tohoto nesprávně rozhodl o uplatněném nároku.

7. Podle závěru odvolacího soudu žalobkyně unesla svoje důkazní břemeno a prokázala uzavření smlouvy o úvěru, tak poskytnutí úvěru ve sjednané výši. Tyto skutečnosti zcela nepochybně vyplynuly z předložené smlouvy o úvěru, výpisů z účtu žalované, výplatních pásek a v neposlední řadě i výpisu z aplikace , Anonymizováno, . Těmto listinným důkazům nebylo co vytknout po formální ani obsahované stránce a na jejich základě nebylo možno učinit jiný závěr, než že žalobkyně svoji důkazní povinnost ve sporu ohledně uzavření smlouvy o úvěru splnila. Ve shodě se žalobkyní odvolací soud doplňuje, že výpis z aplikace , Anonymizováno, není listinou vytvořenou žalobkyní, protože tato aplikace umožňuje ověřit bankovní účet žadatele o úvěru, v daném případě žalované, a ji identifikovat prostřednictvím třetí osoby. Je obecně známou skutečností, že aplikace , Anonymizováno, poskytuje služby přístupu k bankovním datům a jejich agregace jako autorizovaný poskytovatel služeb přístupu k informacím o bankovním účtu. Služba přístupu k informacím je regulována mimo jiné Směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU č. 2015/2366 pod zkratkou PSD2, podle které jsou banky povinny na žádost uživatele poskytnout informace o účtu oprávněným osobám, v daném případě společnosti , Anonymizováno, . Na základě vyjádřeného souhlasu a po autorizaci se pak daná společnost připojí k dedukovanému , Anonymizováno, , importuje všechna dostupná data a poskytne je firmě určené uživatelem, v daném případě žalobkyni. Z doloženého výpisu z dané aplikace pak jednoznačně vyplývá, že účet číslo , č. účtu, patří žalované. Uvedený způsob ověření byl mezi stranami dohodnut i v odstavci 4.1.7 všeobecných obchodních podmínek. Mezi účastníky tak byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 562 ve spojení s § 2395 občanského zákoníku a na jejím základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč na uvedený účet.

8. Žalobkyně v žalobě tvrdila údaje o prověření úvěruschopnosti žalované a tato svá tvrzení také doložila nejen výplatními páskami žalované za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy o příjmu ve výši 30 000 Kč měsíčně, ale i šetřením v databázi , Anonymizováno, bez zjištění předcházejících dluhů po splatnosti, i údaji žalované o jejích osobních poměrech.

9. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že žalované na účet převedla 12 000 Kč podle uzavřené smlouvy. Žalobou se domáhala jen vrácení prostředků, které žalované poskytla, tedy částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši. Nebyl proto důvod žalobě nevyhovět. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil výrok I rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Počátek prodlení však odvolací soud vázal na výzvu žalobkyně k zaplacení dluhu zaslané žalované. Podle obsahu této výzvy ze dne 18. 1. 2023 žalobkyně poskytla žalované lhůtu ke splnění dluhu do 24. 1. 2023. Teprve po uplynutí této lhůty se mohla žalovaná dostat do prodlení. Odvolací soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení od 25. 1. 2023. Proto potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně v části zaplacení úroku z prodlení za dobu od 22. 4. 2022 do 24. 1. 2023. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu v zákonem stanovené lhůtě 3 dnů. Vzhledem k pasivitě žalované soud nezjistil žádné skutečnosti, které by mohly mít za následek poskytnutí výhody splátek ke splnění uložené povinnosti v souvislosti s možnostmi a schopnostmi žalované úvěr splácet.

10. O nákladech před soudem prvního stupně odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 2 ve vztahu k § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení před soudem prvního stupně neúspěch jen v nepatrné části, a proto jí odvolací soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty představuje odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 a 3, režijní paušály podle § 14b odst. 5 písm. a) po 100 Kč vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). V daném případě bylo řízení o nároku ze smlouvy o úvěru zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Spolu s náhradou za DPH ve výši 2 520 Kč a soudním poplatkem za řízení ve výši 800 Kč činí náklady žalobkyně 4 520 Kč.

11. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází z ustanovení § 224 odst. 2 a § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady odvolacího řízení představuje odměna advokáta za dva úkony právní pomoci po 1 580 Kč, dva režijní paušály, z toho jeden za 300 Kč a jeden ve výši 450 Kč, což spolu s náhradou za DPH činí 4 731,10 Kč