64 Co 540/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Vyletové a soudců Mgr. Timma Šmehlíka a JUDr. Anny Grimové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 040,67 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. 6. 2024, č. j. 23 C 132/2024-18 Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Výše citovaným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 445,82 Kč s úrokem ve výši 5 % ročně z částky 13 040,67 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení 13 % ročně z částky 13 040,67 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Nárok žalobkyně vycházel ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo , hodnota, ze dne 14. 9. 2002, podle které žalobkyně poskytla úvěr dlužníku , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho manželce , jméno FO, ve výši 150 000 Kč. Úvěr byl zajištěn ručením podle zvláštního prohlášení. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že dlužník , tituly před jménem, , jméno FO, zemřel 24. 1. 2021 a do jeho práv a povinností vstoupila dlužnice , jméno FO, . Ta zemřela 12. 5. 2023 a dědické řízení bylo zastaveno. Žalobkyně vyzvala žalovaného jako ručitele za dluh ze smlouvy o úvěru k úhradě dluhu. Protože zůstal nečinný, žalobkyně 27. 9. 2023 odstoupila od smlouvy o úvěru a požadovala zaplacení celého dluhu ve výši jistiny 13 040,67 Kč, úroků z úvěru ve výši 481,34 Kč, úroků z prodlení 423,81 Kč, neúročených poplatků 1 500 Kč. Zároveň požadovala úrok 5 % ročně z jistiny od 1. 2. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení z nezaplacené jistiny ve výši 15 % ročně od 1. 2. 2024 do zaplacení. Soud prvního stupně hodnotil vztah účastníků podle § 497 obchodního zákoníku jako smlouvu o úvěru a vztah žalobkyně a žalovaného podle § 546 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. o zajištění povinnosti ručením. Uzavřel, že žalobkyně nesplnila důkazní povinnost prokázat, že žalovaný je ručitelem za dluh ze smlouvy, protože k tomu nepředložila žádný důkaz a nemohla být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., protože se jednání neúčastnila.

2. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným odvoláním. Nesouhlasila s právním posouzením věci. Prohlášení ručitele podepsané žalovaným 15. 9. 2005 splňuje veškeré požadavky stanovené v § 546 občanského zákoníku, je dostatečně určité a žalovaný jeho podpisem vzal na sebe závazek splnit dluh do 10 dnů od výzvy věřitelem. Žalobkyně se domnívala, že nebyla řádně poučena o následcích nesplnění důkazní povinnosti podle § 118a o. s. ř. Z nařízeného jednání se řádně omluvila a v této omluvě také soudu sdělovala, že pokud bude potřeba něčeho doplnit, obratem tak na výzvu soudu učiní. Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti a nenavrhla patřičné důkazy, soud měl žalobkyni relevantně poučit postupem podle § 118a o. s. ř. Soud prvního stupně proto pochybil, protože neposkytl žalobkyni lhůtu k doplnění potřebných tvrzení a označení důkazů týkající se právě prohlášení ručitele. Tato lhůta měla být žalobkyni poskytnuta, protože není zásadně dostatečné, aby vše bylo realizováno až v rámci nařízeného jednání, ač soud věděl, že se žalobkyně k jednání nedostaví a svoji neúčast řádně omluvila. Listinu, jejímž obsahem je ručitelské prohlášení k odvolání připojila. Navrhovala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhoví.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

4. Odvolací soud podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 občanského soudního řádu přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně předcházejícího řízení, přihlédl k důvodům uvedeným v odvolání žalobkyně a dospěl k závěru, že jeho rozhodnutí je věcně správné. O odvolání rozhodl se souhlasem účastníků bez jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.).

5. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změny ani v odvolacím řízení, a proto z něho tak, jak je popsán v prvním odstavci tohoto odůvodnění odvolací soud vycházel. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že ke svým tvrzením žalobkyně v žalobě neoznačila jako důkaz ručitelské prohlášení a listina s tímto obsahem nebyla ani k žalobě připojena jako příloha. I když žalobkyně v žalobě tvrdí, že povinnost žalovaného vychází právě z tohoto ručitelského prohlášení, splnila tak svoji povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti. Nejde o splnění povinnosti důkazní ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. Pokud žalobkyně tuto povinnost nesplnila, nastupuje poučovací povinnost soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Avšak jen v případě, že tento stav řízení soud zjistí v průběhu jednání. Pak má povinnost při jednání účastníka vyzvat, aby navrhl důkazy k prokázání svého tvrzení. Nepřítomný účastník je vystaven zvýšenému riziku neúspěchu ve sporu. Přichází o své právo být poučen o hrozícím neúspěchu ve sporu, protože soud je povinen udělovat poučení jen přítomným účastníkům. Proto nemůže obstát argument žalobkyně, která se omluvila z účasti na jednání, však sdělila, že na výzvu soudu obratem sdělí potřebné údaje. Neúčastí na jednání, tedy svojí procesní nečinností, se práva na poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zbavila. K listině připojené k odvolání žalobkyně, jejímž obsahem je ručitelské prohlášení žalovaného, nemohl odvolací soud přihlédnout, protože mu v tom brání ustanovení § 205a (a contr)., protože jde o důkaz, který před soudem prvního stupně nebyl uplatněn. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávná právní kvalifikace vztahu účastníků, který vychází z ustanovení § 306 obchodního zákoníku. I když jde o přísné rozhodnutí, odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozhodnutí soudu jako věcně správné potvrdil, včetně výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, který vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve vztahu k § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy nebylo z obsahu spisu zjištěno, že žalovanému v odvolacím řízení vznikly náklady.