64 Co 702/2024

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 15 066,99 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu z 3. 7. 2024, č.j. 11 C 124/2024-72

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Soud prvního stupně výrokem I přezkoumávaného rozsudku zamítl žalobu o zaplacení částky 15 066,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 498,77 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 13 266,99 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 13 266,99 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, a výrokem II rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.

2. Vyšel ze zjištění, že předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále banka) uzavřela se žalovaným 3. 5. 2021 smlouvu o bankovních službách, na základě které pro něj vedla běžný účet č. , č. účtu, , jehož součástí byla služba , Anonymizováno, umožňující přečerpání peněžních prostředků do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný měl podle dispozic ke smlouvě z 11. 1. 2022 splácet čerpaný úvěrový limit minimálně ve výši 50 % a současně platit úrok ve výši 21,99 % ročně, popř. poplatky za upomínání ve výši 600 Kč. Podle tvrzení žalobkyně kvůli neplnění povinností žalovaným banka 2. 5. 2022 převedla částku 13 266,99 Kč představující nepovolené přečerpání účtu na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, a pak tento úvěr zesplatnila ke dni 6. 9. 2022 a následně pohledávku ve výši 13 266,99 Kč postoupila společnosti , Anonymizováno, , která ji pak postoupila žalobkyni.

3. Soud prvního stupně poukázal na to, že ze žádné důkazní listiny neplyne návaznost úvěru č. , hodnota, na úvěr poskytnutý k běžnému účtu č. , hodnota, , popř. že by strany uzavřely nějakou zvláštní úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , o které se zmiňují listiny vztahující se k postoupení, kterými žalobkyně prokazuje aktivní věcnou legitimaci. Z výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, , který žalobkyně jako jediný řádně navrhla a k žalobě přiložila, vyplývá pouze jeho stav k uvedenému dni, žádné transakce však nezachycuje, takže není zřejmé a přezkoumatelné, jak tento zůstatek vůbec vznikl a zda to bylo v souladu s právem. Ze žalobkyní označených důkazů „podmínkami KKÚ“ a všeobecnými obchodními podmínkami“, obsahují desítky ustanovení upravujících nejrůznější situace pak nelze dovodit, jakou konkrétní spornou skutečnost jimi žalobkyně hodlala prokazovat. Za neprokázané tak považoval tvrzení žalobkyně, že ke dni 2. 5. 2022, kdy došlo ke zrušení služby , Anonymizováno, a převedení debetního zůstatku na běžném účtu na úvěrový účet č. , č. účtu, , žalovaný peněžní prostředky přečerpal o částku 13 266,99 Kč (dále také jistina úvěru), a že v té souvislosti žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku ve výši 21,99 % ročně z jistiny od 19. 9. 2023 do zaplacení a nároků spojených s porušením smluvních povinností v podobě poplatků za tři upomínky z 20. 6. 2022, 18. 7. 2022 a 16. 8. 2022 v celkové výši 1 800 Kč a úroku z prodlení z jistiny úvěru kapitalizovaného od 31. 8. 2022 do 7. 9. 2023 ve výši 1 498,77 Kč a dále požadovaného v zákonné výši z jistiny od 19. 9. 2023 do zaplacení. Pro neunesení důkazního břemene žalobkyní proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a s přihlédnutím k tomu, že procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

4. Žalobkyně se proti rozsudku včas odvolala. Namítla neúplné zjištění skutkového stavu soudem prvního stupně, který nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, a nesprávné právní posouzení věci. Zdůraznila, že již v žalobě a pak i v doplnění žaloby z 24. 4. 2024, doložila všechny potřebné důkazy, čímž prokázala přečerpání kontokorentu žalovaným o částku 13 266,99 Kč. To samé pak prokazuje výpis z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Z jí předložených důkazních listin také vyplývají vazby mezi výpisy z běžného účtu a výpisy z úvěrového účtu. Zopakovala, že podle smlouvy o bankovních produktech a službách z 3.5.2021 banka poskytla žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr , Anonymizováno, povolením debatního zůstatku běžného účtu č. , č. účtu, do výše limitu 10 000 Kč za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu (50 % povoleného limitu, tj. 5 000 Kč), jak vyplývá z Dispozic ke smlouvě z 11.1.2022, jehož součástí jsou Produktové podmínky, Sazebník a Úrokový lístek, podepsané žalovaným. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit a byl srozuměn, že v opačném případě je účtován sankční poplatek podle Sazebníku. Vzhledem k opakovanému překročení limitu , Anonymizováno, , jak dokládá výpis z běžného účtu, banka 12. 4. 2022 , Anonymizováno, zrušila, 2.5.2022 jej převedla na úvěrový účet, který pak zesplatnila 6. 9. 2022, což bylo žalovanému téhož dne oznámeno. Veškeré finanční transakce, které proběhly za dobu trvání právního vztahu jsou přitom patrné z měsíčních výpisů z bankovního účtu, přehledného výpisu z běžného účtu a výpisů z úvěrového účtu, a tedy dokládají jak k částce 13 266,99 Kč dospěla. Poukázala na usnesení Nejvyššího soudu z 20.1.2016, sp. zn. 32 Cdo 581/2014, podle kterého „je běžné, že věřitelé pohledávek ze smluv o úvěru dokládají v žalobě tvrzenou výši pohledávky výpisy z úvěrového účtu, neboť je nadbytečné opisovat výši úroku a úroku z prodlení z tohoto účtu, a soudy je tato skutečnost akceptována, je-li výpis z účtu přehledný.“ Stejně tak v rozsudku Krajského soudu v Praze z 31. 3. 2022 č.j. 28 Co 37/2022-56 soud vycházel z výpisů účtu žalovaného.

5. Žalobkyně dále v odvolání uvedla přehled o počátečním a konečném zůstatku na běžném účtu žalovaného za období od května 2021 do dubna 2022, kdy konečný zůstatek vykazoval -12 266,99 Kč a zahrnoval mj. částky za zrušení , Anonymizováno, , úroky a sankční poplatky, a pak byl navýšen o částku 1 000 Kč za otevření úvěrového účtu 2.5.2022 na konečných 13 266,99 Kč, což plyne z výpisu z běžného účtu z 31.5.2022. Částky za zrušení , Anonymizováno, (12. 4. 2022), otevření úvěrového účtu (2. 5. 2022) a zaslání upomínek byly přitom účtovány v souladu se smlouvou, Dispozicemi, Obchodními podmínkami a Sazebníkem. Dopisem z 3. 5. 2022 pak bylo žalovanému oznámeno, že mu banka zrušila poskytování , Anonymizováno, a dluh ve výši 13 266,99 Kč z běžného účtu č. , č. účtu, převedla na nově otevřený úvěrový účet č. , hodnota, , vyzvala jej k úhradě nevypořádaných závazků a jen z dobré vůle mu umožnila splatit dluh osmi měsíčními splátkami po 1 658,37 Kč. Protože žalovaný dluh nesplácel, byl úvěr zesplatněn k 6. 9. 2022. Z těchto důvodů žalobkyně žádala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil, k nařízenému jednání u odvolacího soudu se nedostavil a zůstal stejně jako po celou dobu řízení před soudem prvního stupně nečinný.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek podle § 212 a §212a o. s. ř. včetně řízení, které mu předcházelo, vzal v úvahu argumenty žalobkyně uvedené v odvolání a po odvolacím jednání konaném v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z něj omluvila, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Předně je třeba uvést, že v této věci jde o řízení s cizím prvkem vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky. Přestože to soud v rozsudku přímo neuvedl, je zřejmé, že vyšel z toho, že je dána mezinárodní příslušnost českého soudu a jeho místní příslušnost, a že rozhodným právem pro posouzení věci je právo České republiky, a to konkrétně § 2395 a násl. občanského zákoníku (o. z.) o smlouvě o úvěru a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

9. Třebaže s některými závěry soudu prvního stupně, kterými zdůvodnil neunesení důkazního břemene žalobkyní, zejména závěr o neprovázanosti běžného a úvěrového účtu, odvolací soud nesouhlasí, neboť opak prokazuje žalovaným podepsaná listina z 9. 12. 2021 – Žádost o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, na běžném účtu č. , hodnota, , za podstatné považuje, že žalobkyně skutečně tvrzení o přečerpání peněžních prostředků na běžném účtu žalovaným o částku 13 266,99 Kč, resp. o částku 12 266,99 Kč, a tedy o důvodnosti jejího převedení na úvěrový účet, neprokázala. Žalobkyní předložené důkazy prokazují pouze to, že smlouvou o bankovních produktech a službách z 3. 5. 2021 se banka zároveň zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr , Anonymizováno, povolením debetního zůstatku na běžném účtu. Podle „Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ z 10. 12. 2021 představoval tento povolený limit částku 10 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 21,99 % ročně a sjednanými poplatky za čerpání , Anonymizováno, ve výši 29 Kč/měsíčně a sankcemi v případě opožděných plateb.

10. Žalobkyně k prokázání tvrzení o přečerpání peněžních prostředků žalovaným na běžném účtu č. č. , hodnota, o částku 12 266,99 Kč předložila pouze jediný výpis z 31. 5. 2022, který však nic takového neprokazuje, resp. je zde sice uvedeno, že počáteční zůstatek je 12 266,99 Kč, obrat kredit je 13 266,99 Kč a obrat debet je -1 017 Kč a konečný zůstatek je -17,56 Kč, a také že došlo 2. 5. 2022 k převodu částky 13 266,99 Kč na téhož dne otevřený úvěrový účet č. , hodnota, . Kromě toho, že se toto číslo úvěrového účtu nepatrně liší od čísla účtu č. , hodnota, uvedeného v žalobě a ve všech podáních žalobkyně, podstatné je, že z onoho běžného účtu nejsou zřejmé obraty, tedy příjmy a výdaje. Teprve v odvolání pak žalobkyně přišla s tvrzením o pohybu na běžném účtu v období od května 2021 do dubna 2022, aniž ale k tomu tyto výpisy předložila. I pokud by se tak stalo a žalobkyně tyto bankovní výpisy předložila, jednak by se jednalo o důkaz v odvolacím řízení nepřípustný, navíc by tyto výpisy o žalobkyní tvrzeném počátečním a konečném zůstatku na běžném účtu, tedy prokazující, že v dubnu 2022 byla na účtu jako konečný záporný zůstatek vykázána zmíněná částka 12 266,99 Kč, pouze prokazovaly, že debet na běžném účtu přesáhl povolenou hranici 10 000 Kč. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že z takového tvrzení podepřeného takovými důkazy není zřejmé, jak žalobkyně k této částce dospěla, a zda se skutečně jedná o částku, kterou žalovaný na běžném účtu vyčerpal a nevrátil. K tomuto tvrzení žalobkyně po celou dobu řízení zcela absentují. Žalobkyně se přitom sama svým nedostavením se k jednání u soudu prvního stupně zbavila možnosti být podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o povinnosti tvrzení doplnit (učinila tak částečně až v odvolacím řízení) a zejména prokázat. Dosud proto není zřejmé, jak žalobkyně k částce -12 266,99 Kč na běžném účtu, navýšené o poplatek 1 000 Kč na konečných -13 266,99 Kč, dospěla.

11. Odvolací soud proto uzavírá, že žalobkyní předložené důkazy samy sobě a v jejich souhrnu neprokazují její tvrzení, že ke dni 2.5.2022, kdy byla služba , Anonymizováno, zrušena, žalovaný přečerpal peněžní prostředky na běžném účtu postupným čerpáním kontokorentu o částku 12 266,99 Kč, takže banka oprávněně přistoupila k převedení debetního zůstatku na úvěrový účet. Jestliže soud prvního stupně za této situace žalobu z důvodu neunesení břemene důkazního, ale i břemene tvrzení, zamítl, odvolací soud přezkoumávaný rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a s přihlédnutím k tomu, že úspěšnému žalovanému žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalobkyni právo, nevznikly.