13 C 123/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta , LL.B. sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva

I. Žaloba, jíž se žalobce a) a žalobkyně b) domáhali určení, že podílovým vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , obec a k. ú. , adresa, , o velikosti podílu 5/8, je , jméno FO, , nar. , datum, , se zamítá.

II. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce a) a žalobkyně b), dále společně též jen „žalobci“, se domáhali určení, že podílovým vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , obec a k. ú. , adresa, (dále též jen „předmětné nemovitosti“), o velikosti podílu 5/8, je matka všech účastníků, , jméno FO, , nar. , datum, (dále též jen „matka účastníků“). Žalobu odůvodnili tím, že matka účastníků darovala svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech žalované, ačkoli sama byla nemocná, trpěla demencí, Alzheimerovou chorobou. Nejprve si měl lékařské zprávy o zdravotním stavu matky účastníků vyžádat sám soud, posléze do spisu žalobci založili lékařské zprávy. Pro zdravotní stav matky účastníků, který chtěli žalobci dále prokazovat též fotografií matky, je darovací smlouva neplatná. Žalovaná zneužila zdravotního stavu matky účastníků, která sama nebyla schopna posoudit jakékoli právní jednání, natož darování žalované.

2. Žalovaná se k žalobě vymezila negativně. Svoji obranu postavila na absenci její pasivní věcné legitimace ve sporu, neboť již při podání žaloby nastaly účinky vkladu do katastru nemovitostí, když došlo ze strany žalované k prodeji předmětných nemovitostí společnému bratrovi účastníků, , jméno FO, , nar. , datum, .

3. Mezi účastníky řízení byla následující relevantní shodná tvrzení:- dědické řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, po zemřelém otci účastníků a nabytí podílu o velikosti 5/8 matkou účastníků, nar. , datum, ,- podílové spoluvlastnictví žalobců k pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , obec a k. ú. , adresa, , o velikosti podílu každého 1/8,- žalovaná byla podílovým vlastníkem s velikostí podílu ¾ k pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , obec a k. ú. , adresa, ,- žalovaná svůj spoluvlastnický podíl převedla na , jméno FO, , nar. , datum, ,- matka účastníků již nežije.

4. Z darovací smlouvy má soud za prokázané, že matka účastníků darovala svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 5/8 na předmětných nemovitostech žalované. Darovací smlouva byla podepsána dnem , datum, před advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , kde ji matka účastníků a žalovaná před tímto advokátem vlastnoručně podepsaly. Právní účinky zápisu v katastru nemovitostí nastaly ke dni , datum, .

5. Z výpisů z katastru nemovitostí a shodnými tvrzeními účastníků má soud za prokázané, že spoluvlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , obec a k. ú. , adresa, , o velikosti podílu 5/8, byla před uzavřením shora uvedené darovací smlouvy matka účastníků, , jméno FO, , nar. , datum, . Po uzavření darovací smlouvy se žalovanou vlastnila spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ žalovaná, která tento prodala kupní smlouvou ze dne , datum, , jméno FO, s věcněprávními účinky ke dni , datum, .

6. Soud v řízení zamítl důkazní návrhy žalobců, a to zejména lékařské zprávy a fotografii matky účastníků, pro nadbytečnost, neboť měl veškeré skutkové okolnosti pro rozhodnutí o nárocích žaloby za dostatečně objasněné.

7. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. V předmětné věci je přiléhavá také judikatura Nejvyššího soudu ČR (dále též jen „NS ČR“), a to konkrétně rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, . Zde NS ČR výstižně konstatoval, že v případě žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (tehdy § 80 písm. c/ o. s. ř.), je třeba rozlišovat jak aktivní věcnou legitimaci žalobce, tak i jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jinými slovy řečeno, aktivní věcná legitimace a naléhavý právní zájem v tomto smyslu nejsou splývajícími právními pojmy a z existence jednoho nelze bez dalšího dovozovat existenci druhého (viz např. rozsudek NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS, ročník 2002, svazek č. , hodnota, , poř. č. , hodnota, , veřejnosti dostupný též na internetových stránkách NS ČR). NS ČR zde dovodil, že v případech, kdy žalobcova aktivní legitimace může být založena toliko na tom, že sporný právní vztah nebo právo se má (pouze) „týkat jeho právní sféry“ (a o to šlo v dané věci i v předmětném řízení), se posuzování této legitimace na straně jedné a naléhavého právního zájmu na straně druhé jeví jinak; jestliže se sporný právní vztah nebo právo právní sféry žalobce netýká, nemůže mít logicky naléhavý právní zájem na jeho určení. Nejde-li i zde výjimečně o otázku vhodného právního instrumentu, stává se rozhodným, že podmínky věcné legitimace žalobce a naléhavého právního zájmu na požadovaném určení fakticky splývají. Ten, jehož právní sféry se právní úkon mezi třetími osobami netýká, nemůže přirozeně doložit, že by bez určení neplatnosti tohoto úkonu se jeho právní postavení stalo nejistým nebo bylo jinak ohroženo. Pojmově (bez ohledu na to, že argumentačně půjde zpravidla o totéž) se tak primární stává odpověď nikoli na otázku danosti naléhavého právního zájmu, nýbrž na otázku, zda žalobce je k navrhovanému určení (aktivně) věcně legitimován. V tomto smyslu je i zde existence naléhavého právního zájmu aktivní věcnou legitimací žalobce podmíněna, čili nebyli-li by žalobci aktivně věcně legitimováni, nemohou mít ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť nemohou přirozeně doložit, že by se bez tohoto určení jejich právní postavení stalo nejistým nebo bylo jinak ohroženo. Pro rozlišení obou pojmů je možné uvést, že aktivní věcná legitimace je vystižena identifikací rozhodného hmotně právního vztahu, o jehož (preventivní) určení z potřeby ochrany žalobce (dopadu do jeho majetkové sféry) jde, zatímco naléhavý právní zájem se váže k žalobě, resp. k otázce, zda určovací žaloba může být způsobilým procesním instrumentem ochrany práva (viz výše citované rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, ). Aktivní věcnou legitimaci má pak ten, kdo v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Z těchto důvodů se zkoumá právě potencionalita účasti žalobců na dotčeném právním vztahu, kterážto musí být naplněna s vysokou mírou jistoty a určitosti, a to v každém konkrétním případě individuálně.

9. Především s ohledem na shora citované rozhodnutí NS ČR dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, resp. byla podána osobami, které nejsou v tomto sporu aktivně věcně legitimováni, neboť žalobce a) ani žalobkyně b) nebyli účastni právního vztahu, o nějž v řízení jde. V dané věci, kdy byly předmětné nemovitosti darovány matkou účastníků žalované (když tato je následně prodala , jméno FO, ), nebyli žalobci účastníkem takového převodu. Stejně tak dospěl soud k závěru, že právní sféry žalobců se uvedené taktéž nijak netýká.

10. Soudu proto nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. Z tohoto důvodu soud dále nezkoumal ani pasivní věcnou legitimaci žalované a další navrhované důkazy jako nadbytečné neprováděl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, a účast na jednání soudu dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t. Dále náleží zástupci žalované náhrada za promeškaný čas 4 x ½ hodina podle § 14 odst. 3 a. t., tj. 4x150 Kč, neboť zástupce vykonal cestu z , adresa, a zpět, když se dne , datum, účastnil jednání u soudu. Jízdné činilo podle § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb. celkem , částka, (cesta činila 2x65 km, tj. 130 km, cena pohonných hmot , částka, /l, náhrada , částka, /km, průměrná spotřeba stanovena podle technického průkazu 12,3 l na 100 km). Dále jsou náklady žalované tvořeny náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce , částka, , neboť zástupce žalované řádně prokázal, že je plátcem předmětné daně v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. O splatnosti k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř., žádný důvod k odepření nebo snížení náhrady nákladů řízení soud neshledal. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).