21 Co 112/2026

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a Mgr. Zuzany Hemelíkové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , narozenou Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta , LL.B. sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva o odvolání žalobce a) proti rozsudku Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno Anonymizováno č. j. Anonymizováno C Anonymizováno / Anonymizováno - Anonymizováno ze dne 1. října 2025,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou potvrzuje.

II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud v , adresa, (dále jen „soud prvního stupně“ nebo „prvostupňový soud“) napadeným rozsudkem zamítl žalobu (výrok I.) a o náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Žalobce a) a žalobkyně b) se žalobou, podanou k soudu prvního stupně dne , datum, , domáhali určení, že podílovou spoluvlastnicí pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a k. ú. , adresa, , a to v rozsahu podílu 5/8, je matka účastníků , právnická osoba, . Uvedli, že při projednání dědictví po jejich otci se na základě dohody stali žalobci a žalovaná vlastníky každý podílu o velikosti 1/8 na předmětných nemovitostech a jejich matka , právnická osoba, se stala vlastnicí podílu o velikosti 5/8. Tvrdili, že , právnická osoba, trpěla psychickým onemocněním a přes vážnost jejího zdravotního stavu uzavřela dne , datum, s žalovanou darovací smlouvu, jejímž předmětem byl její podíl o velikosti 5/8 na předmětných nemovitostech. Žalobci mají za to, že darovací smlouva uzavřená mezi jejich matkou a žalovanou je pro zdravotní nezpůsobilost jejich matky neplatná, což má soud vyřešit jako předběžnou právní otázku. Naléhavý právní zájem spatřují v tom, že v době podání žaloby probíhá na katastrálním úřadě vkladové řízení, neboť žalovaná převedla svůj podíl na pana , právnická osoba, .

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznává. Potvrdila, že skutečně byla spoluvlastnicí předmětných nemovitostí, přičemž svůj podíl následně převedla na , právnická osoba, , ale vyslovila nesouhlas s tím, že by existovala jakákoliv právní vada převodu. Uvedla, že není pravdou, že by , právnická osoba, byla při podpisu darovací smlouvy zdravotně nezpůsobilá k takovému právnímu jednání, když podpisy na darovací smlouvě byly ověřeny advokátem a žalobci navíc ani nijak její nezpůsobilost neprokazují. Připomínala, že žaloba byla podána s velkým časovým odstupem a žalobci nemají právní zájem na jejím projednání. Vyslovila domněnku, že se žalobci pouze snaží zastavit převod vlastnického práva na , právnická osoba, . Žalovaná dále namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace s tím, že již není spoluvlastnicí předmětných nemovitostí a navrhla zamítnutí žaloby.

4. Soud prvního stupně vyšel ze shodných tvrzení účastníků o tom, že matka účastníků nabyla v dědickém řízení po zemřelém otci podíl o velikosti 5/8 na předmětných nemovitostech, že žalobci byli každý podílovými spoluvlastníky v rozsahu 1/8, že žalovaná byla spoluvlastnicí v rozsahu 3/4 a že svůj podíl následně převedla na , právnická osoba, . Dále vzal za prokázané, že matka účastníků darovací smlouvou ze dne , datum, převedla svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 5/8 na žalovanou, přičemž právní účinky vkladu nastaly dne , datum, , a že žalovaná poté kupní smlouvou ze dne , datum, svůj podíl převedla na , právnická osoba, . Matka účastníků je již po smrti. Navržené důkazy lékařskými zprávami a fotografií matky prvostupňový soud neprovedl pro nadbytečnost. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že žalobci nejsou k podání určovací žaloby aktivně věcně legitimováni, neboť nebyli účastníky právního vztahu, o nějž v řízení jde, a sporný převod se podle jeho závěru jejich právní sféry přímo nedotýkal. Z tohoto důvodu žalobu v plném rozsahu zamítl, aniž se dále zabýval pasivní věcnou legitimací žalované či dalšími navrženými důkazy. O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

5. Proti rozsudku podal v celém rozsahu žalobce a) včasné odvolání, v němž namítl, že si soud prvního stupně nevyžádal žádné podrobnosti ohledně darovací smlouvy a v rozsudku je uvedena spousta nepravdivých informací, například nesprávné trvalé bydliště žalované nebo skutečnost, že žalovaná prodala svůj nezákonně získaný podíl svému bratru , právnická osoba, . Uvedl, že z lékařských zpráv je patrné, že žalovaná zneužívala zdravotní stav jejich matky ve vlastní prospěch. Uvedl, že jejich ležící matka utrpěla zlomeninu křížové kosti nebo podlitiny v oblasti krku a líce s vysvětlením, že upadla na radiátor, což podle jeho názoru hraničí s týráním svěřené osoby. Vyslovil názor, že podpis na darovací smlouvě byl uskutečněn podvodně prostřednictvím nátlaku, podáváním léků či jiným obdobným způsobem. Tvrdil, že jejich matka prokazatelně po operaci obou očí nebyla schopná číst ani s brýlemi, navíc se nepodepisovala tiskacím písmem.

6. Odvolací soud předně uvádí, že odvolání proti rozsudku podala také žalobkyně b), její odvolání bylo nicméně usnesením soudu prvního ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odmítnuto pro opožděnost.

7. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že se s napadeným rozsudkem v plném rozsahu ztotožňuje, neboť soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobci nejsou v daném sporu aktivně věcně legitimováni, když nebyli účastníky darovací smlouvy ze dne , datum, , kterou jejich matka převedla svůj podíl na předmětných nemovitostech na žalovanou. Převod se tak právní sféry žalobců přímo netýká, a proto nemohou mít ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení. K námitce žalobce a) uvedla, že za situace, kdy žalobci nebyli k podání žaloby oprávnění, je bezpředmětné a neúčelné zkoumat zdravotní dokumentaci, neboť i pokud by takové dokazování potvrdilo tvrzení žalobců, na nedostatku jejich věcné legitimace by to nic nezměnilo. Nadto byla darovací smlouva podepsaná před advokátem, který vlastnoruční podpisy účastníků ověřil, z toho vyplývá, že dárkyně jednala svobodně, vážně a že si byla vědoma obsahu podepisované listiny. Žalovaná dále připomněla, že hlavním důvodem uzavření darovací smlouvy byla snaha dárkyně ochránit rodinný majetek před exekucemi vedenými proti žalobcům. Žalovaná také zopakovala, že ve sporu postrádá pasivní věcnou legitimaci, neboť již před samotným zahájením tohoto řízení převedla svůj spoluvlastnický podíl na , právnická osoba, , v okamžiku podání žaloby tak nebyla už vlastnicí dotčeného podílu. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit jí náklady odvolacího řízení k rukám jejího právního zástupce.

8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o.s.ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Věc byla rozhodnuta podle ust. § 214 odst. 3 o.s.ř. bez nařízeného jednání, neboť odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, a to k výzvě odvolacího soudu, provedené usnesením č.j. , spisová značka, dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, .

10. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci a vyvodil z nich odpovídající právní závěry. V odůvodnění napadeného rozsudku přehledně uvedl, z jakých skutečností vycházel, které skutečnosti považoval za prokázané, proč neprováděl další navržené důkazy a jakými úvahami byl veden při právním posouzení věci. Rovněž hodnocení důkazů odpovídá zásadě volného hodnocení důkazů a odvolací soud neshledal v tomto směru žádné pochybení.

11. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vycházel z výsledků dokazování soudu prvního stupně tak, jak je ve svém rozsudku správně popsal, a pro stručnost na jeho rozsudek v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí „na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu prvního stupně.

12. Podle § 80 o.s.ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

13. V projednávané věci se žalobci domáhali určení, že podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí v rozsahu podílu o velikosti 5/8 je , právnická osoba, , přičemž platnost darovací smlouvy, uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalovanou, měla být v tomto řízení posouzena jako otázka předběžná. Jedná se o žalobu určovací ve smyslu § 80 o.s.ř., u níž je předpokladem úspěchu jednak aktivní věcná legitimace účastníků, jednak existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ) má aktivní věcnou legitimaci ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, anebo jehož právní sféry se sporný právní vztah či právo bezprostředně týká; naléhavý právní zájem pak představuje samostatný procesní předpoklad určovací žaloby.

14. Odvolací soud se tak zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobcům aktivní věcná legitimace nesvědčí. Ani jeden ze žalobců nebyl účastníkem darovací smlouvy ze dne , datum, , na jejímž základě jejich matka převedla svůj spoluvlastnický podíl na žalovanou, a nebyli účastníky ani následné kupní smlouvy, kterou žalovaná převedla tento podíl na další osobu. Při posouzení aktivní věcné legitimace žalobců je přitom rozhodující, jaké skutečnosti v řízení žalobci tvrdili. Je totiž věcí žalobců, aby v žalobě vylíčili rozhodující skutečnosti a v průběhu řízení tvrdili vše, co je pro posouzení věci významné. Žalobci však v řízení netvrdili, že se požadovaného určení domáhají z titulu svého dědického práva po , právnická osoba, , ani že by požadované určení mělo význam pro projednání její pozůstalosti či pro ochranu jiného jejich konkrétního subjektivního práva. Jejich tvrzení směřovala výlučně k závěru, že darovací smlouva, uzavřená mezi , právnická osoba, a žalovanou, je pro zdravotní stav dárkyně neplatná. Za této procesní situace není možné dovodit, že by se sporný právní vztah bezprostředně dotýkal právní sféry žalobců. Samotná skutečnost, že žalobci jsou dětmi , právnická osoba, , sourozenci žalované a podílovými spoluvlastníky jiných podílů na týchž nemovitostech, jejich aktivní věcnou legitimaci k požadovanému určení bez dalšího nezakládá. Žalobci se navíc domáhali určení, že spoluvlastnicí předmětného podílu je , právnická osoba, , ačkoli z obsahu spisu plyne, že ta již před zahájením tohoto řízení zemřela. I tato okolnost potvrzuje, že žaloba nebyla z hlediska skutkových tvrzení žalobců vystavěna jako prostředek ochrany jejich vlastního práva.

15. Z týchž důvodů není dán ani naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř. Žalobci totiž nevylíčili, v čem by bez požadovaného určení bylo jejich vlastní právní postavení nejisté nebo ohrožené, ani jak by se požadované určení mělo konkrétně promítnout do jejich právní sféry. To, že žalovaná po nabytí předmětného podílu tento dále převedla na , právnická osoba, a že v době podání žaloby probíhalo vkladové řízení, samo o sobě naléhavý právní zájem žalobců neprokazuje, není-li současně tvrzeno a doloženo, jakým konkrétním způsobem se tato skutečnost dotýká jejich subjektivních práv. Odvolací soud proto i v tomto směru sdílí právní závěr soudu prvního stupně.

16. K odvolacím námitkám žalobce a), jimiž zpochybňuje skutkové okolnosti uzavření darovací smlouvy, zdravotní stav , právnická osoba, , pravost jejího podpisu či motivaci žalované, odvolací soud uvádí, že tyto námitky nejsou způsobilé správnost napadeného rozhodnutí zvrátit. I kdyby totiž byly uvedené skutečnosti prokázány v žalobcem tvrzeném rozsahu, nemohlo by to nic změnit na závěru, že žalobci neprokázali, že jim svědčí aktivní věcná legitimace a naléhavý právní zájem k podání této určovací žaloby. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud navržené důkazy lékařskými zprávami a fotografiemi , právnická osoba, neprováděl, neboť je považoval za nadbytečné. Stejně tak nemají na správnost napadeného rozhodnutí vliv dílčí nepřesnosti v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, týkající se například údajů o bydlišti žalované či následného převodu spoluvlastnického podílu na , právnická osoba, .

17. Pokud žalovaná ve svém vyjádření znovu zdůrazňovala i nedostatek své pasivní věcné legitimace, odvolací soud pro úplnost uvádí, že za situace, kdy žaloba nemohla obstát již pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobců, nebylo zapotřebí se touto otázkou dále zabývat. Soud prvního stupně proto postupoval správně, jestliže se z tohoto důvodu již podrobněji nevěnoval dalším hmotněprávním otázkám věci.

18. Odvolací soud se tedy zcela ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, rozsudek soudu prvního stupně tedy podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou potvrdil, přičemž žádné pochybení neshledal ani v závislém nákladovém výroku II.

19. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud, opět ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou, podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy zcela procesně úspěšné žalované vznikly ve stádiu odvolacího řízení náklady spojené s právním zastoupením advokátem podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „AT“). Ty jsou tvořeny odměnou za jeden úkon právní služby ve výši , částka, spočívající ve vyjádření k odvolání ze dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. k) AT, když výše odměny za úkon právní služby je dána § 7 bod 5. AT ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) AT, a náhradou hotových výdajů ve výši , částka, podle § 13 odst. 4 AT. Dále byla žalované podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 14a AT přiznána 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek ve výši , částka, . Celkové náklady žalované tedy činí za tuto část řízení (po zaokrouhlení) , částka, a jejich náhrada byla žalované přisouzena v obecné pariční lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. na zákonné platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.