64 Co 6/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení příslušenství pohledávky o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 14. 10. 2024, č. j. 16 C 162/2024-58 Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 453,36 Kč a z částky 4 787,44 Kč vždy od 6. 1. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chebu soudní poplatek za odvolání ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 240,80 Kč se specifikovaným příslušenstvím zahrnujícím úrok a úrok z prodlení. Výrokem II žalobu v části týkající se úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 453,36 Kč a z částky 4 787,44 Kč vždy od 6. 1. 2024 do zaplacení zamítl a výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč.

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela se žalovanou 4. 3. 2017 rámcovou smlouvu, na základě které žalované zřídila běžný účet. Podle dodatku č. 15 rámcové smlouvy ve spojení se smlouvou o úvěru č. , IBAN, z 7. 1. 2019 žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč, který měla žalovaná splácet spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 581 Kč od 14. 2. 2019, což žalovaná činila pouze do 25. 9. 2023 a počínaje splátkou splatnou 25. 10. 2023 přestala splátky provádět. Dodatkem č. 27 rámcové smlouvy ve spojení se smlouvou o úvěru č. , IBAN, z 4. 8. 2020 pak byl žalované poskytnut další úvěr ve výši 10 293 Kč, který měla splácet spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 392 Kč od 24. 9. 2020, což činila pouze do 24. 9. 2023 a na splátku splatnou 24. 10. 2023 uhradila pouze 5,53 Kč. Z důvodu prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním vyčíslila ke dni 27. 12. 2023 dlužnou částku tak, že ze smlouvy o úvěru z 7. 1. 2019 se jedná o 10 453,36 Kč a ze smlouvy o úvěru z 4. 8. 2020 o 4 787,44 Kč, a žalovanou vyzvala 28. 12. 2023 k jejich úhradě spolu s částkou 1 000 Kč představující nepovolený debet na běžném účtu, do dodatečně jí stanovené lhůty. Protože žalovaná na výzvu nereagovala, žalobkyně v žalobě spolu s celkovou dlužnou částkou 16 240,80 Kč požadovala přiznání úroku ve výši 17,9 % ročně vyčísleného za dobu prodlení s úhradou splátek do 26.12.2023 ve výši 465,06 Kč (v případě úvěru z 7. 1. 2019) a ve výši 212,14 Kč (v případě úvěru z 4. 8. 2020) a dále jej požadovala od 27. 12. 2023 do zaplacení. Od 24. 1. 2024 však tento úrok požadovala ve výši 15 % v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Kromě toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z obou dlužných jistin úvěru, tedy z částky 10 453,36 Kč a částky 4 787,44 Kč, a to s odkazem na svá interní pravidla od 6. 1. 2024 do zaplacení.

3. Po právní stránce soud prvního stupně po provedeném dokazování posoudil nárok žalobkyně podle § 2395 a násl. občanského zákoníku (o. z.) a v podstatě zcela mu vyhověl po zjištění, že žalovaná z úvěrové smlouvy z 7. 1. 2019 dluží žalobkyni částku 10 453,36 Kč a z úvěrové smlouvy z 4. 8. 2020 jí dluží částku 4 787,44 Kč a na zůstatku z rámcové smlouvy o běžném účtu dluží částku 1 000 Kč. Žalobkyni proto požadovanou částku 16 240,80 Kč přiznal spolu s úrokem z úvěru vyčísleným z dlužných splátek ke dni 26. 12. 2023 a dále požadovaných od 27. 12. 2023 až do zaplacení (s přihlédnutím k onomu omezení, kdy místo smluveného úroku ve výši 17,9 % ročně jej žalobkyně od 24. 1. 2024 požadovala ve výši 15 % ročně).

4. V případě úroku z prodlení, o kterém rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., však soud prvního stupně konstatoval, že s ohledem na tvrzení samotné žalobkyně, která zákonný úrok z prodlení požaduje od 6. 1. 2024 do zaplacení, se žalovaná do prodlení s úhradou dostala teprve 6. 1. 2024. V takové případě však podle § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí úroková sazba pouze 14,75 %, a nikoliv žalobkyní požadovaných 15 %. Z toho důvodu požadavek žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 0,25 %, představující rozdíl mezi nárokovanými 15 % a zákonem stanovenými 14,75 % z částky 10 453,36 Kč a 4 787,44 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení výrokem II rozsudku zamítl. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a o. s. ř. S přihlédnutím k tomu, že neúspěch žalobkyně se týkal pouze nepatrné části příslušenství pohledávky, přiznal jí plnou náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.

5. Proti výroku II rozsudku se žalobkyně včas odvolala a namítla nesprávné skutkové zjištění soudu prvního stupně, který na základě provedených důkazů dovodil, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním dluhu až od 6. 1. 2024, od něhož pak určil úrok z prodlení ve výši 14,75 %, když vycházel z toho, že pro první den prvního pololetí roku 2024 činila repo sazba 6,75 %. Žalovaná se přitom dostala do prodlení s úhradou úvěru č. , IBAN, již 26. 10. 2023, kdy neuhradila splátku splatnou 25. 10. 2023. Obdobně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou úvěru č. , IBAN, dne 25. 10. 2023, kdy neuhradila splátku splatnou 24. 10. 2023 řádně a včas, resp. uhradila z ní pouze 5,53 Kč. Protože žalovaná poté neuhradila ani další splátky, tak 27. 12. 2023 oba úvěry zesplatnil. Žalovaná se tedy dostala do prodlení s úhradou dluhu ve druhém pololetí roku 2023 a nic na tom nemění, že jí v předžalobní výzvě poskytl dodatečnou lhůtu k úhradě celého dluhu do 6. 1. 2024. To, že úrok z prodlení požaduje až od 6. 1. 2024 proto neznamená, že žalovaná nebyla ve druhém pololetí 2023 s úhradou splátek v prodlení. Protože pro první den druhého pololetí roku 2023 byla výše repo sazby stanovená , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 7 %, odpovídá tomu zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně. Žalobkyně proto žádala, aby odvolací soud výrok II rozsudku soudu prvního stupně změnil a žalované uložil povinnost zaplatit jí úrok z prodlení ve zbývající části 0,25 % ročně z uvedených jistin od 6. 1. 2024 do zaplacení, a aby jí přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Žalovaná se k odvolání, stejně jako před tím k žádnému jinému podání, nevyjádřila.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek v napadeném rozsahu, tedy výrok II a na něm závislý nákladový výrok III, podle §212 a §212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Výrok I rozsudku nebyl odvoláním dotčen a v této části je již pravomocný.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů (tato výše repo sazby činila pro první den kalendářního pololetí roku 2023 7 % a pro první den kalendářního pololetí roku 2024 6,75 %).

10. Pro posouzení otázky, v jaké výši žalobkyni náleží úrok z prodlení, tedy zda je to žalobkyní požadovaných 15 % či rozsudkem soudu prvního stupně přiznaných 14,75 %, je podstatný okamžik prodlení žalované s úhradou splátek z úvěrové smlouvy z 7. 1. 2019 a z 8. 4. 2020. Ve shodě se žalobkyní odvolací soud konstatuje, že k prodlení žalované došlo v obou případech již ve druhém pololetí roku 2023, kdy ze smlouvy z 7. 1. 2019 nezaplatila splátku splatnou 25. 10. 2023, a poté ani další dvě splátky splatné 25. 11. 2023 a 25. 12. 2023, takže ke dni 27. 12. 2000 2023 byl dluh zesplatněn se zůstatkem 10 453,36 Kč. Z druhé smlouvy se žalovaná dostala do prodlení 24. 10. 2023, kdy ze splátky 250 Kč zaplatila pouze 5,53 Kč, a poté nezaplatila ani další splátku splatnou 24. 11. 2023 a 24. 12. 2023, takže ke dni 27. 12. 2023 došlo k zesplatnění se zůstatkem 4 787,44 Kč. Roční sazba úroků z prodlení je po celou dobu trvání prodlení konstantní a v rozhodném období tedy činila shora uvedených 7 %. Výše úroku z prodlení proto činí 15 % ročně z dlužné jistiny.

11. Vzhledem k tomu, že žalobkyní požadovaný zákonný úrok z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., odvolací soud přezkoumávaný výrok II rozsudku soudu prvního stupně podle § 220 odst.1, písm. a) o. s. ř. změnil a žalobkyni jej přiznal ve zbývajícím rozsahu 0,25 % ročně z částky 10 453,36 Kč a z částky 4 787,44 Kč od požadovaného dne 6. 1. 2024 do zaplacení (třebaže do prodlení s jejich úhradou se žalovaná dostala postupně tak, jak se jednotlivé splátky staly od října 2023 do prosince 2023 splatnými).

12. Vzhledem k této změně rozsudku odvolací soud v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a žalobkyni jako zcela úspěšné je v plné výši podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal.

13. V situaci, kdy žalobkyně soudní poplatek za odvolání nezaplatila, odvolací soud jí podle § 3 odst. 3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích uložil tuto povinnost splnit, tedy zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč stanovený položkou 1, bod 1 Sazebníku soudních poplatků. Tarifní hodnotou věci v odvolacím řízení je podle § 6 odst. 1 věta druhá a odst. 3 zákona o soudních poplatcích částka cca 11 590 Kč odpovídající pětinásobku ročního plnění na požadovaném příslušenství (15 % ročně z 15 240,80 Kč x 5).

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni jako úspěšné byla přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.