23 C 132/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 040,67 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 15 445,82 Kč s úrokem ve výši 5 % ročně z částky 13 040,67 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 13 % ročně z částky 13 040,67 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhala na žalovaném úhrady částky 13 040,67 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní jako věřitelkou a , jméno FO, jako dlužníkem, (dále jen „dlužník“), a , jméno FO, jako spoludlužnicí, (dále jen „spoludlužnice“), byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru ze stavebního spoření č. , číslo, . Dlužníci se v případě překlenovacího úvěru zavázali splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky a po přidělení cílové částky v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru až do úplného splacení. Žalovaný dne 15. 9. 2005 na sebe písemným prohlášením ručitele vzal povinnost, že pohledávku žalobce vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy včetně příslušenství uspokojí, pokud tak neučiní sám dlužník. Žalobkyně v měsíci září a října roku 2005 v souladu s písemnou žádostí dlužníka poskytla dlužníku peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč, čímž došlo k vyčerpání předmětného úvěru. Nejpozději ke 25. dni v měsíci následujícím po datu výplaty peněžních prostředků mělo být započato se splácením. Dlužník zemřel dne , datum, . Na základě usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 18 D 219/2021, vstoupila do práv a povinností z předmětné smlouvy o úvěru spoludlužnice. Spoludlužnice zemřela dne , datum, a řízení o pozůstalosti bylo podle § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „zákon č. 292/2013 Sb.“), zastaveno. Žalobkyně písemnou výzvou ze dne 27. 9. 2023 informovala žalovaného o výsledku pozůstalostního řízení po spoludlužnici a vyzvala jej k úhradě aktuální dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na uvedenou výzvu nikterak nereagoval, žalobkyně ke dni 31. 10. 2023 odstoupila od předmětné smlouvy o úvěru, přičemž i uvedené odstoupení se dostalo do dispoziční sféry žalovaného.

2. Žalovaný se k předmětné žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující dílčí skutkové závěry.

4. Z listiny nadepsané „Pohledávka ze smlouvy č. , číslo, “ a z listiny nadepsané „Dodejka“ ze dne 27. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o tom, že dědické řízení po zemřelé spoludlužnici bylo usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 12. 9. 2023, č. j. 18 D 451/2023-52, podle § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. zastaveno a že žalobkyně přihlásila do pasiv pozůstalosti pohledávku ze smlouvy o úvěru ze stavebního spoření č. , číslo, ve výši 13 042,48 Kč, přičemž s ohledem na písemné prohlášení žalovaného jako ručitele žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě aktuální zbývající dlužné částky ve výši 3 375 Kč do 15 dnů od doručení této výzvy, přičemž tato výzva byla žalovanému odeslána dne 27. 9. 2023.

5. Z listiny nadepsané „Smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo: , číslo, “ a z listiny nadepsané „Všeobecné úvěrové podmínky , právnická osoba, .“ soud zjistil, že se dne , datum, žalobkyně, dlužník a spoludlužnice (mimo jiné) dohodli, že žalobkyně poskytne dlužníku na jeho žádost peněžní prostředky až do výše 150 000 Kč, přičemž dlužník a spoludlužnice tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 5 % z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ročně žalobkyni v pravidelných měsíčních platbách po 1 125 Kč vrátí a uhradí.

6. Z listin nadepsaných „Žádost o výplatu“, z listin nadepsaných „Oznámení o výplatě z překlenovacího úvěru“ a z listiny nadepsané „Faktura – daňový doklad“ soud zjistil, že na žádost dlužníka ze dne 19. 9. 2005 a 26. 10. 2005 žalobkyně dne 11. 10. 2005 a 4. 11. 2005 poskytla dlužníku peněžní prostředky (před odečtením dalších poplatků a úroků) v souhrnné výši 150 000 Kč.

7. Z listiny nadepsané „Řízení o pozůstalosti po zůstaviteli jménem , jméno FO, , narozeném , datum, , r. č. , RČ, , bydlištěm , adresa, , zemřelém , datum, “ soud zjistil, že v souladu s usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 29. 11. 2022, č.j. 18 D 219/2021-25, závazky vyplývající ze žalobou vzneseného nároku převzala po zemřelém dlužníku spoludlužnice.

8. Z listiny obsahující sdělení notářky Mgr. Dany Všahové soud zjistil, že dědické řízení po zemřelé spoludlužnici bylo usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 12. 9. 2023, č. j. 18 D 451/2023-52, podle § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. zastaveno.

9. Z listiny označené jako „Výzva ručiteli k úhradě odstoupené pohledávky“ a listiny nadepsané jako „Dodejka“ soud zjistil, že žalobkyně adresovala žalovanému písemnou výzvu ze dne 9. 11. 2023 k úhradě žalobou nárokované částky nejpozději do 24. 11. 2023. Předmětná výzva byla podána k poštovní přepravě dne 10. 11. 2023 a dostala se do dispoziční sféry žalovaného dne 14. 11. 2023.

10. Z listiny obsahující výpočet kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení soud zjistil, že žalobkyně kapitalizovala dlužnou výši úroků za období od 12. 5. 2023 do 31. 1. 2024 na částku 481,34 Kč a dlužnou výši úroků z prodlení za období od 12. 5. 2023 do 31. 1. 2024 na částku 423,81 Kč.

11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „obch. zák.“), platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 546 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „obč. zák.“), platí, že dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.

15. Podle § 548 odst. 1 obč. zák. platí, že ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud sice dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, dlužníkem a spoludlužnicí byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obch. zák., nicméně ze žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil, vzdor tvrzení žalobkyně, že by žalovaný na sebe jakýmkoliv prohlášením vzal ve smyslu § 546 a násl. obč. zák. či ve smyslu jiného relevantního zákonného ustanovení, povinnost, že pohledávku žalobkyně vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy uspokojí, neučiní-li tak dlužník či spoludlužnice.

17. V předmětné věci tedy navzdory zákonné povinnosti žalobkyně, a to povinnosti důkazní vyplývající z § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), nelze dospět k závěru, že by žalovaný na sebe vzal žalobkyní tvrzenou povinnost splnit dluh, neučiní-li tak samotný dlužník či spoludlužnice, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Žalobkyně dokonce, rovněž vzdor své výše specifikované povinnosti, nejen že soudu žádný (v uvedené souvislosti) relevantní důkaz nepředložila, ale ani žádný důkaz k prokázání předmětné tvrzené skutečnosti neoznačila a nenavrhla jej k provedení.

18. S ohledem na v předchozím odstavci uvedený závěr soudu tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.