8 To 32/2003

Plný text

Soudní rozhodnutí - 8To 32/2003 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 8To 32/2003 Právní věta: Není porušením ust. § 71 odst. 3 tr.ř., jestliže státní zástupce o dalším trvání vazby obviněného podle tohoto zákonného ustanovení rozhodne dříve, než započne běžet pětidenní lhůta zde stanovená pro rozhodnutí (poté, co vazba obviněného dosáhla tří měsíců), neboť jednak orgány činné v trestním řízení mohou podle § 72 odst. 1 tr.ř. kdykoli a v kterémkoli stadiu řízení rozhodnout o tom, zda důvody vazby ještě trvají či zda se nezměnily, a jednak takové rozhodnutí není rozhodnutím, které by bylo učiněno v neprospěch obviněného. Soud: Krajský soud v Plzni ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2003:

8. TO.32.2003.1 Datum rozhodnutí: 22.01.2003 Forma rozhodnutí: Usnesení Heslo: Vazba Kategorie rozhodnutí: C Krajský soud v Plzni rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 1. 2003, t a k t o : Stížnost obviněné A.T. proti usnesení Krajského státního zastupitelství Plzeň ze dne 3. 1. 2003, č.j. 1 KZv 49/2002-68 se podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodná z a m í t á . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením rozhodla státní zástupkyně KSZ v Plzni tak, že podle § 71 odst. 3 tr. řádu se obviněná A.T. z důvodu uvedeného z § 67 písm. a) tr. řádu ponechává i nadále ve vazbě. Proti tomuto usnesení podala obviněná v zákonné lhůtě stížnost prostřednictvím svého obhájce. V ní namítá, že lhůta vazby v přípravném řízení dosáhne tří měsíců dne 25. 1. 2003 a teprve po uplynutí této doby může státní zástupce rozhodnout, zda se obviněná dále ponechává ve vazbě nebo zda se z vazby propouští s tím, že takto musí rozhodnout do pěti pracovních dnů po uplynutí této lhůty. Vzhledem k tomu, že lhůta dosud neuplynula, má stěžovatelka za to, že zde nejsou zákonné podmínky pro rozhodnutí dle § 71 odst. 3 tr. řádu. Krajský soud v Plzni z podnětu včas podané a řádně odůvodněné stížnosti podle § 147 odst. 1 tr. řádu přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení předcházející jeho vydání a došel k závěru, že stížnost není důvodná. Obviněná je stíhána pro pokus trestného činu vraždy dle § 8 odst. 1 k § 219 odst. 1 tr. zákona, usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 27. 10. 2002 sp. zn. Nt 122/2002 byla vzata do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b) tr. řádu. Počátek vazby byl stanoven okamžikem zadržení, tj. 25. 10. 2002. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 11. 2002 sp. zn. 8 To 622/2002 bylo zrušeno ke stížnosti obviněné předchozí usnesení a podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněná se podle § 68 odst. 1 tr. řádu bere do vazby toliko z důvodu vazby útěkové dle § 67 písm. a) tr. řádu. Pokud jde o konkrétní skutečnosti, z nichž vycházel soudce okresního soudu a následně stížnostní senát zdejšího soudu při shledání důvodu vazby útěkové, lze odkázat především na předchozí usnesení zdejšího soudu, které mají jak obviněná a její obhájce, tak státní zástupce k dispozici. Ostatně stěžovatelka nenamítá v opravném prostředku, že by pominul důvod vazby. Napadá výhradně řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí, když má za to, že bylo rozhodnuto předčasně a vzhledem k tomu, že zákonná lhůta dosud neuplynula, nebyly splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí ex offo dle § 71 odst. 3 tr. řádu. Ustanovení § 71 odst. 3 tr. řádu je třeba vykládat v návaznosti na ust. § 72 odst. 1 tr. řádu, jímž je stanovena povinnost všech orgánů činných v trestním řízení průběžně zkoumat, zda důvody vazby ještě trvají nebo se nezměnily. Ze sematického výkladu ust. § 71 odst. 3 tr. řádu by se skutečně dala dovodit jako důvodná námitka uplatněná stěžovatelkou, že nejprve doba trvání vazby v přípravném řízení musí dosáhnout tří měsíců a teprve poté nastupuje propadná lhůta pěti pracovních dnů pro rozhodnutí o vazbě. Soudní praxe a nauka trestního práva procesního se ztotožňují v tom směru, že trestní řád přikazuje povinné přezkoumávání trvání důvodů vazby, přičemž se nejedná o vlastní rozhodování o vazbě, ale o nástroje směřující k účinnější a transparentní kontrole trvání důvodů vazby. Lze tedy konstatovat, že ust. § 71 odst. 3 tr. řádu upravuje povinnost do pěti pracovních dnů po uplynutí tříměsíční lhůty rozhodnout, zda se obviněný ve vazbě ponechává nebo z vazby propouští na svobodu. V návaznosti na ust. § 72 odst. 1 tr. řádu lze mít však za to, že za pochybení k tíži obviněné, jež by mělo za následek okamžité propuštění z vazby, by bylo třeba považovat nečinnost státního zástupce a nerozhodnutí ve lhůtě pěti pracovních dnů po uplynutí tříměsíční lhůty, zatímco rozhodnutí v předstihu před uplynutím tří měsíců ve smyslu ust. § 71 odst. 3 tr. řádu nejde k tíži obviněné a logicky, jakož i systematickým výkladem vyplývá z úřední povinnosti přezkoumávat v kterémkoliv stádiu trestního řízení, zda důvody vazby ještě trvají či se nezměnily. Proto zdejší soud považuje nejen řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí, ale i samotné rozhodnutí za zákonné a věcně správné. Je třeba připustit, že s ohledem na skutečnost, že se ust. § 71 tr. řádu výrazně změnilo s přijetím novely trestního řádu č. 265/2001 Sb. a jde o poměrně nový institut, není zcela jednotná praxe v tom směru, zda v případě rozhodnutí před uplynutím tříměsíční lhůty je třeba ve výroku použít i ust. § 72 odst. 1 tr. řádu. Zmíněná délka trvání vazby podle trestního řádu v platném znění směřuje k přednostnímu vyřizování vazební věci s největším urychlením, v tomto směru neshledal zdejší soud žádné pochybení, a to ani v té souvislosti, že napadené rozhodnutí bylo učiněno před uplynutím zákonné lhůty tří měsíců. Tento závěr lze opřít také o dikci ust. § 71 odst. 4 tr. řádu, dle něhož rozhodne-li státní zástupce, že obviněný se ponechává ve vazbě, je povinen nejpozději do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě nebo zda se propouští z vazby na svobodu. V tomto směru lze mít důvodně za to, že další tříměsíční lhůta by běžela právě od doby vydání napadeného rozhodnutí. Proto zdejší soud podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl stížnost jako nedůvodnou. Závěrem je třeba poukázat na to, že podle zjištění zdejšího soudu má být následujícího dne podána obžaloba, s čímž je spojena povinnost procesního soudu podle § 71 odst. 5 tr. řádu, nejpozději do 30 dnů od podání obžaloby rozhodnout, zda se obviněná ve vazbě ponechává nebo zda se propouští z vazby na svobodu. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný další řádný opravný prostředek. V Plzni dne 22. 1. 2003