64 Co 87/2025

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Timma Šmehlíka a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 13 620,31 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 11. 2024, č. j. 7 C 227/2024–26,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, tj. ve výroku III, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladu řízení částku 2 867 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta , Jméno advokáta, .

II. Žádný z účastníkům nemá právo na náhradu nákladů odvolací řízení. Soud prvního stupně shora citovaným rozsudkem částečně vyhověl žalobě na zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 12 570 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I), ve zbylé části žalobou uplatněný nárok zamítl (výrok II) a napadeným výrokem III přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč vůči žalovanému. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když tyto zahrnují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení podle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby po 300 Kč realizovaných před podáním návrhu ve věci samé, tří režijních paušálu po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč.Žalobkyně se proti nákladovému výroku III včas odvolala. Namítla, že soud prvního stupně při výpočtu nákladů účelně vynaložených žalobkyní v rámci nalézacího řízení nezohlednil náklady spojené s účastí právního zástupce na ústním jednání konaném dne 7. 11. 2024. Z tohoto důvodu žalobkyně navrhla, aby odvolací soud výrok III napadeného rozsudku změnil a na náhradě nákladů řízení jí přiznal celkem částku 4 744,60 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonů právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu převzetí zastoupení, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a zaslání kvalifikované výzvy k plnění žalovanému, jednoho úkonu právní služby dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 660 Kč za účast na ústním jednání u soudu prvního stupně dne 7. 11. 2024, tří režijních paušálů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jednoho režijního paušálu po 400 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 684, 60 Kč.Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.Odvolací soud podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený výrok III rozsudku, když tak učinil ve smyslu ust. § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. bez jednání a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné částečně.Z obsahu spisu plyne, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu prvního stupně dne 8. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 13 620,31 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení. Žalovanému byla před zahájením soudního řízení zaslána předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem věci. Následně vydaný elektronický platební rozkaz byl s ohledem na skutečnost, že se tento nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, zrušen a věc byla dne 22. 7. 2024 převedena do sporného řízení. Ve věci bylo nařízeno na den 7. 11. 2024 ústní jednaní, ke kterému byla žalobkyně, resp. její zástupce, a žalovaný řádně a včas předvoláni. Z protokolu o ústním jednání se podává, že jednání se účastnil toliko právní zástupce žalobkyně, neúčast žalobkyně byla omluvena a žalovaný se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Po provedeném důkazním řízení soud vyhlásil ve věci rozsudek, kdy výrokem pod bodem I částečně vyhověl žalobě ohledně částky 12 570 Kč s příslušenstvím, výrokem pod bodem II ve zbylé části předmětu řízení žalobu zamítl a výrokem pod bodem III uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 252 Kč.Předně je třeba uvést, že otázku náhrady nákladů nalézacího řízení mezi účastníky bylo na místě posoudit dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a nikoliv ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jak zřejmě nedopatřením učinil soud prvního stupně, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná toliko částečně, a to v rozsahu 81 % předmětu řízení. Po odečtení úspěchu žalovaného (19 %) od úspěchu žalobkyně pak této náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 62 %. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. celkem 900 Kč) dle ust. § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, dále jednoho úkonu právní služby dle ust. § 7 ve spojení s ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 1 660 Kč za účast právního zástupce žalobkyně na ústním jednání konaném u soudu prvního stupně dne 7. 11. 2024, tří režijních paušálů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jednoho režijního paušálu po 300 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 664 Kč. Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně představuje částka 4 624 Kč. 62 % z této částky činí 2 867 Kč.Odvolací soud proto podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadený výrok III rozsudku změnil a žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 867 Kč, tedy včetně soudem prvního stupně opomenutého úkonu právní služby, jednoho režijního paušálu a odpovídajícího navýšení DPH v souvislosti s účastí právního zástupce žalobkyně na ústním jednání, to vše při zohlednění částečného úspěchu žalobkyně ve sporu a zároveň respektujíc závěry nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn.

I. ÚS 1231/23, dle kterých se i v civilním odvolacím řízení uplatní princip zákazu reformace in peius, a odvolání žalobkyně částečně vyhověl.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný, který byl v odvolacím řízení z větší části úspěšný, by měl právo na jejich částečnou náhradu, avšak s ohledem na skutečnost, že tomuto žádné náklady nevznikly, nebyly přiznány žádnému z účastníků.